F-18 Super Horner

Přehled světového dění z uplynulého týdne (47/2016)

[Afrika]

Somálsko: V sobotu bylo zabito minimálně 11 lidí při explozi auta u policejního checkpointu a vedle frekventovaného tržiště v somálském hlavním městě Mogadishu. K útoku se ještě nepřihlásila žádná skupina, s největší pravděpodobností se ale jedná o čin spáchaný teroristickou organizací Al- Shabab napojenou na Islámský stát. Lze předpokládat, že počet mrtvých poroste, podle somálské policie by konečné číslo obětí mohlo vyšplhat až ke 30.

DRC: Ozbrojená skupina Nande zabila asi 30 civilistů, převážně Hutuů ve východní části Konga. Jedná se o větev skupiny Mai-Mai bojující převážně v provincii Severní Kivu bohaté na minerály. Útok byl proveden zbraněmi a mačetami. Nebyl znám přesný motiv útoků, avšak místní aktivistická skupina za tím vidí napětí mezi Hutuy a ostatními etniky, které vzrostlo, když minulý rok konžská armáda zahájila útok na hlavní hutuskou milici v regionu.

[Blízký východ]

Sýrie/Katar: Katarský ministr zahraničních věcí Mohammed bin Abdulrahman al-Thani prohlásil, že Katar bude pokračovat ve vyzbrojování sunnitských nacionálních rebelů v Sýrii, i když je nově zvolený americký prezident Trump přestane podporovat. Katar a jeho spojenci věří, že nacionalističtí rebelové jsou schopni vytvořit stabilní stát. Tímto reagoval na jeho možnou spolupráci s Ruskem v bojích v Sýrii. Ovšem také dodává, že tato podpora je podmíněná spolupráci s dalšími státy mimo Perský záliv. Vyzbrojování rebelů se týká především ručních protileteckých zbraní, které mají usnadnit boj proti syrskému režimu a Rusku. Ovšem některé západní státy mají obavy, že by tyto zbraně mohli skončit v rukou džihádistů a být použit proti civilním západním letadlům.

Írán: Náčelník štábu íránských ozbrojených sil, Mohammad Hossein Baqeri, prohlásil, že Írán do budoucna plánuje vybudování vojenských námořních základen. Tyto základny mají být dislokované v Sýrii nebo v Jemenu, také se uvažuje o plovoucích základnách. Tento krok má přitom strategicky mnohem větší význam než je získání jaderných zbraní. Bude se jednat o záchytné body pro vojenské operace jelikož stále stoupá napětí se Saúdskou Arábií a jejími spojenci. Tyto země stojí na opačných stranách konfliktů v Jemenu a Sýrii. I přes spojenectví Íránu a Hútíů, jejich představitel Saleh al- Samad, tento krok kritizoval se slovy, že žádná země nebude držet ani kousek jemenského území, ať se jedná o spojence či nepřátele.

[Euroatlantický prostor]

Kanada: V Kanadě se dlouhodobě plánuje nákup nových stíhacích (víceúčelových) letounů jako náhrada za právě sloužící stroje F-18 Hornet. Předešlá vláda inklinovala k pořízení moderního letounu páté generace F-35, na jehož vývoji se Kanada podílí. Mezi volební sliby současné vlády však patřilo jasné odmítnutí tohoto nákupu. V současné době tak země čelí výraznému omezení schopností, neboť ze 138 strojů je nyní ve službě pouze 77. S cílem zastavit tento propad schopností se současná vláda rozhodla nakoupit 18 strojů F-18 Super Hornet. Rozhodnutí by údajně nemělo ovlivnit výběrové řízení na nový letoun, který nahradí všechny stroje F-18. Což je sporné, vzhledem k tomu, že Super Hornet konkuroval v minulém tendru právě stroji F-35.

Francie: Francouzským orgánům se povedlo zadržet pět mužů, kteří plánovali teroristické útoky na území Francie. Cílem se měly stát pařížské soudy, velitelství justiční stráže, vánoční trhy na Champs-Elysees a také Disneyland. Čtyři z těchto mužů byli občané Francie původem ze severní Afriky a pátý byl Maročan. Podle vyšetřovatelů navštívili dva z nich loňský rok Sýrii. Skupina byla dle zpráv úřadů sledována již několik měsíců a k zátahu se policie uchýlila z důvodu bezprostřední hrozby. U skupiny teroristů, která byla řízena elektronicky přes šifrované zprávy Islámským státem, byly nalezeny i automatické zbraně.

[Jižní Asie]

Pákistán: Generál Rahíl Šaríf je po dvaceti letech prvním velitelem pozemních sil, který předá svou funkci bez natahování doby služby. Na pozici považovanou za nejvlivnější v zemi bude v úterý jmenován dosavadní velitel armádní Výcvikové a vyhodnocovací perutě Qamar Javed Bajwa. Po Šarífovi, který byl klíčovým zákulisním hráčem pákistánské politiky a populárním díky úspěšné protiteroristické operaci Zarb-e-Azb, přichází nepříliš známý veterán mezinárodní mise v Kongu se zahraničním vzděláním, jenž by neměl příliš intervenovat do civilního vedení země.

Afghánistán: Na šíitskou mešitu v Kábulu zaútočil v pondělí tzv. Islámský stát (IS). Sebevražedný atentátník se odpálil ve chvíli, kdy se shromáždění věřících sešlo na konec 40 denního smutečního období připomínajícího úmrtí imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda. Výbuch si vyžádal 32 mrtvých a přes 80 zraněných. Krom mezinárodních organizací a státníků čin odsoudil i Tálibán s odůvodněním, že neútočí na mešity. Sektářské násilí není v zemi běžné a velké útoky proti šíitům mívá na svědomí právě IS.

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Velitelé FARC a představitelé Kolumbie spolu podepsali novou mírovou dohodu, která byla upravena po odmítnutí té původní v referendu. Oba tábory se však dohodly na ratifikaci nové dohody v Kongresu v průběhu příštího týdne. S tímto nesouhlasí bývalý prezident Álvaro Uribe, který vedl odpůrce původní smlouvy před referendum. Ten požaduje, aby proběhlo nové referendum.

Venezuela: Venezuelská ministryně zahraničí Delcy Rodríguez odmítá odchod Venezuely z Mercosuru k 1. prosinci, který odsouhlasili zakládající členové organizace Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay, pokud Venezuela nenapraví situaci obyvatel a akutní nedostatek potravin a léků. Pro prezidenta přišla další rána poté, co byli synovci jeho manželky chyceni při pašování drog do USA. Parlament, který je v rukou opozice již ustanovil vyšetřovací komisi. Vzhledem k jednáním s vládou však ztratil absolutní většinu, jelikož představitelé opozice souhlasili s odvoláním tří poslanců, u kterých bylo podezření na iregularitu jejich volby. Jeden z představitelů opozice, Henry Capriles však tvrdí, že vláda jednání již opustila.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V priebehu týždňa bol špeciálnym Vyšetrovacím výborom Ruskej federácie zadržaný generál Federálnej služby ochrany (FSO) Gennadij Lopyrjov. FSO je zodpovedná za ochranu ruského prezidenta Vladimíra Putina a tiež za ochranu vládnych objektov. Vyšetrovatelia Loprjova obvinili z korupcie po tom ako uňho v byte našli približne miliardu rubľov. Podľa agentúry Ria Novosti má korupcia súvisieť s pozemkami v Soči. Generál Lopyrjov pôsobil na Kaukaze kde mal na starosť ochranu niektorých vládnych objektov. V Rusku je to v krátkom čase už druhé zatknutie významného predstaviteľa režimu. Začiatkom novembra bol za korupciu zatknutý minister hospodárstva Alexej Uljukajev.

Kyjev/Brusel: Poprední predstavitelia EÚ, predseda Európskej komisie Jean Claude Juncker a predseda Európskej rady Donald Tusk ocenili na tohto týždňovom summite EÚ-Ukrajina pokrok ukrajinských reforiem. Jednou z tém summitu bola aj otázka zrušenia víz pre obyvateľov Ukrajiny. O zrušenie vízovej povinnosti dlhodobo usiluje prezident Porošenko, podľa neho má byť zrušenie víz  nielen znakom solidarity s Ukrajinou ale tiež dôkaz toho, že Ukrajina sa reformami približuje EÚ. Otázka zrušenie vízovej povinnosti pre Ukrajincov vyvoláva diskusie nakoľko Ukrajina úplne nekontroluje svoju hranicu s Ruskom a existujú obavy z nekontrolovateľného prísunu Ukrajincov do EÚ. Odborníci, ale poukazujú predovšetkým na fakt, že zrušené budú pravdepodobne len turistické víza čo  nijak nepomôže ukrajinským obchodníkom či študentom.

[Východní Asie]

Japonsko/Súdán: Kontingent 350 vojáků japonských sebeobranných sil se přidal k misi OSN v Súdánu (UNMIS) a zapojí se do budování infrastruktury v zemi. Jde o první zahraniční misi, kde se japonské vojenské jednotky mohou aktivně zapojit do boje od druhé světové války. Nyní mají povolení reagovat na urgentní žádosti o pomoc od pracovníků OSN, ale budou také možná střežit základny OSN, které se v minulosti několikrát staly cílem útoků. Tato pravomoc plyne z ukončení politiky pacifismu, od které premiér Shinzo Abe ustoupil minulý rok.

Korejský poloostrov/OSN: Bezpečnostní rada OSN je blízko k přijetí dalších sankcí proti KLDR. Sankce mají být zaměřeny na severokorejský export a omezit tak hlavní zdroj zahraniční měny. Sankce by byly zaměřené především na vývoz uhlí, které nejvíce směřuje do Číny, ale také na finanční sektor a námořní dopravu. Pokud budou sankce přijaty, mohlo by se to dotknout až 800 milionů dolarů (z celkových tří miliard, které režim ročně inkasuje za export), což by Pchjongjang tvrdě pocítil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *