[Afrika]
Zimbabwe: Policie použila slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům, kteří protestovali v hlavním městě Harare. Policie se zaměřila i na lidi, kteří nosili červená trička. Tato barva je symbolem opozičního Hnutí za demokratickou změnu. Cílem protestujících je prosazení volební reformy před volbami, které se mají konat v roce 2018. Prezident Robert Mugabe se hodlá o svůj post opět ucházet. P5edstavitelé 18 opozičních stran vyzvali místní, aby se účastnili protestů pod názvem „mega demonstrace“.
Tunisko: Tuniský parlament hlasoval o nové vládě Youssefa Chaheda. Vláda měla vyjádřenou podporu 167 členů parlamentu. Vláda zahrnuje islamisty, levicové politiky, unionisty a nezávislé. Chahed se stane nejmladším tuniským premiérem od zisku nezávislosti. Vláda se chce ve svém programu zaměřit na ekonomické změny související s růstem daní nebo propouštěním ve veřejném sektoru. Tunisko však musí překonat své ekonomické problémy. Ekonomika čelí poklesu v oblastech turistiky a v těžbě fosfátů.
[Blízký východ]
Írán: Hlídková loď amerického námořnictva vystřelila tři varovné výstřely na loď Íránské revoluční gardy. Tento incident začal, když se tři íránské lodě přiblížili na necelých 200 metrů k lodi amerického námořnictva, USS Nitze. Událost se odehrála ve úterý v severní oblasti Perském zálivu. Nejedná se o ojedinělý incident. Není neobvyklé, že Íránské drony létají nad plavidly amerického námořnictva, která plují v oblasti Perského zálivu.
Sýrie: Ruská federace souhlasila se 48 hodinovým zastavením palby v syrském městě Aleppo. Toto zastavení palby je z důvodu poskytnutí humanitární pomoci obyvatelům dvoumilionového Aleppa, které je jedno z nejvíce postižených měst pětiletou občanskou válkou. Vyjednávání o příměří začala předminulý týden a čekalo se než Rusko zastaví palbu. Bílý dům kvitoval konstruktivní přístup Ruska.
[Euroatlantický prostor]
Ukrajina: I přes vleklý vojenský konflikt na východě země a těžkou ekonomickou situace, se ukrajinskému průmyslu daří zásobovat ozbrojené složky. Na zprávy o modernizaci trupů letounů Mig-29 a L-39 z minulého týdne navazuje pořádání vojenské přehlídky na letecké základně v oblasti Charkova. 141 nových kusů vojenské techniky včetně tanků a samohybného dělostřelectva bylo předáno ozbrojeným silám za účasti prezidenta Porošenka.
NATO: Dlouhodobé problémy Bulharska v oblasti letecké techniky značně snížily schopnost země střežit vzdušný prostor aliance. Na žádost bulharské vlády o pomoc zareagovaly Spojené státy americké vysláním stíhacích letounů F-15 do Bulharska. Od 9. září tak bude US Air Force vykonávat povinnosti air policingu spolu s bulharským letectvem. Jedná se o první misi tohoto charakteru v Bulharsku a po Pobaltí a Islandu je to celkem třetí aktivní mise na území aliance.
[Jižní Asie]
Pákistán: Pákistánská armáda spustila ofenzívu v údolí Rejgal na západě země, tedy poblíž hranic s Afghánistánem. Cílem leteckých i pozemních operací je pákistánská větev Tálibánu, která se v okolních horách poblíž hranic schovává. Při ofenzívě Pákistánci objevili velké sklady zbraní, munice a výbušných systémů. Podle oficiálního vyjádření armády bylo zabito nejméně 40 militantů a objeveno 43 skladů zbraní, které byly následně zničeny.
Indie: Ministr obrany Indie Manohar Parrikar na své cestě do Spojených států podepíše smlouvu o spolupráci v oblasti vojenské logistiky. Smlouva Indii a USA dovolí v základnách svého protějška zakotvit či přistát, doplnit palivo a další zásoby. Ačkoliv smlouva bývá označovaná za důležitý strategický dokument, v podstatě jen urychluje a zpřehledňuje byrokratické požadavky na výše zmíněné aktivity. Oba státy navíc mají právo jeden druhého v konkrétních případech na základnu nevpustit. Ministr Parrikar po podepsání této „formality“ bude jednat o prohloubení bilaterální spolupráce v obranném průmyslu, a to včetně proudových motorů a dronů.
[Latinská Amerika]
Bolívie: V Bolívii byl ubit náměstek ministra vnitra poté, co byl zajat horníky na volné noze, kteří na protest proti reformám blokovali dálnici. Nové reformy měly za cíl zregulovat doposud značně privilegovaný sektor tzv. cooperativistas, tedy vlastníků hornických koncesí, kteří často vlastní exkluzivní práva na naleziště cenných kovů a buď sami zaměstnávají horníky, nebo v podstatě ilegálně pronajímají koncese korporacím. Celý spor dospěl do kritické fáze poté, co byl zaveden dodatek o uznání odborů v tomto odvětví a zároveň byly odmítnuty požadavky o zrušení environmentálních omezení a reinvestici daní do jejich odvětví. V úterý horníci založili blokády na dálnicích, náměstek ministra vnitra pro zvládání konfliktů se vydal s nimi jednat, přičemž byl vzat jako rukojmí, což není neobvyklé, ačkoliv je prvním úředníkem, který takto zemřel za posledních 70 let. Po střetech horníků s policií a smrti jednoho horníka se však kolem něj shromáždil dav a podle dosavadních informací jej několik hodin bil, dokud nezemřel. Horníci poté protesty rozpustili ze strachu z represálií.
Kuba: Íránský ministr zahraničí Mohamed Džavad Zaríf v pondělí na Kubě zahájil svou cestu po latinské Americe, aby utužil vztahy s tamními zeměmi v momentu, kdy se ruší část obchodních embarg, uvalených na Írán USA kvůli jadernému programu. Obě země spojuje právě opozice vůči USA a také embarga, která na ně byla uvalena. Poté pokračoval v cestě v Nikaragui, kde vyjádřil zájem se podílet na konstrukci plánovaného Nicaragujského kanálu, kterou bude provádět čínská firma, ačkoliv životaschopnost celého projektu je nejistá. Dále navštívil Ekvádor, Chile, Bolívii a Venezuelu, kde cestu zakončil. Na cestě jej doprovázela početná delegace podnikatelů. Kromě utužení diplomatických vztahů se zeměmi se spíše negativním vztahem k USA by tak mělo dojít i ke spolupráci íránských a latinskoamerických firem. Vzhledem ke vzdálenosti a nedostatku technologií se však pravděpodobně nebude jednat o intenzivní spolupráci.
[Post-sovětský prostor]
Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin v polovině týdne nařídil neočekávané vojenské cvičení. Od čtvrteční sedmé hodiny ranní se ho účastní část příslušníků Jižního, Západního a Středního vojenského okruhu, Severního loďstva, a vzdušných sil a výsadkářů. Cílem má být nácvik obrany ruských zájmů v západní a jihozápadní části země. V posledních dvou rocích se zvýšila frekvence vojenských cvičení na hranicích se západními sousedy, kde se koná i tato akce. V září má na území sousedícím s Ukrajinou proběhnout ještě cvičení Kavkaz 2016. Podle některých analytiků se jedná o způsob, jak na okolní země vyvíjet nátlak.
Uzbekistán: Uzbecký prezident Islam Karimov byl dle prohlášení vlády hospitalizován. Sice to není poprvé, co se mluví o jeho zdraví, dosud ale nikdy nebyly spekulace potvrzeny státními orgány. Ke kroku mohl vést fakt, že se prezident měl 1. 9. účastnit oslav výročí nezávislosti země. Karimov se u moci drží po celou dobu existence moderního Uzbekistánu a dosud nedal najevo, koho by na svém místě preferoval. Nejasný by nebyl jen výsledek případného předání moci, ale i jeho průběh. Zatímco v sousedním Turkmenistánu došlo k volbě nového prezidenta za zavřenými dveřmi, v Kyrgyzstánu střídání v úřadu provázejí nepokoje.
[Východní Asie]
Austrálie: Masivní únik tajných dat otřásl hned třemi světovými mocnostmi: Austrálií, Francií a Indií. Redakci novin The Australian bylo ve středu 24. srpna zasláno 24 500 stran dokumentů týkajících se moderní nenukleární ponorky Scorpene. Deník jejich obsah uveřejnil na svém webu. V současnosti tento typ ponorek využívá Malajsie, Chile a Indie, od roku 2018 je zapojí také Brazílie. Výrobcem Scorpene je francouzská soukromá společnost DCNS. Indická vláda nyní prošetřuje dopady uveřejnění dat, podle experta na obranu Udaye Bhaskara ale bezpečnostní riziko nehrozí. DCNS naopak nechává prošetřit okolnosti úniku informací. Společnost s Austrálií nedávno podepsala padesátimiliardovou zakázku na 12 ponorek Barracuda Shortfins, ty však v uniklých dokumentech nefigurovaly.
Korejský poloostrov: Spojené státy a Jižní Korea zahájily v pondělí 22. srpna každoroční vojenský tréning. Cvičení zvané Ulchi Freedom Guardian, na kterém bude přítomno 25 tisíc amerických vojáků, potrvá až do začátku září. Severní Korea, která ke cvičení každoročně zaujímá negativní stanovisko, demonstrativně odpálila 24. srpna balistickou střelu. Odpal se uskutečnil z ponorky blízko severokorejského města Sinpo, střela následně dopadla do Japonského moře. Jedná se o první případ, kdy severokorejská raketa vnikla do perimetru japonské vzdušné obrany. Podle jihokorejských i amerických expertů dělá Severní Korea nebezpečně výrazné technické pokroky.
