Evo Morales (Zdroj: kremlin.ru)

Přehled světového dění z uplynulého týdne (45/2019)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: Mezinárodní trestní soud poslal bývalého vůdce rebelů Bosca Ntagandu na 30 let do vězení. Byl odsouzen za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Tribunál tak uložil dosud svůj nejdelší trest bývalému veliteli, který se podílel na etnickém konfliktu na severovýchodě DRK na počátku 21. století. Ntaganda, jenž má přezdívku Terminátor, byl shledán vinným již v červenci 2019 z řízení masakrů na civilním obyvatelstvu v neklidném regionu Ituri v letech 2002 až 2003. Byl lídrem skupiny rebelů Unie konžských patriotů a jejího vojenského křídla.

Tanzanie: Opoziční strana Chadema uvedla, že bude bojkotovat blížící se lokální volby. Rovněž obvinila vládu, že brání jejím kandidátům v účasti v těchto volbách a že se vysmívá demokratickým procesům. Chadema prohlásila, že jako hlavní opoziční strana prý čelí rostoucímu nepřátelství ze strany prezidenta Johna Magufuliho. Zástupce vlády uvedl, že je překvapen tímto krokem. Lidskoprávní organizace uvádějí, že prudce roste zastrašování politických oponentů po nástupu Magufuliho v roce 2015. Jeho administrativa vydává zákony k umlčení vládních kritiků.

 

[Blízký východ]

Írán:  Teherán začal ve svém podzemním komplexu Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Stalo se tomu za přítomnosti inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Naplněno bude přes tisíc centrifug a použity budou až dvě tuny uranu. Doteď  Írán obohacoval uran jen v zařízení v Natanzu na základě mezinárodní dohody z roku 2015. Podle prohlášení íránského prezidenta Hasana Rúháního jde o čtvrtou fázi odstupování od této dohody, čímž mj. reaguje na nově zavedených sankcí ze strany Spojených států. Západní státy íránské jednání odsoudily a vyzývají k vytvoření ještě většího tlaku na Teherán.

Jemen: Mezinárodně uznávaná vláda v úterý podepsala s hnutím Jižní přechodná rada (STC), reprezentujícím separatisty na jihu země, dohodu o sdílení moci. Zprostředkoval ji v Rijádu saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán, který ji popsal jako zásadní krok k politickému řešení jemenského konfliktu. Dohoda by měla vést k ukončení bojů na jihu země a spojení obou stran v boji proti Hútíům. Na základě ujednané dohody dále dojde k přeskupení jemenské vlády tak, aby separatisté získali rovnocenné zastoupení, nebo k podřízení separatistických ozbrojených sil vládě.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Náčelník štábu letectva generál David Goldfein ve středu zveřejnil investiční plán s důrazem na digitální architekturu a vesmírné kapacity. Investice jsou rozděleny do čtyř částí a celkově by se měly vyšplhat na 30 miliard dolarů. Z toho půjde 9 miliard na spojení a kooperaci spojených vševojskových sil, 9 miliard na obranné a útočné kapacity ve vesmíru, 9 miliard na schopnosti generování bojových sil a 3 miliardy na logistické schopnosti pod útokem.

NATO: V reakci na ostrou kritiku Aliance ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se za NATO postavili zástupci USA a Německa. Macron označil Alianci za mozkově mrtvou, čímž poukazoval na nedostatek komunikace ze strany USA a agresivní jednání Turecka. Zpochybnil dokonce i článek 5 Washingtonské smlouvy o společné obraně. Při návštěvě Německa se však na obranu NATO postavil ministr zahraničích věcí USA Mike Pompeo i spolková kancléřka Angela Merkelová, která Macronova slova označila za drastická.

 

[Západní Balkán]

Chorvatsko: Dle humanitární organizace Human Rights Watch (HRW) by Chorvatsku neměl být povolen vstup do Schengenského prostoru, a to kvůli násilnému a ilegálnímu vracení žadatelů o azyl. HRW uvádí, že nedávné závěry Evropské komise o připravenosti Chorvatska připojit se do bezpasové zóny záměrně ignoruje důkazy o zneužívání migrantů na jeho hranicích, a také zveřejňuje video dokumentující toto chování. Chorvatsko vrací zejména migranty, kteří se snaží přejít ze sousední Bosny, přičemž počet takových osob oproti minulému roku roste. Chorvatsko nařčení z použití násilí vůči migrantům popírá.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/Čína: Ve středu oznámil mluvčí afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního nové kolo jednání s Tálibánem, které má hostit čínský Peking. Ghaní se na tom dohodl s čínským ministrem zahraničí Wang Yiem během telefonickém rozhovoru. Jedná se o první případ, kdy v Číně budou o mírovém procesu jednat jak zástupci afghánské vlády, tak i zástupci Tálibánu. Čína v posledních měsících hostila jak delegaci afghánské vlády, tak i delegaci Tálibánu a podle některých dohadů se snaží chránit zájmy své Nové Hedvábné stezky.

Indie: Během úterního summitu ASEANu v Bangkoku oznámil indický premiér Narendra Modí odstoupení od vyjednávání o smlouvě Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP). Podle jeho slov se jedná o dohodu pro Indii nevýhodnou a zasahující nejen indické farmáře, ale i malé a středně velké firmy. Zbylých 15 účastníků summitu je však odhodláno RCEP přijmout. Při účasti Indie by tato smlouva vytvořila největší zónu volného obchodu na světě s polovinou obyvatel světa a s třetinových světovým HDP.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Bývalý brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva, známý jako „Lula“, byl v pátek propuštěn z vězení. Kvůli obvinění z korupce (konkrétně ze zapojení do skandálu známého jako Operation Car Wash) strávil ve vězení 18 měsíců. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o propuštění Luly přišlo den po zrušení zákona, který umožnil uvěznit člověka, pokud neuspěl v prvním odvolání. Lula zastupující levici byl hlavním kandidátem v loňských prezidentských volbách. Nicméně kvůli zatčení nemohl kandidovat, volby vyhrál pravicový Jair Bolsonaro.

Bolívie: Po rozsáhlých protestech oznámil v neděli prezident Evo Morales svou rezignaci. Protesty probíhaly zhruba od poloviny října. Důvodem byly prezidentské volby, které Morales již po čtvrté v řadě vyhrál a jejichž výsledky byly zpochybněny. Situace v zemi začala být kritická poté, co se k opozici přidala také bolivijská policie. Po zveřejnění zprávy Organizace amerických států (OAS), která označuje výsledky voleb za sporné a zároveň jako hlavní příčinu protestů a několika úmrtí v zemi, oznámil Evo Morales svolání nových voleb. Odstoupili také všichni činitelé, kteří měli dle ústavy prozatímně převzít prezidentské pravomoci.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Ruský prezident Vladimir Putin v Kremli prijal dôstojníkov ruskej armády a iných bezpečnostných zložiek štátu, ktorý boli povýšení na vyššie funkcie. Pri tejto príležitosti prezident zhodnotil aktuálnu bezpečnostnú situáciu doma a v zahraničí. Podľa Putina ruské ozbrojené sily dokázali, že sú schopné pracovať aj s najmodernejšími technológiami. Prezident taktiež ocenil činnosť spravodajských služieb, pričom zdôraznil, že len za rok 2019 ruská kontrarozviedka (FSB) prekazila 39 plánovaných útokov. Modernizácia ruských ozbrojených síl, navyšovanie obranného potenciálu však nemá byť namierené voči nikomu, Moskva však musí byť pripravená čeliť aktuálnym výzvam a rizikám.

Rusko/Turecko: V sobotu večer sa z iniciatívy tureckej strany uskutočnil telefonický rozhovor medzi ruským prezidentom Vladimirom Putinom a jeho tureckým kolegom Recepom Erdoganom. Predmetom rozhovoru boli predovšetkým bilaterálne vzťahy a strategická spolupráca, hlavne v oblasti energetiky. Veľká pozornosť bola venovaná aj situácii v Sýrii a to predovšetkým otázke dodržiavania Memoranda zo Soči. Obaja lídri sa tiež v rámci rozhovoru dotkli aktuálnej situácie v Idlibe.

 

[Východní Asie]

Kambodža/Thajsko/Malajzia: Vedúca osobnosť kambodžskej opozície, Sam Rainsy, v utorok ohlásil, že sa v sobotu plánuje vrátiť do krajiny z parížskeho exilu. Deklaroval pritom úmysel zbaviť moci premiéra Hun Sena, ktorý to označil za pokus o prevrat. Rozostavil na hraniciach armádu a žiadal krajiny z ASEAN-u, aby diplomaticky podporili jeho režim a zabránili Rainsymu v príchode. Rainsymu následne vo štvrtok na príkaz thajského premiéra Prayuta Chan-ochu nedovolili nastúpiť na let Thai Airways do Bangkoku. Rainsy nakoniec v piatok priletel do Malajzie, kde sa stretol s ďalšou opozičnou političkou Mu Sochua. Tú nechala v stredu zatknúť vláda premiéra Mahathira Mohamada zo strachu, aby Malajzia nebola zatiahnutá do „vnútorných záležitostí Kambodže.“

Kambodža: Vláda Hun Sena v nedeľu po dvoch rokoch prepustila z domáceho väzenia ďalšieho opozičného lídra Kema Sokhu. Zakázala mu však politicky sa angažovať. Vláda sa tak zrejme snaží zobrať z exilu sa vracajúcemu Samovi Rainsymu vietor z plachiet pri kritike zo strany EÚ a možnom pozastavení platnosti dohody EPA pre porušovanie ľudských práv v Kambodži. Kambožská opozícia na čele s Rainsyho stranou CNRP kritizuje Hun Sena aj pre zbližovanie sa s ČĽR, ktorej vplyv v krajine cez významné investície za posledné desaťročie plynule stúpa.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spoločnosť Airbus odtajnila program bezposádkového stealth lietadla LOUT (Low Observable UAV Testbed). Samotný projekt bol spustený v roku 2007. Už skončený program študoval najmodernejšie letecké technológie v oblasti rádiolokačnej, infračervenej, elektronickej a akustickej „neviditeľnosti“. V súčasnosti sa zvažuje ďalší postup, vrátane možnosti stavby letuschopného 20 tonového demonštrátora. Výsledky programu LOUT budú prenesené do francúzsko-nemeckého programu bojových leteckých systémov novej generácie FCAS (Future Combat Air System).

Kyberbezpečnost: Podle amerických úřadů se ze všech sociálních sítí zpravodajské služby nejvíce zaměřují na LinkedIn. Zpravodajci údajně na profesní stránce hledají možné insidery, jež by mohli v rámci firem i států využívat k získávání informací různé povahy. Americká vláda již v létě varovala před čínskými špiony, kteří se měli na této sociální síti patřící společnosti Microsoft pohybovat a kontaktovat osoby s nabídkou spolupráce. LinkedIn podle svého vyjádření o problému ví a snaží se s ním bojovat. Jen mezi lednem a červnem tohoto roku síť „podnikla kroky“ proti více než 21 milionům falešných účtů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *