Přehled světového dění z uplynulého týdne (32/2020)

[Afrika]

Mauricius: Ostrovní stát na východním pobřeží Afriky vyhlásil stav přírodní katastrofy. Stalo se tak poté, kdy japonská nákladní loď najela na mělčinu a začalo z ní do moře vytékat velké množství paliva. Mauricijský premiér oznámil, že stát nemá dostatek expertů a potřebné technologie na vyřešení krizové situace a vyjádřil obavy nad značnými dopady na tamní ekonomiku. Mauricius je výrazně závislý na příjmech z turismu, který je již tak omezen v důsledku pandemie.

Etiopie/Egypt/Súdán: Rozhovory o budoucnosti etiopské přehrady na Nilu se komplikují. Egypt a Súdán, státy na dolním toku řeky, odmítly s Etiopií dále vyjednávat o harmonogramu naplnění přehrady a jejím sdíleném provozu. Přehrada je zdrojem napětí mezi těmito zeměmi již od roku 2011, kdy byla zahájena její stavba. Egypt se Súdánem v přehradě spatřují hrozbu v omezení průtoku řeky, která je pro obě pouštní země životně důležitá, zatímco Etiopie v přehradě spatřuje zásadní prostředek ke svému hospodářskému rozvoji.

 

[Blízký východ]

Libanon: Výbuch skoro tří tisíc tun ledku zabil v úterý nejméně 158, zranil šest tisíc a připravil o střechu nad hlavou 300 tisíc obyvatel Bejrútu. Ledek, neboli dusičnan amonný, byl uskladněn ve skladech bejrútského přístavu, kam se dostal před šesti lety po zabavení z ruského plavidla. Úřady několik let ignorovaly výzvy celníků k odstranění výbušných chemikálií, které se používají mj. i jako součást hnojiv. Výbuch byl slyšet v Sýrii, Turecku a i na Kypru. Do země zamířily týmy ze zahraničí, aby pomohly s prohledáním ruin, mezi nim byl i český tým USAR.

Libanon:  Po úterní explozi zemi znovu ovládly protesty proti vládě. Demonstranti v noci ze sobotu na neděli obsadili několik již kvůli výbuchu opuštěných ministerstev. Ačkoliv premiér Hassan Diab již po prvních hodinách protestů oznámil konání předčasných voleb, protestující požadují změnu systému odspodu, dle nich se současný establishment natolik opírá o podporu Hizballáhu a naopak, že změna pouhými volbami není možná. Z vlády odstoupili ministři energetiky a životního prostředí. Libanon se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy, v zemi je 33 % nezaměstnanost, 15 % se nalézá pod hranicí chudoby.

 

[Euroatlantický prostor]

Střední Evropa: Ministr zahraničí USA Mike Pompeo navštíví příští týden Rakousko, Českou republiku, Polsko a Slovinsko. Pentagon ještě před oficiální návštěvou Pompea potvrdil posílení americké vojenské posádky v Polsku. Ta v současnosti čítá zhruba 4500 vojáků, nově by se měla rozrůst o dalších 1000 vojáků, kteří budou dislokování především na velitelství či do podpůrných útvarů. Nově přibude také letka dronů MQ-9 Reaper. Informaci potvrdila také polská strana, v současné době se dokončuji interní dokumenty.

Evropská unie: Evropská komise potvrdila finanční pomoc pro Libanon ve výši 33 milionů EUR. Ta by měla směřovat převážně do výbuchem zničeného přístavu v Beirutu. Předseda Evropské rady Charles Michel zároveň vyzval členské státy, aby pomohly Libanonu i nad rámec společné podpory. Kromě finanční pomoci vyslaly členské státy, včetně České republiky, pod hlavičkou EU více než 250 záchranářů, kteří v současné době pomáhají přímo v Beirutu.

 

[Západní Balkán]

Albánie: Soud nařídil zabavení majetku mediálního magnáta Ylliho Ndroqia, včetně jeho dvou televizních stanic Ora News a Channel One. Podle státního zástupce existuje podezření, že on a jeho příbuzní mají neopodstatněné bohatství, které je produktem mezinárodního obchodu s drogami. Konkrétně se mělo jednat o trestnou činnost v Albánii, Turecku a Itálii. Jeho obhájce tvrdí, že zatčení má politický motiv. Obě televizní stanice opakovaně vysílaly pořady kritizující vládu a premiéra Edi Rama, který se svým odporem ke kritickým médiím netají.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Prezident Ašraf Ghaní propustí na doporučení poradního shromáždění elit lóji džirgy zbývajících 400 příslušníků Tálibánu. Shromáždění se sešlo na 3 dny v Kábulu a jeho nedělním rozhodnutím dát svobodu i těm, co se dopustili násilí, se otevřou dveře k národnímu usmíření, jehož předpokladem bylo propuštění 5000 povstalců a 1000 příslušníků afghánských bezpečnostních složek. Podle bývalého prezidenta Hámida Karzaje bude do 2 – 3 dní zahájeno vyjednávání v Dauhá, kde má Tálibán politickou kancelář. Vládní delegaci povede bývalý šéf zpravodajské služby Muhammad Stánekzaj a krom politiků, úředníků a představitelů občanské společnosti má být jejími členkami i 5 žen.

Indie: Ministr obrany Rážnat Singh oznámil zastavení importu a postupné zavádění embarga na vojenského vybavení. Učinil tak v neděli v souladu s výzvou premiéra Naréndry Módího, aby země dosáhla větší samostatnosti v této oblasti. Indie je jedním z největších importérů vojenské techniky. V současnosti jsou i tak ale indické ozbrojené složky ohroženy zastaráváním techniky, jež je z valné části ruské provenience. Módího výzva přišla po týdnech vyostřené situace mezi Indií a Čínou.

 

[Latinská Amerika]

Guyana: Opozičný politik Mohamed Irfaan Ali zložil po piatich mesiacoch prezidentskú prísahu. Voľby sa v Guyane uskutočnili už v marci, avšak bývalý prezident David Granger spochybňoval ich výsledok. V najväčšom volebnom okrsku boli totiž zistené nezrovnalosti v sčítaní hlasov. Pat ohľadom hlavy štátu nielenže stupňoval etnické napätie, ale zároveň tlmil rozmach v oblasti ropného priemyslu, ktorý v krajine započal v posledných rokoch.

Latinská Amerika/Karibik: Podľa najnovšej správy Európskej hospodárskej komisie pre Latinskú Ameriku a Karibik klesne zahraničný obchod v oblasti za rok 2020 až o 23 percent. Jediné krajiny, ktoré za posledné mesiace zaznamenali mierny nárast exportného podielu sú Kostarika, Honduras, Guatemala a Nicaragua. Organizácia varuje, že predpokladaný deficit bude mať zásadný vplyv na nezamestnanosť. Nevyhnutnosťou pre zotavenie sa z krízy sa javí vyššia miera regionálnej integrácie.

 

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko: Policie v neděli tvrdě zasáhla proti oponentům prezidenta Alexandra Lukašenka. Policejní oddíly OMON proti nim použily slzný plyn, omračující granáty a vodní děla, jeden člověk zemřel. Tisíce demonstrantů se rozhodlo vyjít do ulic kvůli nesrovnalostem ve volebním procesu a nespokojenosti s Lukašenkovým režimem, který je u moci od roku 1994. Několik zaměstnanců hlavní Lukašenkovy politické rivalky, Světlany Tichanovské, bylo zatčeno. Dle exit pollů Lukašenko titul prezidenta obhájil se ziskem 80,2 % hlasů. Více než 1300 Bělorusů bylo od května zatčeno za účast demonstracích.

[Východní Asie]

Jižní Korea/KLDR: Minimálně 30 obětí a okolo 6 000 evakuovaných lidí přinesly potopy a sesuvy půdy zapříčiněné největším monzunem v Jižní Koreji za posledních sedm let. Další, již pátý, tropický cyklon tohoto období jménem Jangmi má udeřit následující pondělí. Problémy se očekávají i v Severní Koreji, kde je velké množství krajiny zbaveno vegetace, tudíž může voda stékat bez sebemenší kontroly. Nejvíce byla zatím zasažena provincie Hwanghe, která patří mezi hlavní severokorejské zemědělské oblasti.

Malajsie: Bývalý ministr financí Lim Guang Eng byl ve čtvrtek zadržen kvůli obvinění z podplácení a zneužití moci v souvislosti s výstavbou podmořského tunelu v hodnotě přes dvě miliardy dolarů. Podle příslušných orgánů se měl dohodnout na úplatku ve výši 10 % z budoucích zisků vítězné stavební společnosti. Lim Guang Eng byl ze zneužití moci obviněn již v roce 2016. Tato obvinění byla v roce 2018 stažena, nicméně vzhledem k pátečnímu zadržení Engovy manželky, která tehdy figurovala jako spoluobviněná je tento případ opět vyšetřován.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Letectvo Spojených štátov amerických vyšle túto jeseň svoj Tactical High Power Microwave Operational Responder (THOR) na testy do zahraničia. Tie boli pozdržané pandémiou. Vývoj mikrovlnných systémov, ktoré majú slúžiť primárne ako obrana proti dronom, je v plnej réžii Letectva, keďže Armáda zamerala svoju energiu a peniaze na laserové zbrane. THOR, navrhnutý spoločnosťou AFRL, využíva vysokovýkonné mikrovlny, ktorými dokáže roztaviť elektroniku rojom malých bezpilotných vzdušných prostriedkov.

Kyberbezpečnost: Have I Been Pwned neboli stránka, která vám poví, jestli bylo nějaké z vašich hesel prolomeno, přechází do open source. Respektive kód, na jehož základě stránka a s ní spojená databáze funguje, bude nově veřejně dostupný. Změnu na svém blogu oznámil autor celého projektu Troy Hunt s tím, že věří, že zveřejnění pomůže s dalším šířením jeho původní myšlenky – aby uživatelé věděli o tom, že jejich přihlašovací jméno a heslo uniklo a může být kýmkoli zneužito. Have I Been Pwned přitom není žádnou novinkou, jelikož funguje již sedm let. Až v poslední době ale aplikace pracující s přihlašovacími jmény a hesly začínají své uživatele upozorňovat na to, že by jejich údaje mohli být v souvislosti s konkrétním únikem dat v nebezpečí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *