Přehled světového dění z uplynulého týdne (46/2018)

[Afrika]

Kamerun: Kamerunská armáda uvedla, že zabila nejméně 30 separatistů během dvou dní intenzivních bojů v rozbouřeném anglofonním regionu. Mluvčí armády Didier Badjeck uvedl, že armáda během dvoudenní operace v oblasti Mayo Binka nedaleko Nkambe osvobodila několik lidí držených separatisty. Při jiném incidentu se separatisty byl zabit starosta města Nwa. Starostové jsou v anglofonních oblastech terčem útoků separatistů, kteří požadují vytvoření nezávislého anglicky hovořícího státu Ambazonie. Od minulého roku bylo v konfliktu zabito více než 400 lidí.

Demokratická republika Kongo: Sedm peacekeeperů OSN bylo zabito v boji proti rebelům na severovýchodě země. Jednalo se o společnou operaci s vládními vojáky, z nichž bylo také několik zabito nebo zraněno. Operace byla zamířena proti rebelům ze Spojených demokratických sil. Šest zabitých peacekeeperů je z Malawi a sedmý z Tanzánie. K tomu bylo dalších deset peacekeeperů zraněno a jeden je stále nezvěstný. Bylo také zabito nebo zraněno několik rebelů. Na minerály bohatý východ země je stále nestabilní a operuje zde mnoho ozbrojených skupin bojujících proti ústřední vládě.

 

[Blízký východ]

Jemen: Vyslanec OSN pro Jemen Martin Griffith na zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že mezinárodně uznávaná jemenská vláda a opoziční Hútiové spolu budou jednat ve Švédsku. Obě strany se dohodly, že se zúčastní rozhovorů zaměřených na ukončení vzájemného konfliktu, kvůli kterému země prochází vážnou humanitární krizí. Dle Griffitha se jedná o „klíčový moment„, přestože k mírovým hovorům již mělo dojít a datum jednání ve Švédsku zatím není známo.

Libye: V italském Palermu se ve dnech 12. a 13. listopadu uskutečnila mezinárodní konference o Libyi. Na konferenci se střetli zástupci mezinárodně uznávané libyjské vlády včetně premiéra Fáize Sarradže spolu s generálem Chalifou Haftarem, jehož jednotky ovládají východ země. Přestože si vyslanec OSN pro Libyi Ghassan Salame spolu s italským premiérem Giuseppem Contem pochvalují úspěch dvoudenní konference, nepřinesla žádnou konkrétní dohodu. Obě strany však slíbily podpořit plán OSN včetně prezidentských a parlamentních voleb připravovaných na jaro 2019.

 

[Euroatlantický prostor]

Fínsko/Nórsko: Vlády oboch škandinávskych štátov chcú zahájiť diplomatický dialóg s Moskvou ohľadom možného úmyselného rušenia signálu GPS počas spoločného cvičenia síl NATO Trident Juncture. Signál GPS v oblasti cvičenia vykazoval neobvyklé správanie už od konca októbra, teda v dobe, keď cvičenie začalo. Nórska aj fínska spravodajská služba uvádzajú, že nezávislo na sebe vysledovali zdroj narušenia signálu na blízkej ruskej vojenskej základni na polostrove Kola. Ruská federácia obvinenia ostro odmietla.

EÚ: Nemecká kanclérka Merkelová sa na zasadnutí Európskeho parlamentu vyslovila za vytvorenie európskej armády a bezpečnostnej rady. Spolupráca európskych štátov by sa mala prehĺbiť aj v oblasti zbrojného exportu. Merkelová svojím vyjadrením podporila francúzskeho prezidenta Macrona, ktorý prišiel v posledných dňoch s vlastným návrhom európskej armády. Proti tejto myšlienke sa postavil prezident USA Trump, ktorý európsku armádu považuje za možné oslabenie Severoatlantickej aliancie. Proti zvýšeniu vojenskej spolupráce EU sú aj niektoré členské štáty, napr. Dánsko.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Kosovský prezident Hashim Thaçi se historicky poprvé setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a to na mírovém fóru konaném v Paříži minulé pondělí, jemuž předcházely oslavy ke stému výročí 1. světové války. Thaçi přes Twitter informoval, že v Paříži s Putinem krátce hovořil a uvedl, že se v rámci dialogu soustředil na otázku normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem v podobě komplexní a závazné dohody. Dle Thaçiho Putin sdělil, že pokud obě země dosáhnou mírové dohody, Rusko návrh podpoří. Thaçi neuvedl, zda by vzájemná dohoda zahrnovala i výměnu území.

 

[Jižní Asie]

Srí Lanka: Nejvyšší soud pozastavil příkaz prezidenta Siriseny k rozpuštění parlamentu a vyhlášení předčasných voleb. Měly se konat 5. ledna poté, co hlava státu 9. listopadu ukončila mandát shromáždění. To nebylo schopné sehnat podporu pro premiéra Radžapaksy, kterého prezident jmenoval namísto odvolaného Ranila Vikremasingheho, s jehož činností nebyl spokojen.  Sirisenovy kroky byly opakovaně označovány za protiústavní, což poslanci napadli u nejvyššího soudu a vyslovili Radžapaksově vládě nedůvěru. Konečný verdikt bude vynesen v prosinci.

Kambodža: V pátek 16. 11. odsoudil trestní tribunál pro Kambodžu, zaštítěný OSN, dva vysoké představitele Rudých Khmérů. Hlavní ideolog Nuon Chea a khmérský premiér Khieu Samphan, dva nejvýše postavení žijící Rudí Khmérové, stráví ve vězení zbytek svého života kvůli válečným zločinům, genocidě a zločinům proti lidskosti. Jedná se o první mezinárodní soud, který brutální zacházení komunistických Rudých Khmérů s náboženskými a národnostními menšinami prohlásil za genocidu. Během pěti let brutální komunistické diktatury v Kambodži zemřelo okolo 1,7 milionu lidí, tedy pětina tehdejší populace.

 

[Post-sovětský prostor]

Makedonie/Maďarsko: Bývalý premiér N. Gruevski, odsouzený k trestu vězení, požádal o azyl v Maďarsku. Jedná se o kritickou situaci pro současnou vládu, která Gruevskiho sesadila v roce 2016 a obvinila jej z korupce, odposlechů a jiných nelegálních aktivit. Útěk bývalého premiéra může poškodit jak jeho stranu, tak současnou koaliční vládu, která soudní proces zahájila. Otázkou zůstává, jak byl politik schopen opustit Makedonii a proč nebyl zatčen. Bývalá vládnoucí strana Gruevskiho (VMRO-DPMNE) tvrdí, že jde o politickou „vendettu”.

Rusko: Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že opozičník A. Navalnyj je ruskou vládou pronásledován z politických důvodů. Soud uznal porušování osobních práv politika a zároveň podotkl, že Rusko porušilo článek 18 Evropské úmluvy o lidských právech. Tento článek v minulosti sloužil pro ochranu proti totalitarismu, přičemž v současnosti je používán jen zřídka. V případě Navalného bylo uznáno nejen systematické porušování práv politika, ale i vyloženě politická motivace ruských vlastních orgánů k zatčení opozičníka během akcí, kterých se účastnil. Navalnyj toto rozhodnutí považuje za klíčové v boji proti pronásledováni opozice v Rusku.

 

[Východní Asie]

Malajsie: Policie zatkla osm osob podezřelých z terorismu, přičemž šest z nich jsou členové teroristické skupiny Abu Sayyaf, která operuje převážně na Filipínách a je známá únosy za výkupné. Jednalo se o sedm Filipínců a jednoho Malajce. Osoby byly zatčeny na základě protiteroristických operací ve státech Sabah a Putrajaya. Dva z obviněných jsou podezřelí z rekrutování dětí za účelem vytvoření lidských štítů při boji proti filipínské armádě. Další ze zadržených je pravděpodobně vysoce postaveným velitelem. Podle policie se skupina chystala podniknout sérii únosů v malajském Borneu.

Severní Korea: Americký think-tank CSIS zveřejnil report odhalující 13 tajných severokorejských základen. Dle CSIS se jedná o malé základny pro vývoj a skladování balistických střel, které jsou ve většině případů rozmístěné v odlehlých horských oblastech a jsou uzpůsobeny všem druhům balistických střel, včetně těch mezikontinentálních. Zároveň minulý týden Severní Korea otestovala „novou hi-tech taktickou zbraň“, přičemž bližší informace nejsou známy. O test jaderné zbraně nebo balistické střely by se však jednat nemělo. Jednalo se o první test zbraně od červnového summitu s prezidentem Trumpem, kde se lídři zavázali k navázání společných vztahů a denuklearizaci korejského poloostrova.

 

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Francie vznesla své požadavky na koncepci vývoje nového společného stíhacího letounu s Německem. Pro Francii je klíčová možnost nést jaderné zbraně a operovat z paluby letadlových lodí, v souladu s národní strategií jaderného odrazení. Je otázkou, jak budou tyto požadavky zakomponovány (jelikož Německo nedisponuje letadlovými loděmi a jadernými zbraněmi) a implementace těchto požadavků prověří schopnost společného vývoje takového stroje. Pokud bude vývoj úspěšně pokračovat, letoun by měl být připraven nástupu do služby do roku 2040.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *