Přehled světového dění z uplynulého týdne (43/2019)

[Afrika]

Egypt/Etiópia: Rokovania ohľadom výstavby vodnej priehrady Grand Ethiopian Renaissance Dam budú v pozmenenej podobe pokračovať. Rozhodnutie vzišlo na nedávnom Russia-Africa summite v Soči. Egyptský prezident Abdel Fattah el-Sisi a premiér Abij Ahmed sa dohodli na reštarte debát, ktoré sa majú, podľa ich slov, viesť v otvorenejšej podobe, s cieľom skutočne dosiahnuť finálnu podobu projektu. Jeden z hlavných problémov je strach Egypta z nedostatku vody pre krajinu, ktorý by existencia priehrady spôsobila. Do rokovaní sú preto v úlohe mediátorov zapojení aj Sudán a USA.

Botswana: V parlamentných voľbách zvíťazila vládnuca strana Botswana Democratic Party (BDP), ktorej kandidát je zároveň prezidentom krajiny. Mokgweetsi Masisi tak ako hlava štátu plánuje transformovať ekonomiku, ktorej hlavným príjmom sú diamanty. Okrem toho, že Botswana si udržiava ekonomický progres už od čias nezávislosti od Veľkej Británie v roku 1966, úspechy vykazuje aj boj proti korupcii. Priority Masisiho sú teda znížiť prílišnú závislosť na jednej surovine a tiež zvýšiť hodnotu domácich produktov.

 

[Blízký východ]

Sýrie/USA: Spojené státy oznámily, že zabily vůdce organizace Islámský stát Abú Bakra al-Bagdádího. Ten se skrýval v provincii Idlíb na severozápadě Sýrie v jednom z mála regionů, který stále není pod kontrolou syrské vlády v Damašku. Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa nepřišel během operace o život žádný Američan, a navíc se americkým vojákům podařilo zajistit množství materiálů popisujících plánované aktivity IS. Prezident ve svém projevu taktéž poděkoval Ruské federaci, Iráku, Sýrii, Turecku a jednotkám syrských Kurdů za spolupráci při realizaci protiteroristické operace.

Irák: Demonstranti již tři týdny požadují odstoupení vlády premiéra Adel Abdula Mahdího. Dochází k pravidelným střetům s iráckými bezpečnostními složkami a proíránskými milicemi. Protestující se neúšpěšně  pokusili vniknout do vládní čtvrti v Bagdádu, útočí na sídla politických stran a milic. Jen za poslední víkend bezpečnostní složky a milice zabily 69 protestujících, celkový počet mrtvých se odhaduje na 226.  Iráčané viní vládu z neschopnosti zajistit základní služby jako je pitná voda a elektřina, ale také z údajné poddajnosti zájmům cizích mocností, zejména Íránu a Spojených států. Země se potýká s nestabilitou od intervence z roku 2003, kdy došlo ke svržení diktátora Saddáma Husajna.

 

[Euroatlantický prostor]

USA/Severné Macedónsko: Senát schválil vstup Severného Macedónska do Severoatlantickej aliancie pomerom 91 hlasov ku 2. Je to víťazstvo pre Skopje, ktoré sa tak o ďalší krok priblížilo vstupu do NATO a je tiež signálom pre Európsku úniu, ktorá sa tento týždeň rozhodla so Severným Macedónskom neiniciovať prístupové rozhorovy. A signál je to aj voči Rusku, ktorého aktivity sa v poslednom čase na území Severného Macedónska zosilnili. Severné Macedónsko by sa po vstupe do Aliancie stalo jej 29. členom. Ďalším na zozname čakateľov je Gruzínsko.

Európska únia/USA/Sýria: Vo veľmi zriedkavom spoločnom vyjadrení odsúdili významní európski a americkí zákonodarci tureckú inváziu do Sýrie ako aj rozhodnutie prezidenta Trumpa stiahnuť z oblasti amerických vojakov. Medzi podpísanými sú Eliot Engel z Kongresu USA, poslanec Európskeho parlamentu David McAllister, poslanec nemeckého parlamentu Norbert Rottgen, či poslanec Dolnej komory britského parlamentu Tom Tugendhat. Vyjadrenie tiež vyzýva Európsku úniu k prevzatie svojho dielu zodpovednosti a angažovaniu sa v riešení konfliktu.

 

[Jižní Asie]

Indie: Ministerstvo vnitra po více než ročním zpoždění v úterý 22. října vydalo každoroční report trestných činů. Klíčový dokument je doplněný o nové kategorie, například o tzv. „protinárodní elementy“, do kterých se dle definice řadí útoky levicových extrémistů a džihádistů. Na druhou stranu dokument nepopisuje zvyšující se míru náboženského násilí nebo trestné činy spáchané na novinářích, což ministerstvo vysvětluje hrozbou dezinterpretace dat. Lidskoprávní aktivisté jsou přesvědčeni, že vláda zadržuje některá klíčová data. V lednu tohoto roku například vláda bránila zveřejnění reportu o stavu pracovního trhu, který odhalil největší nezaměstnanost za posledních 45 let.

Afghánistán: Tálibán útočil v Nangarháru a Kundúzu. Na policejní checkpoint v Kundúzu skončila v úterý několikahodinová přestřelka smrtí 15 policistů a další 2 byli zraněni. V provincii probíhají na několika místech intenzivní boje s povstalci. V pátek Tálibán provedl sebevražedný útok na konvoj zaměstnanců zpravodajské služby v Nangarháru na východě země a zabil 5 lidí včetně dítěte. Další dva útoky se odehrály v provinciální metropoli Džalálábádu, kde bylo zraněno 21 lidí v centru města,  o dvě hodiny později byli na checkpointu zabiti 2 příslušníci bezpečnostních složek a zraněno dalších 6 lidí. V regionu je vedle Tálibánu aktivní také tzv. Islámský stát a obě organizace navzájem soupeří.

 

[Latinská Amerika]

Bolívie: V prezidentských volbách vyhrál již v prvním kole stávající prezident Evo Morales ziskem 47,1 % hlasů. Dle bolívijského volebního práva zvítězí kandidát v prvním kole tehdy, pokud získá více než 40 % hlasů a zároveň o 10 % více než ostatní kandidáti. Druhý kandidát, Carlos Mesa, získal 36,5 % hlasů. Výsledky voleb však byly jím a několika státy zpochybněny a mnozí volají po druhém kole. Důvodem je zastavení zveřejňování výsledů na téměř 24 hodin ve chvíli, kdy byly kandidátské hlasy vyrovnané. Po opětovném zveřejnění měl Morales již o téměř 10 % hlasů náskok před Mesou.

Chile: Od středy 23. října pokračují v zemi oficiálně pořádané protesty proti sociální nerovnosti, a to i přes sociální reformy, které vláda nedávno zavedla. V pátek se v ulicích sešlo více než jeden milion obyvatel, a to zejména pracovníků, včetně učitelů, zdravotníků a dělníků, kteří procházeli hlavním městem s transparenty. Během vcelku poklidné demonstrace došlo i k několika žhářským útokům a k rabování. Za čtyři dny protestů bylo přes 6 tisíc lidí zadrženo a nejméně 18 zabito.

 

[Post-sovětský prostor]

Srbsko/Rusko: Srbsko podpísalo dohodu o voľnom obchode s Eurázijskou úniou. Podpisom dohody sa Srbsko vzdialilo EÚ a priblížilo sa Rusku. Európska únia je pritom najväčším obchodným partnerom Srbska. Rozhodnutie Belehradu sa viac ekonomicky zblížiť s krajinami bývalého ZSSR a hlavne Ruskom tak má predovšetkým politické dôvody. Brusel už dlhšie poukazuje na to, že ak Srbsko myslí svoju ašpirácie o členstvo v EÚ úprimne, malo by podnikať kroky ktoré ho k tomu približujú. Na strane druhej Brusel dodáva, že pokiaľ Srbsko nie je právoplatným členom EÚ, má právo uzatvárať dohody s kýmkoľvek.

Rusko/USA: Koncom týždňa do Moskvy pricestovala Marija Butinová, ktorú USA v apríli  odsúdili za špionáž. O prepustenie Butinovej dlhodobo usilovalo Ministerstvo zahraničných vecí Ruskej federácie. Moskva zadržanie Butinovej, ktorá sa v USA zdržiavala na študentské víza považovala za politické rozhodnutie a kategoricky popierala, že by prijímala rozkazy z Ruska.  Spojené štáty Butinovú naopak označovali za neregistrovaného zahraničného agenta s väzbou na zbrojársku lobby, vďaka čomu mala napomáhať pri ovplyvňovaní amerických prezidentských volieb v roku 2016.

 

[Východní Asie]

Hongkong/ČĽR: Hongkonská Legislatívna rada v stredu formálne stiahla kontroverzný zákon o extradícii. Ten sa stal v apríli tohto roku príčinou najrozsiahlejších protivládnych protestov v dejinách mesta, ktoré trvajú dodnes. To, že formálny krok situáciu v Hongkongu zmeniť nemusí, potvrdzujú aj predstavitelia demonštrantov, ktorí tvrdia, že stiahnutie prišlo príliš neskoro. Súčasne sa objavili špekulácie, že Peking odvolá správkyňu Carrie Lamovú k marcu 2020. Čínska vláda tieto tvrdenia odmietla.

Šalamúnove ostrovy/ČĽR: Vláda Šalamúnových ostrovov zablokovala plánovaný prenájom celého ostrova Tulagi čínskou štátnou spoločnosťou Sam Group. Premiér ostrovného štátu Manasseh Sogavare označil, že prenájom je „nezákonný, nevykonateľný a musí byť ukončený s okamžitou platnosťou.“ Pôvodná dohoda o prenájme bola podpísaná deň po nadviazaní diplomatických vzťahov medzi štátmi v septembri 2019. Tulagi má asi 2 km2 a počas druhej svetovej vojny slúžil ako japonská námorná základňa. Ostrov disponuje hlbokým prístavom umožňujúcim kotvenie väčšine lodí.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Firma Karem Aircraft predstavila dizajn konceptu vrtuľníka, s ktorým sa zapojí do amerického programu FARA (Future Attack Reconnaissance Aircraft). Stroj s názvom AR-40 bude využívať jeden hlavný rotor, ktorý bude doplnený postranné krídla so schopnosťou náklonu. To môže napomáhať lepšiemu prispôsobeniu stroja konkrétnemu spôsobu letu. Nezvyčajné riešenie bolo zvolené pre chvostový rotor. V pomalých rýchlostiach bude pracovať ako bežný stabilizačný zadný rotor, pri vyšších rýchlostiach sa však otočí o 90° a bude pôsobiť ako tlačná vrtuľa.

Kyberbezpečnost: Výzkumníci z think-tanku SRLabs odhalili bezpečnostní slabinu, která umožňovala, aby se z přístrojů Amazon Alexa a Google Home stala odposlouchávací zařízení. Díky škodlivému softwaru, který bylo možné do přístrojů naistalovat, nahrávaly přístroje své majitele a informace souběžně posílaly útočníkovi. Zároveň slabina hackerovi umožňovala získat přístupové údaje do Google účtu majitele. Než byla zjištění zveřejněna, seznámil s ní think-tank samotné výrobce, kteří již sjednali nápravu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *