Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (36/2017)

[Afrika]

Keňa: Prezident Uhuru Kenyatta slíbil reformu Nejvyššího soudu, pokud bude zvolen. Soud totiž zrušil výsledky prezidentských voleb konaných v srpnu 2017. V nich zvítězil právě Kenyatta nad opozičním leaderem Railem Odingou. Kenyattovo prohlášení přišlo poté, co soud uvedl, že volba probíhala nestandardně s tím, že se musí opakovat do 60 dní. Kenyatta řekl, že respektuje rozhodnutí a vyzval ke klidu z obav, že by zemi mohly zachvátit nepokoje. Je to poprvé v Africe, kdy soud rozhodl o zrušení volebních výsledků v neprospěch vládnoucího kandidáta.

Kamerun: 52 anglicky mluvících aktivistů bylo propuštěno po více jak šesti měsících ve vězení. Aktivisté byli uvězněni po pokojných protestech proti údajné diskriminaci ze strany francouzsky mluvící většiny. Někteří z vysoce postavených aktivistů byli propuštěni začátkem týdne po vyhlášení prezidentského dekretu. Další aktivisté však nadále zůstávají ve vězení. Kvůli možným nepokojům byly do dvou regionů poslány bezpečnostní jednotky. Anglicky mluvící aktivisté vyzvali k bojkotu nového školního roku, který má začít příští týden.

 

[Blízký východ]

Katar: Katarský ministr zahraničních věcí Mohammed bin Abdulrahman al-Thani prohlásil, že jeho země je připravena k jednání se Saúdskou Arábií a dalšími státy, které s Katarem 4. června přerušily diplomatické styky. Ovšem i přes snahu Kuvajtu a Spojených států se žádné zásadní jednání neuskutečnilo. Z těchto důvodů Katar plánuje posílení obchodu s Ruskou federací a patrně i s Íránem a Tureckem, které jim pomohli v prvních dnech krize humanitární pomocí.

Írán: Vláda Íránské islámské republiky odmítla požadavek Spojených států, aby zpřístupnili vojenské základny ke kontrole inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tento požadavek považuje za „pouhý sen,“ který je nesplnitelný. MAAE má sice právo požadovat zpřístupnění i vojenských objektů, ale to hodlá využít pouze v případě, že k tomu shledá pádné důvody. Samotní úředníci MAAE ovšem takovou návštěvu nepovažují za nutnou, protože USA k ní nedala patřičné důkazy. Rovněž také odmítají navštívit tyto zařízení jen proto, aby poslali politický signál.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Na konci srpna začalo v ČR dvoutýdenní vojenské cvičení zvané Ample Strike, jehož hlavním cílem je sladění výcviku předsunutých leteckých návodčích s leteckými osádkami a veliteli pozemních jednotek v mnohonárodnostním prostředí. Cvičení, které probíhá ve vojenských újezdech Boletice a Libavá či na leteckých základnách v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou, zahrnuje scénáře různých bojových situací založených na zkušenostech ze zahraničních misí. Kromě českých letounů se cvičení účastní i americké tankovací letouny KC-135 Stratotanker či strategické bombardéry B-1B Lancer a B-52 Stratofortress, německý stíhací letoun Tornado a polský letoun Su-22.

NATO: Všechny čtyři alianční mnohonárodnostní bojové skupiny nasazené v Polsku a baltských zemích jsou po splnění certifikačních cvičení plně akceschopné. Tyto tzv. battlegroups čítající na 4 500 vojáků se staly součástí posílení východního křídla Aliance v reakci na ruskou anexi Krymu a akce na východní Ukrajině. Vedoucími zeměmi těchto skupin, do nichž přispívá 14 členů NATO, jsou Spojené státy, Velká Británie, Německo a Kanada. Mimo to NATO také posiluje svoji přítomnost v oblasti Černého moře v podobě brigády vedené Rumunskem.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký ministr obrany James Mattis podpořil navýšení počtu vojáků v zemi. Podepsaný rozkaz zatím není kompletní, a tak není jasné, o jaké jednotky a počty se bude jednat. Mattis však odmítl komentovat spekulace o 4tisícovém kontingentu. Potvrdil nicméně, že do země přijde více poradců a posílena bude také palebná podpora. Již od středy je jasné, že v Afghánistánu je více než doposud uvažovaných 8 400 vojáků. Ke konečnému počtu 11 000 se došlo při změně metodiky sčítání vojenského personálu v zahraničí, jehož počet se měnil v souladu se zadanými úkoly.

Indie: Členkou Módího kabinetu se stala druhá žena – novou ministryní obrany byla jmenována Nirmala Sitharaman. Jde o úspěšnou mluvčí předvolební kampaně BJP a dosavadní ministryni průmyslu a obchodu, jež nahrazuje odstoupivšího Aruna Jaitleye. Jejími úkoly bude realizace investic v hodnotě 250 miliard dolarů do letadel, lodí a dronů, podpora domácího zbrojního průmyslu, který má snížit indickou závislost na zahraničních technologiích, a modernizace na poli výzbroje a organizace tamní 1,4milionové armády.

 

[Latinská Amerika]

Guatemala: Ústavní soud zrušil rozhodnutí prezidenta Jimmyho Moralese o vyhoštění Ivána Velásqueze, šéfa Mezinárodní komise proti beztrestnosti v Guatemale, která v zemi funguje pod hlavičkou OSN. Morales se jej rozhodl vyhostit poté, co Velásquez požádal o zrušení imunity prezidenta za účelem zahájení vyšetřování nedeklarovaných příspěvků na jeho prezidentskou kampaň. O zbavení jeho imunity bude hlasovat kongres. V případě, že bude zbaven imunity a odsouzen, bude již druhým uvězněným guatemalským prezidentem během tří let.

Venezuela: Ústavodárné shromáždění jednohlasně rozhodlo o obvinění z vlastizrady kohokoliv, kdo usiluje o zavedení a podporu finančních sankcí proti Venezuele. Ačkoliv text rozhodnutí žádná jména nezmiňuje, v debatě padala jména představitelů opozice. V kontextu současné krize, kdy opozice vyslovila svou podporu jakýmkoliv sankcím proti vládě Nicoláse Madura, je toto rozhodnutí zaměřeno právě proti opozičním představitelům. Samotný Maduro dříve žádal o obvinění Borgese z vlastizrady po jeho návštěvě USA. Vrchní státní zástupce Tarek William Saab, který převzal funkci poté, co byla odvolána odpůrkyně Madurova režimu Luisa Ortega Díaz, již oznámil zahájení vyšetřování občanů podezřelých z vlastizrady.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: V průběhu týdne došlo k vyhlášení dalších vzájemných sankcí, které se týkají počtu diplomatů na ambasádách obou zemí. Rusko nařídilo propustit 755 pracovníků ambasád a konzulátů USA, což vedlo k uzavření všech poboček mimo hlavní město.  Naopak v USA ruská strana uzavřela generální konzulát v San Franciscu a předala budovu k prohledání FBI. Tyto události svědčí o ochlazení vztahů mezi zeměmi. Představitelé obou států ale tvrdí, že se jedná pouze o vyvažování kroků učiněných druhou stranou.

Rusko/Ukrajina: Ruští novináři zjistili, kde pravděpodobně bydlí bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovič. Podle údajů agentury Meduza, se přestěhoval na jeden z pozemků ruského ministerstva vnitra ve vesnici Bakovka. Janukovič byl na Ukrajině obviněn z vlastizrady, ale při procesu nahlásil domovskou adresu ve městě Rostov na Donu. O přítomnosti bývalého prezidenta v Bakovce svědčí nejen významní ruští zpěváci, ale také interview Olivera Stona, které se tam natáčelo.

 

[Východní Asie]

Mjanmarsko: Tisícky príslušníkov moslimských Rohingyov obývajúcich Mjanmarsko utekajú do susedného Bangladéšu. Dôvodom majú byť vlny násilností v mjanmarskom štáte Rahkine, kde podľa obyvateľov a aktivistov páchajú vládne orgány často neoprávnené zásahy voči lokálnej moslimskej populácii. Autority svoje operácie odôvodňujú bojom proti miestnym militantom. Konflikty v tomto regióne nie sú neobvyklé a Rakhine už dekády sužuje napätie medzi budhistickou majoritou a moslimskými Rohingyami. Do krízy sa nepriamo zapája i medzinárodná komunita a znepokojenie so situáciou vyjadril i líder OSN Guterres. V kontexte napätí vyvíja výraznú snahu turecký prezident Erdogan, ktorý sa snaží angažovať moslimské štáty a následne krízu zažehnať.

Severná Kórea: Pchjongjang potvrdil, že sa mu podaril previesť v poradí šiesty úspešný nukleárny test, tentokrát v podobe vodíkovej bomby, ktorá podľa autorít môže byť nasadená na interkontinentálnu balistickú strelu. Mocnosti čin razantne odsúdili a americký prezident Trump sa vyjadril, že nakoľko politika „appeasementu“ voči Severnej Kórei nefunguje, zvažuje pristúpiť k ultimátnym opatreniam, ktoré by mohli zahrňovať i zrušenie ekonomickej spolupráce s akoukoľvek krajinou obchodujúcou s Pchjongjangom. To, či je tento postup reálny a adekvátny je otázne, keďže definitívne zrútenie severokórejskej ekonomiky môže vyústiť do rozsiahlej bezpečnostnej a humanitárnej katastrofy.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Švédský koncern SAAB oznámil zahájení dlouhodobé spolupráce s Indickou Adani group. Tato spolupráce má vést k vývoji nové generace stíhaček JAS-39 Gripen, a dalších, doposud neoznámených projektů.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *