Přehled světového dění z uplynulého týdne (33/2020)

[Afrika]

Mozambik: Rebelové napojení na tzv. Islámský stát obsadili přístav Mocimboa de Praia v severní části země. Přístav leží blízko hlavních nalezišť zemního plynu a byl dobyt během jednoho z četných útoků na město, které se letos značně stupňovaly. Cílem ozbrojené skupiny je vytvoření chalífátu v regionu. Mozambické ozbrojené složky potvrdily útok teroristů a uvedly, že podnikají akce k jejich neutralizaci. Konflikt v provincii Cabo Delgado začal v roce 2017 a od té doby se rozšířil po celém jejím území. Dosud při něm bylo zabito nejméně 1300 lidí.

Súdán: Nejméně 25 lidí bylo zabito a okolo 90 dalších bylo zraněno v bojích mezi etnickými skupinami Bani Amer a Nuba ve městě Port Sudan. Místní media uvedla, že bylo také zapáleno několik domů a obchodů. Není to poprvé, kdy vypukly střety mezi těmito dvěma etnickými skupinami. Poslední napětí bylo zaznamenáno v květnu 2019, kdy se důvodem staly zdroje vody a dalších surovin. V reakci na nové propuknutí násilí zavedly místní úřady zákaz vycházení ve městě. Kmenové násilí je výzvou pro přechodnou vládu v procesu stabilizace země před volbami v roce 2022.

 

[Blízký východ]

Izrael: Izraelská armáda v neděli obnovila letecké útoky na Gazu. Stalo se tak poté, co byly z palestinského území odpálené rakety na jižní území Izraele. Útok si nevyžádal oběti na životech, několik lidí bylo ale lehce zraněno. Izraelská vláda rovněž až do odvolání uzavřela všechny rybářské oblasti. Jednalo se tento týden o druhý útok vedený z palestinského území. První se odehrál ve středu, kdy byly rovněž z něj byly vypuštěny zápalné balóny.

Spojené arabské emiráty / Izrael: Ve čtvrtek izraelský premiér Benjamin Netanjahu a korunní princ Spojených arabských emirátů Abu Dhabí Mohammed bin Zayed podepsali dohodu o narovnání vztahů obou zemí. Spojené arabské emiráty se staly první Perského zálivu, které navázaly diplomatické vztahy s Izraelem. V následujících týdnech se představitelé obou států mají sejít a podepsat další bilaterální smlouvy, které se mají týkat turismu, investic, bezpečnostních otázek nebo také společného výzkumu vakcíny proti koronaviru. Izrael má dle dokumentu pozastavit snahy anektovat další území okupovaného Západního břehu Jordánu. Tuto dohodu ostře odsoudil Írán, který ji vnímá jako zradu Palestinců ze strany Spojených arabských emirátů. Izrael očekává, že podobnou dohodu uzavře s Bahrajnem a Ománem.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Americký ministr zahraničí Mike Pompeo podepsal ve Varšavě společně s polským ministrem obrany Mariuszem Błaszczakem avizovanou dohodu o vyslání další tisícovky vojáků do Polska. Dohoda s názvem Enhanced Defence Cooperation Agreement činí z Polska kriticky důležitou součást vojenské přítomnosti USA v Evropě. Na základě dohody se do Polska přesune i část velení amerických sil v Evropě. V současné době sice není v zemi stálá základna USA, o zřízení Fort Trump ale dlouhodobě usiluje polská vládní strana Právo a spravedlnost.

Řecko: Napětí mezi Řeckem a Tureckem ohledně průzkumných misí Turecka, jejichž cílem je hledat naleziště nerostných surovin ve sporné námořní oblasti blízko hranice zmíněných států, neustále roste. Francouzský prezident Macron vyjádřil podporu řecké straně, což zdůraznil vysláním fregaty a dvou stíhacích letounů do oblasti. Ve středu navíc došlo k lehké srážce lodí obou stran. Incident byl popsán jako nehoda. Přesto prezident Erdogan reagoval velice tvrdě a uvedl, že za jakýkoliv útok proti Turecku zaplatí protivník „vysokou cenu.“

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Návrh zákona o ochraně hodnot bývalé Kosovské osvobozenecká armády nezískal dostatečnou podporu parlamentu.  Záměrem navrhované legislativy bylo zakotvit v zákoně institucionální a občanskou povinnost chránit reputaci UÇK, která bojovala se srbskými silami v 90. letech. Při čtvrtečním hlasování však neprošel poslaneckou sněmovnou, když získal pouze 35 hlasů ze 120. Tento návrh vyvolal vlnu kritiky, kdy měl jednak omezovat svobodu slova a také být velmi nákladný. Zákon byl původně navržen v roce 2018, byl však znovu projednáván v souvislosti s obviněním prezidenta Thaçiho z válečných zločinů.

 

[Jižní Asie]

Indie: Násilným střetům v Bengalúru, hlavním městě státu Karnatáka, z noci na středu padly za oběť čtyři lidé. Za jejich zabitím stojí policisté, kteří po prvotních snahách zadržet tisícihlavý dav neletálními prostředky, zahájili palbu. Zraněno bylo 27 policistů a nejméně dvanáct civilistů. Střety vyvolal ofenzivní příspěvek na Facebooku, mířený proti muslimskému obyvatelstvu. Celkem bylo zatčeno 340 lidí, mezi nimi i autor příspěvku, ve městě byl vyhlášen zákaz vycházení. Bengalúr je indickým technologickým centrem s dvanácti miliony obyvatel.

Pákistán/Saúdská Arábie: Náčelník generálního štábu Kamar Džaved Badžva navštívil v neděli Saúdskou Arábii, kterou kritizoval ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší za její chladný postoj k otázce Kašmíru. Pákistán se dlouhodobě snaží svolat summit Rijádem vedené Organizace islámské spolupráce (IOC) za účelem odsouzení údajného indického porušování lidských práv v Kašmíru. Kureší uvedl, že pokud jej Saúdská Arábie neuspořádá, obrátí se na spřátelené muslimské země, které pákistánský postoj podporují. Vzájemné blízké vztahy od začátku roku chladnou. Rijád požaduje plné splacení svých půjček a neobnovil program kreditu na ropu, díky kterému mohl Pákistán platit dodávky se zpožděním. Podle Islámábádu šlo o plánovanou návštěvu týkající se vojenských záležitostí.

 

[Latinská Amerika]

Bolívie: Již druhý týden pokračují protivládní protesty, které prohlubují kromě politického napětí také koronavirovou krizi. Hlavním cílem protestů je zatlačit na prozatímní vládu, aby pokročila s uspořádáním prezidentských voleb, které byly již dvakrát odloženy z důvodu šíření nemoci COVID-19. Protestující vytvářejí blokády na silnicích, což znemožňuje doručení dodávek pomoci infikovaným pacientům. Organizováni jsou odborovými svazy a spojenci socialistické strany bývalého prezidenta Evo Moralse. Ten rezignoval po téměř 14 letech vlády na podzim minulého roku uprostřed masových protestů.

Venezuela/USA/Írán: Spojené státy zadržely čtyři íránské tankery převážející ropu do Venezuely. Dle amerického ministerstva spravedlnosti se jedná o největší zabavenou dodávku tohoto typu – zhruba 1,1 milionů barelů paliva.  To bylo zabaveno z důvodu porušování sankcí uvalených na Venezuelu. Dodávku měly převážet Íránské revoluční gardy, jedna ze složek ozbrojených sil Íránu, které jsou na americkém seznamu teroristických organizací.

 

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko: Týden trvající protesty přinesly tisíce zadržených, a to za použití hrubého násilí ze strany Sonderkommanda. CEC tvrdí, že hlavní soupeř Alexandra Lukašenka, Svetlana Tikhanovskaya, získala pouze 10 % hlasů. S výsledkem nesouhlasí jak Tikhanovskaya, tak masivní většina obyvatel, kteří mimo jiné požadují nové demokratické volby a organizují protesty. Tikhanovskaya se prohlásila za vítězku voleb a domáhá se mírového předání moci. Oficiální vítěz voleb Lukašenko se v sobotu domluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na pomoci v případě vnějšího ohrožení státu.

 

[Východní Asie]

Japonsko: Japonský minister obrany Tarō Kōno oznámil v piatok záujem krajiny zapojiť sa do programu „Five Eyes“ (FVEY). Ten predstavuje alianciu tajných služieb USA, Spojeného kráľovstva, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, založenú na výmene informácií. Japonsko už v súčasnosti s týmito štátmi časť spravodajských informácií zdieľa napriek absencii formálneho členstva. Kōno pri iniciatíve Japonska akcentoval spoločné hodnoty štátov a spoluprácu diplomacií a ekonomík štátov. Krajiny môže spájať tiež snaha čeliť čínskej vojenskej expanzii.

Thajsko: Již dva týdny probíhají studentské protesty proti thajskému králi Maha Vajiralongkornovi a vládě premiéra Prayuth Chan-ocha. Aktivisté požadují provedení reforem, demokratizaci konstituční monarchie a královu rezignaci. Kritizují korupci předních představitelů země a vystupují proti útokům bezpečnostních složek na opozici. Pro získání mezinárodní pozornosti probíhají protesty v témě Harryho Pottera, což dle aktivistů odkazuje na nespravedlnost dějící se pod vedením současné junty. Přestože kritika monarchie představuje zločin, který může v Thajsku vést až k patnácti letům odnětí svobody, vláda prozatím demonstranty pouze vzývá k uklidnění situace.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že země zvažuje nákup čínských systémů protivzdušné obrany. Srbsko jeví zájem o systém středního dosahu HQ-22, respektive jeho exportní verze FK-3. Proti potenciální akvizici se ohradila americká ambasáda v Bělehradě. Obecně se jedná o pokračování trendu nákupu zbraní čínské provenience. Čína například v minulém měsíci dodala Srbsku, jakožto jejich prvnímu evropskému uživateli, šestici dronů CH-92A.

Kyberbezpečnost: Déle než rok uchovával Instagram na svých serverech fotografie a zprávy z osobních konverzací, i přes to, že je uživatelé smazali. Bezpečnostní chybu, která je od začátku srpna opravená, objevil a společnosti nahlásil v říjnu 2019 nezávislý výzkumník Saugat Pokharel. K datům, jež měla být už přes rok smazána, se dostal díky nástroji „Stáhněte si svoje data“. Protože na chybu nikdo před jejím vyřešením veřejně neupozornil, nemělo podle Instagramu dojít k jejímu zneužití. Výzkumník za svá odhalení získal odměnu šest tisíc amerických dolarů.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *