Přehled světového dění z uplynulého týdne (46/2019)

[Afrika]

Južný Sudán: Po útoku na kresťanskú štvrť v Rimenze sú tisícky civilistov na úteku, štyria ľudia boli unesení. Útočníci zničili kostol a vyrabovali domy, následkom čoho sa množstvo obyvateľov snaží hľadať úkryt v buši. Tamojší pracovníci UNMISS misie OSN zatiaľ nedokážu povedať, kto stojí za útokom. Najbližšie dni tak budú jednať so štátnymi autoritami aj o tom, aby bola v Rimenze vybudovaná policajná stanica, nakoľko je to oblasť častých stretov medzi vládnymi silami a ozbrojenými rebelmi.

Sahel: Generálny tajomník OSN, Antonio Guterres, varuje pred rozmáhajúcim sa terorizmom v africkej oblasti Sahel, kde má tento fenomén stále pevnejšie zázemie pre svoje aktivity. Predovšetkým územia Burkina Faso a Mali trpia nestabilitou a etnickým násilím. Od začiatku roku 2019 bolo len v Burkina Faso vnútorne presídlených 486 tisícov civilistov, oproti 80 tisícov v roku 2018. Guterres vyzýva medzinárodné spoločenstvo v jednote proti terorizmu, nakoľko sily G5 Sahel, sformované štátmi Čad, Burkina Faso, Mali, Mauretánia a Niger, nie sú schopné čeliť tejto hrozbe samostatne, a zároveň pripomína, že fenomén je globálnym problémom.

 

[Blízký východ]

Írán: Teherán se rozhodl snížit státní dotace na pohonné hmoty, učinil tak ve snaze zmírnit tlak ekonomických sankcí uvalených ze strany USA. Páteční skokové zdražení paliva okamžitě vyvolalo spontánní protesty napříč zemí. Na některých místech se rozzlobení Íránci pokusili dostat do skladů paliva a došlo též k rabování. Režim na protesty, při nichž zemřeli dva lidé, reagoval plošným vyřazením internetového připojení v celé zemi. Nejvyšší duchovní ajatolláh Ali Chameneí zvýšení cen paliva podpořil a masové nepokoje označil za snahu nepřátel o sabotáž země. V reakci na protesty došlo k uzavření íránsko-irácké hranice.

Sýrie: Spojené státy plánují ponechat v zemi asi 600 vojáků navzdory dřívějším prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa.  Podle vyjádření náčelníka štábu generála Marka Millyho je hlavním cílem pokračujícího nasazení zejména boj s terorismem a zamezení obnovení aktivit Islámského státu v oblasti. Trump s postojem nesouhlasí, podle něho mají američtí vojáci za úkol zejména strážit ropná zařízení. Syrská ropná pole se nachází zejména na severovýchodě země a jsou pod kontrolou Kurdy vedených jednotek SDF, jež jsou podporované Američany.

 

[Euroatlantický prostor]

Nemecko: Ministerka obrany Annegret Kramp-Karrenbauer sa na konferencii v Berlíne vyslovila na obranu Severoatlantickej aliancie. O NATO francúzsky prezident Macron povedal, že sa nachádza v stave mozgovej smrti. Podľa Kramp-Karrenbauer NATO zostáva rozhodujúcim pilierom bezpečnosti. Ministerka tiež zdôraznila nevyhnutnosť približovať význam Aliancie nemeckému obyvateľstvu, ktoré k nej má dlhodobo rezervovaný postoj, a postupne ho privykať na nutnosť výraznejšej angažovanosti Nemecka v medzinárodnej bezpečnosti.

USA/EU: Zástupca ministra obrany David Norquist odmietol vynechanie amerických firiem z investícií v rámci Európskeho obranného fondu a Stálej štruktúrovanej spolupráce (PESCO). Iniciatíva PESCO ako aj Fond disponujúci kapitálom 13 miliard eur majú podporiť obrannú spoluprácu medzi štátmi Európskej únie. Norquist žiada pre americké ale aj iné mimoeurópske firmy možnosť zúčastniť sa súťaže o zákazky. V opačnom prípade sa podľa neho zvyšuje riziko zbytočného duplikovania schopností EÚ a NATO.

 

[Západní Balkán]

Černá hora: Ministryně hospodářství Dragica Sekulić odmítla myšlenku připojení její země k projektu balkánské verze Schengenského prostoru. Sekulić minulé pondělí oznámila, že připojení k „mini Schengenské“ iniciativě by bylo plýtváním energií, protože její země již „otevřela své hranice“ a odstranila obchodní překážky svým sousedům a černohorští občané mohou cestovat bez pasu do všech balkánských zemí s výjimkou Chorvatska. Iniciativa vznikla na summitu v Ohridu, kde se představitelé Albánie, Severní Makedonie a Srbska zavázali spolupracovat na odstranění překážek pro pohybu zboží a osob mezi třemi balkánskými zeměmi, do iniciativy měly být zahrnuty i další země.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Cestou na základnu v Bagrámu byli v sobotu zastřeleni dva federální žalobci a další dva byli zraněni. Mířili do vězení, ve kterém jsou drženi vysocí představitelé Tálibánu, mezi nimi i Anas Haqqání, bratr velitele organizace Haqqáního síť – Džaláluddína Haqqáního. Ten měl být spolu s dalšími dvěma Táliby vyměněn za zajaté profesory Kevina Kinga a Timothyho Weekse z Americké univerzity v Afghánistánu. Výměna však byla z neznámého důvodu odsunuta a oba zajatci přesunuti na „nové a bezpečné místo“, zatímco zadržení povstalci se vrátili do vězení v Bagrámu.

Pákistán: Ve středu oznámil radikální klerik Mauláná Fazlúr Rahmán po třinácti dnech ukončení protestů v hlavním městě Islámábádu. Rahmán je neúspěšným kandidátem na prezidenta Pákistánu a vůdcem islamistické strany Jamiat Ulema-e-Islam, zorganizoval protestní pochod z Karáčí do Islámábádu. Nyní se demonstranti, kterých se v Islámábádu shromáždilo několik desítek tisíc, rozhodli uchýlit k „plánu B“. Rahmánovi stoupenci se přidali k těm, kteří blokují některé důležité dálnice. Blokovaná je například důležitá dálnice spojující Pákistán s Afghánistánem. Islamisté tvrdí, že premiér byl dosazen armádou v zmanipulovaných volbách v roce 2018.

 

[Latinská Amerika]

Bolívia: Bývalý prezident Evo Morales môže po svojom návrate do vlasti z politického exilu v Mexiku čeliť obvineniam z volebných podvodov. Uviedla to Jeanine Áñez, opozičná senátorka, ktorá sa vyhlásila za dočasnú prezidentku po Moralesovej rezignácii. Tá prišla ako dôsledok tri týždne trvajúcich protestov a narastajúcemu tlaku zo strany armády. Bolívijskí zákonodarcovia súhlasili s usporiadaním nových volieb, v ktorých podľa všetkého nebude Moralesovi umožnené opätovne kandidovať.

Brazília: Lídri krajín BRICS (Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika) sa zúčastnili samitu v hlavnom meste Brazílie. Témou boli predovšetkým vzájomné hospodárske väzby, došlo napríklad k podpisu dohôd medzi brazílskym prezidentom Jairom Bolsonarom a čínskym prezidentom Xi Jinpingom. Účastníci summitu vo svojom vyhlásení podporili územnú celistvosť Sýrie, ako aj tzv. dvojštátne riešenie izraelsko-palestínskeho konfliktu. Vyjadrili tiež znepokojenie nad možnosťou pretekov v zbrojení vo vesmíre.

 

[Východní Asie]

Marshallove ostrovy: Na ostrove Runit v atole Eniwetok sa začali objavovať praskliny na betónovom úložisku rádioaktívneho odpadu. V atole uskutočnila armáda USA v rokoch 1948-1958 celkom 43 skúšok jadrových zbraní vrátane prvej vodíkovej bomby v roku 1952. V rokoch 1977-1980 územie upravili, pričom všetok rádioaktívny materiál a pôda boli presunuté do betónového dómu. V súvislosti so stúpajúcou hladinou oceánov sú však pri prílive časti betónu zaplavované a objavujú sa na nich trhliny. Hrozí, že látky sa môžu rozšíriť do oceánu. Prezidentka Marshallových ostrovov (MO), Hilda Heine, žiada USA o prevzatie zodpovednosti za úložisko. Americká strana ďalšie kompenzácie odmieta s tým, že MO už v roku 1986 prevzali plnú správu nad ostrovom.

Mjanmarsko: Vo štvrtok Medzinárodný trestný súd (ICC) v Haagu schválil vyšetrovanie mjanmarských násilných akcií voči moslimskej väčšine Rohingov z roku 2017. Toto rozhodnutie privítali predstavitelia Rohingov aj ľudskoprávne organizácie. Mjanmarská vláda však v piatok odmietla akékoľvek vyšetrovanie ICC, keďže podľa nej nie je v súlade s medzinárodným právom. Krajina nie je zmluvnou stranou Rímskeho štatútu. V pondelok tiež na ICC v separátnom prípade Gambia v mene Organizácie islamskej spolupráce obvinila Mjanmarsko a Aun Schan Su Ťij z genocídy. O tomto prípade bude súd rozhodovať v decembri.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Turecký šéf ředitelství pro obraný průmysl potvrdil, že se na provozu systému S-400 v Turecku nebudou podílet ruští specialisté. Rusové nebudou do systému po jeho rozmístění, očekávaném v dubnu 2020, zasahovat. Turečtí specialisté se v současné době na systém zaučují v Rusku. Informace přichází krátce po návštěvě tureckého prezidenta ve Washingtonu. Akvizice protivzdušných systémů s dosahem až 400 km je z pohledu USA a NATO mimořádně kontroverzní. Rizika provozu S-400 pro F-35 aktuálně řeší tým amerických a tureckých odborníků.

Kyberbezpečnost: Americký demokratický senátor Charles Schumer vyjádřil obavy nad používáním aplikace TikTok k náboru nových vojáků do americké armády. Ta si od nejstahovanější aplikace mezi Američany roku 2018 slibuje, že lépe osloví a přiláká mladé lidi. Schumer však zdůrazňuje, že TikTok je čínskou aplikací, v čemž vidí riziko pro americkou národní bezpečnost. Dotaz, zda je bezpečné používat čínskou aplikaci, jež může využít uživatelovu polohu, IP adresu a podobné identifikační znaky a citlivá data, formuloval Schumer v dopise adresovaném vedení americké armády. Její tajemník Ryan McCarthy má na odpověď čas do 6. prosince.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *