flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (42/2017)

[Afrika]

Keňa: Vláda zakázala demonstrace ve třech největších městech. Jedná se o hlavní město Nairobi a města Mombasa a Kisumu. Podle ministra vnitra Freda Matiang’iho se jedná o opatření k ochraně Keňanů a jejich majetku. Podporovatelé opozice uspořádali ve zmíněných městech regulérní demonstrace, jež přerostly v rabování a násilné střety s policií. Demonstranti chtěli, aby byly prosazeny volební změny předtím, než budou uspořádány nové prezidentské volby. Kvůli nepřijetí těchto změn odstoupil z voleb Raila Odinga, hlavní leader opozice.

Libérie: V zemi se sčítají hlasy v historických volbách. Lidé vybírali nového prezidenta. Ten nahradí dosavadní prezidentku Sirleaf Johnson, jež byla v úřadu 12 let a podle ústavy již nemůže znovu kandidovat. Byla první zvolenou hlavou státu. O pozici se uchází 20 kandidátů a vítěz musí získat alespoň 50 % hlasů. Volby jsou pro Libérii přelomovým krokem, jelikož se jedná o první demokratické převzetí moci za více než 70 let. V možném druhém kole se utkají zřejmě bývalý fotbalista George Weah a viceprezident Joseph Boakai.

 

[Blízký východ]

Sýrie: Mluvčí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) Nouri Mahmoud v sobotu oznámil, že samozvaný Islámský stát (IS) čelí v syrském městě Rakka bezprostřední porážce. Operace na osvobození této bašty IS vedená Syrskými demokratickými silami (SDF) za podpory Spojených států (již od června 2017) by měla být úspěšně ukončena v několika málo dnech. Po porážce IS v iráckém Mosulu se tak jedná o ztrátu dalšího klíčového území teroristické organizace. Znovudobytí Rakky však mimo jiné znamená vyhnání zbylých členů IS z města, k čemuž dle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) došlo i kvůli dohodě mezi IS a koalicí vedenou USA.

Írán/USA: Iránský prezident Hasan Rúhání v pátek 13. října oznámil, že se země bude držet podmínek jaderné dohody z roku 2015 (JCPOA), pokud bude nadále sloužit národnímu zájmu. Téhož dne americký prezident D. Trump oznámil, že nepřidá svůj podpis k potvrzení, že Írán dodržuje podmínky dohody a vyzval k dalším sankcím vůči Íránským revolučním gardám. Írán dle Rúháního zdvojnásobí snahu rozšířit obranné schopnosti včetně svého balistického programu. To dokládá i snaha získat technologie dvojího užití pro svůj program od německých společností, jak informovala tamní zpravodajská služba BfV. Nukleární dohodu mimo jiné brání jak Rusko, tak EU a Británie.

 

[Euroatlantický prostor]

NATO: Severoatlantická aliance buduje v Rumunsku novou mnohonárodní brigádu, jejímž hlavním úkolem bude vyvažování sílící přítomnosti Ruska v regionu Černého moře. Jednotka má být založena na rumunské brigádě o síle 4 000 osob, k níž se přidají vojáci z dalších devíti členských zemí včetně Spojených států, jejichž jednotky již v oblasti působí. Velká Británie a Kanada budou zároveň zajišťovat ochranu vzdušného prostoru, zatímco alianční lodě zvýší svou přítomnost v regionu a intenzitu cvičení.

USA: Americký ministr zahraničí Rex Tillerson oznámil, že zatímco Spojené státy nadále zůstanou součástí dohody o íránském jaderném programu, prezident Donald Trump odmítne potvrdit, že Írán danou smlouvu opravdu dodržuje, k čemuž je ze zákona povinen se každých 90 dnů vyjádřit. Takovéto rozhodnutí může mít širší dopady, neboť v následujících 60 dnech musí Kongres stanovit, zda zachová podmínky dohody za strany USA stejné, či je zpřísní nebo budou dokonce opětovně zavedeny sankce, což by vedlo k porušení a pravděpodobnému zániku celé smlouvy.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: V  následujícím týdnu bude Omán hostit další kolo mírových rozhovorů mezi vládou a povstalci. Delegace z Afghánistánu, Pákistánu, Číny a USA mají za cíl obnovit diskuzi ohledně přizvání Tálibánu k mírovým rozhovorům. Ten však odmítá, že by jej kdokoli ohledně summitu kontaktoval a že by se setkání hodlal účastnit, a to i přesto, že by dostal oficiální pozvání. Tálibán se odmítá účastnit mírových rozhovorů dokud jsou v zemi přítomny zahraniční vojenské jednotky. V rámci protipovstaleckého boje svrhly americké síly v září 751 bomb – o 50 % více než v srpnu a nejvíce za měsíc od roku 2010. Pro naplnění Trumpovy jihoasijské strategie bylo také nasazeno dalších šest stíhaček F-16.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Prezident Maduro prohlásil, že rozhovory s opozicí ohledně ukončení protestů spějí ke zdárnému konci a že se připravuje závěrečný dokument. Opozice jeho výrok popřela, jelikož vláda doposud nesplnila svou část dohody – propuštění politických vězňů, ukončení násilných akcí proti protestujícím, jmenování nových soudců Nejvyššího soudu a nového šéfa Národní volební rady (CNE). Podle opozice tak dialog nikam nevede a Maduro jej pouze využívá k zasetí nejistoty před regionálními volbami, které se uskuteční v neděli 15. října. V souvislosti s nimi vyšlo také najevo, že CNE na poslední chvíli přemístila volební místnosti, což ovlivnilo nejméně 715 000 lidí. Podle CNE se jedná o bezpečnostní opatření kvůli násilí, podle opozice o snahu demotivovat voliče.

Mexiko: Kanadský premiér Justin Trudeau ve čtvrtek poprvé oficiálně navštívil Mexiko, kde se zdržel dva dny. Nejdůležitějším bodem jeho agendy bylo jednání s  mexickým prezidentem Enriquem Peña Nietem o postupu při vyjednávání nové verze NAFTA, jejichž čtvrté kolo v současnosti probíhá ve Washingtonu. Na společné tiskové konferenci oba potvrdili své odhodlání revitalizovat NAFTA, aby byla prospěšná pro všechny státy a aby vedla k posílení regionu jako celku. Odmítli také americký návrh článku o pětileté platnosti případné smlouvy, která by se tak musela po pěti letech znovu vyjednat.

 

[Post-sovětský prostor]

Kyrgyzstán/Kazachstán: V předvečer prezidentských voleb v Kyrgyzstánu Kazachstán zintenzivnil hraniční kontrolu se sousední zemí. Posílení kontroly je spojováno se současnou diplomatickou krizí mezi těmito státy. Odcházející prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev obvinil Kazachstán ze snah ovlivnit výsledek voleb, které se uskuteční 15. října, a to přes hlavního opozičního kandidáta Omurbeka Babanova. Důvodem pro obvinění bylo zářijové setkání Babanova s prezidentem Kazachstánu Nazarbajevym. Kvůli nebezpečí destabilizace situace v Kyrgyzstánu se Atambajev nezúčastnil summitů SNS a Eurasijské ekonomické unie 11. října v ruském Soči.

Rusko: V Soči proběhly summity Společenství nezávislých států a Eurasijské ekonomické unie. Letošních summitů se nezúčastnil prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev kvůli obavám z výskytu nepokojů v Biškeku financovaných ze zahraničí. Summitu SNS se ale zúčastnil prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow, ačkoliv tato středoasijská země má status přidruženého člena. V rámci summitu se ruský prezident Putin setkal s prezidenty Tádžikistánu, Uzbekistánu a Moldavska. SNS a Eurasijská ekonomická unie jsou dlouhodobě považovány za organizace označující sféru bezprostředního vlivu Ruské federace.

 

[Východní Asie]

Severní Korea/Jižní Korea: Severokorejským hackerům se v září 2016 podařilo získat tajné dokumenty jihokorejské armády týkající se bojových plánů vypracovaných spolu s USA pro případ ozbrojeného konfliktu, včetně plánu na odstranění Kim Čong-una. Dále se jedná o detailní dokumenty ohledně společných cvičení Jižní Korey a USA a informace o strategicky důležitých bodech. Doposud však bylo identifikováno pouze asi 20 % odcizených souborů. Odhaduje se, že v Severní Koreji pracuje asi 6 800 kybernetických specialistů, kteří jsou obviňování z rozsáhlých útoků, mimo jiné např. na Sony Pictures v roce 2014.

Čína/USA: Čína považuje přítomnost americké válečné lodě Chafee poblíž Paracelských ostrovů v Jihočínském moři za provokaci. Podle Číny se jedná o ohrožení suverenity a bezpečnosti ze strany USA a představuje možné narušení stability v regionu, kde se snaží prosadit své teritoriální nároky i Tchaj-wan, Malajsie, Filipíny, Vietnam a Brunej. Čína hodlá posílit námořní i leteckou obranu. Jedná se o čtvrtou demonstraci nesouhlasu s čínskými teritoriálními nároky od nastoupení prezidenta Trumpa od úřadu a to i přes to, že je Čína důležitým spojencem při řešení situace na Korejském poloostrově.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Lockheed Martin připravil první satelit GPS 3. Již třetí generace tohoto systému má poskytnout ještě přesnější určení polohy (jak pro civilní, tak vojenský sektor) a má být rovněž výrazně odolnější proti rušení, vesmírným vlivům a pravděpodobně i vůči proti-satelitním zbraním.

Kyberbezpečnost: Google našiel dôkazy, ktoré spájajú ruskú propagandu so snahou zasiahnuť do minuloročných amerických prezidentských volieb. Cielené dezinformácie sa šírili skrze zaplatené reklamy na Google vyhľadávači, YouTube alebo Gmaili. K odhaleniu došlo v spolupráci s Twitterom, vďaka ktorého poskytnutým údajom sa podarilo spojiť ruské účty na tejto sociálnej sieti s tými, ktoré nakupovali reklamu. S podobným odhalením prišiel nedávno aj Facebook.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *