Přehled světového dění z uplynulého týdne (37/2020)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: V provincii Ituri došlo k dvom ozbrojeným útokom, ktoré si vyžiadali 23 a 35 obetí. Minister vnútra tejto provincie uviedol, že celkovo 58 obetí majú na svedomí Spojenecké demokratické sily (ADF), ktoré útočili nožmi a strenými zbraňami. Do oblasti boli následne vyslané konžské armádne jednotky. Medzi obeťami sú aj traja miestni náčelníci. Preživší z napadnutých dedín sú na úteku. ADF je ozbrojená skupina z Ugandy, ktorá v Demokratickej republike Kongo operuje vyše 30 rokov. Útok bol súčasťou masakrov, o ktorých sa Organizácia spojených národov vyjadruje ako o vojnových zločinoch.

Líbya: Delegácie súperiacich strán dospeli na summite v Maroku k ďalšej kľúčovej dohode. Týka sa mechanizmov a kritérií na obsadenie vládnych a administratívnych pozícií Líbye. ,,Zhoda predstavuje progres smerujúci k schopnosti strán uskutočniť konkrétne rozhodnutia s priamym vplyvom na chod krajiny a životy jej občanov,“ poznamenal Nasser Bourita, minister zahraničných vecí Maroka. Rozhovory budú pokračovať do konca septembra.

 

[Blízký východ]

Bahrajn: Ostrovní království normalizuje své vztahy s Izraelem. Podle slov amerického prezidenta Donalda Trumpa se podařilo dojednat úplnou normalizaci vztahů mezi Manámou a Tel Avivem. Bahrajn tak navázal na Spojené arabské emiráty, které obnovení vztahů s Izraelem oznámily minulý měsíc. Klíčovou roli v jednáních má současná americká administrativa, přičemž nově vzniklé diplomatické vztahy zpečetí plánované setkání zástupců Izraele, Emirátů a Bahrajnu ve Washingtonu. Vzájemné zlepšení vztahů mezi má také řadu kritiků, zejména mezi zástupci Palestinské samosprávy.

Katar: V katarském hlavním městě Dohá v sobotu začaly mírové rozhovory mezi afghánskou vládou a hnutím Tálibán. Zahájení jednání byl přítomen americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který přislíbil finanční podporu ze strany USA. Jednání započala pouhý den od výročí útoků z 11. září, které odstartovaly americké působení v Afghánistánu. Současné mírové rozhovory, probíhající za aktivní účasti Washingtonu, by mohly ukončit dvě desetiletí trvající konflikt, během kterého přišly o život desetitisíce civilistů i vojáků, a to včetně čtrnácti příslušníků Armády České republiky

 

[Euroatlantický prostor]

Řecko: Premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil plánované posílení armády o patnáct tisíc vojáků. Dojde také k nákupu osmnácti stíhaček Rafale a k posílení námořnictva o čtyři fregaty a čtyři námořní helikoptéry. K tomuto kroku ho přimělo rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem v posledních měsících. Turecko zahájilo průzkum ropných ložisek ve vodách, na které si dělá nárok i Řecká strana. Turecko nechce ustoupit z průzkumné mise, zároveň však ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že nedojde k rozšíření plánovaných tras.

USA: V Los Angeles došlo k ničím nevyprovokované střelbě na policisty. Tuto sobotu za bílého dne přistoupil ozbrojený útočník k policejnímu vozu a z bezprostřední blízkosti zahájil na nic netušící policisty palbu. Oba policisté, muž a žena, jsou v kritickém stavu. Před nemocnicí St. Francis Medical Center se shromáždilo několik demonstrantů přející smrt oběma postřeleným. Na celou situaci zareagoval také prezident Donald Trump, který se velmi ostře vyjádřil na adresu útočníka, pro něhož v případě úmrtí napadených požaduje trest smrti.

 

[Západní Balkán]

Černá hora: Parlamentní strana prezidenta Mila Đukanoviće, držící moc v zemi téměř třicet let, prohrála volby. Nová koalice složená z bývalých opozičních stran slíbila setrvání v nastaveném proevropském a prozápadním kurzu. Zaměřit se chce hlavně na sociální výzvy, nízký rozpočet a problémy s korupcí a organizovaným zločinem. Za tímto účelem chce depolitizovat klíčové státní instituce. Opoziční lídři uvedli, že nová vláda nebude provádět revanšismus na politickém ani žádném jiném základě. Nehodlají se však smířit s novým zákonem o svobodě náboženství, který ohrožuje majetky nejpočetnější srbské ortodoxní církve.

Srbsko: Bělehrad oznámil, že zmrazí všechna vojenská cvičení se svými spojenci, a to minimálně na šest měsíců. Oznámení přišlo pouze několik dní před plánovaným vojenským cvičením Slovanské bratrství, kterého se Srbsko mělo účastnit po boku Ruska a Běloruska. Srbský ministr obrany Aleksandr Vulin absenci na cvičeních odůvodnil tím, že Bělehrad čelil silnému a neodůvodněnému nátlaku ze strany EU, kdy účast na cvičeních s Běloruskem měla komplikovat srbskou budoucnost v Unii. Zároveň přerušení partnerských vojenských aktivit lze chápat jako snaha Srbska distancovat se od eskalace politické situace v Bělorusku.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Viceprezident Amrulláh Sáleh ve středu přežil atentát na svou kolonu v Kábulu. Útok zabil deset lidí a patnáct jich zranil, většina z nich byli kolemjdoucí civilisté. K činu se nikdo nepřihlásil. Jde již o druhý pokus o Sálehovo zavraždění za poslední rok. Násilí pokračuje navzdory v sobotu zahájeným mírovým rozhovorům v katarském Dauhá, kde se sešla delegace Tálibánu a afghánské vlády. Na vojáky v sobotu zaútočili povstalci v provinciích Kápísá a Kundúz. Bezpečnostní složky pak podnikaly operace v Baghlánu a Džuzdžánu.

Indie/Čína: Ministři zahraničí obou zemí se dohodli na stažení vojáků ze sporné hraniční oblasti Ladákh. Subrahmanjam Džajšankar a Wang I oznámili ve čtvrtek vzájemnou dohodu po společných jednáních v Moskvě. Stahování desetitisíců vojáků zatím nemá určený přesný harmonogram, dle vyjádření ministrů se však bude řídit dřívějšími dohodami, které byly uzavřeny v předcházejících měsících. Spor se vede o 3 500 kilometrů dlouhou přesně nevytyčenou hranici. Potyčky, které vygradovaly v květnu, stály život několika desítek indických vojáků, čínské ztráty nejsou známy.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Nejméně sedm lidí bylo zabito při protestech proti policejní brutalitě, více než 150 jich bylo zraněno. Protesty způsobila smrt Javiera Ordóñeze, kterého policie zadržela a několikrát zasáhla paralyzérem. Ordóñez byl přitom po celou zajištěn na zemi. Poté byl odvezen do policejní vazby a brzy poté do nemocnice, kde zemřel. Celý zásah policie byl natočen na video a sdílen na sociálních sítích, kde způsobil rozhořčení a následné nepokoje. Ordóñez byl zadržen kvůli porušení pravidel sociálního distancování, které bylo zavedeno kvůli šíření koronaviru.

Peru: Zákonodárci schválili proces vedoucí k impeachmentu prezidenta Martína Vizcarra. Ústavní žaloba byla schválena 65 hlasy, proti bylo 36 poslanců a 24 členů se zdrželo hlasování. Prezident je obviněný ze snahy zabránit vyšetřování korupce, kdy téměř 50 tisíc dolarů získal skrze vládní zakázky jeden zpěvák. Peruánský Kongres proto zahájil proces impeachmentu pro „morální nezpůsobilosti“ prezidenta. Ten je v úřadu od roku 2018 a dle posledních vyjádření nehodlá ze své funkce rezignovat.

 

[Východní Asie]

ASEAN/Čína/USA: V minulém týdnu proběhl online summit představitelů států jihovýchodní Asie s účastí ministrů zahraničí Mika Pompea z USA a Wanga I z Číny. Rozšíření viru Covid-19 v regionu, ekonomický pokles zemí, a především teritoriální konflikt v Jihočínském moři tvořila hlavní témata zasedání. Dominovala debata o rivalitě USA a Číny, která má vliv na dění v oblasti. Členské státy ASEAN se opakovaně vyjádřily, že nechtějí být chycenykonfrontacidvou velmocí, jelikož jejich souboj o vůdčí postavení vede ke značným ztrátám a ovlivňuje stabilitu v jihovýchodní Asii. Čína se pokouší získat podporu svého vystupování na základě slibu poskytnutí vakcíny proti nemoci Covid-19. Roli USA považuje za nepřiměřený zásah do záležitostí jiných států, přestože ASEAN snahy USA v oblasti podporuje. Pompeo označil jednání Číny za šikanu zemí v regionu.

ASEAN je Sdružení národů jihovýchodní Asie tvořené státy Myanmar, Thajsko, Laos, Vietnam, Malajsie, Kambodža, Singapur, Brunej, Filipíny a Indonésie.

Tchaj-wan: Nad území ostrova vletěly stíhací bojové (Su-30) a transportní (Y-8) letouny Čínské lidově osvobozenecké armády. Čínská armáda dlouhodobě provádí vojenská cvičení v Jihočínském moři na jihozápad od Tchaj-wanu, což označuje jako nutnost pro obranu svrchovanosti státu. Tento incident tedy není ojedinělý. Hlavní představitelé Tchaj-wanu považují toto chování za provokaci zvyšující napětí v oblasti a opakovaně urgují čínskou stranu, aby svým jednáním nenarušovala regionální mír a stabilitu. Ostrov má ekonomickou i vojenskou podporu ze strany USA, který považuje jednání Pekingu za hrozbu nejen pro jihovýchodní Asii.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Microsoft detekoval kyberútoky z Číny, Ruska a Íránu, cílící na osoby spojené s kampaní a kandidaturou Joe Bidena i Donalda Trumpa pro nadcházející prezidentské volby v USA. Spojené státy americké obvinily Čínu z kyberšpionáže, Čína naopak označila USA za „politický virus“ a za „tyrana“, který zachází „moc daleko v zasahování do záležitostí jiných států. Kybernetické útoky cílily na více než 200 organizací, vysoce postavené osoby spojené s volbami, politické strany, osobní účty jednotlivců, ale i na vysoce postavené osoby mezinárodního společenství. Microsoft ve své zprávě tyto neúspěšné útoky přiřadil zejména skupinám operujícím v Rusku (Stroncium), Číně (Zirkonium) a Íránu (Phosphor).

Moderní technologie: Americké letectvo uskutočnilo už 2. test svojho hlavného modernizačného projektu ABMS (Advanced Battle Management System). ABMS je veliteľský systém, ktorý prepája zbraňové systémy a senzory všetkých zložiek Ozbrojených síl Spojených štátov. Výhodou systému je, že dokáže extrémne urýchliť proces od nájdenia cieľa až po jeho zničenie, pričom sám systém vyhľadá najideálnejší zbraňový systém na jeho zneškodnie. Pri poslednom teste sa  tak podarilo zostreliť prúdové drony BQM-167 pomocou húfnice M109 Paladin a námorného 127mm kanónu Mk19, ktoré na ciele vystrelili hypersonické projektily HVP od BAE Systems.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *