Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (44/2017)

[Afrika]

Burundi: Země ukončuje své členství u Mezinárodního trestního soudu. Jedná se o první zemi, která tak učinila. Burundská vláda uvedla, že důvodem k vystoupení je to, že se Soud záměrně zaměřuje na Afričany. Vláda je při tom obviněna ze zločinů proti lidskosti, včetně popravování a mučení. Komise pro vyšetřování OSN urguje Soud, aby brzy začal stíhání v této věci. Vystoupení Burundi by však nemělo mít vliv na probíhající vyšetřování zločinů, které se staly během členství. Vyšetřování země souvisí s nepokoji při prezidentských volbách v roce 2015.

Keňa: Nejméně jedna osoba byla zabita a několik obchodů vypáleno poté, co se střetli opoziční protestující a provládní podporovatelé v Kawangware, předměstí Nairobi. Policie se přitom snažila držet obě strany oddělené. Země očekává výsledek voleb, které se uskutečnily 26. října. Opoziční protesty trvají od anulování předchozích prezidentských voleb, které zrušil Nejvyšší soud kvůli nezákonnostem v procesu volby. Od konání nynějších voleb v zemi panuje politické násilí, které si vyžádalo minimálně šest obětí a dalších 30 bylo zraněno.

 

[Blízký východ]

Sýrie: Ve zprávě společné vyšetřovací komise OSN a OPCW (JIM) byly ve čtvrtek Radě Bezpečnosti OSN představeny závěry vyšetřování chemického útoku ze 4. dubna tohoto roku na město Chán Šajchún. Dle zprávy byl při vyšetřování použit sarin a za jeho nasazení je zodpovědná syrská vláda Bašára Assada. Syrská a ruská vláda syrskou vinu odmítá. Ruská vláda na to reagovala vetováním návrhu prodloužení mandátu JIM v RB OSN.

Irák: Irácký premiér Haider al-Abádí oznámil v pátek 24 hodinové příměří mezi Iráckými bezpečnostními silami (ISF) a kurdskými Pešmergy vedenými z Arbílu. Při sobotním setkání v iráckém Mosulu obě strany řešily podobu finální dohody. Před necelými dvěma týdny začaly ISF s podporou šíitských milicí obsazovat území okolo Kirkúku, které Pešmergové ovládli v předchozích letech z rukou Daesh. Současná situace je reakcí na referendum o nezávislosti Kurdské regionální vlády (KRG) z 25. září.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Bezpečnostná informačná služba vo svojej výročnej správe za rok 2016 informovala, že v uplynulom roku došlo k nárastu ruských a čínskych špionážnych aktivít namierených voči českým záujmom. Oproti roku 2015 vzrástla činnosť ruských tajných služieb v oblasti politiky aj kyberšpionáže, pre ktorú využívajú diplomatické krytie ako maskovanie predovšetkým na preniknutie do uvažovania kľúčových predstaviteľov štátnej moci. Čínska strana sa naopak pokúša získané informácie využiť na presadenie svojich záujmov.

NATO: Niekoľko členských štátov NATO znepokojil niekoľkohodinový výpadok telefónnych služieb, ku ktorým došlo počas rusko-bieloruského vojenského cvičenia v polovici septembra. Rusko počas cvičenia používalo určitý druh elektronického útoku, ktorý mal za následok výpadok telefonických sietí. Zdá sa, že rušenie signálu vychádzalo z ruskej komunikačnej lode v Baltskom mori. Výpadok ovplyvnil Lotyšsko, Nórsko a švédske Olandské ostrovy, na ktoré bolo blokovanie signálu pravdepodobne zamerané.

 

[Jižní Asie]

Indie/USA: Spojené státy dodají indickému námořnictvu 22 námořních dronů MQ-9B Guardian. Tyto stroje jsou neozbrojené, zaměřené na pozorovací aktivity. Celý nákup vyjde na dvě miliardy USD a indické letectvo si od něj slibuje lepší kontrolu nad svým 7000 km dlouhým pobřežím a aktivitami v Indickém oceánu. Posouvá se také vyjednávání o nákupu 80 – 100 vyzbrojených dronů typu MQ-9 Reaper. Kriticky na nákup zareagoval Pákistán, který ho považuje za narušení mocenské rovnováhy v regionu.

Afghánistán: Prezident Ghání varoval Islámábád, že se jeho země nepřidá k čínsko-pákistánskému ekonomickému koridoru (CPEC), pokud jí nebude umožněno spojení s Indií. Zapojení Afghánistánu do CPEC je klíčové pro pákistánský obchod se Střední Asií. Vyzval zároveň Pákistán k boji proti terorismu a odmítl existenci jakékoli spolupráce s Indií, jež by jej měla poškodit. Tento apel podpořil i americký ministr zahraničí Tillerson. Na návštěvě Pákistánu prohlásil, že zemi sdělil konkrétní požadavky s tím, že se v případě jejich nesplnění USA zařídí po svém.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Poslanci odmítli vydat prezidenta Michela Temera k trestnímu stíhání za přijímání úplatků. Temer tak nemůže být stíhán ani souzen, dokud vykonává úřad prezidenta, případ se však může znovu otevřít na konci roku 2018, kdy bude nahrazen. Podle odpůrců si Brazílie nemůže dovolit odvolat druhého prezidenta během více než jednoho roku. V srpnu 2017 byla odvolána jeho předchůdkyně Dilma Rousseffová, o jejíž pád se Temer aktivně zasadil.

Panama: Státní zástupci z celkem šesti států – Švýcarska, Peru, Ekvádoru, Kolombie, Panamy a Mexika – se sešli, aby dále prohloubili spolupráci při vyšetřování korupčního skandálu okolo brazilské stavební firmy Odebrecht. Vyšetřování v samotné Panamě je však v současnosti ohroženo poté, co soudkyně Lania Batista odmítla prodloužit lhůtu na ukončení případu. Vrchní státní zástupkyně Kenia Porcell rozhodnutí odsoudila, jelikož podle ní porušuje princip dělby zodpovědnosti. Dodala, že je v současnosti 63 obviněných, včetně pěti bývalých ministrů, kteří přijali na úplatcích v přepočtu více než 1,3 mld. Kč.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Novinářka a politička Ksenija Sobčaková vyjádřila názor, že Krym je součástí Ukrajiny podle mezinárodního práva. Kandidátka již oznámila svou účast v rámci ruských prezidentských voleb a před několika dny se konala první tisková konference v této souvislosti. Tvrdí, že anexí a následnou okupací Krymu od roku 2014 porušilo Rusko závazek vůči Ukrajině z roku 1994, podle kterého muselo zajistit územní integritu dotčené země. Mluvčí prezidenta Putina Dmitry Peskov její komentáře označil za chybné “ze své podstaty”.

Rusko: V pátek se Vladimir Putin zúčastnil cvičení strategických jaderných sil Ruské federace. Došlo k odpálení čtyř mezikontinentálních balistických střel Topol-M, manévrování strategických bombardérů a jaderných ponorek. Ruská vláda dané cvičení označuje za pravidelnou aktivitu v rámci udržování strategické triády, která se provádí v souladu s mezinárodním právem. Podle některých expertů se jedná o ruskou reakci na uvedení amerických bombardérů do stavu bojové pohotovosti v Jižní Koreji v souvislosti s eskalací vztahů s KLDR.

 

[Východní Asie]

Japonsko: Po vítězství ve volbách zůstává Shinzo Abe japonským premiérem a mohl by se stát nejdéle vládnoucím představitelem poválečného Japonska. Chystá se ke změně ústavy z roku 1947, konkrétně článku č. 9, který zakazuje armádu. V roce 2015 byly přijaty doplňující akty, které armádu povolují v rámci sebeobrany, ale ústava stále čeká na formální úpravu. Jakákoliv změna ústavy vyžaduje podporu dvou třetin parlamentu a většiny obyvatel v referendu. Obyvatelstvo je velmi rozdělené – pouhých 32 % vyjádřilo kladný postoj ke změně a velká část se ještě nerozhodla. Posílení pozice armády je pro Japonsko důležité z důvodu přetrvávající severokorejské otázky i ambicím ostatních států regionu.

Myanmar/USA: USA zvažují uvalení nových sankcí na Myanmar kvůli přetrvávající krizi s Rohingy.  Pokud dojde k potvrzení, že se jedná o etnické čistky, měly by sankce zahrnovat nejen omezení vzájemného obchodu, ale i zákaz vstupu na půdu USA. Pravděpodobně se však minou účinkem, jelikož vojenská vláda Tatmadaw má v zemi velkou podporu. Konflikty mezi vojenskou vládou a etnickými menšinami probíhají od 50. let 20. století, kdy Tatmadaw určil menšiny, které mají právo žít v Myanmaru. Muslimští Rohingové, kteří na seznamu nejsou, čelí diskriminaci a jsou považování za nelegální imigranty.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Indické letectvo chce ukončit svou spolupráci s Ruskem na vývoji stíhačky 5. generace PAK-FA (Su-57). Důvodem jsou nepřesvědčivé výsledky aktuálních prototypů, hlavně v oblastech stealth, motorů a jejich životnosti.

Kybernetická bezpečnost: Dne 24. října započaly vlny útoků ransomware Bad Rabbit. Dosavadní vlny se dle Kaspersky Lab zaměřovaly primárně na Rusko a Ukrajinu a to jak na organizace, tak na jednotlivce. Dle bezpečnostní společnosti Eset se Bad Rabbit šíří skrze legitimní webové stránky, které napadne a následně do nich vloží vlastní skript. Ten žádá po návštěvníkovi aktualizaci Flash Player, kterou pokud si návštěvník stáhne a následně spustí instalační program, tak dojde k zašifrování disku. Pro dešifrování disku útočník žádá 0,05 bitcoinu (kolem 5500Kč).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *