Přehled světového dění z uplynulého týdne (47/2019)

[Afrika]

Mali: Celkem 43 mrtvých vojáků a desítky zraněných si vyžádal pondělní útok islamistů na hlídku malijské armády. Útok se odehrál na severu země při hranici s Nigerem. V průběhu boje bylo zabito i 17 islamistů. K činu se přihlásila skupina Islámský stát v západní Africe (ISWAP). Jedná se již o třetí velký útok na malijské bezpečnostní složky za poslední dva měsíce. Na vysoké ztráty v pohraničním území Mali a Nigeru reaguje malijské velení, které v listopadu zahájilo stahování vojáků z předsunutých základen hlouběji do vnitrozemí.

Alžírsko: Protestující zvyšují tlak na přechodnou vládu masivnějšími demonstracemi ve snaze odložit prezidentské volby naplánované na 12. prosince. Demonstrace probíhají již od února, kdy rezignoval tehdejší prezident Bouteflika, ale dosud nové prezidentské volby neproběhly. Protestující se dožadují odložení voleb, jelikož současnou přechodnou vládu pod vlivem armády považují za zkorumpovanou a obávají se, že volby budou zmanipulované ve prospěch stávajících politických elit.

 

[Blízký východ]

Izrael: Ve čtvrtek  generální prokurátor Avichaj Mandelblit obvinil premiéra Benjamina Netanjahu z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. Podle generálního prokurátora Mandelblita se má jednat o tři na sobě nezávislé trestné činy, ke kterým je dostatek důkazů. Netanjahu obvinění odmítl a přirovnal jej k pokusu o převrat. Také má v úmyslu vyšetřovat své vyšetřovatele. Jedná se o první případ v Izraeli, kdy je premiér ve funkci obviněn z korupce.

Írán: V úterý Amnesty International oznámila, že během protestů v zemi zemřelo 106 lidí. Údajně dle důvěryhodného zpravodajství policejní jednotky začaly střílet ostrou municí do demonstrantů. Ovšem dle oficiálních zpráv bylo zabito pouze devět lidí. Protesty zasáhly celou zemi, ale ve středu íránský prezident Hasan Rúhání deklaroval vítězství nad protestujícím, kteří dle jeho slov byli podporováni Spojenými státy a Saúdskou Arábií. Dále další den íránská vláda obnovila minimální přístup k internetu .

 

[Euroatlantický prostor]

NATO: Ve středu se ministři zahraničí států NATO dohodli na uznání vesmírného prostoru jako jednu z operačních domén. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga je cílem využití vesmírného prostoru zvýšit situační povědomí a zlepšit tak ochranu prvků kritické infrastruktury. Stoltenberg dále dodal, že cílem NATO není nasadit zbraně do vesmírného prostoru, tak aby nedošlo k porušení mezinárodního práva.

Visegrádská skupina: Ministři vnitra zemí V4 a Rakouska se během minulého týdne sešli na pravidelném jednání, během kterého diskutovali nad problematikou vnitřní bezpečnosti EU. Ministři  se dohodli na nutnosti posílit praktickou spolupráci mezi bezpečnostními složkami států, včetně lepšího sdílení informací a zkušeností. Zároveň otevřeli otázku sjednocování technických standardů vybavení policistů. Další témata schůzky byla věnována potřebě reformy evropského migračního systému či Brexitu.

 

[Západní Balkán]

Srbsko: Prezident Aleksandar Vučić se setkal s ruským velvyslancem poté, co  se na YouTube objevilo video, na kterém neznámý srbský úředník přebírá peníze od ruského diplomata. Podle srbské zpravodajské služby je video, zveřejněné 17. listopadu, pravé a zachycuje Georgije Kebana, jenž má působit jako ruský zpravodajský důstojník. Premiérka Ana Brnabić se nechala slyšet, že se jedná o možný případ verbování srbských zpravodajských agentů Rusy a případem se budou dále zabývat srbské bezpečnostní složky. Kreml následně vzkázal, že hodlá prošetřit okolnosti zachycené na videu a že incident by neměl poškodit srbsko-ruské vztahy.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Tálibán v úterý propustil zadržované akademiky z USA a Austrálie výměnou za svobodu pro své tři velitele. Kevin King a Timothy Weeks po třech letech v zajetí přistáli v Kataru, kde sídlí politické vedení povstalců, a který pomáhal výměnu zprostředkovat. Propuštěno bylo také deset členů afghánských bezpečnostních složek v provincii Helmand. Pár hodin poté prohlásil prezident Ghání, že byl v zemi poražen tzv. Islámský stát. Přes 600 jeho bojovníků s rodinami se v posledních týdnech vzdalo vládním silám. Ghání vyzval k humánnímu zacházejí s jejich rodinami.

Nepál: Ve středu oznámila vláda vedená ministerským předsedou KP Šarmou Olim, že z vlády odchází devět ministrů. Oli je umírněným komunistou, před dvěma lety se ale spojil do koalice se stranou maoistů a překvapivě vyhrál volby. Následně se jejich strany sloučily do jedné. Ze středečního prohlášení vychází najevo, že bývalý předseda maioistických rebelů Prachanda se stane předsedou vládnoucí komunistické strany. Oli je kritizován za dosazování loajalistů do politických funkcí. Nepál se v poslední době snaží stát nezávislejším na Indii a to především spoluprácí s Čínou.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Koncem minulého týdne zemí otřásly statisícové demonstrace namířené proti vládě a prezidentu Ivanu Duquemu. Lidé protestují proti neschopnosti pravicové vlády realizovat sociální reformy, bojovat proti násilí, korupci a stále rezonuje téma mírové dohody s FARC uzavřené v roce 2016. Během protestů musela policie proti protestujícím využít i slzný plyn. Od začátku demonstrací byli usmrceni tři lidé. Kolumbie se tak přidala mezi další latinskoamerické země, kterými otřásají protesty a s tím spojené násilí.

Chile: Protesty v zemi doprovází obrovská míra násilí, které je využíváno cíleně bezpečnostními složkami k odstrašení demonstrantů. Dle Amnesty International bezpečnostní složky úmyslně zraňují protestující, což vedlo k úmrtí již pěti lidí, zatímco tisíce dalších bylo vážně zraněno, mučeno nebo sexuálně zneužito. Některé demonstranty tak pohání vztek a frustrace, kvůli čemuž dochází k rabování a žhářství, což nejvíce poškozuje soukromý i veřejný majetek.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: Začiatkom týždňa Ruská federácia vrátila Ukrajine tri vojenské lode, ktoré zadržala v novembri 2018 počas incidentu v Kerčskom prielive. Ruská pohraničná stráž vtedy obvinila ukrajinské námorníctvo z narušenia teritoriálnych vôd Ruska, čo sa následne stalo predmetom vyšetrovania. Kyjev narušenie odmietol a trval na tom, že jeho lode plávali v medzinárodných vodách. Po vrátení lodí predstavitelia ukrajinského námorníctva a následnej aj prezident Volodymyr Zelenský obvinili Moskvu z vybrakovania lodí. Podľa ukrajinskej strany bola z lodí odmontovaná nielen výzbroj, ale aj svetlá či toaleta. Moskva obvinenia odmietla, s tým, že predanie je riadne zachytené na videu a k avizovanému zničeniu ta muselo dôjsť už na ukrajinskej strane.

Rusko: Štátna duma prijala zákon, podľa ktorého je zakázaný predaj smartfónov či počítačov bez predinštalovaného ruského softvéru. V prípade zahraničných mobilov/PC s predinštalovaným zahraničným softvérom bude musieť do nich predajca nainštalovať aj ruské aplikácie (napr. popri Facebooku aj sociálnu sieť Vkontakte). Zástancovia zákona tvrdia, že cieľom je podporiť ruské technológie a zjednodušiť prácu ruským užívateľom. Kritici naopak poukazujú na riziká sledovania zo strany štátu či na fakt, že mnohé zahraničné firmy to môže odradiť od pôsobenia na ruskom trhu.

 

[Východní Asie]

ČĽR/USA: Čínsky a americký minister obrany sa navzájom obvinili z porušovania práva v Juhočínskom mori. Na stretnutí Wei Feng-cheho a Marka Espera Wei žiadal USA, aby prestalo s provokáciami a eskalovaním napätia v Juhočínskom mori. Esper kontroval obvinením Pekingu z rastúceho sa utiekania k nátlaku a zastrašovaniu ázijských štátov kvôli presadzovaniu svojich strategických cieľov. Spojené štáty v stredu a štvrtok nechalo opäť preplávať svoje vojenské lode v blízkosti útesov Mischief Reef, resp. Paracelských ostrovov, ktoré komunistický režim považuje za nedeliteľnú súčasť Číny. USA tvrdí, že iba zaisťuje slobodu plavby v medzinárodných moriach.

Papua Nová Guinea: V autonómnej oblasti Bougainville v sobotu začalo referendum o možnej nezávislosti ostrova. Druhou voľbou pri hlasovaní je rozšírená autonómia. Kvôli komplikovanosti hlasovanie potrvá až do 7. decembra. Výsledky by mali byť známe do konca decembra. Bougainvilleské hnutie za nezávislosť je aktívne ešte z čias občianskej vojny v 90. rokoch. Ostrov Bougainville je geograficky súčasťou Šalamúnových ostrovov, patrí však pod správu Papuy. Podporovatelia nezávislosti tvrdia, že tá zvýši zisky ostrova z jeho nerastného bohatstva, najmä kovov. Pre vládu však výsledok referenda nie je záväzný.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Americká armáda začala testovať okuliare s priehľadovým displejom IVAS (Integrated Visual Augmentation System). Jedná sa o militarizované okuliare HoloLens 2 od spoločnosti Microsoft. Technológia umožňuje vidieť v dyme, hmle, v noci. Identifikácia cieľov je asi najviac vyzdvihovaná schopnosť IVAS, pretože okuliare pomocí strojového rozpoznávania obrazu vedia „pochopiť“ konkrétne objekty reálneho sveta a teda rozpoznať maskovaný živý objekt v krajine, rozlíšiť civilistu od ozbrojenej osoby. Americká armáda plánuje finálny produkt IVAS nasadiť do operačného použitia v roku 2022.

Kyberbezpečnost: Nejméně čtyři tisíce účtů nově spuštěné streamovací služby Disney+ je možné koupit na dark webu. Cena za jeden účet se přitom pohybuje od tří do jedenácti dolarů, některé z nich nabízeli hackeři i zadarmo. K prvním krádežím začalo docházet jen několik hodin poté, co byla služba 12. listopadu spuštěna, přičemž jen za první den fungování vzniklo přes deset milionů účtů. Podle mluvčího Disney+ společnost problém řeší, odmítá však, že by k bezpečnostnímu pochybení došlo z její strany. Příčinu vidí hlavně za používáním stejných a snadno prolomitelných hesel ze strany uživatelů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *