Prezident Mugabe se svou druhou ženou Grace (zdroj: Wikimedia).

Přehled světového dění z uplynulého týdne (36/2019)

[Afrika]

Súdán: Premiér Abdalla Hamdok oznámil vytvoření první vlády po sesazení dlouholetého vládce Omara al-Bašíra, k němuž došlo v dubnu po rozsáhlých protestech obyvatel. Premiér jmenoval osmnáct ministrů, mezi nimiž je první súdánská ministryně zahraničí a ekonom ze Světové banky. Později budou jmenováni další dva ministři. Za priority nové vlády Hamdok uvedl udržitelný rozvoj a ukončení války. Chce zlepšit ekonomiku země a zajistit mír s ozbrojenými skupinami. Pro zajištění míru chce také snížit výdaje na obranu, které nyní činí přes 80 procent súdánského rozpočtu.

Zimbabwe: Ve věku 95 let zemřel bývalý zimbabwský prezident Robert Mugabe. Byl prvním hlavou státu nezávislého Zimbabwe a vládl od roku 1980 až do roku 2017, kdy byl armádou donucen odstoupit z úřadu během masových protestů. Zemřel v Singapuru, kde byl hospitalizován po dobu několika měsíců s blíže nespecifikovanou chorobou. Zanechal za sebou rozporuplné dědictví. Mnozí mu připisují, že jako bývalý učitel zvýšil gramotnost obyvatel země a zároveň bojoval za nezávislost. Druzí, zejména mladí, mu vytýkají, že zruinoval prosperující zemi (více v reportu SO zde).

[Blízký východ]

Írán: Íránský tanker Adrian Darya 1, který byl zadržen britským námořnictvem, patrně kotví u syrských břehů, konkrétně u města Tartús, kde má základnu ruské námořnictvo. Íránský tanker byl propuštěn 15. srpna, když Írán ujistil Západní státy, že ropa nebude dopravena do Sýrie, na kterou  vydala ropné embargo Evropská unie. Toto porušení může opět více prohloubit krizi mezi Západem a Íránem, přičemž íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že Írán nikdy nepřijme nabídku bilaterálního jednání se Spojenými státy, přičemž k jednacímu stolu je Írán připraven zasednout pouze pokud Spojené státy zruší veškeré sankce.

Izrael/Libanon: Po týdnu, který byl ve znamení prohlubování konfliktu mezi libanonským hnutím Hizballáh a Izraelem, přichází deeskalace. V posledních zhruba třech týdnech se konflikt neustále vyostřoval až do minulé neděle. Důvodem deeskalace je patrně obava, že by se vzájemný konflikt mohl rozhořet v plné míře, jak tomu bylo v roce 2016. Napětí mezi oběma stranami je způsobeného především kvůli posilování regionálního vlivu Íránu, který de facto ovládá hnutí Hizballáh.

[Euroatlantický prostor]

Estonsko: Reportérka místní televizní stanice ERR Anna Pihlová odhalila v zemi přísně utajovanou vojenskou základnu USA. Úzká bezpečnostní spolupráce Spojených států a Estonska sice není tajemstvím, existence základny pro regiment speciálních sil však byla vládou i armádou doposud popírána. Trvalý pobyt amerických jednotek zde probíhá již od roku 2014, kdy o něj požádala estonská vláda kvůli obavám z ruské agrese na Ukrajině, potvrdil nyní Kevin Stringer z velení amerických speciálních sil v Evropě.

USA: Nový ministr obrany USA Mark Esper podepsal převedení 3,6 miliardy dolaru z peněz Pentagonu na výstavbu zdi na jižní hranici země (psali jsme již dříve). Donald Trump chápe tento krok jako klíčový vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám v roce 2020, opozice má ale silné výhrady a lídr demokratů v Kongresu Chuck Schumer to označil za „facku“ americkým vojákům, jelikož nezbudou peníze na 127 dalších projektů. Esper od Demokratů obdržel dopis, ve kterém ho žádají o plné vysvětlení situace.

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Lhůta dohodnutá mezi představiteli hlavních stran k vytvoření nové vlády na státní úrovni vypršela, aniž by se naskytlo řešení současné politické krize. Dne 5. srpna se vůdci stran dohodli na 12 zasedáních, na kterých měla být projednána řada otázek, které bránily zformování vlády. Během těchto zasedání selhaly dva pokusy o jmenování nového předsedy vlády, a země je tak bez vlády již 10 měsíců od posledních voleb z roku 2018. Neshody panují zejména kvůli členství Bosny a Hercegoviny v NATO, kdy hlavní strany Bosňanů a Chorvatů členství podporují, zatímco zástupci Srbska jsou proti.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký prezident Trump zrušil plánovaná tajná jednání s Tálibánem v Camp Davidu poté, co se tato teroristická organizace přihlásila ke čtvrtečnímu útoku v Kábulu. Při výbuchu v blízkosti velení sil NATO a ambasády USA zemřelo dvanáct lidí a zraněno bylo přes 40 osob. Tálibán útočil v Kábulu už minulé pondělí, kdy zemřelo 16 lidí a přes 120 bylo zraněno. Stejného dne vyjednavač USA Zalmay Khalilzad zveřejnil principy dohody s Tálibánem, podle níž se má do 135 dní od podpisu ze země stáhnout 5400 amerických vojáků a zavřít pět základen. Osud vyjednané úmluvy, která musí být schválena i Trumpem, je nyní nejasný.

Bangladéš: V pondělí 2. září bangladéšská vláda přikázala všem operátorům v zemi do týdne odstavit telefonní sítě v uprchlických táborech. Podle dostupných informací v nich ale stále přebývá okolo jednoho milionu lidí, převážně uprchlých Rohingů z Myanmaru. Vláda zakázala využívání mobilních zařízení v táborech již v roce 2017, skutečně vynucovat své stanovisko začíná až nyní. Důvodem má být boj proti kriminálním aktivitám v táborech, především proti obchodu s metamfetaminem. Rohingové ale mobily využívají pro kontakt se svými blízkými nebo ke kontrole finančních převodů.

[Latinská Amerika]

Guatemala: Sociálna demokratka Sandra Torres bola zatknutá v súvislosti s údajným nelegálnym financovaním volebnej kampane v roku 2015. Niekdajšia prvá dáma sa o prezidentské kreslo pokúšala už tri razy, naposledy v tohtoročných júnových voľbách, kde v druhom kole prehrala s Alejandrom Giammatteiom. Obvineniam z korupcie pritom čelila už niekoľkokrát. Torres všetky obvinenia odmietla a vyhlásila, že je obeťou politického prenasledovania.

Venezuela/USA: Biely dom avizoval alokáciu nového balíka humanitárnej pomoci pre utečencov z Venezuely vo výške 120 miliónov dolárov. Celková americká finančná pomoc od roku 2017 určená na zvládnutie venezuelskej utečeneckej krízy sa tak vyšplhá na viac ako 376 miliónov dolárov. Prostriedky sú využívané primárne na poskytnutie núdzovej potravinovej a zdravotnej pomoci ohrozeným Venezuelčanom v celom regióne Latinskej Ameriky. Podľa odhadov ich je viac než 4,3 milióna.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V neděli se v zemi konal jednotný volební den, během něhož proběhly volby do moskevské Dumy, jež byly příčinou rozsáhlých protestů během poslednich několika měsíců. Vzhledem k zamítnutí nezávislých kandidátů a zavedení nového systému elektronických voleb pozorovatelé a novináři očekávají velké množství podvodů. Jednou ze strategií opozičníka Alexeje Navalného v tomto případě jsou tzv. „chytré volby” – jedná se o bot v Telegramu, který na základě adresy pobytu uvádí seznam kandidátů z jiných stran, než je Jednotné Rusko, tedy vládnoucí strana.

Ukrajina/Rusko: V sobotu došlo k výměně vězňů mezi Moskvou a Kyjevem, která byla provedena podle schématu „35 za 35”. Letadla s dotčenými vězni (mj. s ukrajinským režisérem Olehem Sencovem) odletěla ve stejný čas z hlavních měst. V Kyjevě byli vězni přivítání novináři a bloggery, jelikož jejich návrat byl jedním z významných politických kroků nového prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten ještě ve svém volebním programu trval na vyjednávání s Ruskem, proto výměna svědčí o postupném splnění tohoto slibu.

[Východní Asie]

Hongkong: Správkyňa Hongkongu Carrie Lamová v stredu formálne odvolala platnosť zákona o extradícii, ktorý bol spúšťačom niekoľko mesiacov trvajúcich protivládnych protestov v bývalej britskej korunnej kolónii. Protestujúci, ktorí v priebehu leta svoje požiadavky stupňovali, však do ulíc vychádzali aj po odvolaní zákona. V piatok čínska vláda varovala demonštrantov, že je trpezlivosť nebude trvať večne a nedovolí, aby „chaos pokračoval donekonečna“, čo je vnímané ako hrozba možnej intervencie ČĽA. Protestujúci zatiaľ v nedeľu protestovali pri konzuláte USA a žiadali o podporu medzinárodného spoločenstva.

Japonsko: Novo zverejnený plánovaný rozpočet japonského ministerstva obrany na rok 2020 znamená zvýšenie pozornosti Tokia na elektronickú vojnu (EW). Rezort obrany má pracovať so sumou 50,5 mld. USD, čo predstavuje nárast o 1,2 percenta (a ôsmy neprerušený rok rastu). V rámci EW chce Japonsko zlepšiť vybavenie letky F-15 či kúpiť jednu kompletnú pozemnú batériu NEWS. Sebaobranné sily tiež plánujú koncom finančného roka vytvoriť novú jednotku elektronickej vojny, dislokovanú na ostrove Kjúšú.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Izraelské tanky Merkava Mark IV. ukončili terénne skúšky v objeme 3000 kilometrov za použitia lítium-iónových batérií Epsilor 6T vyrábaných miestnou spoločnosťou Epsilor-Electric Fuel. A zatiaľ čo doteraz boli prekážkou pri integrácii tejto technológie tradične náklady a bezpečnosť, to sa mení. Cena za batérie v posledných rokoch klesla, z približne 1 tisíc dolárov za kilowatthodinu na 200 dolárov. Tento úspech prichádza uprostred plánov Izraela na budúce obrnené vozidlá, ktoré budú jazdiť na hybridný pohon, známy ako program Carmel.

Kyberbezpečnost: Necelé dva měsíce poté, co svět oběhla ruská aplikace FaceApp, se objevila čínská ZAO. Ta umí až příliš přesvědčivě vložit nasnímaný obličej svého uživatele namísto tváře filmové nebo seriálové postavy. Sociální sítě tak zaplavily fotky a videa, na nichž jsou známé postavy s obličejem někoho jiného. Kritici a odborníci však varují, že ZAO posunuje problematiku deepfake na novou úroveň. Problémové však jsou i podmínky aplikace, které se až nápadně podobají těm, jež měla právě FaceApp, která získané obličeje uživatelů mohla použít na jakékoli účely po neomezenou dobu. ZAO lze stáhnout pouze na čínském App Storu a před použitím vyžaduje uživatelích jejich čínské telefonní číslo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *