Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (4/2018)

[Afrika]

Mali: Nejméně čtrnáct vojáků bylo zabito a dalších osmnáct zraněno během útoku ozbrojenců z islamistické teroristické skupiny al-Kájda. Útok byl veden na vojenský tábor v Soumpi v regionu Timbuktu ležícím na severu země. Ozbrojenci se ho na krátkou dobu zmocnili. Všichni útočníci měli být zabiti. Kvůli této akci islamistů zrušil malijský prezident Ibrahim Boubacar Keita svou účast na summitu Africké unie v Etiopii. Malijská vláda ztrácí kontrolu nad venkovskými oblastmi, kde roste počet útoků ozbrojenců z al-Kájdy na vládní i zahraniční vojáky.

Etiopie: Vláda oznámila, že propustí 2345 vězňů, kteří byli zatčeni a odsouzeni během let 2015 a 2016, protože se účastnili protestů v regionu Oromia. Prohlášení přišlo týden poté, kdy byl propuštěn Merera Gudina, leader opozice v Oromii a 22 dalších, které lidsko-právní organizace považují za politické vězně. Gudina byl zatčen v roce 2016, poté, co kritizoval stav lidských práv a politickou situaci v zemi.  Od počátků protestů v regionu bezpečnostní složky zatkly desetitisíce lidí a kolem 900 dalších zabily. Protesty vypukly kvůli obviněním z krádeže půdy.

 

[Blízký východ]

Egypt: Bývalý egyptský generál Sami Annan byl zadržen armádou pouhý jeden den poté, co oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách, které se budou konat 26. – 28. března. Kandidát na prezidenta byl obviněn z padělání dokumentů a podněcování nenávisti proti armádě. Annan představuje konkurenta proti současnému prezidentovi Abdelu Fattahu el-Sissi, který se dostal k moci po vojenském převratu v roce 2013. Případy zastrašování volebních protivníků nejsou v Egyptě neobvyklé.

Turecko: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požadoval, aby Spojené státy americké ukončily podporu kurdským milicím v Sýrii. Jeho cílem je zmenšit pravděpodobnost vytvoření samostatného kurdského státu. Prezident USA Donald Trump ve své odpovědi Erdogana varoval, že riskuje zhoršení vzájemných vztahů. Pro Erdogana se kurdské milice nacházejí na stejné úrovni jako tzv. Islámský stát, jelikož proti sobě vědou dlouholetý konflikt, při kterém zahynulo tisíce lidí. Turecko je sice členem NATO, ale v posledních dvou letech mění svou orientaci na Ruskou federaci a také na Írán, což jsou úhlavní nepřátelé USA.

 

[Euroatlantický prostor]

Švajčiarsko: Vo švajčiarskom lyžiarskom stredisku Davos sa začalo každoročné Svetové ekonomické fórum sprevádzané rozsiahlymi bezpečnostnými opatreniami – nad strediskom bola vyhlásená bezletová zóna a na mieste je prítomných 4000 švajčiarskych vojakov a 1000 policajtov. Jediným incidentom priamo v Davose bolo preniknutie 20-tich demonštrantov do priestoru pred Kongresovým centrom, kde fórum prebieha. Zvyšné, zatiaľ prevažne pokojné, demonštrácie ľavicových aktivistov sa konajú v ďalších švajčiarskych mestách – Zürichu, Ženeve, Lausanne či Fribourgu.

Nemecko: Predseda parlamentného výboru pre ozbrojené sily Hans-Peter Bartels priznal, že nemecké ozbrojené sily by neboli schopné obstáť vo väčšom konflikte a byť prínosom pri kolektívnej obrane v rámci Severoatlantickej aliancie. Nedostatočným je pritom nízky počet vojakov (178 000) a v mnohých prípadoch zastaralé vybavenie. Za posledné roky nedošlo podľa Bartelsa k zlepšeniu, ale naopak ďalšiemu oslabeniu schopností ozbrojených síl. Zmeny sú plánované iba v dlhodobom horizonte – zo súčasných 1,26 % HDP výdavkov na obranu by sa mal rozpočet navýšiť na požadované 2 % až v roku 2024.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: V Kábulu dvakrát během týdne zaútočil Tálibán a v Džalálábádu zabíjel tzv. Islámský stát. V sobotu 20. ledna byl hotel Intercontinental napaden pěticí ozbrojenců, kteří ve vojenských uniformách obsadili budovu. Po celonočním boji s bezpečnostními silami na místě zůstalo na 30 mrtvých a desítky zraněných. V sobotu zaútočil sebevražedný atentátník, který projel se sanitkou plnou výbušnin checkpointy a odpálil se na rušné ulici v blízkosti několika vládních úřadů, školy a nemocnice. Zemřelo 95 lidí a dalších 160 bylo zraněno. Organizace Save the children pozastavila svou činnost po středečním útoku na svou kancelář v Džalálábádu. IS při něm zabil 6 lidí a zraněno bylo dalších 25.

Indie: Nové Dillí hostilo ve čtvrtek a pátek summit států ASEAN. Lídři deseti států jihovýchodní Asie byli do země pozváni na oslavu Dne republiky. Spolupráce s touto mezinárodní organizací probíhá především na úrovni soft power, jako jsou podpora náboženského a kulturního dialogu, umění a obchodu. S posilující pozicí Číny v regionu však přichází důraz na diplomatická, ale také bezpečnostní a hospodářská partnerství. Státy se dohodly na hlubší spolupráci na moři, kde čelí tradičním a netradičním výzvám. Jejím výsledkem by mělo být odstranění bariér a společný rámec námořní dopravy v regionu. S Malajsií a Indonésií bude Indie dále kooperovat v oblasti deradikalizace.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Lídr politické strany FARC Rodrigo Londoño oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách, které se uskuteční na konci května. Podle vlastních slov chce „zatočit se starými a zkorumpovanými stranami.“ Guerillová skupina FARC byla oficiálně rozpuštěna v červnu a měsíc poté byla založena politická strana s lehce pozměněným jménem, které umožnilo ponechat dosavadní zkratku. Londoñovu kandidaturu již odmítla strana bývalého prezidenta Álvara Uribeho, který svůj politický úspěch založil právě na tvrdém přístupu vůči FARC. Jejího zrušení se chce domáhat u Mezinárodního trestního tribunálu, jelikož se jako bývalý kombanant nezodpovídal za své činy.

Venezuela: Ústavodárné shromáždění v úterý rozhodlo o konání prezidentských voleb před 30. dubnem, přesný termín bude ještě určen Národní volební radou. Původně byly volby plánovány na konec roku. Prezident Maduro již oznámil svou kandidaturu. Volby se podle něj budou konat s opozicí, či bez ní. V současnosti se její část stále nachází v procesu obnovování licence, bez níž se strana nesmí zúčastnit žádných voleb. Zároveň bylo politickým stranám zakázáno zúčastnit se v koalici, jako tomu bylo doposud. Koalice Mesa de la Unidad Democrática spojovala takřka všechny demokraticky smýšlející opoziční strany.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Opozičník Alexej Navalnyj vyzývá k bojkotu prezidentských voleb poté, co byla jeho stížnost zamítnuta ruským Nejvyšším soudem. Podle politika se jedná o politicky motivované procesy a kroky ruské vlády, z čehož ji obvinil ve svém projevu v Evropském soudu pro lidská práva. V rámci bojkotu byla vyhlášena tzv. stávka voličů, která se měla uskutečnit 28. ledna po celém Rusku. Vláda zareagovala zadržením některých účastníků akce a taky zásahem do moskevské kanceláře organizace FBK, která se v čele s Navalným zabývá vyšetřováním korupčních schémat ruských politiků.

Ázerbájdžán: Významná opoziční politička Gozel Bayramliová byla odsouzena ke třem letům ve vězení kvůli obvinění z pašování peněz. Byla zadržena již v květnu na hranici mezi Gruzií a Ázerbájdžánem, protože nenahlásila částku 12 tisíc dolarů, kterou musí podle zákona deklarovat. Podle Bayramliové jde o politicky motivovaný proces v rámci potlačování opozice tamní vládou. Všechna obvinění politička  odmítla.

 

[Východní Asie]

Juhovýchodná Ázia: Šesť krajín juhovýchodnej Ázie (Singapur, Indonézia, Malajzia, Brunej, Filipíny a Thajsko) sa dohodlo na uzavretí tzv. spravodajského paktu, ktorý má slúžiť k posilneniu bezpečnostnej spolupráce v regióne. Pakt je zameraný hlavne na oblasť boja proti terorizmu, extrémizmu a radikalizmu. Tieto fenomény začali byť priorizované najmä v súvislosti s násilnými islamistickými aktivitami na filipínskom ostrove Mindanao. Dohoda počíta s výraznou kooperáciou medzi spravodajskými službami, vytvorením databázy extrémistov a pravidelnou výmenou informácií medzi vojenskými orgánmi krajín. Budúcnosť iniciatívy však čelí niekoľkým výzvam. Nie je jasné, ako sa pakt vysporiada s ostatnými relevantnými bezpečnostnými hrozbami alebo potrebou spolupráce s väčším množstvom regionálnych aktérov.

Hongkong: V Hongkongu sa študenti pustili do protestov, pri ktorých kritizovali čoraz väčšie požiadavky škôl k testovaniu mandarínskej čínštiny. Situácia vyvrcholila po suspendovaní dvoch študentov ostro kritizujúcich povinné testovanie mandarínskej čínštiny na svojej vysokej škole. Univerzita na druhej strane deklaruje, že dôsledkom tohto kroku nebola kritika jej politiky, ale výlučne hanlivé správanie dvojice. Pre Hongkong, ktorého najrozšírenejším jazykom je práve kantonský dialekt, nie sú podobne ladené protesty ničím novým. Aktivisti často pranierujú centrálnu pekinskú vládu údajne navyšujúcu svoj vplyv nad čiastočne autonómnym Hongkongom a zvýrazňujú hrozbu tzv. mainlandizácie regiónu.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americký projekt magnetického kolejnicového děla (railgun) se možná nedočká nasazení, alespoň ne v této podobě. Přestože zbraň funguje, nepodařilo se dosáhnout kadence 10 výstřelů za minutu, kterou požaduje Pentagon, ale pouze poloviční. Je proto pravděpodobné, že se námořnictvo prozatím uchýlí k technologii založené na tradiční prachové nábojnici, která by ale měla obsahovat poznatky technologie získané z projektu railgunu. Magnetická děla se však dříve nebo později na palubách amerických lodí nakonec objeví. Přestože program nedosáhl požadovaných výsledků, limity tradičních děl a cena raketové výzbroje již dlouhodobě volá po alternativě, kterou mohou railguny nabídnout.

Kyberbezpečnost: Dne 26. ledna ve tři hodiny ráno napadli hackeři japonskou burzu CoinCheck a ukradli mince kryptoměny NEM v hodnotě 532 miliónů dolarů a mince kryptoměny XRP v hodnotě 123 milionů dolarů. Jedná se dosud o největší krádež v oblasti kryptoměny. Tento incident předstihl krádež z roku 2014, kdy došlo ke krachu burzy Mt.Gox a odcizení bitcoinů v hodnotě 460 milionů dolarů. Podobné události snižují důvěryhodnost v kryptoměnu a některé země, jako například Čína, začínají zavádět v  této oblasti regulace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *