Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (45/2017)

[Afrika]

Nigérie: Mstitelé z Delty Nigeru (NDA) oznámili konec příměří. Militantní organizace bude znovu provádět útoky na jihu země, který je bohatý na ropu. Důvodem ukončení příměří má být ztráta důvěry v místní leadery. Příměří bylo přitom ujednáno v roce 2016 při rozhovorech s centrální vládou. Útoky NDA budou zaměřeny na ropná zařízení. Stejně byly zaměřeny i akce skupiny před dosažením příměří, kdy v roce 2016 klesla těžba ropy kvůli daným útokům na nejnižší úroveň za 30 let. Cílem militantů je, aby byly výnosy z těžby zpětně investovány více do daného regionu.

Eritrea: Opozice uvedla, že při protestech v hlavním městě Asmara bylo zabito 28 lidí. Na svědomí je mají mít bezpečnostní složky. Protesty vypukly začátkem týdne poté, co vláda přikázala islámské škole, aby zakázala šátky a zastavila náboženskou výuku. Protesty se soustředí především do muslimské čtvrti Akriya, kde se nachází zmiňovaná škola Diaa, kterou navštěvuje 3000 studentů. Země je kritizována za zneužívání lidských práv. Protestů se zúčastnily stovky studentů a další lidé se pak přidávali. Ambasáda USA nepotvrdila mrtvé, ani jejich počet.

 

[Blízký východ]

Saudská Arábie: Protivzdušné obraně Saúdské Arábie se v sobotu 4. listopadu podařilo sestřelit balistickou střelu letící přes hlavní město Rijád. Raketa vystřelená z Jemenu byla zneškodněna blízko letiště King Khaled na severu Rijádu a nezpůsobila žádné ztráty na životech. Dle jemenské hútijské agentury Saba News se jednalo o střelu Burkan H2 a jejím cílem mělo být právě letiště. Jedná se o další útok balistickou střelou ze strany Hútiů, které v neutuchajícím jemenském konfliktu podporují bývalého prezidenta Ali Abdullah Saleha. Ta stojí v opozici koalici vedené Rijádem, která má na účtě tisíce leteckých útoků v Jemenu.

Libanon: Tamní předseda vlády Saad al-Hariri v sobotu 4. listopadu rezignoval a Bejrút se tak možná ocitne v další politické krizi. Vládní koalice složená téměř ze všech hlavních stran včetně Hizballáhu vznikla díky dohodě s libanonským prezidentem Michel Aounem, který je sám podporován Hizballáhem. Hariri byl vlivným sunitským politikem vzájemně se podporující se Saúdskou Arábií a jeho rezignace tak zvyšuje riziko opětovné eskalace sektářských sporů a možné paralýzy exekutivy. Přestože premiérem musí být dle lokálního politického systému sunita, nasnadě jsou obavy z nárůstu vlivu Hizballáhu a Íránu.

 

[Euroatlantický prostor]

Francúzsko: Dva roky po tom, ako teroristi počas útokov na území Paríža zavraždili 130 ľudí, bol v štáte oficiálne ukončený výnimočný stav. Nahradený bol súborom nových legislatívnych opatrení, ktoré rozširujú právomoci polície napríklad pri prehľadávaní nehnuteľností, odpočúvaní osôb a uzatváraní podozrivých mešít. Opatrenia sú kritizované zo strany konzervatívnych politikov, ktorí ich považujú za nedostatočné, ako aj zo strany aktivistov Human Rights Watch. Podľa nich ide o prenášanie obmedzení z výnimočného stavu do bežnej legislatívy.

USA: Osem ľudí bolo zabitých a viac ako desiatka zranených po tom, čo 29-ročný Uzbek Sayfullo Saipov vošiel autom na cyklistický chodník v newyorskej štvrti Manhattan. Útočník úmyselne zrážal chodcov a cyklistov, jeho jazdu zastavil až náraz do školského autobusu a streľba zo strany polície. Ťažko zranený Saipov bol zatknutý. Terorista bol údajne federálnym bezpečnostným zložkám známy ako islamský radikál a bol sledovaný. K útoku sa prihlásil Islamský štát. Mesto New York zosilnilo v reakcii na udalosť  bezpečnostné opatrenia.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Vláda má pod svým vlivem či přímou kontrolou pouze 57 % území, na němž žijí dvě třetiny obyvatel. Údaje byly zveřejněny ve čtvrtletní zprávě americké organizace SIGAR, která monitoruje rekonstrukci země a vychází z dat platných k srpnu. Za poslední půlrok jde o zhoršení o 1 % a meziročně o 6 %. Čtvrtina afghánské populace pobývá na územích, o které se bojuje, a 11 % žije pod kontrolou či vlivem povstaleckých skupin. Jejich počet se za posledních 6 měsíců zvedl o 700 000 na 3,7 milionu. Ačkoli se území pod kontrolou rebelů stále rozšiřují, nepodařilo se jim získat hlavní město žádné provincie.

Indie: Země hodlá zavést legislativu regulující použití dronů, to je v současné době nelegální. Zákon má na starosti ministerstvo pro civilní letectví, které drony dělí do 5 kategorií, avšak jen ta do 250 g nebude vyžadovat žádná povolení. Ostatní drony budou muset mít protikolizní světla, funkci návratu a být registrovány pod speciálním kódem. Jejich operátoři budou potřebovat povolení a hlásit letový plán. Přístroje nebudou moci létat výše jak v 70 metrech, okolo letišť, státních hranic nebo nad záchrannými operacemi. Pracuje se také na technologiích schopných zničit nebezpečný dron či mu zabránit v letu do zakázaných oblastí.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Vláda prezidenta Santose uzavřela dohodu s OSN, ve které potvrdila, že bude investovat 330 milionů dolarů do boje proti produkci kokainu. Investovat se bude hlavně do pokusů zbrzdit pěstování koky, jejímž světově největším producentem je právě Kolumbie. Tento rok již vláda slíbila nahrazení 50 000 hektarů koky jinými plodinami jako je kakao nebo káva. Dohoda se dočkala kritiky ze strany USA, jejíž ambasador při Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu tvrdí, že investice pomůžou spíše bývalým partyzánům než zemědělcům.

Venezuela: Vláda propustila dva opoziční aktivisty, kteří byli před rokem zatčeni a následně uvězněni bez soudu. Na vládu byl již od měsíce jejich zatčení kladen mezinárodní nátlak, aby vězně propustila. Prezident Maduro si po volbách a po vytvoření ústavodárného shromáždění upevnil moc, propouští tak týdně až patnáct politických vězňů. Ti mají ale stále zákaz veřejného projevu a jakékoliv protivládní činnosti.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Írán/Ázerbájdžán: Prezidenti Ruska, Íránu a Ázerbájdžánu se setkali na trilaterálním summitu v Teheránu. Je to už druhé setkání hlav tří států po obdobném summitu loni v Baku. Hlavními tématy summitu se staly podpora platnosti tzv. Společného komplexního akční plánu vůči íránskému jadernému programu, ze kterého hrozí odstoupit Spojené státy, dále také situace v Sýrii a dopravní a infrastrukturní projekty. Prezident Rúhání mimo jiné zdůraznil potřebu environmentální kooperace v Kaspickém moři. Ve společné deklaraci se lídři tří zemí dohodli na rozvoji projektu železničního spojení Sever-Jih, které by spojilo Helsinky s Bandar Abbásem přes Moskvu a Baku.

Ázerbájdžán/Gruzie/Turecko: Došlo k oficiálnímu otevření železnice, spojující Ázerbájdžán a Gruzii s Tureckem mimo Rusko a Arménii. Slavnostní ceremonie zahájení provozu železnice v ázerbájdžánském městě Aljat na pobřeží Kaspického moře se zúčastnili prezidenti Ázerbájdžánu a Turecka a předsedové vlád Gruzie, Uzbekistánu a Kazachstánu. Výstavba úseku spojujícího Gruzii s tureckým městem Kars začala v roce 2007, ale dokončení bylo několikrát posunuto. Zahájení provozu bylo pozitivně ohodnoceno Evropskou unií v oficiálním vyjádření, které navíc podpořilo projekt Jižního plynového koridoru.

 

[Východní Asie]

Čína/Japonsko/Južná Kórea: Japonsko by uvítalo oživenie tradičného trilaterálneho dialógu medzi Čínou, Južnou Kóreou a Japonskom. Ten bol zmrazený kvôli nezhodám medzi jeho aktérmi najmä v súvislosti s ostrým postojom Pekingu voči rozmiestneniu amerického obranného systému THAAD na území Južnej Kórey. Kríza na Kórejskom polostrove a iné regionálne výzvy však nútia mocnosti čoraz aktívnejšie spolupracovať. Čína a Južná Kórea už ohlásili vzájomnú vôľu k normalizácii vzťahov a pokračovaní vo všestrannej kooperácii – prioritne čo sa týka Severnej Kórey. Zároveň sa od Číny a Japonska v regióne očakáva efektívnejšia a ráznejšia politika, nakoľko lídri si nedávno vo svojich krajinách obhájili mandáty na ďalšie roky.

Severná Kórea: Pchjongjang plánuje do vesmíru vypustiť viac družíc. Severokórejský režim týmto zámerom údajne sleduje zvýšenie ekonomiky a životnej úrovne v krajine. Medzinárodná komunita sa však v tomto ohľade obáva zámienky na možný test rakety dlhého doletu. Severná Kórea argumentuje, že podobné vesmírne aktivity a vývoj nijako nepodkopávajú medzinárodný mier a bezpečnosť a ani nie sú v rozpore so stanovami OSN. Sankcionovaný severokórejský režim čelí mohutnej kritike v súvislosti s jeho prebiehajúcim raketovým a nukleárnym vývojom a zostáva otázkou aké ciele Pchjongjang vo vesmíre sleduje.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Turecko představilo v nedávné době hned několik typů dronů domácí výroby. Od malých “kamikadze” dronů s bojovou hlavicí po sofistikované, výškové long endurance drony srovnatelné s americkými Predátory. 

Kybernetická bezpečnosť: Malajzijské orgány v spolupráci s miestnymi poskytovateľmi mobilných služieb vyšetrujú jeden z najväčších únikov používateľských dát, ku ktorému malo dôjsť medzi rokmi 2012 až 2015. Záznamy s viac 46 miliónmi používateľov obsahujú informácie o ich telefónnom čísle, adrese bydliska, dátume narodenia alebo údajoch zo SIM karty. Podľa bezpečnostných expertov mohlo na základe takto dostupných údajov ľahko dôjsť k podvodom s ich identitou. Ako prvý na únik upozornil minulý mesiac portál Lowyat.net potom, čo sa na jeho stránkach objavil inzerát ohľadom ich predaja.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *