Přehled světového dění z uplynulého týdne (33/2019)

[Afrika]

Čad: Sebevražedná útočnice v provincii Lac zabila nejméně šest lidí, dalších pět bylo zraněno. Z útoku byla obviněna skupina Boko Haram působící převážně v sousední Nigérii. Skupina se k útoku oficiálně nepřiznala, činí tak ovšem zřídka. Žena pás výbušnin na svém těle odpálila poblíž domu místního náčelníka. Mezi obětmi byli čtyři ochránci a jeden voják. Islamistické násilí je v regionu vážným problémem. Od roku 2009 v jeho důsledku v oblasti zemřelo na 30 tisíc lidí a přibližně dva miliony obyvatel byly vysídleny.

Zimbabwe: Policie v hlavním městě Harare násilně potlačila demonstrace proti zhoršující se ekonomické situaci. Zasahující jednotky proti davu použily slzný plyn, vodní děla i obušky. Většina protestujících patřila k příznivcům opozice. Demonstranti se v ulicích sešli i přes zákaz shromažďování. Podle policie byli protestující ozbrojeni, opozice tvrdí, že je to lež. Jednalo se o první protest od lednových demonstrací, které byly násilně potlačeny armádou a zemřelo při nich 17 lidí.  Zimbabwe v posledních letech čelí nedostatku základního zboží a inflaci. Třetina obyvatel země se nachází na pokraji hladovění.

 

[Blízký východ]

Írán: Minulou středu íránský prezident Hasan Rúhání řekl, že státy perského zálivu jsou schopny zajistit bezpečnost regionu samy a nepotřebují k tomu zahraniční síly. Jedná se o reakci na americkou námořní bezpečnostní misi, která byla zahájena poté, co Írán zadržel britská plavidla. Tuto misi zatím podporuje především Velká Británie. Polsko uvažuje, že se k misí přidá, ovšem formální vyjádření zatím neproběhlo. Na druhou stranu, Německo se nemá v plánu této mise zúčastnit, ale spíše by se přiklánělo k vlastní evropské misi.

Jemen: Nejvyšší íránský vůdce Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí minulé úterý vyzval k dialogu mezi jemenskou vládou, podporovanou Saúdskou Arábií, a Hútíemi, které podporuje Írán. Cílem dialogu mezi různými etniky a věřícími by mělo být zachování jemenské národní celistvosti a suverenity. Spojené arabské emiráty pomohly uklidnit spory separatistů se Saúdskou Arábií poté, co separatisté převzali kontrolu nad částí města Aden, z tohoto důvodu ve čtvrtek separatisté prohlásili, že jsou připraveni k jednání v Saúdské Arábii. I přes veškeré snahy ostatních zemí se nedaří uklidnit konflikt a Hútíové pokračují v útocích na Saúdská civilní letiště.

 

[Euroatlantický prostor]

Gibraltar: Vrchní soud na Gibraltaru rozhodl o propuštění zadržovaného íránského tankeru, a to navzdory žádosti ministerstva spravedlnosti USA, aby úřady loď dál blokovaly. Podle soudu není pro další zadržování plavidla Grace 1 důvod. Írán se písemně zaručilo, že se ropa nedostane do zemí pod sankcemi EU. Tanker byl v rukou gibraltarských úřadů od 4. července kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie. Íránská strana sdělila, že Grace 1 ze Středozemního moře odpluje, jakmile bude přejmenována na Adrian Darya a změní vlajku z panamské na íránskou.

Itálie: Loď španělské nevládní organizace Proactiva Open Arms se 147 migranty z Afriky, která od 1. srpna čekala u ostrova Lampedusa, vplula do italských vod. Učinila tak poté, co italský soud zrušil zákaz vstupu, kvůli špatnému zdravotnímu stavu běženců. Zatímco místopředseda vlády Matteo Salvini trvá na tom, že loď nesmí v Itálii zakotvit, premiér Giuseppe Conte má i díky solidárnímu přístupu spojenců opačný názor. Spory ve vládní koalici se tak dál vyostřují.

 

[Západní Balkán]

Severní Makedonie: Uprostřed ostře sledovaného skandálu vydírání, vláda Severní Makedonie formuje speciální protikorupční tým. Vláda minulé úterý informovala, že hodlá vytvořit operativní protikorupční tým vedený ministrem vnitra a jehož úkolem má být koordinovaný a nekompromisní boj se zločinností a korupcí v zemi. Vytvoření zvláštního orgánu přichází uprostřed pokračujícího skandálu vydírání, do kterého mají být zapleteni někteří vrcholní představitelé země, a který narušil důvěryhodnost úřadu Zvláštního státního zastupitelství, ohrozil reputaci předsedy vlády a způsobil znepokojení u západních spojenců.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Na svatební oslavu v šíitské čtvrti Kábulu v sobotu zaútočil sebevražedný atentátník. K výbuchu došlo v mužské části budovy, ve které se v té době nacházely stovky lidí. Zabito bylo 63 osob včetně dětí a zraněno přes 180. Atentát odsoudil také Tálibán, který při své povstalecké kampani obvykle necílí na náboženské rozdíly v zemi. Prezident Ghaní na Twitteru prohlásil, že se hnutí ze zodpovědnosti za útok nemůže vyvázat, jelikož samo používá a legitimizuje terorismus.

Indie: V Kašmíru během víkendu došlo k obnovení provozu telefonního spojení a internetu a od pondělí se otevřou školy a úřady. Prostředky masové komunikace byly vládou znepřístupněny, aby se zabránilo protestům po ukončení autonomie státu Džammú a Kašmír. Zakázáno bylo také shromažďování a noční vycházení. V pátek se v regionu s muslimskou většinou očekávaly demonstrace a byla posílena vojenská přítomnost u mešit, avšak v metropoli Šrínagaru došlo k násilným protestům až v sobotu po zprávách o uvolnění bezpečnostního režimu. V konfrontacích s vojáky bylo zraněno několik desítek lidí.

 

[Latinská Amerika]

Guatemala: V neděli 11. srpna proběhlo druhé kolo prezidentských voleb, které vyhrál Alejandro Giammattei z pravicové strany Vamos. Porazil tak bývalou první dámu Gautemaly Sandru Torres. Zásadní témata byly kromě zaměstnanosti a korupce migrační dohoda mezi USA a Guatemalou a uzavření mezinárodní komise proti beztrestnosti. Oba kandidáti byli v minulosti trestně stíháni nebo obviněni. Torres z nezákonného financování kampaní a Giammattei za mimosoudní zabíjení vězňů během jeho funkce ředitele věznice.

Venezuela/Kolumbie/Peru: Další uvalené americké sankce na Venezuelu mají vliv na migrační tok lidí prchajících do jiných latinskoamerických zemí. Například Kolumbie, která má na svém území již nyní necelých 1,5 milionů Venezuelanů, se obává dalšího přílivu migrantů. Humanitární organizace varují, že země už další nápor lidí nezvládne. Na druhou stranu, některé země jako jsou Peru a Chile, zavedly nová omezení, kterými ztížily legální vstup do země.

 

[Post-sovětský prostor]

Kyrgyzstán: Bývalý prezident A. Atambaev byl obviněn z dvou dalších zločinů po ozbrojeném střetu s policejními jednotkami současné vlády. Kromě vraždy a podněcování k občanským nepokojům se nově přidalo obvinění z  korupce během modernizace jedné z elektráren a privatizace budovy Forum v hlavním městě země. Atambaev byl zatčen 8. srpna po dvoudenní přestřelce, kdy se nedostavil na výslech ministerstvem vnitra. Podle kyrgyzského zákona je stát oprávněn zasáhnout proti osobě, která třikrát odmítla se dostavit na výslech, což je právě případ bývalé hlavy státu.

Rusko: V Moskvě, Petrohradě a některých dalších velkých městech se odehrála další vlna protivládních demonstrací. Jejich agenda zahrnovala požadavek na propuštění účastníků tzv. moskevského procesu – politicky motivovaného trestního řízení proti demonstrantům z minulých akcí. Obvinění z použití síly proti důstojníkům byla totiž vznesena k občanům, kteří po policistovi nezáměrně hodili plastový kelímek nebo plechovku. Na rozdíl od minulých protestů, bylo na poslední akci zadrženo jen několik jedinců, což svědčí o tom, že bezpečnostní složky změnily taktiku v zásahu proti demonstrantům.

 

[Východní Asie]

KĽDR: Pchjongjang v piatok vystrelil dve strely krátkeho doletu do mora a zároveň odmietol volanie juhokórejského prezidenta Mun Če-ina po mierových rozhovoroch. Výbor pre mierové znovu zjednotenie krajiny odmietol aj akékoľvek ďalšie stretnutia s Juhokórejčanmi, čo znamená praktickú normalizovateľnosť Munovho ambiciózneho plánu, ktorý ráta s mierom a zjednotením oboch Kórei, ktoré má vyvrcholiť na 100. výročie konca Druhej svetovej vojny v roku 2045.

Tuvalu: Lídri oceánskych krajín na výročnom regionálnom samite Pacific Islands Forum vo Funafuti kritizovali Austráliu za nedostatok aktivít, ktoré ako líder regiónu vyvíja na boj proti klimatickej zmene. Stretnutie 18 krajín sa skončilo sklamaním, keď sa nepodarilo presadiť pôvodne plánované ambicióznejšie komuniké. Premiéri Fidži a Tuvalu Frank Bainimarama a Enele Sopoaga vyjadrili poľutovanie nad tým, že krajiny iba potvrdili status quo o problematike a nezaviazali sa ku záväzným cieľom (ukončenie používania uhlia a dosiahnutie nulových emisií uhľovodíkov v oblasti do roku 2050). Tie presadzovali niektoré stúpajúcou hladinou morí najviac ohrozené štáty.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Téměř 28 milionů záznamů o velikosti 23 gigabytů – takové množství dat našla v nechráněné a nezašifrované podobě na internetu platforma vpnMentor. Jednalo se o záznamy z webového biometrického zámku BioStar 2. Ten se používá pro ochranu budov, jako jsou kanceláře nebo sklady a patří pod bezpečnostní firmu Superma – jednu z 50 nejlepších firem vyrábějících zabezpečení podobného typu. Databáze obsahovala otisky prstů, rozpoznání obličejů, přihlašovací jména a hesla v plain-textu, osobní údaje o zaměstnancích, jejich fotografie a záznamy o příchodech a odchodech. Bylo možné s nimi manipulovat a stahovat je. Na problém firma reagovala až po osmi dnech po zjištění a záznamy podle rad od vpnMentor zabezpečila.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *