Přehled světového dění z uplynulého týdne (48/2016)

[Afrika]

Gambie: Nově zvoleným prezidentem se stal Adama Barrow, který tak vyhrál nad dosavadním prezidentem Yahya Jammehem, který zemi autoritativně vedl od roku 1994, kdy byl uskutečněn nekrvavý převrat. Jammeh již potvrdil, že odstoupí z funkce. Barrow, který předtím nezastával žádnou politickou funkci, vyhrál s výsledkem 45, 5 % odevzdaných hlasů. Stovky obyvatel vyšly do ulic, aby oslavily vítězství nově zvoleného prezidenta. Jammeh získal 36,7 % hlasů. Barrow byl zmaten výsledkem, jelikož se čekalo vítězství současného prezidenta.

Libye: V hlavním městě pokračují střety mezi milicemi, které trvají přes dva roky. V posledních těžkých bojích bylo podle lékařských zdrojů zabito nejméně 8 lidí včetně civilistů a více než 20 dalších zraněno. Nová vláda národní shody, která je podporována OSN nemá stále nad libyjským územím kontrolu a země je nestabilní. Existují i obavy z eskalace dalšího násilí. Boje probíhají za použití těžkých zbraní ve dvou hlavních distriktech na jihu města. Lidé zůstávají ve svých domovech a obchody jsou uzavřené.

[Blízký východ]

Turecko/Sýrie: Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v úterý oznámil, že jediným důvodem tureckého angažmá v severní Sýrii je „ukončení vlády tyrana (Bašára) Assada, terorizujícího vlastní stát.“ Ústy mluvčího prezidenta Vladimira Putina Dimitriho Peskova Ankaru okamžitě žádala o vysvětlení Moskva, kterou podobné prohlášení překvapilo. Erdogan po kritice z Moskvy ve čtvrtek prohlásil: „Cílem operace Štít Eufratu není žádná země nebo osoba, ale pouze teroristické organizace.“ V pátek turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu vyzval k okamžitému zastavení bojů v Sýrii, když popsal situaci v Aleppu jako kritickou a Assada jako neschopného vládnout.

Izrael/Sýrie/Libanon: Předminulou neděli zaútočili na hlídku Izraelských obraných jednotek (IDF) čtyři ozbrojenci milice patřící pod Islámský stát (Daesh). Útočníci byly posléze zabiti přivolaným leteckým náletem. Daesh se útokům na izraelské území dosud vyhýbal, dle prohlášení jednoho z vojáků IDF se ale jednalo o úmyslnou akci. O několik hodin později zlikvidovalo izraelské letectvo opuštěnou budovu OSN, která uskupení sloužila jako základna. V reakci izraelských představitelů zaznělo, že podobné činy nebudou tolerovat. Ve středu nad ránem byl letecky zničen konvoj zbraní pro Hisballáh v Libanonu a dle Damašku i skladiště na předměstí Damašku.

[Euroatlantický prostor]

EU: Najnovšia správa Europolu zameraná na terorizmus varuje pred útokmi Islamského štátu v Európe. Po strate území na Blízkom Východe je možný nárast snahy IS preniesť boj do európskych miest, a to prostredníctvom útokov ozbrojencov vybavených samovražednými pásmi (ako tomu bolo v Paríži a v Belgicku) ako aj bombami v autách a únosmi. Najväčšiu hrozbu predstavujú džihádisti európskeho pôvodu vracajúci sa z Blízkeho Východu. Nebezpečenstvom sú tiež pokusy IS verbovať sýrskych utečencov, keď v samotnom Nemecku bolo odhalených okolo 300 prípadov.

USA: Ďalším známym členom kabinetu nového prezidenta bude James Mattis, penzionovaný generál amerického námorníctva, ktorý sa má stáť ministrom obrany. Mattis, ktorý slúžil v ozbrojených silách viac ako 40 rokov a je považovaný za nekompromisného hard-linera (o čom svedčia prezývky „Mad Dog“ či „Warrier Monk“), ale nespĺňa podmienku sedemročného odstupu medzi vojenskou službou a verejnou funkciou (bol penzionovaný pred menej ako štyrmi rokmi), ktorú stanovuje Zákon o národnej bezpečnosti. Napriek tomu je pravdepodobné, že jeho nominácia bude bez ohľadu na námietky demokratov schválená v Kongrese.

[Jižní Asie]

Afghánistán a Indie: Na setkání mezivládní organizace „Heart of Asia“ v indickém městě Amritsar prohlásil afghánský prezident Ašraf Ghání, že by na afghánské půdě operující Tálibán nevydržel ani měsíc, kdyby neměl podporu Pákistánu. Podle Gháního je nutné, aby Islámábád netoleroval a nepodporoval militanty, kteří mají důležité základny na území Pákistánu, a místo finanční podpory Afghánistánu zakročil proti Tálibánu na svém území. Ghání se tak připojil k indickému premiérovi Narendrovi Módímu, podle kterého je Pákistán „sponzorem terorismu“ a mezinárodní společenství by ho za to mělo izolovat.

Afghánistán: V pondělí byl zprovozněn nový železniční koridor mezi Turkmenistánem a Afghánistánem. Ašchabad si od spojení slibuje posílení exportu a oslabení závislosti na obchodu s Ruskem a Čínou. Trať má pokračovat do Tádžikistánu, přes Afghánistán není její trasa vyprojektována. Také kvůli tomu, že vede oblastmi, kde probíhají boje s Tálibánem. Ten se nabídl, že bude zajišťovat bezpečnost velkých vládních investic, jako jsou těžba mědi v Mes Aynak, stavba hydroelektráren nebo mezinárodního plynovodu. Bezpečnostní rizika spojovaná s povstalci a nedostatečná infrastruktura patří mezi hlavní problémy podrývající rozvoj země. Prezident Ghání se k nabídce staví skepticky.

[Latinská Amerika]

Venezuela: Venezuele bylo k 1. prosinci pozastaveno členství v Mercosuru, jelikož vypršelo ultimátum, které Venezuele dali zakládající členové Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay. Podle ultimáta měla venezuelská vláda napravit humanitární krizi v zemi, nebo dojde k pozastavení jejího členství. Venezuelská vláda se tomuto kroku odmítla podřídit. Ministryně zahraničí Delcy Rodriguzová prohlásila, že Venezuela nadále pokračuje ve vykonávání rotující předsednické funkce a neuznává tento ilegální krok, jelikož splňuje 95 % norem Mercosuru, zatímco některé jiné státy pouze na 70 %. Tento krok navíc přichází v době, kdy je Venezuela vyšetřována i na půdě OAS (Organizace Amerických Států).

Brazílie: Předseda Senátu Brazílie Renan Calheiros stane před soudem kvůli korupci a zpronevěře fondů státní petrochemické společnosti Petrobras. Nejvyšší soud rozhodl o jeho vydání v době, kdy je celá politická scéna otřásána tímto korupčním skandálem, který v srpnu způsobil i odvolání prezidentky Rousseffové. Calheiros je členem současné vládní strany PMDB (Partido do Movimiento Democrático Brasileiro), jejíž předseda stál za odvoláním bývalé prezidentky. V neděli došlo k protestům proti chystaným změnám zákona o korupci, které mají za cíl snížit tresty za korupci a omezit možnosti vyšetřovatelů, jež se Calheiros pokusil urychlit.

[Post-sovětský prostor]

Uzbekistán: V neděli 4. prosince se v Uzbekistánu konaly prezidentské volby. Pozice hlavy státu se uvolnila poté, co 2. září zemřel prezident Islam Karimov, který zemí vládl posledních 27 let. Žádné z předchozích uzbeckých voleb nebyly OBSE označeny za demokratické, na vyjádření k těmto volbám se teprve čeká. Podle posledních informací zvítězil Šavkat Mirzijajev (s 88.61 % hlasů), který byl od roku 2003 premiérem Uzbekistánu a po Karimovově smrti vykonával funkci prozatímní hlavy státu.

Rusko: Prezident Vladimir Putin na přelomu listopadu a prosince schválil novou koncepci zahraniční politiky Ruské federace. Předchozí verze byla schválena v únoru 2013, rok před anexí Krymu. Oproti předchozí verzi byly z cílů RF vyřazeny ambice rozvíjet demokratické instituce a realizovat lidská práva a svobody. Mezi nové dodatky patří konsolidace ruských menšin v zahraničí a posílení pozice ruských sdělovacích prostředků ve světě za účelem šíření ruského pohledu na mezinárodní dění v široké veřejnosti. To lze interpretovat jako povýšení propagandy mezi úkoly zahraniční politiky.

[Východní Asie]

Korejský poloostrov: Jednomyslným rozhodnutím uvalila Rada bezpečnosti OSN dosud nejtvrdší sankce na Severní Koreu. Kromě omezení třímiliardového severokorejského exportu uhlí a kovů o citelných 800 milionů dolarů se sankce dotknou také 35 obchodních subjektů a 36 osob spojených s výrobou nukleárních zbraní nebo zabezpečováním kapitálu. Cílem nenovějších sankcí totiž není potrestání režimu, ale odříznutí jeho jaderného programu od finančních zdrojů. Jižní Korea a Japonsko se navíc zavázaly zamezit vstupu do země expertům na jádro a další odvětví. Severní Korea označila sankce za projev nadvlády USA nad OSN a vyloučila zpomalení ve vývoji jaderné zbraně.

Myanmar: OSN společně s lidskoprávními organizacemi varuje před etnickými čistkami, které vypukly v pobřežní provincii Myanmaru. Jejich obětí je minoritní muslimské etnikum Rohingya, jež ze strany státu čelí zesilujícímu se útlaku od roku 2012. Již minulý rok situace vyústila v masivní exodus Rohingyů do Bangladéše a Malajsie, podle mezinárodních pozorovatelů má ale myanmarská vláda zájem na úplné anihilaci tohoto etnika.  Ze schvalování násilí je v posledních dnech obviňována Aung San Suu Kyi, významná myanmarská politička a laureátka Nobelovy ceny za mír. Suu Kyi se ke státem sponzorovanému masovému vyvražďování Rohingyů dosud nijak nevyjádřila, zato ve svém nedávném projevu popsala nevyhnutelnost sjednocení země, což na mezinárodním poli vyvolalo řadu otázek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *