Přehled světového dění z uplynulého týdne (46/2020)

[Afrika]

Mali: Jednotky pod vedením Francúzska zneškodnili vysoko postaveného veliteľa islamistickej Skupiny na podporu islamu a moslimov (GSIM), napojenej na al-Káidu v islamskom Maghrebe (AQIM). Bah Ag Moussa, známy aj ako bojovník za práva Tuaregov, bol spájaný s mnohými útokmi na malijské aj medzinárodné jednotky. Spomínaný islamista bol pobočníkom najvyššieho veliteľa GSIM, Ijáda Agh Ghálího. Operácia Barkhane dosiahla značný úspech v boji proti džihádistom v Západnej Afrike.

Mozambik: Organizácia Spojených národov vyzýva k podniknutiu okamžitých opatrení na ochranu civilistov v severnej provincii Cabo Delgado. Počas posledných týždňov tam boli zaznamenané intenzívne útoky ozbrojených skupín, ktoré si vyžiadali desiatky obetí a tisícky ľudí donútili k úteku. Posledným takým incidentom bola dekapitácia 50 civilistov na futbalovom ihrisku uplynulý týždeň. Vysoká komisárka OSN pre ľudské práva, Michelle Bachelet, označila situáciu za zúfalú: ,,Stínanie hláv, znásilnenia, násilné verbovanie k ozbrojencom či únosy sú pri rabovaní dedín na dennom poriadku.“ Od roku 2017 sú nájazdy rebelov na severe krajiny súčasťou kampane usilujúcej o vytvorenie samostatného územia. Databázy z týchto rokov doposiaľ informujú o 2 000 obetiach a 400 000 vysídlených utečencoch.

 

[Blízký východ]

Spojené arabské emiráty: Sebevražda, alkohol i společné soužití nesezdaných párů jsou nyní legální, zatímco zločin “ze cti” ztrácí statut polehčující okolnosti. Abú Zabí se k relativně liberálním změnám rozhodlo ve snaze zlepšit podmínky pro příliv turistů, zahraničních pracovníků i kapitálu. Některá konzervativní pravidla v zemi sice nebyla často vynucována, avšak současný krok směrem k jejich dekriminalizaci je zřejmým projevem snahy zvýšit atraktivitu země. Ačkoliv se v regionálním kontextu jedná o progresivní agendu, rozsah reforem je omezený. Království například nemění represivní přístup směrem k LGBT nebo politické svobodě slova.

Turecko: Ministr financí a zeť prezidenta Recepa Tyyipa Erdoğana, Berat Albayrak nečekaně rezignoval. Podle jeho vyjádření jsou důvodem zdravotní problémy, avšak v pozadí rezignace mohou být i vnitřní rozepře mezi Albayrakem a čerstvě vyměněným guvernérem centrální banky. Albayrak působil v roli ministra a blízkého poradce hlavy státu pět let – nejprve jako ministr energetiky a od roku 2018 jako ministr financí. Během jeho působení ve funkci došlo ke strmému pádu hodnoty turecké měny, který byl navíc umocněn pandemií koronaviru.

 

[Euroatlantický prostor]

Itálie: Počet nakažených koronavirem v Itálii tento týden překonal hranici jednoho milionu, nejvíce zasažen je sever země. Lékaři se obávají dalšího vývoje a vládu vyzývají k vyhlášení celostátní karantény. Nemocnice se teď především snaží najít dostatek vyškolených specialistů jako náhradu za nemocné kolegy. Nepříznivý je vývoj i v jiných evropských státech, a také v USA, kde některé federální státy znovu zavádí omezení ekonomiky. V sobotu počty nově nakažených v celé Itálii mírně klesly, situace však zůstává vážná.

USA: Marka Espera, amerického ministra obrany, ve funkci vystřídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska Chris Miller. V pondělí 9. listopadu to oznámil prezident Donald Trump na svém  Twitteru. Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších vyjádřeních, která nebyla v souladu s kroky prezidenta Trumpa. Na začátku června totiž za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper nepodpořil aktivaci zákona o vzpouře.

 

[Západní Balkán]

Srbsko: Podle neziskové organizace Atina se zejména v době karantény zvyšuje kyberkriminalita cílená na obchodování s lidmi a sex trafficking. Studie zjistila, že 40 % obchodovaných žen bylo vystaveno nějaké formě online zneužívání, nejčastěji se jedná o nedobrovolné sdílení pornografie, rekrutaci obětí, online zveřejňování soukromích informací s účelem veřejného zahanbení oběti nebo přímý přenos nuceného sexuálního vykořisťování. U 31 % bylo zneužívání online přímo spojeno s procesem obchodování s lidmi. Srbské ženy a dívky jsou často obchodovány v zahraničí – Rakousku, Německu, Turecku a Itálii. Existují obavy, že pandemie a omezení pohybu mohou zvýšit obchodování s lidmi po internetu. Online násilí má navíc mlhavý právní rámec a úřady k němu nepřistupují vážně.

 

[Jižní Asie]

Indie: V době, kdy teploty v západních Himalájích výrazně klesají pod bod mrazu, přichází Inde a Čína s plánem na ukončení tamního trvajícího vojenského patu. Napětí v oblasti eskalovalo od června tohoto roku, kdy bylo zabito nejméně dvacet indických armádních příslušníků. Od té doby byly na hranici mezi Ladakhským regionem a tibetskou náhorní plošinou nasazeny desetitisíce vojáků. Podle plánu, který byl sdělen během setkání nejvyšších vojenských velitelů, se obě strany stáhnou z oblasti jezera Pangong Tso a vytvoří „nárazníkovou zónu“.

Indie/Pákistán/Kašmír: Na vzájemné hranici v Kašmíru proběhla v noci na pátek střelba, která za sebou zanechala 15 mrtvých a 35 zraněných. Dillí tvrdí, že její vojáci zmařili pokus o infiltraci, při které zemřelo 6 indických civilistů, 3 vojáci a jeden člen pohraniční stráže. Podle verze Islámábádu jeho vojáci odpovídali na střelbu z opačné strany hranice, přičemž byli zabiti 4 civilisté, padl jeden voják a desítky byly zraněny. Na hranici se střílelo již v neděli 8.11., kdy indické bezpečnostní složky zasahovaly proti domnělým ozbrojencům se 3 ztrátami na straně armády a 4 zabitými podezřelými.

 

[Latinská Amerika]

Bolívie: Bývalý prezident Evo Morales se triumfálně navrátil do Bolívie po ročním pobytu v exilu. Navzdory výsledku referenda v roce 2016 se minulý rok neúspěšně pokusil o zisk čtvrtého funkčního období a pod nátlakem ze strany armády a masových protestů v celé zemi odstoupil. Moralesův návrat se uskutečnil jeden den poté, co Luis Arce, jeho bývalý ministr hospodářství, složil přísahu jako bolívijský prezident. Na cestě napříč Bolívií do jeho rodného regionu jej přišly přivítat tisíce nadšených příznivců.

Peru: Parlament po napjatém hlasování uskutečnil impeachement prezidenta Martína Vizcarry. V průběhu tohoto procesu byl obviněn z přijímání úplatků a nedostatečné reakce na současnou pandemickou krizi, která způsobila v Peru nebývalý hospodářský útlum. Ještě v tentýž den se v hlavním městě Limě shromáždily tisíce jeho příznivců a požadovali ukončení nedemokratického „puče“. Impeachementem se završily spory mezi prezidentem a Kongresem, započaté při jeho nástupu do funkce, které minulý rok dokonce zapříčinily rozpuštění Kongresu.

 

[Východní Asie]

Hongkong/ČĽR: Celá hongkonská pro-demokratická opozícia sa v stredu vzdala mandátov v mestskom parlamente. Reagovali na stredajšie odobratie mandátov štyrom pro-demokratickým poslancom. Čínska vláda prijala predtým nový zákon, umožňujúci mestskej samospráve odoberať poslancom mandáty aj bez rozhodnutia súdov, ak sú podozriví z podpory nezávislosti Hongkongu či ohrozovania národnej bezpečnosti. Od stredy tak zostali v parlamente len pro-pekinskí poslanci.

Vietnam: V nedeľu bola počas virtuálneho samitu krajín ASEAN-u s Čínou, Japonskom, Južnou Kóreou, Austráliou a Novým Zélandom podpísaná dohoda Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP). Cieľom RCEP  je znížiť tarify na priemyselné a poľnohospodárske produkty a vytvoriť pravidlá pre prenos dát. Vyjednávania o RCEP trvali osem rokov a jej podpis je možné považovať za veľký úspech pre ČĽR a jej stratégiu „dvojitej cirkulácie“. Z dohody nakoniec pre domáci odpor voči požiadavkám na otvorenie trhu vycúvala India, USA ani Taiwan sa rokovaní nezúčastnili.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americká armáda aktivovala dvě protivzdušné baterie, které budou evaluovat možnosti systému Iron Dome. K tomuto kroku zavázal ministerstvo obrany Kongres na úkor vývoje amerického systému IFPC Inc 2. Jedna z baterií v současnosti disponuje systémy THAAD, druhá bude teprve sestavena. Protivzdušné systémy izraelské provenience mají sloužit zejména pro zajištění obrany proti střelám s plochou dráhou letu. První systém by na základu Fort Bliss v Texasu měl dorazit již během prosince. K operačnímu nasazení by měl být Iron Dome připraven na konci roku 2021.

Kyberbezpečnost: Vojenské zpravodajství ve své Výroční zprávě o činnosti za rok 2019 upozorňuje na prudký rozvoj využívání a zneužívání kyberprostoru. Mezi konkrétní trendy, jimiž se zpráva zabývá, patří nárůst útoků na mobilní telefony, prolínání státních a nestátních aktérů, nízká kybernetická gramotnost uživatelů nebo schopnost zahlazovat stopy natolik, že nelze provést atribuci. Celosvětově vedl v příčkách technik útoků phishing, často v podobě plošných kampaní. Zpráva upozorňuje na zvětšující se trh se malwary, které jde zakoupit na dark webu. Dále roste počet útoků na zařízení internetu věcí. V neposlední řadě trpí odvětví kybernetické bezpečnosti nedostatkem kvalifikovaného personálu v oblasti IT i bezpečnosti.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *