af.mil

Přehled světového dění z uplynulého týdne (39/2017)

[Afrika]

Keňa: Nejvyšší prokurátor nařídil vyšetřování volební komise. Je to kvůli anulování prezidentských voleb z minulého měsíce. V nich zvítězil současný prezident Uhuru Kenyatta. Nový termín voleb byl původně stanoven na 17. října, posléze byl posunut na 26. října. Nejvyšší prokurátor  Keriako Tobiko pověřil vyšetřovatelé k prošetření, zda některý z členů volební komise nespáchal zločin. Zároveň chce po vyšetřovatelích, aby ověřili obvinění, že se 2 představitelé opozice dostali nelegálně k serverům komise. Kenyatta označil rozsudek za soudní převrat.

Mali: Exploze zasáhla konvoj peacekeeperů operace MINUSMA OSN. Nejméně 3 vojáci byli zabiti a dalších 5 těžce raněno. Na cestě mezi městy Anefis a Gao bylo nastraženo výbušné zařízení, na které konvoj najel. Za útokem země stojí zřejmě některá ze skupin napojených na teroristickou síť Al-kajdá. Severní část Mali je nestabilní od roku 2012. Jde o další útok v řadě. Nestabilní situace vedla 5 zemí Sahelu známých pod zkratkou G5 k vytvoření mezinárodní jednotky k boji s ozbrojenými skupinami v regionu. Jednotka má být v počtu 5 000 vojáků.

[Blízký východ]

Izrael: V pondělí na základně Izraelských obranných sil (IDF) v Negevské poušti došlo k otevření prvního amerického zařízení na území Izraele. Skládá se z pracovních prostor a ubikací pro příslušníky amerických ozbrojených sil umístěných na izraelské základně zajišťující řízení protileteckých a protiraketových sil vybavených systémy Iron Dome, Arrow a Davidův prak. Přesný počet nasazených Američanů není znám. Izraelský brigádní generál Tzvika Haimovitch označil krok za důležitou zprávu pro region, neboť spojenectví mezi Izraelem a Spojenými státy je důležité a silné. Dle původních zpráv se hovořilo o otevření vojenské základny, po prosbě z americké strany však došlo k přeformulování oznámení z oficiálních materiálů izraelské strany.

Írán a Turecko: Blížící se referendem o nezávislosti iráckého Kurdistánu provází demonstrace síly ze strany iráckých sousedů Íránu a Turecka. Írán, která má jinak s Erbílem dobré vztahy, zahájil v neděli vojenské cvičení. Dle íránského rádia IRIB jde o akci spojenou s výročím irácko-íránské války, jež probíhala v letech 1980-1988. Turecké letectvo mezitím bombardovalo pozice Kurdské strany pracujících (PKK) v severním Iráku. Turecký parlament v sobotu autorizoval prodloužení mandátu o rok nasazení ozbrojených na území Iráku a Sýrie. Referendum o samostatnosti proběhne v pondělí 25. září i přes volání ze strany jak Spojených států, tak i OSN, že jeho konání může ještě více destabilizovat region. Prezident Kurdské regionální vlády (KRG) Masúd Barzani nicméně výtky odmítl a trvá na uskutečnění referenda a kurdské nezávislosti. Kurdské menšiny mají jak Irák, Írán, Turecko, tak i Sýrie, ty se pravidelně ozývají s výzvou o nezávislosti Kurdistánu. Nejznámější skupinou je turecká PKK.

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Ministr obrany Martin Stropnický oznámil, že Česká republika má v plánu do roku 2026 investovat 117 miliard korun do svých pozemních sil. Součástí této částky je i 50 miliard korun na akvizici 210 nových bojových vozidel pěchoty, které by v Armádě ČR nahradily stárnoucí BVP-2. Mezi kandidáty se objevují vozidla ASCOD od General Dynamics European Land Systems, CV90 firmy BAE Systems, Lynx od společnosti Rheinmetall a Puma od německých firem KMW a Rheinmetall. Finální rozhodnutí by mělo padnout po nadcházejících parlamentních volbách.

Spojené státy: Americké ministerstvo obrany zvažuje, že kolem 100 kusů stíhacích letounů páté generace F-35 by z finančních důvodů bylo zachováno v dřívější softwarové konfiguraci a nebylo optimalizováno pro bojové účely. Namísto toho by tyto letouny sloužily pro testování a výcvik, zatímco ušetřené finance by se investovaly již do optimalizovaných strojů. Jak vrchní velitel amerických vzdušných sil gen. David Goldfein nicméně uvádí, obdobné finanční analýzy probíhaly i u jiných stíhacích letounů jako F-15, F-16 či F-22, a nejedná se tak o nic nezvyklého.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Prezident Ghání prohlásil, že Trumpova strategie vedení války v Afghánistánu bude fungovat. Jako klíč k úspěchu vidí její regionální přístup a ochotu více tlačit na Pákistán, který je obviňován z ukrývání a podpory protivládních teroristických skupin. Vyzdvihnul také šíři konzultací, které mezi oběma vládami probíhají, a fakt, že jsou afghánské bezpečnostní složky lépe trénované a získaly zkušenosti po Obamově stažení většiny vojsk. V dalších letech se bude Afghánistán soustředit na reformu policie, jež je podle Gháního na vině ze ztrát území ve prospěch Tálibánu.

Indie/USA: Americký ministr obrany Mattis zahájil návštěvu Indie, jejímiž hlavními tématy budou bezpečnost v Afghánistánu a prodej zbraní. USA očekávají větší zapojení do ekonomické, institucionální a bezpečnostní rekonstrukce státu. Očekává se dohoda o prodeji 22 dronů Sea Guardian, které mají krom vylepšení námořního průzkumu vyslat společný signál Číně, která operuje svými ponorkami v Indickém oceánu. Zároveň jde o transfer citlivé technologie, což ukazuje na váhu vzájemného partnerství a možnost interoperability. Očekává se, že Mattis bude lobovat také za prodej stíhaček F-16 Block 70. Indie potřebuje na 100 jednomotorových stíhaček, jejichž výrobu chce maximálně domestikovat.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Prezident Maduro se odmítl zúčastnit Valného shromáždění OSN kvůli údajnému ohrožení jeho bezpečnosti, jelikož má informace o hrozících atentátech. Za výhrůžky smrtí označil poznámky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Venezuela je na pokraji kolapsu, a USA jsou připraveny přijmout další opatření, pokud bude Maduro pokračovat v prosazování svého autoritářského režimu. V reakci na sankce proti státnímu petrochemickému podniku PDVSA začala Venezuela prodávat svou ropu v čínských juanech místo amerických dolarů.

Brazílie: Téměř 1000 příslušníků ozbrojených sil bylo nasazeno, aby poskytli pomoc vojenské policii při zvládání konfliktu ve favele Rocinha v Rio de Janeiro mezi tamními gangy. Ty spolu už týden bojují o kontrolu nad oblastí. Zatímco vojenská policie tradičně vykonává operace uvnitř samotné favely, armádní jednotky uzavřely přístupové komunikace a lesy v okolí, které zločinci používali k útěku.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Sýrie: Po útoku ISIS na pozice syrské armády zahynul ruský generál Valeryj Asapov. Velel syrskými vojsky během poslední bojové operace, ale podle údajů ukrajinského ministerstva vnitra se určitou dobu nacházel na Donbasu, kde byl koordinátorem separatistů v roce 2016. Tímto se počet obětí z ruské strany během operace v Sýrii přiblížil k 40.

Bělorusko: V Minsku došlo k zadržení významného opozičního politika M. Statkeviče. Bývalý kandidát prezidentských voleb se v roce 2010 účastnil protestních akcí, po kterých byl odsouzen z „organizace masových nepokojů“. Po 5 letech ve vezeni mu současný prezident Lukašenko udělil milost a nařídil propustit. Důvod k zadržení politika 22. září zatím není známý.

[Východní Asie]

Čína/Mjanmarsko: Čínske autority vyslovili podporu mjanmarským aktivitám zameraným na riešenie aktuálneho „rohingského problému“, ktorý ústi do rozsiahlej bezpečnostnej a humanitárnej krízy. Vyhlásenie Pekingu prichádza v súvislosti s výraznou kritikou mjanmarskej de facto líderky Su Ťij, ktorá podľa mnohých krízu nezvláda a doposiaľ nedokázala zabrániť opakujúcemu sa násiliu medzi bezpečnostnými zložkami a moslimskými Rohingami. To, kam reálne siahajú kompetencie Su Ťij a jej civilnej administratívy je otázne, nakoľko vojenská sféra má stále nad bezpečnostnou politikou značnú kontrolu.

Čína/Južná Kórea: Čínsky minister zahraničných vecí Wang znovu pripomenul svojmu juhokórejskému náprotivkovi požiadavku Číny k odstráneniu obranného systému THAAD na území Južnej Kórey. Wang uznal bezpečnostné obavy juhokórejských partnerov, no zároveň deklaroval, že systém nie je adekvátnym riešením pre hrozbu zo strany Severnej Kórey a taktiež významne podkopáva čínske strategické záujmy. Nasadenie amerického protiraketového systému THAAD a spoločné americko-juhokórejské vojenské cvičenia boli už od počiatku tŕňom v oku pekinského režimu.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spojené státy vynesly na orbitu nový špionážní satelit NROL-42 vyvinutý ve spolupráci korporací Boeing a Lockheed Martin.  Satelit byl vynesený raketou Atlas 5.  Stejně jako v případě bezpilotního raketoplánu X-37b je jeho přesný účel utajen.

Kybernetická bezpečnost: Na základě informací, které zveřejnila bezpečnostní agentura FireEye, došlo ke špionážním operacím vůči západním a saudským leteckým a petrochemickým společnostem. Za těmito útoky stojí  hackerská skupina, která je s nejvyšší pravděpodobností napojena na íránskou vládu. FireEye ve středu označila za viníka hackerskou skupinu APT33, která se od roku 2013 zaměřuje na získání informací z leteckého a vojenského sektoru. V posledních letech Írán velmi investuje do budování svých kybernetických kapacit.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *