Přehled světového dění z uplynulého týdne (43/2016)

[Afrika]

Středoafrická republika: Dvacet pět mrtvých mají na svědomí dva incidenty ze čtvrtku a pátku, které se odehrály u města Bambari. Ve čtvrtek zemřelo 15 osob během střetu mezi bývalými rebely ze Seleky a křesťanskou skupinou známou jako “anti-balaka“. V pátek si ozbrojené přepadení vyžádalo smrt 10 osob, z toho 4 civilisté a 6 členů policejního sboru. Informace o těchto událostech přinesli členové mise OSN MINUSCA. Ti také vyzvali obě zmíněné ozbrojené skupiny, aby odpověděly na pozvání prezidenta k diplomatickému jednání.

Somálsko: Jednotky teroristické organizace aš-Šabáb obsadili město Halgan v regionu Hiiraan ve středním Somálsku. Stalo se tak poté, co v neděli etiopský kontinent spadající pod misi Africké unie město opustil. Jedná se už o třetí takto obsazené město od začátku října. Zprávu o pádu Halganu do rukou teroristů potvrdil i člen parlamentu Dahir Amin Jesow. Ten také zmínil, že „denně jsou civilisté stínání za podezření z podpory vlády.“ Proč se etiopské jednotky z města stáhly, není jisté a nikdo z etiopské strany dosud situaci neokomentoval.

[Blízký východ]

Sýrie: V pátek 28. října začala proti-ofenzíva jednotek rebelů z východní části Aleppa. Útok mířící na pozice vládních jednotek v západním Aleppu je veden skupinami Svobodné syrské armády (Free Syrian Army) včele se organizací Jabhat Fateh al-Sham (bývalá Fronta Al-Nusra), která je známá pro svou původní afiliaci k Al Káidě. Těžké odstřelování a užívání bomb v autech je cíleno na prolomení obklíčení východní částí vládními a provládními jednotkami. Rebelové prohlásili, že úspěšně obsadili některé vládní pozice a kontrolní stanoviště na jihozápadě města. Naopak syrské vojenské zdroje tvrdí, že se jim úroky podařilo odrazit.

Irák: V sobotu se do celkové ofenzívy za znovuobsazení Iráckého druhého největšího města a bašty Daesh (Islámského státu), Mosulu, připojily i irácké šíitské milice. Tyto milice, vytvořené roku 2014 a známé jako Populární mobilizační jednotky (Popular Mobilisation Forces), operují především na západě Mosulu. Tato koalice šíitských milicí je, dle slov iráckého premiéra Haider al-Abadim, tvořena „jednotkami trénovanými Íránem, které jsou věrné jejich vůdci Ájatolláhu Sajjid Alí Chameneímu.“

[Euroatlantický prostor]

USA/Švédsko: Dle analýzy vypracované M. Nordenmanem, ředitelem Atlantic Council’s Transatlantic Security Iniatiative, musí Spojené státy americké zaujmout roli dominantního partnera v regionu severní Evropy. Konkrétně by měly výrazným způsobem budovat bezpečnostní vztahy se Švédskem a Finskem. Podobu této spolupráce vidí zejména v technologické a materiální pomoci při modernizaci ozbrojených sil v regionu. Jako příklady uvádí uvolnění amerických technologií pro program výstavby nových švédských a polských ponorek či systémy průzkumu a elektronického boje pro švédské Gripeny. S analýzou souhlasí i Johan Raeder, obranný poradce švédské ambasády, který stejně jako Nordenman vidí skepticky budoucí členství Švédska či Finska v NATO.    

Polsko:  Ministr obrany A. Macierewicz podepsal upravenou verzi dokumentu určujícího podobu modernizace polských ozbrojených sil. Jen pro připomenutí je nutno zmínit, že modernizační plán začal již v roce 2013. Ačkoliv konkrétní znění a úpravy jsou zatím tajné, ministerstvo oznámilo zařazení několika dalších modernizačních celků do programu. Patří mez ně cyber obrana a vybudování teritoriálních sil. Právě výstavba teritoriálních sil má za nové vlády podporu, jak dokazuje i obranný rozpočet pro rok 2017.

[Jižní Asie]

Indie: Indická policie provedla největší zátah proti maoistickým povstalcům v tomto roce. Podle mluvčího speciálního útvaru policie mělo být zabito až 24 povstalců. Naproti tomu maoisté, kteří se shromáždili v táboře uvnitř pralesa, zabili jednoho policistu a jednoho zranili. Kemp se nacházel nedaleko hranic států Ándhrapradéš a Uríša. Oba spadají do takzvaného Rudého koridoru, v němž indičtí maoisté působí. Nicméně poslední roky výrazně ztrácí vliv i podporu obyvatel, a to i díky tvrdým státním zákrokům.

Pákistán: Na vojenskou školu v pákistánské Kvétě zaútočili teroristé. V noci na úterý vnikli do místní ubytovny 3 ozbrojenci, kteří zabili 63 vojenských kadetů, přes 100 zranili a vzali několik rukojmí. Po pětihodinovém obléhání dva útočníci odpálili sebevražedné vesty a třetího zastřelili vojáci. K útoku se přihlásil jak tzv. Islámský stát (IS), tak skupina Laškare Džangví, která s ním podle vlastních slov spolupracovala. Podle odposlechů telefonních hovorů byli útočníci naváděni z Afghánistánu. Útok vrhá stín na pakistánské úspěchy v boji proti teroristům na severozápadě země i na tvrzení, že v zemi neoperuje IS.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Poté, co Nejvyšší soud fakticky odstavil parlament, ve kterém má opozice většinu,  a zároveň zabránil konání referenda o odvolání prezidenta před uplynutím poloviny jeho termínu, došlo k zorganizování celostátních protestů. Ve středu, kdy měl začít sběr hlasů v rámci druhé fáze odvolacího procesu, se odehrál již poněkolikáté celostátní protest. Ačkoliv byli protestující shromážděni i před prezidentským palácem, na rétoriku vlády tento fakt nemá vliv. Její představitel naopak tvrdí, že opozice nemá dostatek lidí na převzetí Venezuely (také název středečního protestu). V pátek byla opozicí svolána generální stávka, na provoz zejména obchodů však měla minimální vliv, ačkoliv vzdělávací instituce byly z větší části zavřené. Vláda zveřejnila prohlášení, podle kterého je účast na stávce protizákonná, a všechny zavřené podniky budou znárodněny. V neděli pak byly zahájeny rozhovory mezi opozicí a vládou za účasti představitele Vatikánu, bývalého španělského premiéra Zapatera a bývalých prezidentů Panamy a Dominikánské republiky.

[Post-sovětský prostor]

Moskva: Ruská federácia nebude prvýkrát od roku 2006 zastúpená v Rade OSN pre ľudské práva (UNHRC).  V hlasovaní valného zhromaždenia OSN, ktoré prebehlo v minulom týždni bolo Rusko kandidujúce za „východnú skupinu“ predbehnuté tak Maďarskom ako aj Chorvátskom. Rusko získalo 112 hlasov zatiaľ čo Maďarsko 144 a Chorvátsko tesne viac než Rusko 114. Podľa odborníkov znamená nezvolenie Ruska vztýčený prst voči politike Kremľu ohľadom Sýrie. Rusko sa totiž v Sýrii vojensky angažuje po boku režimu Assada, začo čelí dlhodobej kritike západných mocností. Na rozdiel od Ruska však kreslo v UNHRC obhájila Saudská Arábia, krajina ktorá čelí dlhodobej kritike za nedodržiavanie ľudských práv.

Vilnius: Úrady v Litve tento týždeň dospeli k rozhodnutiu aktualizovať príručku civilnej obrany. Príručka má poučiť občanov o tom, ako sa zachovať v prípade Ruskej invázie. Pobaltské štáty majú dlhodobo obavy z aktivít Ruskej federácie. Obavy sa znásobili predovšetkým po udalostiach na Ukrajine.  Okrem príručky tiež vláda Litvy rozhodla o zriadení špeciálnej telefónnej linky na ktorú môžu občania nahlásiť akékoľvek podozrivo správanie či osobu u ktorej existuje podozrenie, že vykonáva špionáž v prospech Ruska. Moskva dlhodobo kritizuje vyjadrenia pobaltských politikov. Podľa nej je vykresľovanie Ruska ako hrozby absolútny nezmysel.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Jihokorejská prezidentka Park Geun-hye čelí bezprecentnímu skandálu, který by ji mohl stát funkci. Park se údajně svěřovala své dlouholeté přítelkyni Choi Soon-sil s mnoha svými úkoly a plány, přičemž mnohé z nich podléhaly utajení, na které Choi neměla prověrku. Média se celé kauzy pochopitelně chytla a Choi označují za novodobého Rasputina. S tím, jak oblíbenost Park klesá se objevují i spekulace o rezignaci nebo dokonce odvolání. I když celou aféru nejvíce přiživuje opozice a média ji nakloněná, jde přirozeně o narušení státní bezpečnosti, ze kterého by měly být vyvozeny následky.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *