Přehled světového dění z uplynulého týdne (41/2016)

[Afrika]

DR Kongo: Současná vládní koalice se s malými stranami dohodla na posunutí voleb na duben 2018, a tedy prodloužení volebního období prezidentovi Josefovi Kabilovi skoro o dva roky. Opozice na to okamžitě odpověděla demonstracemi a vyhlášením generální stávky na následující středu. Vláda se prodloužení voleb snaží prosadit již od ledna 2015. Opozice reaguje opakujícími se masivními protesty, které eskalovaly letos v září, kdy o život přišlo vice jak 44 lidí.

Somálsko: Mezi autonomními oblastmi Puntland a Galmug minulý týden propukly ozbrojené boje. Jedná se o spor o město Galkayo, které je rozděleno mezi oba regiony. Na místě zemřelo 11 lidí a dalších 50 000 muselo město opustit. Podle OSN se jedná o křehkou humanitární situaci, obzvláště kvůli narůstajícímu počtu tzv. vnitřně vysídlených lidí, kteří kvůli bojům museli opustit svoje domovy. OSN předpokládá eskalaci konfliktu.

[Blízký východ]

Sýrie: Rusko plánuje vytvoření trvalé námořní základny v městě Tartús, které leží na pobřeží Středozemního moře mezi Libanonem a Tureckem. Patřičné  dokumenty jsou připravené k ratifikaci syrskou vládou. Rusové mají bázi v Tartúsu již od roku 1977, jednalo se ovšem pouze o dočasné zařízení, které sloužilo k zásobování a opravám lodí. Nová základna bude vybavená protileteckou obranou, např. systémem S-300. Hlavní bází pro bojové operace v Sýrii ale zůstává základna Hmeymim blízko města Latakia. Náměstek ministra obrany Nikolaj Pankov již dříve uvedl, že Rusko plánuje obnovit sovětské základny v cizích zemích.

Írán: Rusko Íránu tento týden doručilo poslední zásilku systému protivzdušné obrany dalekého dosahu S-300. V dubnu tohoto roku byly doručeny radary a odpaliště raket. Původní smlouva o nákupu tohoto systému byla podepsána již v roce 2007, Rusko od ní ale pod tlakem západních zemí odstoupilo. V současné době se Írán snaží získávat nové zbraňové systémy a technologie. Tento rok byly sankce uvalené na Írán ve spojitosti s jadernými zbraněmi zrušeny, den poté ale Spojené státy vyhlásily další sankce, tentokrát týkající se zkoušek balistických raket. Ve srovnání s těmi předchozími jsou ale omezené.

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že Polsko oficiálně zrušilo objednávku vrtulníků od francouzské firmy Airbus. Tuto zprávu tento týden následovalo oznámení o urychleném nákupu strojů Black Hawk pro polské speciální síly. Pro zajímavost je vhodné zmínit, že stejný vrtulník byl v tendru na modernizaci vrtulníkového letectva poražen právě stroji firmy Airbus. Lze tak předpokládat, že v novém výběrovém řízení pro víceúčelové vrtulníky budou stroje Black Hawk žhavými favority. Reakce Francie však na sebe nenechala dlouho čekat: Francie zrušila pozvání polské delegace na svojí námořní výstavu Euronaval.

VB/USA: U skotských břehů proběhlo jedinečné námořní cvičení, které je svým způsobem největší svého druhu. Cvičení Unmanned Warrior 2016 uspořádaly společné Spojené státy s Velkou Británií a jeho cílem bylo vyzkoušet bezpilotní bojové prostředky všeho druhu. Přes 50 různých robotických zařízení od více než 40 společností „cvičilo“ ve vodách Velké Británie své bojové schopnosti a vzájemnou schopnosti propojení všech druhů dronů (vzdušných, hladinových a podvodních). Výsledky cvičení pak poskytnou tolik cennou zpětnou vazbu při vývoji těchto strojů.

[Jižní Asie]

Indie: Během jednání BRICS došlo k uzavření několika obranných dohod mezi Indií a Ruskem. Vladimir Putin se ve snaze navrátit strategickým vztahům lesk, pošramoceným sbližováním Indie se Spojenými státy a Ruska s Pákistánem v posledních letech, dohodl s indickým premiérem Narendrou Modim mj. na nákupu pěti jednotek S-400 (vyspělý protiraketový systém) či čtyř námořních stealth fregat třídy Krivak. O pořízení S-400 se mluví již dlouhou dobu, problémovým bodem však vždy zůstávala cena; podle údajů z května tohoto roku se měl nákup opozdit dokonce až o 2 roky z důvodu napjatého obranného rozpočtu Indie. Žádné oficiální údaje o nynější ceně zatím nejsou známy, mělo by ovšem jít o nákup v hodnotě 4,5 miliardu dolarů. Dle ministra obrany Indie Manohara Parrikara by indické letectvo mělo obdržet systémy mezi roky 2017 a 2022.

BRICS: Na Summit BRICS v indickém pobřežním státě Goa se dostavili prezidenti Brazílie, Ruska, Číny, Jižní Ameriky a premiér Indie, setkání se nicméně nese ve znamení trápení. Hospodářské uskupení (kdysi) nejrychleji rostoucích ekonomik sužují vnitřní socioekonomické problémy i rozepře ohledně společné politické a diplomatické agendy. Ještě nedávná proti-západní rétorika vlivem Indie a Brazílie ustoupila do pozadí, naopak se státy jednohlasně postavili proti terorismu, zvláště pak proti státům podporujícím teroristické skupiny – jde o indický políček Pákistánu, s nímž má v současnosti vyhrocené vztahy. BRICS tvrdí, že je terorismus ohrožením pro ekonomiky celosvětově, to je, mimo ekonomických dohod mezi státy, nejdůležitější výstup summitu.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Kolumbijský president Manuel Santos prodloužil platnost oboustranného příměří s FARC do konce roku 2016. Po neúspěšném referendu o mírové smlouvě s rebely totiž hrozilo vypršení stávajícího příměří, což by do nových jednání přineslo další element nejistoty. Konec příměří se původně předpokládal na datum vyhlášení výsledků referenda, vzhledem k jeho neočekávanému neúspěchu jej ale Santos okamžitě prodloužil do konce října. To si ale někteří vykládali jako datum úplného konce vyjednávání.

Venezuela: Prezident Nicolás Maduro obešel venezuelský parlament a předložil návrh rozpočtu na rok 2017 Nejvyššímu soudu. Poslanci tak nemohli k rozpočtu vznést připomínky. Nejvyšší soud totiž ratifikoval své dřívější rozhodnutí a prohlásil veškeré akty parlamentu za neplatné kvůli volebním podvodům týkajícím se několika poslanců. Soud Madurovi také přiznal nové pravomoci. Verdikt soudu byl označen za protiústavní, nicméně i tak vstoupil v platnost.

[Post-sovětský prostor]

Arménie/OSKB: V hlavním městě Arménie Jerevanu se uskutečnil summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) — organizace, charakterizované jako vojenská aliance Ruska, Běloruska, Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu. V průběhu summitu bylo oznámeno založení nového krizového centra OSKB, dosažení dohody o přípravě jednotného seznamu teroristických uskupení a přijetí nové strategie kolektivní bezpečnosti, platné do roku 2025. Večer před summitem se odehrál protest arménských aktivistů proti přítomnosti ruských vojáků na území Arménie: vyvěsili protestní heslo na nové budově akademie OSKB.

Rusko/Turecko: V pondělí 10. října se v Istanbulu uskutečnila první návštěva ruského prezidenta Putina v Turecku od sestřelení ruského letounu tureckými stihačkami loni v listopadu. Hlavním tématem návštěvy se staly otázky energetické bezpečnosti: podepsána byla dohoda o výstavbě plynovodu TurkStream přes Černé moře do Turecka s možným pokračováním do Evropy, a to mimo území Ukrajinu. Prezidenti Putin a Erdoğan se také dohodli na zrychlení ruské výstavby první turecké jaderné elektrárny a na nutnosti obnovení dodávek humanitární pomoci do obleženého syrského města Aleppo.

[Východní Asie]

Filipíny/Čína: Filipínský prezident Rodrigo Duterte nesmí chybět v žádných našich aktualitách. Tentokrát je v hledáčku médií pro svou chystanou cestu do Číny. Duterte po svém zvolení rozbouřil vody nejen svou nulovou (či spíše zápornou) tolerancí vůči drogovým uživatelům, ale také ostrými výroky mířenými proti USA, tradičnímu spojenci Filipín. Duterteho návštěva Číny má mít ekonomický charakter a jednat se bude především o čínských investicích na Filipínách. Sám Duterte dříve prohlásil, že výměnou za čínské investice do infrastruktury je ochoten odložit teritoriální spory s Čínou stranou.

KLDR/Rusko: Jeden mrtvý a osm zraněných severokorejských rybářů. To je bilance střetu severokorejské rybářské lodi s lodí ruské Federální bezpečnostní služby (která se stará o ochranu hranic). Dle FSB se severokorejská loď nacházela v ruských vodách, a po jejím zadržení a nalodění příslušníků FSB na palubu se posádka rybářské lodi začala chovat agresivně a došlo i k zapnutí pohonu lodi. Odpovědí byla palba ostrou municí jak na motor, tak na posádku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *