Přehled světového dění z uplynulého týdne (34/2019)

[Afrika]

Niger: Útok připisovaný islamistické skupině Boko Haram si vyžádal dvanáct mrtvých. Přepadení se odehrálo na jihovýchodě země v okrese Gueskerou hraničícím s Nigérií. Jedná se o jeden z dalších útoků v regionu Diffa ležícím poblíž Čadského jezera, které využívají právě ozbrojené skupiny a převaděči jako dopravní cestu. Jedenáct vesničanů bylo zastřeleno, avšak nebyly poskytnuty bližší detaily. Oblast okresu Gueskerou, kterou řeka Komadougou Yobe odděluje od sousední Nigérie, je vystavena útokům a únosům, za kterými stojí právě skupina Boko Haram.

Tunisko: Byl zatčen kontroverzní prezidentský kandidát a zakladatel soukromé televizní stanice Nabil Karoui. Karoui je jedním z hlavních kandidátů usilujících o prezidentský post ve volbách, jež se mají uskutečnit 15. září. Důvodem je smrt předcházejícího prezidenta Beji Caid Essebsiho, jenž zesnul minulý měsíc. Karoui je obviněn z praní špinavých peněz. Úřady prozatím nepotvrdily, že by došlo k jeho zatčení. Karoui byl podporovatelem předchozího prezidenta a nejvážnějším vyzyvatelem premiéra Youssefa Chaheda kandidujícího také na stejný post.

 

[Blízký východ]

Irák: Izraelské letectvo zničilo skladiště zbraní patřící íránským proxy milicím na letecké základně Balád poblíž Bagdádu. Irácký poradce pro národní bezpečnost Falíh Fajád prohlásil, že Irák se chce vyhnout braní stran a zatáhnutí do války. Jedna z těchto milic Kataib Hezbollah ve svém prohlášení varovala Spojené státy, že ponesou následky za jakékoliv další útoky. Izraelci jsou toto léto obviňování i z dalších útoků na cíle v Iráku, do letoška poslední nálet provedli Izraelci v roce 1981, když zničili jaderný reaktor v Osiraku.

Sýrie: V sobotu zničilo izraelské letectvo íránské cíle poblíž Damašku. Zaměřili se na skladiště zahraniční složky Íránských revolučních gard (Quds), v nichž se měly nacházet kamikaze drony. Dle Izraele měly být součástí ofenzivy na severní část země hraničící se Sýrií. Íránští představitelé zničení jakýchkoliv jejich zařízení popřeli. V neděli po pádu dvou izraelských dronů šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh slíbil sestřelení každého dronu izraele, který naruší libanonský vzdušný prostor.

[Euroatlantický prostor]

Česko: Ministerstvo obrany rozhodlo v otázke výberu nových vrtulníkov pre českú armádu. Zakúpená bude kombinácia ôsmich viacúčelových vrtulníkov UH-1Y Venom a  štyroch AH-1Z Viper od americkej firmy Bell za celkovú cenu 14,5 miliardy korún. Hlavnou výhodou kúpy strojov, ktoré aktívne využíva aj americká námorná pechota, je fakt, že ich konštrukcia je z 85% rovnaká, čím klesajú nároky na údržbu a množstvo potrebných náhradných dielov. Vrtulníky by mali byť k dispozícii v roku 2023.

USA: Ministerstvo obrany oficiálne zaháji od 29. augusta fungovanie nového bojového veliteľstva SPACECOM zameraného na operácie vo vesmíre. Veliteľstvo, ktoré má za úlohu varovať pred raketami a podieľať sa na kontrole vesmíru a vesmírnej podpore, bude zahŕňať 87 jednotiek a jeho prvým veliteľom bude Generál Joseph Dunford. Založenie veliteľstva je súčasťou plánov prezidenta Donalda Trumpa na založenie novej samostatnej vetvy americkej amárdy – Space Force ako reakcie na militarizáciu vesmíru a nové technológie hlavných rivalov USA.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Po červnové rezignaci kosovského premiéra Ramuše Haradinaje budou svolány předčasné parlamentní volby začátkem října. Zákonodárci v Kosovu ve čtvrtek podali návrh na rozpuštění shromáždění a zároveň nastavili čas pro předčasné volby za 45 dní – tedy 6. října a návrh byl následně schválen potřebnou dvoutřetinovou většinou. Premiér Ramuš Haradinaj, jeden z bývalých velitelů Kosovské osvobozenecké armády, byl nucen 19. července odstoupit poté, co obdržel předvolání k výslechu k Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu za možné válečné zločiny. Haradinajova vláda trvala pouze dva roky a po dobu své vlády čelila kritice, zejména kvůli pomalému tempu její práce.

 

[Jižní Asie]

Indie: V regionech Džammú a Kašmír, kterým indická vláda na počátku srpna zrušila autonomní status přetrvává napětí. Pákistán vyhlásil, že hodlá podat stížnost proti indickému počínání k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, kvůli údajnému porušování lidských práv ze strany Indie. Ve čtvrtek 22. srpna došlo i na boje v ulicích ve kterých zemřel jeden indický policista a jeden rebel ze skupiny Laštar-e-Taiba. Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s indickým i pákistánským premiérem a vyzval je k deeskalaci situace.

Afghánistán: Útok na svatbu v hlavním městě Kábulu si vyžádal smrt 63 lidí, raněných je 182. Mezi obětmi byly ženy i děti. K atentátu se přihlásil Islámský stát. Pákistánský bojovník pronikl na stavbu a odpálil sebevražednou vestu, po této prvotní explozi se přidala další v poblíž zaparkovaném autě. Jedná se o klasickou taktiku teroristických organizací kdy pomocí sekundární nálože mohou zasáhnout záchranné či bezpečnostní složky. I když stále probíhají mírová jednání s Talibánem, v uplynulém týdnu zahynuli dva američtí vojáci v šarvátce s ozbrojenci.

 

[Latinská Amerika]

Brazília: Národný ústav pre vesmírny výskum (INPE) oznámil, že počet požiarov v amazonskom dažďovom pralese vzrástol oproti minulému roku až o 84 percent. Za vzniknutú situáciu environmentalisti vinia ľahostajný prístup prezidenta Jaira Bolsonara k otázkam ochrany prírody. Bolsonaro za vznikom požiarov vidí mimovládne organizácie, ktoré sa búria proti okresaniu ich financovania. Situácia v Amazonskom pralese vyvolala pobúrenie aj na medzinárodnej scéne, francúzsky prezident Emmanuel Macron vyzval k riešeniu tejto „medzinárodnej krízy“ aj na víkendovom summite lídrov G7.

Mexiko/USA: Počet ľudí žiadajúcich o azyl v Spojených štátoch, ktorí čakajú na hraniciach v Mexiku, sa v posledných týždňoch zvýšil na takmer 58 tisíc. Prudký nárast počtu žiadateľov nastal po tom, čo administratíva Donalda Trumpa zaviedla novú migračnú politiku v podobe obmedzenia denných vstupov do krajiny a navracania čakateľov z USA do Mexika. Potvrdzujú sa tak varovania expertov, podľa ktorých nemali prísnejšie pravidlá situáciu na hraniciach vyriešiť, ale naopak zhoršiť.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Ministerstvo obrany Ruskej federácie informovalo, že ruské ozbrojené sily úspešne odskúšali balistické strely. Zatiaľ čo raketa Sineva bola odpálená z ponorky Tula, raketa Bulava bola odpálená z ponorky Jurij Dolgorukij. K odpáleniu striel došlo v oblasti Barenstovho mora, pričom rakety úspešne zasiahli ciele na Kamčatke a v Archangeľskej oblasti.

Rusko: Moskva odmietla návrat Ruska do skupiny G7 pokiaľ nedôjde ku konsenzu členských krajín. Kremeľ tak reagoval na vyjadrenia predstaviteľov G7, podľa ktorých zatiaľ nie je vhodný čas na návrat Ruska do skupiny najvyspelejších krajín sveta. Podľa hovorcu ruského prezidenta Dmitrije Peskova Rusko vníma a oceňuje iniciatívu prezidenta USA Donalda Trumpa, ktorý sa vyslovil za obnovenie ruského členstva v skupine G7, uvedomuje si však, že takúto snahu by museli podporiť aj ostatný členovia. Peskov tiež dodal, že Rusko vníma G8 len ako jeden z kanálov komunikácie medzi lídrami, pričom je v záujme Moskvy rozvíjať aj iné kontakty.

 

[Východní Asie]

Indonézia: V indonézskej provincii Západná Papua vypukli násilné protesty. Tie vypukli potom, čo nacionalistické skupiny v Surabáji predošlý víkend zaútočili na indonézskych papuánskych študentov a desiatky z nich boli tiež zatknuté. V západnej časti ostrova Nová Guinea následne začali miestni obyvatelia demonštrovať proti dlhodobej diskriminácii zo strany centrálnej vlády. Minister obrany Wiranto vo štvrtok do oblasti povolal 1000 vojakov a v okolí mesta Fakfak sa rozhoreli potýčky autonomisticky naladených demonštrantov a vlády. Vláda tiež nariadila v celej provincii zablokovať internet „kvôli procesu obnovenia bezpečnosti a poriadku.“ Nepokoje sú novým impulzom pre hnutie, ktoré požaduje nezávislosť Papuy od Indonézie už od nereprezentatívneho referenda o pripojení v 60. rokoch 20. storočia.

Japonsko/Južná Kórea: Vzťahy medzi Tokiom a Soulom naďalej chladnú. Južná Kórea najprv ohlásila odstúpenie od paktu o zdieľaní informácií s Japonskom. Následne zorganizovala dvojdňové vojenské cvičenie v oblasti súostrovia Takešima/Dokdó, ktoré si už od konca druhej svetovej vojny nárokujú oba štáty. Oproti predošlým cvičeniam sa doň zapojil aj torpédoborec triedy Aegis a špeciálne jednotky, celkovo sa počet zapojených síl približne zdvojnásobil. Cvičenie vyvolalo pohoršenie, japonské ministerstvo zahraničných vecí označilo Takešimu za neoddeliteľnú súčasť Japonska.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spojené štáty testovali novú strelu odpaľovanú zo zeme, ktorej dostrel presiahol hranicu 500 km, a teda hodnotu, ktorá bola zakázaná teraz už neplatnou zmluvou INF. Snímky testu ukazujú, že strela bola vypustená z vertikálneho odpaľovacieho systému Mk41. Hovorca Pentagonu, podplukovník Robert Carver, uviedol, že testovaný systém nie je taký istý, aký sa používa v protiraketovom systéme Aegis Ashore.  V žiadosti o rozpočet na rok 2020 Pentagon požiadal o 96 miliónov dolárov, aby sa pokračovalo vo výskume a začalo sa s testovaním rakiet odpaľovaných zo zeme, ktorých dostrel prelomí predtým obmedzujúce hranice dané zmluvou INF.

Kyberbezpečnost: Dvacet dva měst amerického státu Texas bylo minulý týden napadeno koordinovaným ransomware útokem. Zdrojem měl být jediný aktér, kterému se podařilo zablokovat přístup k některým databázím a oddělením, za jejichž odblokování požadoval 2,5 milionu dolarů. Město Borger například přišlo o možnost vstupovat do vlastní databáze narození a úmrtí obyvatel. V neděli už některé z napadených databází a oddělení fungovaly normálně. Případem se nyní zabývá FBI.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *