Přehled světového dění z uplynulého týdne (41/2020)

[Afrika]

Mali: Africká unie a společenství západoafrických států ECOWAS obnovily spolupráci s Mali poté, co pučisté přistoupili na vznik přechodné vlády.  Vyjednavači regionálních organizací nakonec prosadili, aby zemi v osmnácti měsíčním přechodném období vedli civilisté, vůdci vojenského převratu však zůstane ponechána funkce viceprezidenta a další čtyři ministerské pozice z dvaceti pěti obsadí představitelé z řad armády. Ačkoliv se ustavila většinově civilní vláda, Spojené státy se nicméně rozhodly přerušit veškerou vojenskou spolupráci s Mali, dokud v zemi nevznikne vláda vzešlá ze svobodných voleb.

Pobřeží slonoviny: Blížící se prezidentské volby stanovené na 31. října prohlubují politickou polarizaci v zemi. Krvavé protesty s desítkami obětí se stupňují od srpna, kdy současný prezident Alassana Ouattara vyjádřil zájem ucházet se o již neústavní třetí funkční období. 78letý politik se tak rozhodl poté, co jím vybraný nástupce v létě neočekávaně zemřel. Napětí mezi obyvatelstvem roste z obav o zachování férovosti voleb, kdy ústavní soud zamítl kandidaturu čtyřiceti z čtyřiceti čtyř uchazečů o prezidentskou funkci, včetně nejvýznamnějších opozičních politiků.

 

[Blízký východ]

Saudská Arábie: Posvátná města Mekka a Medína se po více jak půlroční pauze otevřela poutníkům. Návštěva posvátných míst Islámu, která se věřícím uzavřela v březnu kvůli pandemii COVID-19, jsou  opět možná. Účastnit se ovšem smí zatím pouze relativně malé množství osob. V neděli posvátná místa navštívilo šest tisíc věřících. Rijád, pro který jsou poutníci důležitým zdrojem příjmů, by do konce roku rád zvýšil počet až na 60 tisíc denně. Tato čísla jsou stále nepatrná ve srovnání se standardní roční návštěvností čítající až 19 milionů věřících.

Írán: Smrt jednoho z nejpopulárnějších iránských hudebníků Mohammada Reza Shajariana vyvolala další protivládní protesty. Ačkoliv se umělec po většinu života stranil politického aktivismu, v roce 2009 vyjádřil podporu protivládním demonstrantům, když v solidaritě s protestujícími požadoval, aby rádia přestala hrát jeho hudbu, načež mu Teherán zakázal vystupovat úplně. Iránská vláda čelí od roku 2019 vlně protestů souvisejících se stále horší ekonomickou situací v zemi. S přispěním amerických sankcí klesla hodnota iránského rijálu (IRR) vůči americkému dolaru (USD) na historické minimum.

 

[Euroatlantický prostor]

USA/Finsko: Americké ministerstvo zahraničních věcí schválilo potenciální prodej víceúčelových letounů F/A-18E/F Super Hornet nebo F-35 Lightning II do Finska. Finská armáda plánuje mezi léty 2025 až 2029 vyřadit své současné stroje F/A-18C/D Hornet a nahradit je novými. Cena balíčku, který zahrnuje kromě letadel samotných také náhradní díly a servis, by se měla pohybovat v oblasti 12 miliard amerických dolarů. Finská vláda vybírá kromě již zmíněných letounů také mezi novým JAS-39 Gripen E, Dassault Rafale nebo Eurofighter Typhoon. Konečné rozhodnutí bude známé během roku 2021.

USA: Prezident Donald Trump byl minulý týden propuštěn z nemocnice a podle zpráv jeho lékařů již není dále infekční. Trump byl na začátku října pozitivně testován na COVID-19 a byl převezen do vojenské nemocnice Waltera Reeda (psali jsme zde). Podle jeho slov se již cítí dobře a pokračuje ve své předvolební kampani před prezidentskými volbami. Příští týden se vydý do klíčových států Florida, Pensylvánie a Iowa. Trump znovu vyzval jednotlivé státy, aby zrušila opatření, které postihují ekonomický sektor, navzdory masivnímu nárůstu nakažených.

 

[Západní Balkán]

Albánie/Severní Makedonie: Evropský komisař pro sousedskou politiku a rozšiřování EU, Oliver Varhelyi, naznačil, že by EU mohla zahájit přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií již tento rok. Várhelyi tento týden uvedl, že formální přístupová jednání pro tyto dvě země navrhne při předkládání výroční zprávy o pokroku v regionu. Země dostaly zelenou na začátku letošního roku a Várhelyi uvedl, že první mezinárodního konference by mohly být svolány během německého předsednictví EU, tedy do konce roku. Naproti tomu zpráva o pokroku je skeptická ohledně situace v Černé hoře, Srbsku, Bosně i Turecku.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že by zbytek amerických vojáků „měl být do vánoc doma.“ Tálibán zprávu přivítal s tím, že jde o pozitivní krok v implementaci vzájemné dohody. Afghánská vláda vyjádření nekomentovala, ale dlouhodobě varuje před unáhleným stažením. USA chtějí v listopadu snížit kontingent na 4000 – 5000 mužů a žen v závislosti na vývoji bezpečnostní situace. Podle dohody mezi USA a Tálibánem by zahraniční síly měly zemi opustit do května 2021 výměnou za záruky, že afghánská půda nebude použita k teroristickým aktivitám a dojde k dohodě o sdílení moci s vládou.

Afghánistán/Pákistán/Indie/: Pákistánský zástupce v OSN, Džahanzeb Chán, obvinil Indii z podpory teroristických útoků na území své země. Teroristické skupiny, jichž by se obvinění měla dotýkat, Tahrík-e Tálibán-e Pákistán a Džamát-ul Ahrar, se skrývají v Afghánistánu a podnikají přeshraniční útoky do sousední země. Nové Dillí se tak prý snaží zpomalit Islámábád v implementaci Čínsko-pákistánského ekonomického koridoru, který by měl propojit čínský Sin-ťiang s pákistánským Gwadarem.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Bývalí velitelé kolumbijské povstalecké skupiny FARC, kteří jsou v současnosti členy Kongresu, se přihlásili k odpovědnosti za šest vražd v letech 1987-2002. Mezi zavražděnými byl i bývalý kandidát na prezidenta Alvaro Gomez Hurtado, na kterého byl v roce 1995 spáchán atentát. Prezident Ivan Duque vyzval k jejich vyloučení z Kongresu. Bývalí velitelé se sami přiznali v dopise adresovaném Zvláštnímu soudu pro mír (JEP), zřízenému pro vyšetřování zločinů spáchaných během kolumbijského konfliktu. Dle JEP měl tento dopis za cíl říct pravdu, objasnit fakta a převzít odpovědnost za spáchané činy.

Brazílie: Vláda počínaje tímto měsícem snížila na polovinu částku měsíční nouzové pomoci pro chudé Brazilce. Tato nouzová pomoc byla zavedena během pandemie Covid-19. Její snížení by mohlo znamenat, že více než 15 milionů lidí by mohlo upadnout zpět do chudoby. Problém činí také nárůst cen potravin v zemi. Podporu pro chudé prosazoval především prezident Jair Bolsonaro, kterému díky programu vzrostla popularita. Avšak v současnosti se jeho úsilí v Kongresu zastavilo. Neshody panují takém mezi jeho zastánci, a to především s ohledem na rozpočtový deficit země.

 

[Post-sovětský prostor]

Náhorní Karabach: Koncem týdne se ministři zahraničí Ázerbájdžánu Jeyhun Bayramov a Arménie Zohrab Mnatsakanyan za výrazného přispění ruské diplomacie na jednání v Moskvě dohodli na příměří v Náhorním Karabachu. Cílem příměří má být především výměna zajatců a zraněných či zabitých vojáků. Podle ministra zahraničí Ruské federace Sergeje Lavrova má příměří také přispět ke zmírnění napětí a vytvořit prostor pro zahájení jednání. Přestože formálně Jerevan i Baku příměří přivítaly, podle zpráv z Náhorního Karabachu nadále dochází k bojům, přičemž z porušování příměří se vzájemně obviňují všechny zúčastněné strany.

 

[Východní Asie]

Japonsko/USA: V Tokiu sa v utorok konalo stretnutie fóra Quad, neformálneho zoskupenia USA, Japonska, Austrálie a Indie. Spoločným cieľom štyroch štátov je čeliť rozpínavosti ČĽR vo východoázijskom regióne, čo sa stretáva s podporou ďalších štátov z regiónu Juhočínskeho mora. Samit prebehol na úrovni ministrov zahraničných vecí, zástupca USA Mike Pompeo sa tiež stretol s novým japonským premiérom Jošihidem Sugom. Pre Pompea to bola prvá návšteva regiónu po vyše roku.  Ministri sa dohodli, že stretnutia v tomto formáte budú prebiehať raz ročne.

Japonsko/Austrália: Obe krajiny sa dohodli na prehĺbení spolupráce v oblasti využívania skvapalneného zemného plynu (LNG). Japonsko je jedným z najväčších dovozcov LNG a Austrália predstavuje jeho najvýznamnejšieho dodávateľa. Japonský minister priemyslu Hiroši Kadžijama avizoval zmenu politiky využívania LNG. Zamerať sa má na zlepšenie skladovateľnosti plynu pre nižší dopad na životné prostredie. Zároveň oba štáty odsúhlasili využívanie nových technológií v austrálskej ťažobnej oblasti Ichtys a prestavbu LNG terminálu v austrálskom prístave Port Kemba.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Dopravné veliteľstvo (TRANSCOM) uzavrelo nové partnerstvo so spoločnosťami SpaceX a XArc s cieľom študovať, či by sa mohol náklad a ľudia rýchlo transportovať na potrebné miesta pomocou kozmických lodí. Odborníci ako aj analytici sú týmto krokom nie úplne nadšení. Aj napriek oceneniu zaujímavej myšlienky sa domnievajú, že z technických, ekonomických alebo dokonca byrokratických dôvodov zostáva tento nápad nezrealizovateľný. V súčasnosti sa hovorí o schopnosti presunúť náklad, alebo ľudí o veľkosti prepravných kapacít lietadla C-17 do celého sveta za menej ako hodinu.

Kyberbezpečnost: Několik subjektů tchajwanské vlády čelilo v posledních týdnech sofistikované útočné kampani, která využívala Waterbear malware. To je kód vytvořený skupinou BlackTech, která je spojena s útoky na technologické společnosti nebo vlády ve východní Asii. Stejná útoční kampaň cílená na tytéž subjekty se odehrála již v dubnu tohoto roku, přičemž současné útoky bylo možné provést díky tomu, že část malwaru zůstala po dubnových útocích v systémech a nebyla odstraněna, stačilo tedy kód jen zaktivizovat. Tchajwanská vláda ztratila v důsledku útoků na šest tisíc e-mailových identit, patřících vládním úředníkům, které byly následně použity ke krádeži citlivých dokumentů a informací. BlackTech evidentně pokračuje v napadání vytipovaných organizací a světových vlád. Jen za září skupina zaútočila mimo Tchaj-wan na entity ve Spojených státech, Japonsku i Číně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *