Přehled světového dění z uplynulého týdne (42/2016)

[Afrika]

Burkina Faso: Převrat, který měl být uskutečněn silami věrnými bývalému prezidentovi Blaiseu Compaorému, byl zmařen. Podle ministra vnitra bylo 10 pučistů zadrženo, avšak vůdci převratu jsou na útěku. Převrat se měl uskutečnit 8. října, kdy se měl odehrát útok na prezidentský palác. Jedná se o druhý pokus, kdy ten první ze září 2015 se nezdařil. Cílem současného pokusu bylo i osvobození neúspěšných pučistů. Blaise Compaoré byl donucen uprchnout ze země v roce 2014 po protestech v ulicích. V následujících volbách se stal novým prezidentem bankéř Roch Marc Kaboré.

Jihoafrická republika: Jihoafrická republika (JAR) začala formálně proces vystoupení z instituce Mezinárodního trestního tribunálu (ICC). Formálním důvodem je, že JAR nechce vykonávat soudní příkazy ICC, které by mohly vést ke změně režimu. Jako příklad se uvádí loňská účast súdánského prezidenta Omara al-Bashira na summitu Africké unie, který se konal v Johannesburgu. Vláda ho odmítla zatknout i přesto, že je obviněn Tribunálem z genocidy a válečných zločinů. Tribunál má u afrických zemí dlouhodobé problémy s autoritou.

[Blízký východ]

Irák: Započala dlouho připravovaná ofenzíva na irácké město Mosul. V noci z neděle na pondělí to oznámil irácký premiér Hajdar Abádí. Za týden postoupila koalice sestávající se z irácké armády, šíitských milicí, kurdských Pešmergů a doplňována americkými speciálními jednotkami blíže k městu. Leteckou podporu zajišťuje americká strana. Jednotky se zatím setkávají se všemi možnými prostředky islamistů, mezi které patří např. IED, sebevražední atentátníci, odstřelovači, kulometná palba. Dle vyjádření velitele koaličních sil v Iráku generála Stephena Townsenda se však nejedná o nic neočekávaného, boje se však budou stupňovat. Mosul je druhé největší irácké město, v současné době by se v něm měl nacházet zhruba milion civilistů, dle odhadů OSN se dá očekávat na 200 000 uprchlíků. Jejich útěk ale komplikuje Islámský stát (Daeš), který si již nyní vzal několik set rodin jako živé štíty. Daeš by měl mít ve městě okolo 5 – 7 000 bojovníků, ve vesnicích před městem samotným asi 2 000.

Sýrie: Syrské město Aleppo zažilo několik klidnějších dní. Rusy vedená koalice podporující vojska prezidenta Bašára Assada vyhlásila na 20. – 22. říjen pro každý den 11 hodinová příměří. Syrská svobodná armáda (FSA), sídlící v obklíčené části Aleppa, nabídku odmítla jako pokus vyprázdnit rebely držené části města. Pozemní boje pokračovaly každý den, zastaveno bylo jen bombardování. Syrskými vládními jednotkami byly vytvořeny evakuační koridory pro zraněné, civilisty ale i bojovníky rebelů. Provládním letectvem byly shazovány letáky, na nichž jsou obyvatelé východního Aleppa upozorňování na pouze dvě možnosti – útěk, či smrt. Checkpointy, z nichž evakuace probíhala, ale byly ostřelovány minometnou palbou. Dle provládních médií jsou za útoky zodpovědní povstalci, ti naopak obviňují státní vojska. V sobotu příměří přerušily i letecké útoky.

[Euroatlantický prostor]

Spojené království/Francie: Britský a francouzský náměstek pro vyzbrojování podepsali se společností Thales tender na vývoj dvou prototypů minolovky bez posádky. Firma Thales, která je vedoucí průmyslového týmu zahrnujícího dále BAE Systems, Saab a Kongsberg, má tyto stroje v hodnotě 150 miliónů eur doručit oběma zemím v roce 2019. Tyto „bezpilotní“ minolovky mají být následně testovány jak z pobřeží, tak i z mateřské lodi přímo na moři. Tato iniciativa je dalším z kroků britsko-francouzské spolupráce, kterou obě strany podepsaly již v roce 2010 v rámci tzv. Dohody z Lancaster House.

Bulharsko: Bulharské ministerstvo obrany požádalo o technické specifikace svého tendru na stíhací letouny, které favorizují nákup použitých letounů F-16 od Portugalska. Změna kritérií spočívá ve snížení procentuálního zastoupení bodů týkajících se délky letounů ve službě, což dává výhodu právě letounům F-16 před JAS-39 Gripen či Eurofighter Typhoon. Tyto požadavky, u nichž se očekává schválení v následujících dnech, přicházejí krátce po odchodu vrchního velitele vzdušných sil generála Rumena Radeva, jež odstoupil z důvodu neshod s ministrem obrany. Bulharsko tímto tendrem chce nahradit letku sovětských letounů MiG-21, pro jehož potřeby alokovalo 840 miliónů dolarů, zatímco stávající MiG-29 mají projít modernizací.

[Jižní Asie]

Indie: Údaje z více než 3,2 milionu debetních karet v Indii mohly být okopírovány kvůli malware, který byl s největší pravděpodobností rozšířen v bankomatech a na ně navázaných systémech. Napadeny byly karty z celé řady bank. Prozatím bylo výběry z USA a Číny okradeno kolem tisícovky klientů z 19 bank. Škoda se odhaduje na necelých 200 tisíc dolarů, nicméně toto číslo může ještě exponenciálně narůst. Banky nyní musí napadeným klientům vyměnit karty či údaje. V Indii se stále, i přes snahy vlády o podporu elektronizace byznysu, platí především hotovostí, přičemž podobné podvodné útoky podkopávají důvěru lidí v moderní typ bankovního systému a zatěžují tak o to víc státní aparát.

Afghánistán: V Kataru po roce proběhlo jednání zástupců Tálibánu s představiteli afghánské vlády a USA. Zatímco Tálibán požadoval propuštění vězňů, odstranění svých členů z černé listiny OSN a legalizaci hnutí, druhá strana chtěla vyhlášení příměří, složení zbraní a obnovení formálních mírových rozhovorů. Tajná jednání, o nichž informoval deník Guardian, se uskutečnila v září a říjnu a nepřinesla žádný průlom. Setkání se neúčastnili zástupci Pákistánu, kam ve středu vyrazila tálibánská mise diskutovat katarská jednání, zatýkání afghánských uprchlíků a jejich repatriaci. Islámábád tvrdí, že o delegaci nic neví, avšak podporuje čtyřstranná mírová jednání.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Národní volební rada Venezuely napadla výsledky první fáze odvolacího procesu, která probíhala na konci dubna, a obvinila opozici z falšování podpisů. S tímto také odkládá na neurčito realizaci druhé fáze odvolacího procesu, čímž se stává možnost odvolání prezidenta Madura před vypršením první poloviny jeho mandátu prakticky nedosažitelnou. Zfalšováno bylo zhruba 11 000 podpisů, přičemž bylo požadováno 200 000 a nasbírán byl zhruba dvojnásobek. Generální tajemník Organizace Amerických Států (OAS) již vyzval ke kolektivní akci za zachování demokracie ve Venezuele na základě Demokratické charty, jež byla podepsaná členskými státy OAS, a která opravňuje členské státy k podniknutí potřebných kroků v případě ohrožení demokratického zřízení jednoho z členských států. Jedná se tak o další z dlouhé řady mezinárodních organizací, které projevily nesouhlas se stavem v zemi.

Kolumbie: Vyjednávací týmy Kolumbie i FARC se vrátily do Havany, aby obnovily jednání o mírové smlouvě, která byla odmítnuta v referendu 2. října. Podle vyjádření šéfa vyjednávacího týmu Kolumbie Humberta de la Calle byly vyslechnuty připomínky ke smlouvě od představitelů tábora odpůrců této smlouvy a některých organizací zastřešujících oběti války. Jeden ze členů hlavního sekretariátu FARC však v rozhovoru prozradil, že pokud se mírová dohoda brzy nepohne, hrozí její kolaps. Podle něj je také mírová smlouva v současném znění jedinou zárukou stabilního míru v zemi. Naznačil tak odmítavý postoj vůči dalšímu vyjednávání, mimo jiné také proto, že FARC se vzdal některých forem financování, a zajištění fungování guerilly je dle jeho slov náročná záležitost. I přesto však chce pokračovat do posledního možného momentu ve snaze o mír.

[Post-sovětský prostor]

Moskva/Damask: Rusko vyslalo do Stredozemného mora svoju jedinú lietadlovú loď Admirál Kuznecov. V oblasti sa zapojí predovšetkým do bojov v Sýrii, podľa odborníkov však ide skôr o demonštráciu sily než o reálny zlom v pomere síl. Rusi majú totiž omnoho menšie skúsenosti s používaním lietadlových lodí v boji, než napríklad USA. Aj  z tohto dôvodu tak konflikt v Sýrii skôr poslúži ako previerka bojového nasadenia námorných letcov a testu námornej verzie Mig-29, MiGu-29KR. Téma presunu lietadlovej loď Admirál Kuznecov rezonovala v médiách aj z dôvodu „mobilizácie“ Britského námorníctva počas plavby ruskej lode okolo Britských ostrovov. Británia cestu Admirála Kuznecova pozorne monitorovala pomocou viacerých lodí vrátane fregaty HMS Richmond a torpédoborca HMS Duncan

Berlín/Kyjev: Tento týždeň sa v Berlíne zišli predstavitelia tzv. „Normandskej štvorky“ Ruský prezident Putin, Ukrajinský prezident Porošenko, Nemecká kancelárka Merkelová a Francúzsky prezident Hollande. Témou rozhovorov bol konflikt na východe Ukrajiny, predstavitelia štyroch kľúčových aktérov sa snažili schváliť „cestovnú mapu“ ktorá by viedla k vyriešeniu konfliktu. Ukrajinská strana presadzovala nasadenie policajnej misie OBSE v regióne. Ruský prezident Putin nebol proti, avšak nechal sa počuť, že podľa jeho názoru sa jedná len o „o rozšírenie misie OBSE v oblasti oddelenia znepriatelených vojenských síl  a posilnenie ochrany tam, kde je uskladnená ťažká technika stiahnutá znepriatelenými stranami z línie frontu“. Odborníci sa však nevedia zhodnúť či vyše 5 hodinové stretnutie z Berlína prinesie určitý progres pri riešení zamŕzajúceho konfliktu na východe Ukrajiny, alebo sa len jedná o „udržiavanie“ formátu „Normandskej štvorky“.

[Východní Asie]

Filipíny: Prezident Rodrigo Duterte oznámil, že Filipíny ukončují dlouhodobé spojenectví s USA. Tento silný výrok přišel jen týden poté, co jeho administrativa vypověděla USA smlouvy o vojenské pomoci a společných cvičeních. Duterte se při svém projevu před čínskými podnikateli 20. října  v Pekingu nechal slyšet, že se Filipíny od USA „separují vojensky i ekonomicky“, a že „Amerika prohrála“. Při návštěvě také podepsal smlouvu s Čínou o blíže neznámém obchodu v hodnotě 13,5 mld. dolarů. Hned v sobotu 22. října ale Duterte odvolal svá slova, zdůrazňujíce, že projevem ve skutečnosti nemyslel ukončení spojenectví s USA, nýbrž paralelní posílení vztahů s Čínou.

Japonsko: Podle dat sesbíraných za rok 2016 se námořní aktivita ve Východočínském moři zvyšuje. Čísla ve statistikách navyšují především čínské stíhací letouny, které narušují japonský vzdušný prostor jako provokaci ve sporu o ostrovy Senkaku, ale také bombardéry Ruské federace, s níž Japonsko vede spor o souostroví Kurily. Jen mezi dubnem a říjnem vykonala japonská protiletadlová obrana 594 bojových letů kvůli narušení vzdušného obranného perimetru země, což je o 73% více než minulý rok ve stejném časovém úseku. Z nich se 407 letů konalo kvůli čínským letounům, 180 kvůli ruským. Na moři se pak takových incidentů stalo 30. Tato vysoká čísla hovoří o narůstající čínské a ruské asertivitě, možná ale také o neproporcionálním vymezení Vzdušné bezpečností identifikační zóně Japonska.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *