Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (42/2018)

[Afrika]

Somálsko: Letecký útok americké armády v provincii Mudug zabil 60 bojovníků islamistické skupiny al-Šabáb. Jedná se o útok s nejvíce mrtvými islamisty od listopadu 2017. Tehdy bylo zabito kolem sta islamistických bojovníků. Operace americké armády se odehrála poblíž vesnice Harardere, jež je pod kontrolou al-Šabábu, v centrálním Somálsku. Podle prohlášení americké armády nedošlo při útoku k úmrtí či zranění civilistů.  V tomto roce podnikla americká armáda již na dvě desítky leteckých útoků proti této teroristické organizaci, která je napojená na islamistickou síť al-Káidy.

Nigérie: Islamistická skupina Boko Haram popravila druhou humanitární pracovnici. K popravě došlo poté, kdy uplynulo ultimátum islamistů na propuštění jejich bojovníků. Následně byl uveřejněn videoklip z popravy zdravotní sestry Hauwy Liman, ve kterém byla zastřelena. Liman pracovala jako porodní asistentka pro Mezinárodní výbor Červeného kříže. Byla unesena ozbrojenci v březnu tohoto roku spolu s dalšími dvěma zdravotními pracovníky ve městě Rann ve státě Borno na severovýchodě země. Jedná se v krátké době o druhou popravu humanitární pracovnice.

 

[Blízký východ]

Egypt: Tamní parlament v neděli 21. října odhlasoval prodloužení výjimečného stavu o další tři měsíce. Ten byl v zemi vyhlášen v dubnu 2017 po dvou bombových útocích na tamní kostely, při kterých zemřelo na 45 osob. Výjimečný stav je od té doby prodlužován každé tři měsíce. Díky tomu mají egyptské autority již déle jak rok rozšířené pravomoci, zejména pak v oblasti bezpečnosti. Od února v zemi navíc probíhají rozsáhlé protiteroristické operace, zvláště na severu Sinajského poloostrova. V tomto kontextu však dochází k početnému zneužívání pravomocí, zatýkání osob ve jménu „boje proti terorismu“ bez řádného soudního řízení a upevňování moci egyptským prezidentem Abd al-Fattáh as-Sísím.

Saúdská Arábie: Rijád v sobotu 20. října přiznal, že opoziční novinář Džamál Chášukdží byl zabit po hádce se skupinou lidí, se kterými se sešel na saúdském konzulátu v tureckém Istanbulu. Saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr na toto konto dodal, že Rijád neví, jakým způsobem byl Chášukdží zabit a kde se nachází jeho tělo. To bylo údajně předáno anonymnímu „spolupracovníkovi“. Kromě původního popírání úmrtí opozičního novináře jsou odlišné také výpovědi o způsobu jeho úmrtí z řad vysoce postavených úředníků. Kanada, Británie a Francie nepovažují toto prohlášení za důvěryhodné. Německo navíc pozastaví vývoz zbraní do země, dokud nebude situace řádně objasněna.

 

[Euroatlantický prostor]

Kosovo: Parlament štátu, ktorý sa zatiaľ v otázkach svojej obrany spolieha na oddiely Severoatlantickej aliancie prítomné na jeho území, odhlasoval vytvorenie vlastného národného vojska o sile 5000 vojakov. Srbská menšina označila tento krok za ilegálny a založenie kosovskej armády nepodporuje ani Severoatlantická aliancia, ktorej 4000 vojakov dohliada na bezpečnosť štátu v súčasnosti. Nacionalistická vláda obišla nutnosť zmeniť ústavu vylučujúcu vznik armády zákonom, ktorý posilňuje štatút a možnosti výzbroje Kosovským bezpečnostným silám až na úroveň armády.

Norsko: Z väzby bol prepustený ruský podozrivý zo špionáže, Michail Bochkarev, ktorý bol zadržaný na letisku v Osle po tom, čo sa zúčastnil medzinárodného semináru o digitalizácii v nórskom parlamente. Podozrenia sa nepotvrdili a Ruská federácia očakáva od Nórska oficiálne ospravedlnenie za zadržanie Bochkareva, člena administratívy hornej komory ruskej dumy. Nórska spravodajská služba zdôrazňuje, že napriek súdom nariadenému prepusteniu Bochkareva, vyšetrovanie v tejto veci pokračuje.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Při čtvrtečním atentátu v Kandaháru byli zabiti dva vysoce postavení provinční zástupci vlády. Šlo o Abdula Raziqa Achakzaje, velitele policie v provincii a důležitého spojence USA a Abdula Momina velitele tajné služby v Kandaháru. Guvernér Zalmai Wesa  a velitel armády Nabi Elham byli zraněni. Scott Miller, velitel jednotek USA a NATO v Afghánistánu, který byl přítomný incidentu, vyvázl bez zranění. Útočník, k jehož činu se přihlásil Tálibán, byl součástí guvernérova bezpečnostního týmu. Incident podtrhuje napětí kolem afghánských parlamentních voleb, které se konaly o víkendu. V provincii Kandahár byly z bezpečnostních důvodů odloženy až na příští sobotu.

Afghánistán: V zemi skončily volby do dolní komory parlamentu. Ačkoli měly probíhat jen v sobotu, kvůli technickým problémům a bezpečnosti byly ve 276 volebních centrech z 4500 prodlouženy do neděle. Z 8,8 milionu registrovaných voličů jich podle Nezávislé centrální komise přišlo přes 3 miliony, jen v Kábulu více jak milion. Hlasování provázely obavy z útoků, obvinění z podvodů, neotevřené volební místnosti či problémy s biometrickým registračním systémem. V jeho průběhu zemřelo 36 lidí, včetně 4 pozorovatelů, a 130 bylo zraněno. Prezident Ghání v projevu poděkoval občanům za účast a vyzval Tálibán k tomu, aby vyšel mezi lidi a otestoval svou podporu v demokratickém procesu.

 

[Latinská Amerika]

Honduras: Více jak 4000 honduraských migrantů, kteří se snažili dostat do Spojených států, zůstalo uvězněných na mexicko-guatemalské hranici. Na začátku se do USA rozhodla dostat skupina 160 migrantů, po cestě se ale rozrostla na několik tisíc, mezi migranty jsou i děti a těhotné ženy. Několik z nich se rozhodlo vrátit zpátky transportem, který organizují guatemalské bezpečnostní služby. Uprchlíci jsou zaseknutí na hranici již několik dní.

Nicaragua: Podle Amnesty International používá nikaragujská vláda válečné zbraně pro potlačení protestů. Minimálně 332 lidí bylo za celou dobu konfliktu zabito a více než 2000 lidí zraněno. Protestující jsou často zatýkáni a mučeni, minimálně 300 jich je perzekuováno za „teroristické činy“. Organizace nadále uvádí, že byl zabit minimálně jeden novinář. Podle OSN od vypuknutí krize v dubnu 2018 požádalo o azyl v jiné zemi více než 20 000 lidí.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: V důsledku masové vraždy na polytechnické odborné škole v krymském městě Kerč zahynulo 20 lidí včetně pachatele. Útočníkem byl osmnáctiletý student Vladislav Rosljakov. Své spolužáky zastřelil loveckou puškou, kterou vlastnil legálně, načež sám spáchal sebevraždu. Kromě střelby došlo také k výbuchu Rosljakovem nastražené bomby s hřebíky a šrouby v místní jídelně. Druhé výbušné zařízení později bylo zneškodněno policií. Úřady anektovaného Krymu vyhlásily třídenní smutek, zatímco prezident Ukrajiny Porošenko vyjádřil soustrast rodinám zahynulých.

Rusko/Ukrajina: Ruská pravoslavná církev přerušila veškeré vztahy s Konstantinopolským ekumenický patriarchátem po tom, co Konstantinopol uznal autokefalii Ukrajinské pravoslavné církve Kyjevského patriarchátu. Tento krok Konstantinopolu zdůraznil rozkol pravoslaví na Ukrajině, kde od 90. let existují tři na sobě nezávislé pravoslavné církve: Ukrajinská církev Moskevského patriarchátu, do této doby neuznávána Ukrajinská církev Kyjevského patriarchátu a méně populární Ukrajinská autokefální církev. Přerušení vztahů znamená, že všichni věřící Ruské pravoslavné církve, modlící se a vykonávájící svátosti v chrámech Konstantinopolského patriarchátu — včetně chrámů na Athose — budou považováni za rozkolníky.

 

[Východní Asie]

Čína: Společnost Google připravuje Project Dragonfly, speciální vyhledávač přizpůsobený nárokům čínské cenzury a monitorování uživatelů. Tento projekt je kritizován lidskoprávními organizacemi, jelikož by zabránil přístupu k informacím kritizujícím čínskou vládu. Pravděpodobně by blokoval například zmínky o demokracii nebo událostech na náměstí Tiananmen v roce 1989. Google oponuje, že musí respektovat zákony jednotlivých zemí a přístup k alespoň nějakým informacím je lepší než přístup žádný. Google v Číně nepůsobí od roku 2010, právě kvůli nátlaku cenzury.

Jižní Korea: V etnicky homogenní Jižní Koreji se zvedla anti-imigrační vlna s příchodem jemenských uprchlíků. Na jihokorejském ostrově Jeju, kde je obvykle umožněn bezvízový vstup v rámci nalákání turistů, byl upřen status uprchlíka téměř čtyřem stovkám žadatelů. Jihokorejská vláda uděluje status uprchlíka asi 1 % žadatelů, což je nejnižší míra mezi rozvinutými zeměmi. Zhruba 700 000 Jihokorejců podepsalo petici, aby byla zpřísněna vízová politika i na ostrově Jeju. Většině jemenských uprchlíků byla udělena humanitární víza a mohou v zemi zůstat jeden rok. Automatický status uprchlíka dostávají pouze Severokorejci.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americké letectvo vypustilo na orbit čtvrtý satelit typu AEHF (Advanced Extremely High Frequency), který zabezpečuje chráněnou komunikaci ministerstvu obrany.  Satelit úspěšně odstartoval 17. října z Cape Canaveral na palubě rakety ATLAS 5 a bez potíží se dostal na svou oběžnou dráhu. Síť satelitů AEHF, jejichž vyšší komunikační výkon navíc umožní přenosy živých video přenosů a map, má nahradit dosluhující satelity Milstar. Lockheed Martin má dodat celkově šest satelitů a další start je plánován na červenec roku 2019.

Kyberbezpečnost: Ve čtvrtek se předseda Rady Evropské unie Donald Tusk vyjádřil, že žádá ministry Evropské unie, aby pracovali na systému sankcí, které budou přímo specifické pro kybernetický prostor a útoky. Dále zmínil, že tento nový systém má vzniknout především za účelem ochrany občanů, společností a institucí Evropské unie před kybernetickými útoky. Tento nový systém vzniká především v obavě možného narušení voleb do Evropského parlamentu v květnu 2019.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *