Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (32/2017)

[Afrika]

Rwanda: V prezidentských volbách zvítězil již po třetí současný prezident Paul Kagame. Získal tak mandát na dalších 7 let. Volební komise uvedla, že získal 98, 63 % hlasů. Voliči si mohli vybrat celkem z tří kandidátů. Kromě Kagameho se jednalo o Franka Habinezu z Demokratické zelené strany a Philippa Mpayimanu, který kandidoval jako nezávislý. Podporovatelé Kagameho začali oslavovat před oficiálním vyhlášením výsledků. Podle nich přinesl do země rozvoj a ekonomický růst po hrůzách genocidy z roku 1994. Kritici tvrdí, že vládne za pomocí strachu.

Mauritánie: Voliči volili v referendu, které bylo iniciováno prezidentem Mohamedem Ould Abdel Azízem. Obsahem byly ústavní změny, které měly za cíl zrušit Senát, místo kterého mají vzniknout volené regionální rady. Dále se má zrušit několik dalších státních orgánů a má dojít k drobným úpravám na státní vlajce, kde by se měly přidat červené pásy jako pocta těm, kteří bojovali za nezávislost na Francii. Výsledky jsou očekávány počátkem příštího týdne. Opozice považuje změny za protiústavní a bojkotuje dodatky. Změny by mohly umožnit setrvání Abdel Azíze u moci.

[Blízký východ]

Sýrie: Syrská arabská armáda (SAA) prezidenta Bašára Assada dle Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) v sobotu dobyla město al-Sukhna ležící v provincii Homs ve střední Sýrii z rukou Daeš. Státní agentura SANA hovoří pouze o obklíčení města ze třech stran. V operaci SAA kooperuje s ruskou leteckou a dělostřeleckou podporou. Al-Sukhna je díky své strategické poloze důležitým předmostím k dobytí provincie Deir Az Zor a stejnojmenného města nacházející se na východě země. Celá Deir Az Zor je stále pod kontrolou Daeš.

Turecko: V úterý započal soud se 486 obviněnými z loňského pokusu o armádní puč. Obviněni jsou mimo jiné i z účasti v teroristické organizaci (FETO) údajně vedené Fetullahem Gulenem, jež roky žije v exilu v USA. Gulen je souzen v absenci a Turecko žádá jeho extradici. 16. července minulého roku se část tureckých armádních složek pokusila obsadit státní instituce a převzít moc v zemi. Nepovedený puč si vyžádal 250 obětí a v následných čistkách ze strany režimu circa 50 000 zatčených, 110 000 propuštěných ze státní sféry včetně vojáků, učitelů, policistů či soudců.

[Euroatlantický prostor]

Taliansko: Dve plavidlá talianskeho námorníctva začali operovať v líbyjských vodách v rámci misie, ktorej cieľom má byť zníženie počtu migrantov prichádzajúcich cez Stredozemné more do Talianska. Podľa slov ministerky obrany Roberty Pinotti bude talianske námorníctvo poskytovať podporu líbyjskej pobrežnej stráži pri včasnom zastavovaní plavidiel pašerákov. Misia je odsúhlasená oficiálnou vládou Líbye sídliacou v Tripolise, podmienkou je však obmedzenosť jej rozsahu do takej miery, aby nedošlo k narúšaniu líbyjskej suverenity.

Čierna Hora: Viceprezident Spojených štátov Mike Pence pri príležitosti účasti na Jadranskom summite v hlavnom meste Čiernej Hory, Podgorici, vyzval predstaviteľov štátov Západného Balkánu k orientácii na Západ. Summitu sa zúčastnili lídri štátov NATO, Čiernej Hory, Chorvátska, Albánska a Slovinska, ako aj nečlenských štátov, Bosny, Srbska, Macedónska a Kosova. Pence zdôraznil pretrvávajúcu angažovanosť USA v regióne, v ktorom sa dlhodobo angažuje aj Rusko, ako sa prejavilo i v období pred vstupom Čiernej Hory do Severoatlantickej aliancie.

[Jižní Asie]

Indie/Čína/Bhútán: Roztržka na himalájském trojmezí pokračuje. Ačkoli jde o územní nároky Číny a Bhútánu, Dillí se staví za svého spojence a obě země si již týdny vyměňují nacionalistická prohlášení o odhodlání a rozhodnosti svých vojáků. Ti jsou utábořeni na náhorní plošině Doklam ve 150 metrové vzdálenosti od sebe. Indie vnímá čínský přístup do koridoru, jež odděluje její severovýchodní státy od subkontinentu jako otázku národní bezpečnosti. Peking podmiňuje řešení situace stažením indických vojsk, jejichž nasazení považuje za provokaci. Diplomacie obou zemí doufají ve urovnání situace do zářijového summitu BRICS.

Afghánistán: Na šíitskou mešitu v Herátu a irácké velvyslanectví v Kábulu zaútočili teroristé z tzv. Islámského státu (IS). V naplněné mešitě z 12. století se v úterý odpálil sebevražedný atentátník, zatímco další z útočníků střílel a vrhal na věřící granáty. Při útoku zemřelo 29 lidí a přes 60 bylo zraněno. Obyvatelé rozhořčení pozdním zásahem bezpečnostních složek následně napadli policejní stanici a podpálili ji. V pondělí zaútočil IS na iráckou ambasádu, která leží mimo diplomatickou čtvrť. Několikahodinová přestřelka za sebou krom 4 zlikvidovaných útočníků zanechala 2 mrtvé zaměstnance ambasády a 3 zraněné policisty.

[Latinská Amerika]

Venezuela: V pátek se poprvé sešlo Ústavní shromáždění v budově Parlamentu navzdory vážnému podezření z manipulování voleb. V úterý totiž zveřejnila společnost Smartmatic, která zabezpečovala technickou stránku hlasování, že celkový počet hlasů byl zhruba o milion menší, než jaký udávaly prohlášení Národní volební rady (CNE), jaký vliv mělo toto navýšení na výsledek však není jasné. Na své první schůzi si shromáždění, jehož pravomoci prakticky nejsou omezeny, odsouhlasilo mandát na nejméně dva roky a na tak dlouho, jak bude potřeba. Dalším významným krokem bylo odvolání vrchní státní zástupkyně Luisy Ortega Díazové, která tvrdě kritizovala režim prezidenta Madura po pokusu o odstavení parlamentu na konci března. Kromě reakcí jednotlivých států bylo v sobotu na neurčito pozastaveno členství Venezuely v Mercosur kvůli současným snahám o ustavení diktatury.

Brazílie: Prezident Michel Temer nebude během svého funkčního období souzen z korupce. Ve středu poslanci v hlasování odmítli jeho vydání Nejvyššímu soudu, který by vedl celý proces. Prezident Temer čelil podezření již v roce 2012, kdy podle člena vrchního managementu petrochemické firmy Petrobras přijal ilegální příspěvek v přepočtu 10 milionů Kč. Skutečný nátlak na vyšetřování Temera se začal vyvíjet až po zveřejnění tajné nahrávky, na které souhlasí s podplacením uvězněného bývalého předsedy parlamentu Eduarda Cunhy výměnou za jeho mlčení. Vrchní státní zástupce Rodrigo Janot však již prohlásil, že Temer bude obviněn ještě z nejméně dvou zločinů předtím, než odstoupí z funkce v září příštího roku.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: Prezident Spojených států Donald Trump podepsal zákon, podle kterého jsou na Rusko uvaleny sankce. Dříve návrh zákonu, také zahrnující sankce proti Severní Koreji a Íránu, schválil Kongres. Americký parlament spojil schválení sankcí proti Rusku s anexí Krymu v roce 2014 a se vměšováním Ruska v loňské prezidentské volby v USA. Ačkoliv Trump zákon podepsal, označil jej za chybný. Ruský prezident Putin ještě před podepsáním zákona Trumpem reagoval požadavkem o zmenšení počtu zaměstnanců velvyslanectví USA v Moskvě a to o 755 lidí.

Moldavsko/Rusko: Moldavská vláda prohlásila náměstka předsedy vlády Ruska Dmitrije Rogozina za personu non grata. Stálo se to tři dny po neuskutečněné návštěvě Rogozina v Moldavsku a neuznaném Podněstří, kdy Rumunsko nepovolilo letadlu, kterým Rogozin letěl do Moldavska, průlet rumunským vzdušným prostorem. Měl se setkat v Kišiněvě s moldavským prezidentem Igorem Dodonem a potom vyrazit na oslavy 25. výročí dislokace ruského „mírového“ kontingentu v Podněstří, čímž se ukončila krátká válka mezi Moldavském a Podněstřím v roce 1992. Rogozin se později ovšem setkal s prezidentem Dodonem v Íránu při návštěvě ceremonie inaugurace íránského prezidenta Rúháního.

[Východní Asie]

Filipíny/ASEAN: Manila hostí sériu stretnutí predstaviteľov regionálneho zoskupenia ASEAN a ich partnerov vrátane USA a Číny. Predpokladá sa, že americký minister zahraničia Rex Tillerson sa tu prvýkrát stretne s jeho severokórejským náprotivkom. Práve napätie na Kórejskom polostrove a nedávne alarmujúce severokórejské testy medzikontinentálnej balistickej strely predstavovali ťažiskové témy jednaní. Štáty tu vyjadrili značné znepokojenie so situáciou a vyslovili sa za urýchlené riešenie krízy a následnú denuklearizáciu polostrova mierovými prostriedkami. Svoje miesto si na samite našla i problémová oblasť Juhočínskeho mora. Vietnam, na samite najrazantnejší kritik čínskej politiky v tejto sfére, usiluje, aby bol krajinami prijatý oficiálny súbor noriem vzťahujúci sa ku aktivitám aktérov v Juhočínskom mori. Dosiahnutie finálnej dohody nebude jednoduché, nakoľko štáty musia hľadať kompromis s Čínou, ktorá si nárokuje na skoro celé územie Juhočínskeho mora.

Severná Kórea/OSN: Nové sankcie z dielne OSN boli jednomyseľne schválené a uvalené na Severnú Kóreu, ktorej sa minulý mesiac podarilo uskutočniť dva úspešné testy medzikontinentálnej balistickej strely. Predstaviteľka USA v OSN Nikki Haley tvrdí, že sa jedná o najprísnejšie sankcie voči krajine aké táto generácia zažila. Protiopatrenia výrazne zmrazujú severokórejský export a zahraničné investície do krajiny. V prospech sankcií sa výnimočne vyslovila aj Čína, ktorá s návrhmi rezolúcií proti KĽDR často nesúhlasila a zároveň riešenie krízy a spoločného postupu podmieňovala zastavením umiestňovania amerického obranného systému THAAD na juhokórejskom území. Rusko nevníma sankcie ako nástroj znamenajúci koniec napätia, ale ako prostriedok k motivácii zainteresovaných aktérov ku spoločným jednaniam.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Letectvo spojených států oznámilo nákup dvou Boeingů 747 které opět poslouží jako platforma nového prezidentského speciálu Air Force One.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *