af.mil

Přehled světového dění z uplynulého týdne (33/2017)

[Afrika]

Keňa: OSN vyzvala ke klidu v zemi poté, kdy vypukly povolební protesty ze strany opozice. V prezidentských volbách vyhrál současný prezident Uhuru Kenyatta. Nad leaderem opozice Railem Odingou. Protestující začali v hlavním městě Nairobi po vyhlášení výsledků blokovat silnice a stavět barikády. Podle nich došlo k manipulaci voleb. Policie použila proti nim střelbu, aby je rozehnala. To si mělo vyžádat 11 mrtvých. Keňa je hluboce rozdělena od roku 2007, kdy vypuklo povolební násilí, které si vyžádalo 1 100 mrtvých a 600 000 lidí uteklo z domova.

Mauritánie: Voliči schválili navrhované změny v kontroverzním referendu, jež bylo bojkotováno opozicí. Účast byla 53, 73 % a pro schválení hlasovalo 85 % voličů, Je to považováno za vítězství současného prezidenta Mohameda Ould Abdel Azize. Ten je obviňován opozicí, že si chce prodloužit svůj mandát, což on popírá. Hlavní změnou je zrušení horní komory parlamentu, Senátu. Podle Abdel Azize je nepotřebný a drahý, avšak Senát předtím odmítl prezidentovy návrhy na změnu ústavy. Prezident je klíčovým spojencem Západu a sousedních států v boji proti terorismu.

[Blízký východ]

Írán: Islámský stát ve středu zveřejnil video, ve kterém hrozí Íránu, že opět v Teheránu provede teroristické útoky. Rovněž také vyzval mladé Íránce, aby zahájili džihád ve své zemi. Islámský stát svůj první teroristický útok na území Íránu provedl 7. června tohoto roku. Írán aktivně podporuje organizace bojující pro němu, jedná se například o Hizballáh nebo syrský oficiální režim.

Irák: Významný šíitský duchovní Muqtada al-Sadr v neděli navštívil Spojené arabské Emiráty. Jedná se o jeho druhou návštěvu sunnitské země, v červenci navštívil Saúdskou Arábii. Tyto návštěvy mají zlepšit irácké vztahy s ostatními státy v regionu a také vyslat gesto smíření mezi Šíity a Sunnity. Al-Sadr se jako jeden z mála distancuje od íránského režimu. Cílem jeho návštěv, kromě zlepšení vztahů, je také přilákání investic do šíitských oblastí Iráku.

[Euroatlantický prostor]

USA: Letectvo spojených států amerických (USAF) se dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Na alarmující stav upozornil gen. v. v. L. Spencer ve svém komentáři pro Defense News. Dle něj aktuálně chybí letectvu přes 1 555 pilotů z nichž 1 211 jsou piloti pro bojové letouny. Další deficit se projevuje v údržbě, kde kromě chybějících financí USAF pociťuje nedostatek personálu, konkrétně chybí více než 3 500 techniků. Podle gen. Spencera si málo kdo uvědomuje, že právě USAF je v podstatě od roku 1991 nepřetržitě „ve válce“, neboť nese největší tíhu zahraničních operací USA.

Rumunsko: Dle akvizičního plánu pro další dekádu plánuje Rumunsko utratit celkem 11,5 miliardy amerických dolarů za obranu. Pokud se Rumunsko bude tohoto plánu dodržet, splní tak dvouprocentní závazek obraného rozpočtu zemí NATO. Krátce po uveřejnění této koncepce oznámila země záměr nakoupit bitevní vrtulníky Bell AH-1Z Viper. Rumunsko požaduje transfer technologií, který by umožnil výrobu strojů domácím konsorciem Romarm. Nicméně podobný krok musí schválit vláda USA.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Povstalci zaútočili na hazárskou vesnici. Útok Tálibánu na vesnici Mirza Olang v provincii Sar-e Pul si vyžádal až 50 mrtvých včetně 28 policistů, přes 200 lidí bylo uneseno a na 450 rodin opustilo své domovy. Svědci mluvili o podpalování domů, účasti zahraničních bojovníků a stínání hlav, což vedlo ke spekulacím, že byla akce koordinována s tzv. Islámským státem, jež je pro Tálibán rivalem. Hnutí však tuto zprávu popřelo a loajalita afghánských povstaleckých skupin je proměnlivá. Vesnice se dostala pod kontrolu rebelů po dvoudenním boji se státními bezpečnostními složkami, což ukazuje na slabost vládní kontroly nad územím.

Indie: Na základě předpokladu o náchylnosti k terorismu byl zahájen proces deportace nelegálních imigrantů. Jedná se především o Rohingy, kterých v zemi pobývá na 40 000. Tato muslimská menšina přichází z Myanmaru, kde čelí perzekuci na hraně etnických čistek a jejím příslušníkům není přidělováno občanství. Okolo 7 000 Rohingů žije ve státě Džamnú, kde se vláda obává jejich příklonu na stranu separatistů a viní je ze zločinnosti. Už nyní existuje systém jejich monitoringu, který by mohl přispět ke snadnějšímu navrácení do Bangladéše, přes který utíkají, nebo do Myanmaru. Indie není signatářem konvence o uprchlících

[Latinská Amerika]

Peru/Venezuela: Peruánské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo své rozhodnutí vykázat venezuelského vyslance v Limě kvůli rozpadu demokratického pořádku v zemi po volbách do ústavního sněmu. Venezuela již oznámila reciproční opatření.  V současnosti to však neznamená přerušení diplomatických styků. Vykázání vyslance předcházela schůze zástupců 16 latinskoamerických států a Kanady, na které byla probrána situace ve Venezuele. V závěrečné deklaraci byl odsouzen rozpad demokracie v zemi a zneuznána legitimita ústavního sněmu. V souvislosti se zvolením ústavního sněmu byly přijaty sankce vůči 8 Venezuelanům, kteří v tomto sehráli klíčové role, ze strany USA. Prezident Trump nevyloučil žádnou možnou reakci na zvolení ústavního sněmu, včetně vojenské intervence.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Po více než třech letech byl propuštěn opozičník Sergej Udalcov. Dříve soud uznal politika vinným z organizace masových nepokojů v centru Moskvy v roce 2012, které jsou doposud označovány za největší nepokoje v současném Rusku. V novém interview oznámil, že plánuje v politické kariéře pokračovat, získat zpátky vliv na ruskou opozici, zvlášť levicovou.

Rusko/Gruzie (Abcházie): Vladimir Putin navštívil Abcházii v souvislosti s výročím rusko-gruzínské pětidenní války, která vypukla v roce 2008. Ruský prezident vyjádřil politickou podporu regionu a úsilí o vytvoření společných rusko-abchazských vojenských složek. Tuto návštěvu odsoudila nejen Gruzie, ale taky Spojené státy a jiné členy Severoatlantické aliance, kam se Gruzie již dlouhou dobu snaží dostat.

[Východní Asie]

Japonsko: Japonský rezort obrany začal s rozmiestňovaním protiraketového obranného systému PAC-3 v západných oblastiach Japonska. Tento krok predchádza vojenskej hrozbe zo strany Severnej Kórei a jej údajnému plánu zaútočiť na americký ostrov Guam. Napätie naprieč ázijsko-pacifickým regiónom sa každým dňom zvyšuje a lídri krajín frekventovane vydávajú kontroverzné prehlásenia. Tokio tvrdí, že nasadením obranného systému je schopné zaistiť spoľahlivú obranu ostrova, avšak analytici sú v tejto oblasti viac skeptickí a zastávajú názor, že za daných okolností je zaručené odrazenie balistického útoku málo pravdepodobné.

Čína: Peking vyšetruje najväčšie lokálne platformy sociálnych sietí pre podozrenia z porušovania čínskych kybernetických zákonov. Čína zdôrazňuje, že prevádzkovatelia portálov nie sú schopní kontrolovať ich obsah, v ktorom sú často prítomné prvky násilia, pornografie a zavádzania. Minca má však dve strany. Portál Baidu si pochybenia v danej oblasti priznal a je otvorený spolupráci so zainteresovanými vládnymi orgánmi. Na druhej strane sa viditeľná kritika obracia na čínsku politiku vyznačujúcu sa vysokou mierou zasahovania do mediálnej sféry a ovplyvňovaním jej obsahu.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Americké letectvo pokračuje v soutěži a testování kandidátů na nové letouny přímé podpory (CAS). Největší předností vítěze by měla být nízká cena za letovou hodinu a měl by sloužit v bojích s povstalci a teroristy bez protileteckých kapacit. Z toho důvodu v soutěži figurují primárně turbovrtulové stroje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *