Přehled světového dění z uplynulého týdne (38/2019)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo (DRK): Armáda uvedla, že zabila v oblasti Rutshuru Sylvestra Mudacumuru, velitele bojovníků z etnika Hutu, pocházejícího z Rwandy. Mudacumura vedl skupinu Demokratické síly pro osvobození Rwandy od jejího založení v roce 2000 představiteli Hutuů, jež utekli při rwandské genocidě v roce 1994. Zároveň byl hledán Mezinárodním trestním tribunálem pro válečné zločiny. Zatykač na něj byl vydán v roce 2012 za útoky proti civilistům, vraždy, znásilnění a týrání ve východním DRK, kde skupina operuje.

Tunisko: Soud již potřetí odmítl propustit z vězení prezidentského kandidáta Nabila Karuoiho, který se spolu s akademikem Kaisem Saiedem dostal do druhého kola prezidentských voleb. Karoui, mediální magnát, byl v srpnu 2019 zatčen kvůli podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků. Soud prý odmítl vydat příkaz k propuštění, jelikož je to mimo jeho jurisdikci. Druhé kolo prezidentských voleb se má uskutečnit 6. října 2019.

 

[Blízký východ]

Izrael: Izraelci v úterý již podruhé za pět měsíců volili zástupce do Knesetu. Opakované volby ovšem nepřinesly řešení povolebního patu. Vyhrála je opoziční strana Bennyho Grantze s počtem 33 mandátů, zatímco současná vládnoucí strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua se umístila s 31 křesly na druhém místě. Kvůli těsnému výsledku hlavních favoritů a vysokému počtu zastoupených stran tak Izrael stojí před komplikovaným procesem budování funkční vlády.

Saudská Arábie: V reakci na napadení saúdských ropných zařízení dojde k navýšení počtu amerických vojáků v regionu. Podle Pentagonu se bude jednat o defenzivní nasazení. Počet vojáků zatím Američané nespecifikovali. Spojené státy i Saúdové z útoku viní Írán, ačkoliv se k odpovědnosti hlásí jemenští Hútiové. Teherán nařčení odmítl a zdůraznil odhodlání se bránit v případě jakéhokoli útoku na jeho území. Napětí v regionu se stupňuje od loňského vypovězení jaderné dohody JCPOA Spojenými státy.

 

[Euroatlantický prostor]

Portugalsko: Viac ako 800 vojakov zo šiestich štátov NATO sa pri portugalskom pobreží zúčastnilo cvičenia bezpilotných prostriedkov. Do cvičenia bola zapojená široká škála podmorských, hladinových ako aj lietajúcich bezpilotných prostriedkov. Cieľom cvičenia bolo testovať nové možnosti detekcie ponoriek. Krajiny NATO investujú do námorných bezpilotných prostriedkov predovšetkým v reakcii na agresívnejšie aktivity ruských ponoriek v posledných rokoch. Drony majú tiež využitie pri riskantných operáciách ako je odstraňovanie námorných mín.

USA: Veliteľstvo transportu (TRANSCOM) ohlásilo najväčšie povolanie do služby svojho loďstva v novodobej histórii. V rámci manévrov nazývaných Turbo Activation bude povolaných 28 lodí, takmer polovica celej flotily. Ide o cvičný záťažový test, ktorý má za úlohu vyskúšať pripravenosť flotily na veľké logistické operácie. Transportné lode veliteľstva transportu (tzv. sealift ships) by v prípade veľkého konfliktu boli zodpovedné za prevoz 90 percent amerického vojenského materiálu. Flotila však bola dlhodobo nevyužívaná a s rastúcim napätím s Ruskom a Čínou rastú aj obavy, či by bola v prípade konfliktu schopná plniť svoje úlohy.

 

[Západní Balkán]

Kosovo/Srbsko: Kosovská fotbalová federace (FFK) odsoudila plány srbského protějšku na uspořádání neautorizovaného přátelského zápasu mezi klubem Crvena zvezda Bělehrad a místním týmem Trepča, na převážně srbském severu země a označila jej za „vážnou provokaci“. FKK je považována za jediný orgán pro pořádání soutěžních zápasů v Kosovu a prohlašuje, že k tomuto zápasu nedala svolení. V roce 2018 FFK zamítla žádost týmu Crvena zvezda Bělehrad na pořádání humanitárního zápasu v převážně srbském městě Gračanice, kvůli urážlivým zprávám srbských fanoušků. V březnu rovněž Bělehrad zrušil plánované utkání Kosova a Srbska v házené ze strachu ze střetů mezi fanoušky obou zemí.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Asistenční mise OSN v zemi byla prodloužena o další rok. Jejím účelem je podpora volebního procesu, zvýšení kapacity vlády, podpora občanské společnosti a lidských práv. Rada bezpečnosti schválila text rezoluce, který na rozdíl od posledních tří let nezmiňuje čínskou iniciativu Stezky a pásu, jež v nich byla zmiňována a podporována z hlediska zlepšení obchodu a transitní dopravy. Čína hrozila vetem, avšak rezoluce byla jednomyslně schválena. Afghánská delegace pak do jejího znění prosadila pasáž o podpoře vnitroafghánského mírového procesu a „úzkých konzultací s vládou“.

Indie: Nejvyšší soud se v pondělí usnesl, že v Kašmíru má být obnoven obyčejný život. Nevydal však žádné nařízení a podotknul, že se má brát v úvahu národní bezpečnost. Ve státě od omezení autonomie 5. srpna stále plně nefungují mobilní sítě a více než tisíc lidí je ve vazbě. V ten samý den byl zatčen předseda proindické Národní konference Džammú a Kašmíru Farooq Abdullah na základě kontroverzního zákona o veřejné bezpečnosti, který umožňuje zadržovat osoby bez obvinění až dva roky. Rozšířila se tím řada místních politických špiček držených v domácím vězení, jichž je již přes 50.

 

[Latinská Amerika]

Ekvádor: Štátne orgány začali vyšetrovanie v súvislosti s rozsiahlym únikom dát, pri ktorom boli sprístupnené osobné údaje až 20 miliónov ľudí, čo je viac ako samotný počet obyvateľov Ekvádoru. Išlo o údaje živých i mŕtvych ľudí, vrátane Juliana Assangea, zakladateľa WikiLeaks. Uniknuté databázy zahŕňali mená, čísla sociálneho zabezpečenia, kontaktné informácie, informácie o rodinných príslušníkoch či bankové údaje. Zatiaľ nie je jasné, či k dátam získala prístup tretia strana.

Venezuela: Menšinová skupina opozičných strán, tvoriaca asi desatinu Národného zhromaždenia, podpísala dohodu o začatí priamych rokovaní s vládou Nicolasa Madura. Stalo sa to po tom, čo Juan Guaidó vyhlásil, že agenda oficiálnych rokovaní sprostredkovaných Nórskom bola vyčerpaná, pretože Madurovi spojenci odmietli diskutovať a dospieť k rozumnej dohode. Ide o prvé viditeľnejšie štiepenie v rámci venezuelskej opozície.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Prezident Vladimir Putin navštívil medzinárodné vojenské cvičenie „Centrum 2019“, ktoré prebieha simultánne vo viacerých oblastiach Uralu, Sibíri a Kaspického mora.  Cvičenia, ktoré je zamerané na spoluprácu v oblasti zastavenia šírenia hrozby terorizmu zo susedných krajín, sa účastní okolo 128 tisíc vojakov. Okrem ruskej armády sa cvičenia účastnia spojenci zo strednej Ázie (Kazachstan, Kirgizsko, Tadžikistan, Uzbekistan), ale tiež Čína, India a Pakistan.

Rusko/KĽDR: Na Ďalekom východe došlo k incidentu medzi ruskou pohraničnou strážou a severokórejskými rybármi. Ruské úrady dlhodobo informujú o „nájazdoch“ rybárov z KĽDR do ruských výsostných vôd, kde ilegálne lovia ryby. Pri tohtotýždňovom incidente severokórejskí rybári napadli ruských pohraničníkov, pričom štyroch z nich zranili z toho jedného postrelili. BBC v odvolaní sa na ruské úrady informovala, že bolo zadržaných 161 občanov KĽDR a dve väčšie lode. Približne 45 rybárom ktorý sa priamo podieľali na útoku na ruských pohraničníkov hrozí až 20 ročné väzenie.

 

[Východní Asie]

Južná Kórea/Japonsko: Južná Kórea oficiálne vyradila Japonsko z „bielej listiny“ štátov, ktoré majú zjednodušený prístup na kórejský hospodársky trh. Pokračuje tak špirála obojstranného zhoršovania vzťahov, prameniaceho z dedičstva japonskej vlády na Kórejskom polostrove počas druhej svetovej vojny. Akt začal platiť s okamžitou platnosťou od stredy. Konanie Soulu nadväzuje recipročne na odobratie privilegovaného statusu Južnej Kórey zo strany Japonska v auguste tohto roka, pričom prezident Mun Če-in varoval premiéra Abeho, aby nepodnikal odvetné kroky.

Kiribati/Šalamúnove ostrovy/Taiwan/ČĽR: Vláda Šalamúnových ostrovov a Kiribati zmenili svoje diplomatické stanovisko k vláde Čínskej republiky na Taiwane a začali miesto ostrovného štátu uznávať komunistický režim v Pekingu. Peking tieto kroky oslavoval ako správny trend, kým taiwanský minister zahraničných vecí Joseph Wu označil jednanie za poľutovaniahodné a obvinil Peking z „dolárovej diplomacie“. Ide o taktiku, kedy sa Peking snaží pomocou investícií postupne „kradnúť“ Taiwanu spojencov a tým aj legitimitu. Od nástupu prezidentky Cchaj Jing-wen do úradu sa jedná už o sedem krajín, ktoré zmenili svoj postoj v tejto otázke. Strata spojencov tak zhoršuje prezidentke pravdepodobnosť znovuzvolenia v  blížiacich sa voľbách.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technológie: Minulý týždeň sa uskutočnil prvý skúšobný let palubného tankovacieho bezpilotného dronu MQ-25 Stingray, vyvíjaného spoločnosťou Boeing pre program CBARS (Carrier-Based Aerial-Refueling System) amerického námorníctva. Dvojhodinový let, diaľkovo riadený pilotmi Boeingu, testoval základné letové funkcie stroja. Kontrakt v hodnote 805 miliónov dolárov, ktorý bol spoločnosti Boeing udelený v auguste minulého roka, sa týka návrhu, vývoja, výroby, testovania a dodania štyroch dronov Stingray, ktorý by sa v prípade úspechu mohol pretaviť až do dodávky 72 strojov v hodnote 13 miliárd dolárov.

Kyberbezpečnost: Bezpečnostní tým AdaptiveMobile Security odhalil existenci dosud neznámého rizika pro mobilní telefony. Simjacker, jak objev pojmenovali, je sofistikovaný a komplexní kód na bázi spyware, který je rozesílán na telefonní čísla s pokynem, aby převzal nad mobilními zařízeními kontrolu. Může získávat údaje o poloze, odesílat zprávy nebo spouštět prohlížeč s přednastavenou stránkou. Simjacker je podle odborníků první malware, šířící se přes SMS zprávy, jelikož předchozí odhalené malwary majitelům telefonních čísel rozesílaly pouze škodlivé odkazy. Celý útok je možný díky zastaralému softwaru S@T Browser, který měl dříve v SIM kartách za úkol zpřístupnit bankovní služby. Podrobnosti sdělí AdapativeMobile Security na začátku října na konferenci Virus Bulletin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *