wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (4/2017)

[Afrika]

Gambie: Dosavadní prezident Yahya Jammeh odletěl z Gambie do Guineje. Odtud měl následně pokračovat do Rovníkové Guineje. Opustil úřad po 22 letech autokratické vlády poté, kdy prohrál volby z prosince 2016. Vítěz voleb Adama Barrow byl inaugurován prezidentem v sousedním Senegalu. Jammeh opustil zemi, i přestože odmítl uznat výsledky voleb. Ty však byly podle volební komise v pořádku. Barrowa podpořila i organizace západoafrických zemí Ecowas, která vyslala senegalská vojska do země.

Libye: Vzdušný útok USA zabil okolo 80 rebelů z tzv. Islámského státu (IS). Uvedl to odcházející ministr obrany USA Ash Carter. Při útoku bylo použito okolo 100 bomb a byla to poslední akce prezidenta Baracka Obamy v úřadu. Carter uvedl, že tito rebelové plánovali teroristické útoky v Evropě. Cílem útoku bombardérů byly vojenské základny IS vzdálené přibližně 45 km od města Sirta, odkud byl IS vytlačen v prosinci 2016. Sirta byla předtím základnou IS v Libyi. K útoku byly použity bombardéry B-2.

[Blízký východ]

Turecko/Rusko: Ve středu 18. ledna došlo poprvé ke spolupráci mezi letectvy Ruské Federace a Turecka. Při společném náletu u města Al-Bab se uskupení povedlo zničit 36 pozemních cílů. Zasahovalo 8 letadel ruské provenience (4x Su-24Ms, 4x Su-25s a 1x Su-34), na turecké straně šlo o 4 letouny F-16 a 4 F-4.  Mířily na cíle Islámského státu a Kurdských lidových milicí (YPG), které Turecko považuje za odnož Kurdské strany pracujících (PKK). Operace podpořila probíhající tureckou operaci Štít Eufratu, jež započala 24. srpna minulého roku. Tato společná iniciativa je dalším z úkazů obnovujících a prohlubujících se rusko-tureckých vztahů. Vztahy utrpěly tureckým sestřelením ruského letounu na podzim předminulého roku a snahou tureckého prezidenta Erdogana o sesazení syrského prezidenta Bašára Assada, blízkým spojencem Ruska na blízkém východě. Nejedná se o jedinou společnou iniciativu obou států. Na konci minulého roku vešlo v platnost příměří, na němž se dohodly právě ruská a turecká strana. Pokračováním jsou mírová jednání naplánovaná v kazachské Astaně, v níž se o vyřešení konfliktu pokusí, představitelé Íránu, Ruska, Turecka, Sýrie a vybraných opozičních skupin, započnou toto pondělí. Spojené státy vyšlou pouze pozorovatele, kterým bude současný americký velvyslanec v Kazachstánu. Turecko je členem NATO, spolupráce mezi ním a Ruskem se tak stává ještě diskutovanější.

Sýrie/Rusko: V pátek došlo k podpisu dohody mezi Ruskou Federací a Sýrií. Na základě dohody mohou Rusové rozšířit svoje dvě základny, které v zemi nyní mají. Jedná se o námořní základnu v Tartu a vojenské letiště v Hmímímu. V Tartu tak nyní bude moci sídlit až 11 lodí ruského námořnictva včetně ponorek, což je zhruba dvojnásobek současné kapacity. Leteckou základnu v Hmímímu Rusové postavili v rámci intervence svých ozbrojených složek do konfliktu na podzim roku 2015. Objevují se informace, že již nyní stavějí druhou runway. Dohoda je platná na 49 let s možností automatického prodloužení o dalších 25. Základna v Tartu umožňuje ruskému námořnictvu zvýšenou operačních schopnost, jedná se totiž o jedinou ruskou vojenskou námořní základnu ve Středozemním moři.

[Euroatlantický prostor]

Německo: Ministerstvo obrany ohlásilo navýšenie rozpočtu pre rok 2017 o 2 miliardy eur v porovnaní s rokom 2016. Rozpočet vo výške 37 miliard eur však predstavuje iba 1,2 % nemeckého HDP a nezodpovedá požiadavke, aby členovia NATO odvádzali na obranu 2 % HDP. Podľa slov ministerky obrany Von der Leyen sa Nemecko v tejto oblasti uberá správnym smerom, no nie je možné, aby sa dostalo na dvojpercentnú hranicu počas jedného roku. Oznámenie o navýšení rozpočtu prichádza po výrokoch prezidenta USA Donalda Trumpa, ktorý nízke obranné výdavky členov NATO kritizoval.

USA: 20. januára 2017 sa v poradí 45. prezidentom USA a zároveň vrchným veliteľom ozbrojených síl stal Donald J. Trump. Vo svojom inauguračnom prejave deklaroval  zámer zvýšiť vážnosť a význam amerických OS, čo korešponduje s jeho plánmi na navýšenie výdavkov na obranu. Tiež prisľúbil striktnú orientáciu na americké národné záujmy, ktorých hájenie má byť hlavným zameraním OS. Za jeden z hlavných cieľov označil boj proti islamskému terorizmu. Priamo na inaugurácii si prejav nového prezidenta vypočulo 13 000 príslušníkov ozbrojených síl.

[Jižní Asie]

Indie: Velitel armády Rawat poprvé veřejně potvrdil existenci strategie Chladného začátku (rychlé konvenční odpovědi na krizovou situaci vyvolanou západním sousedem) a prohlásil, že se Indie do budoucna nezdrží dalších „přesných útoků“ na pákistánské území, pokud jich bude třeba. Pákistán reagoval prohlášením, že na jakékoli ohrožení národní bezpečnosti bude odpovězeno všemi dostupnými zbraněmi. Indie také podruhé v historii nasadila tanky do regionu Ladak u hranic s Čínou a plánuje rozmístit na 460 objednaných ruských tanků T-90SM na hranice s Pákistánem.

Pákistán: Sobotní exploze na trhu v šíitské čtvrti Paračinaru zabila 25 lidí a zranila téměř 100 dalších. Výbuch byl způsoben nástražným výbušným zařízením, jež bylo odpáleno v době dopoledních nákupů. K útoku se přihlásilo hnutí Laškare Džangví (LeJ) spolu se skupinou Shehryara Mehsuda, odštěpeneckou frakcí pákistánského Tálibánu. V souvislosti s vyšetřováním vylo zatčeno 7 osob. Ve městě nejde o první útok na šíity spáchaný touto organizací.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Ve čtvrtek byl z Mexika do USA vydán šéf kartelu Sinaloa Joaquín Guzmán, známý také jako el Chapo (Prcek). Z vězení v Ciudad Juárez u hranic s USA, kam byl převezen v květnu roku 2016, byl nejprve dopraven na letiště, ze kterého byl poté přepraven do New Yorku, kde stane před soudem. Guzmán je známý především díky svým dvěma útěkům z vězení v roce 2001, kdy údajně unikl v koši na špinavé prádlo, ačkoliv o tomto existují pochybnosti, a v roce 2015, kdy utekl tunelem vykopaným z nedalekého domu. Naposledy byl dopaden v lednu 2016 a navzdory rozpakům, které jeho útěk způsobil, prezident Peña Nieto odmítal jeho vydání až do května, kdy byl Guzmán převezen do vězení blízko hranic s USA. Je pravděpodobné, že datum jeho převozu do USA bylo politicky motivováno, ale vrchní mexický státní žalobce tyto spekulace odmítnul.

Venezuela: Zástupce Vatikánu v rozhovorech mezi venezuelskou vládou a opozicí, monsignore Claudio María Celli, se již rozhovorů nebude nadále účastnit. Prohlásil to s ohledem na neochotu obou stran dodržet své vzájemné dohody, z čehož obě strany viní tu druhou, a nejistotu, zdali budou rozhovory i nadále pokračovat. V případě, že by k této situaci došlo, jmenoval monsignore Celli svého nástupce, kterým je níže postavený člen církve Aldo Giordano. Rozhovory jsou od prosince ve fázi revize, právě kvůli nedodržování dohod. V pátek však mediátoři dialogu v čele s bývalým prezidentem Kolumbie Ernestem Samperem dali návrh prezidentovi, aby obnovil jednání, stejný návrh chce Samper předložit i zástupcům opozice. Papež František tento krok uvítal a ujistil o účasti Svatého stolce skrze svého vyslance ve Venezuele Alda Giordana.

[Post-sovětský prostor]

Kišinev/Moskva:  Prezident Moldavska Igor Dodon, ktorý je v Moldavsku považovaný za prorusky orientovaného politika počas oficiálnej návštevy Moskvy vyjadril presvedčenie, že orientácia Moldavska na EÚ nemusí byť pre jeho krajinu výhodná. Podľa prezidenta  je v hre aj zrušenie Dohody o voľnom obchode a Asociačnej dohody s EÚ. Podľa Dodona totiž Moldavsko práve kvôli dohodám prišlo o ruský trh. Podľa Ústavy Moldavska však prezident nemôže zrušiť dohody sám, bude preto kľúčové ako dopadnú parlamentné voľby v Moldavsku v roku 2018. Na prezidentove vyjadrenia reagoval aj premiér Pavel Filip, ktorý ich označil len za „plané reči“.

Moskva: Ruský premiér a predseda najsilnejšej strany Jednotné Rusko Dmitrij Medvedev v nedeľu na sneme strany uviedol, že  protiruské sankcie pravdepodobne tak skoro zrušené nebudú. Vyjadrenie prišlo krátko po tom, ako sa 45. Prezidentom USA stal Donald Trump, ktorý dlhodobo prezentuje názor,  že by rád protiruské sankcie zrušil. Podľa Medvedeva sa však Rusko nemôže spoliehať na voľby v zahraničí. Ruský premiér tak nepriamo poukázal na možné komplikácie zo strany  Kongresu pri rušení sankcii a tiež nato, že Donald Trump nemá vplyv na sankčnú politiku EÚ, ktorá zrušenie/ uvoľnenie sankcií podmieňuje pokrokom v mierovom procese na Ukrajine.

[Východní Asie]

Japonsko/USA: První Lockheed Martin F-35B Lightning II dorazil na základnu americké námořní pěchoty Iwakuni v Japonsku a stal se tak první takovou verzí F-35 ves službách námořní pěchoty nasazenou v zámoří. Do konce léta by mělo dorazit dalších 16 letounů. Verze F-35B je specifická schopností STVOL (short-take-off-vertical-landing), což znamená, že ke vzletu potřebuje kratší dráhu a přistávat může vertikálně. Nasazení těchto strojů páté generáce v regionu dává americkým silám hmatatelnou výhodu proti místním čínským silám.

Japonsko: Japonské ministerstvo obrany odhalilo prototyp nového kolového obrněného transportéru, který má nahradit současný Typ-89. Nový model disponuje lepší ochranou proti improvizovaným explozivním zařízením a díky svému modulárnímu charakteru může mít i velmi variabilní výzbroj a výbavu. Vozidlo bude podporovat japonské peacekeepingové síly a bude hrát roli také v plánech na obranu japonských ostrovů ve Východočínském moři.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *