Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (48/2017)

[Afrika]

Zimbabwe: Emmerson Mnangagwa se ujal prezidentské funkce. Ukončil tak éru Roberta Mugabeho, který zemi vládl 37 let. Ve své inaugurační řeči uvedl, že se volby uskuteční do roka a že zapracuje na zlepšení životních podmínek obyvatel Zimbabwe. Inauguraci podpořily desítky tisíc příznivců v hlavním městě Harare. Mugabe rezignoval poté, co armáda obsadila vládní objekty. To souviselo právě s odvoláním Mnangagwy z pozice viceprezidenta. Mugabe odstoupil po tom, co mu byla slíbena imunita a ekonomické výhody. Mnangagwa chce navázat styky s mezinárodním společenstvím.

Mali: Při dvou separátních útocích na severu země byli zabiti nejméně čtyři peacekeepeři a jeden malijský voják a dalších 21 vojáků bylo zraněno. K útokům došlo během společné operace peacekeepingových sil OSN a malijské armády v blízkosti hranic s Nigerem, zatím se k nim nikdo nepřihlásil. Mise Minusma OSN je jednou z nejnebezpečnějších peacekeepingových misí ve světě, kde na vojáky pravidelně útočí různé ozbrojené skupiny. Od roku 2013 bylo zabily 146 vojáků. Bezpečnostní situace v Mali je nestabilní od roku 2012.

 

[Blízký východ]

Egypt: V pátek 24. listopadu došlo k bombovému útoku doprovázeném střelbou na mešitu ve městě al-Rawdah v severní části Sinaje.  O život přišlo 305 lidí a dalších 128 bylo zraněno. Podle egyptského nejvyššího prokurátora Nabila Sadeqa se jednalo o 25-30 útočníků. Přestože se k útoku doposud nikdo nepřihlásil, velmi pravděpodobně se jedná o samozvaný Islámský stát, jenž za poslední tři roky navýšil svoji přítomnost v oblasti. Na tento nejkrvavější útok v moderní historii Egypta tamní vláda obratem odpověděla leteckými útoky na pozice pachatelů v oblasti Bir al-Abed.

Turecko/Írán/Rusko: Ve středu 22. listopadu se v ruské Soči sešli vrcholní představitelé Ankary, Teheránu a Moskvy, kde podpořili návrh konání Syrského mírového kongresu právě v Rusku. Ten má být součástí finální fáze téměř sedm let trvajícího syrského konfliktu a především platformou politického dohadování mezi syrskou vládou a opozičními skupinami. Tentýž den hostila Saudská Arábie v Rijádu setkání představitelů opozice, která souhlasně trvá na požadavku budoucího politického uspořádání Sýrie bez Bašára Assada.

 

[Euroatlantický prostor]

Dánsko: Dánsky minister obrany Claus Hjort Frederiksen avizoval zvýšené investície do oblasti kybernetickej bezpečnosti. V budúcom roku bude Dánsko prijímať novú obrannú stratégiu platnú na ďalších šesť rokov a kybernetická bezpečnosť leží vysoko nielen na zozname priorít pravicovej vlády ale aj opozičných strán. Vláda napríklad plánuje rozšíriť systém včasného varovania o senzory, ktoré budú schopné odhaliť, že niektorá z dánskych firiem alebo súčastí kritickej infraštruktúry je napadnutá vírusom.

Holandsko: Medzinárodný súdny dvor v Haagu odsúdil na doživotie bývalého vrchného veliteľa ozbrojených síl bosenských Srbov Ratka Mladiča. Mladič, ktorý velil bosenským Srbom v rokoch 1992-1995 počas občianskej vojny v Bosne, bol obžalovaný z genocídy a zločinov proti ľudskosti kvôli masakrom bosenských Moslimov a etnickým čistkám realizovaným za účelom vytvorenia etnicky jednotného „Veľkého Srbska“. Mladič vinu popiera a jeho tím právnikov ohlásil, že sa proti verdiktu odvolá.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Velitel amerických sil v Afghánistánu Nicholson si vytyčil za cíl zvýšit vládní kontrolu území ze dvou třetin na 80 %. Cílem k zatlačení Talibánu má být jejich odříznutí od financí, jež tvoří především výnosy z obchodu s drogami. Strategii přivítala i afghánská vláda, jejíž letectvo se taktéž zapojilo do náletů na drogové laboratoře v provincii Hilmand. Podle kritiků by bylo lepší zaměřit se na pašerácké trasy směrem ze země, jelikož bombardováním venkova si vláda loajalitu tamních obyvatel nezíská.

Indie: Indické letectvo ve středu v Bengálském zálivu úspěšně otestovalo nadzvukovou střelu s plochou dráhou letu BrahMos, která byla vypuštěna z letounu Suchoj-30MKI. Podle indického ministerstva obrany se má jednat o nejrychlejší střelu tohoto typu na světě. Úspěšným testem odpalu ze vzduchu kompletuje Indie taktickou triádu střel s plochou dráhou letu. BrahMos byla vyvíjena indickou agenturou pro vojenský výzkum (DRDO) a soukromou ruskou zbrojní firmou NPOM. Spekuluje se také o vývoji zmenšené verze BrahMos umístitelné na stíhačky Mig-29 a Rafale.

 

[Latinská Amerika]

Argentina: Podle vyjádření námořnictva byla v blízkosti poslední známé pozice pohřešované ponorky pozorována exploze. K oznámení tohoto faktu však došlo až týden po ztrátě kontaktu s plavidlem, na jehož palubě se v té době nacházelo 44 členů posádky. Na námořnictvo se snesla vlna kritiky, jelikož tuto skutečnost neoznámila hned. K explozi došlo více než 200 metrů pod hladinou a neexistuje tak šance, že by kdokoliv přežil. Podle vyjádření se nejednalo o výbuch jaderného reaktoru, skutečná příčina známá není. Pozůstatky plavidla zatím objeveny nebyly .

Mexiko: V zemi došlo za poslední týden k několika vraždám politiků. Nejprve byla v pondělí zavražděna Santana Cruz Bahena, zvolená starostka města Hidalgotitlán ve státu Veracruz, když přicházela ke svému domu. Čin spáchala skupina asi 30 mužů ve vojenských uniformách. Na místo byla přivolána místní policie, která však odmítla na místo přijet. Podle vyšetřovatelů se jednalo o skupinu, která je spojena s krádežemi pohonných hmot. Ten samý den byl zavražděn ombudsman v Baja California Sur Silvestre de la Toba, když byl na cestě s rodinou. Při činu zemřel jeho syn, zatímco manželka s dcerou jsou vážně zraněny. V oblasti v současnosti došlo k vlně násilí, která si jen v říjnu vyžádala 91 obětí. V pátek byl ve státě Jalisco unesen pracovník úřadu ombudsmana, jeho osud zatím není znám.

 

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: V Luhanské lidové republice z funkce odešel její prezident, Igor Plotnickij. Stalo se tak poté, co 21. listopadu neidentifikované vojenské jednotky blokovaly administrativní budovy v Luhansku. Plotnickij byl hlavou neuznaného státu od listopadu 2014, kdy v této funkci vystřídal Valerije Bolotova. Spekuluje se, že důvodem pro odchod Plotnického se stal politický tlak ze strany ministra vnitra republiky Igora Korneta. Prozatímním prezidentem samozvané republiky se stal ministr státní bezpečnosti Leonid Pasečnik.

Bělorusko/Ukrajina: Informace ukrajinských médií o tom, že běloruský Výbor státní bezpečnosti (KGB) na konci října zatkl ukrajinského novináře Pavla Šarojka kvůli podezření ze špionáže, způsobila diplomatický konflikt mezi těmito dvěma zeměmi. Podle KGB, Šarojko sbíral informace „spojené s vojenskou a politickou sférou Běloruska“ přes tamní občany. Později byl z Běloruska vyhoštěn pracovník ukrajinského velvyslanectví, načež Ukrajina obratem reagovala stejnými kroky. V pondělí 20. listopadu ukrajinský prezident Porošenko však odvolal z funkce rozvědné služby Ukrajiny.

 

[Východní Asie]

Bangladéš/Myanmar: Myanmar a Bangladéš ve čtvrtek podepsaly dohodu týkající se návratu Rohingů do Myanmaru. Návrat asi 620 000 členů muslimské menšiny by měl začít v průběhu příštích dvou měsíců. Dohoda je založená na repatriační smlouvě z roku 1992, která řešila dřívější násilnosti na stejné menšině. Návrat Rohingů by měl být dobrovolný a měli by předložit identifikační dokumenty, které však mnoho z nich nemá. Dosud nebylo stanoveno, zda bude Rohingům uděleno občanství a umožněn návrat do předchozích domovů, což může ovlivnit jejich rozhodnutí o návratu.

Austrálie/Čína: Bílá kniha zahraniční politiky Austrálie varuje před narůstajícím vlivem Číny v Jihočínském moři. Přestože je Čína největším australským ekonomickým partnerem, Austrálie vyjadřuje obavy z čínského politického směřování. Na čínské straně kniha vyvolala negativní reakci. Zdůraznila, že Austrálie nemá v oblasti žádné územní nároky a snaží se zhoršit postoj sousedních států vůči Číně. Vzájemné vztahy se v uplynulém roce zhoršily, jelikož Austrálie odmítla vysoké čínské investice a nevyjádřila příliš velkou podporu pro iniciativu nové hedvábné stezky.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Turecké autority pro vojenské zakázky začaly poptávat motorové jednotky pro projekt vlastního domácího stíhacího letounu TF-X. Turecko má ale namísto koupě pohonných jednotek zájem o výrobní know-how zahraničních dodavatelů. Turecko v současnosti rozvíjí mnoho domácích technologicky vyspělých projektů a snaží se nejen osamostatnit co se dodávek zbraní z jiných zemí týče, ale má také ambice dosáhnout role exportéra v této oblasti.

Kybernetická bezpečnost: Společnost Uber v úterý zveřejnila, že se v říjnu 2016 stala obětí kybernetického útoku, při kterém došlo k úniku osobních dat (hesla, emaily, telefonní čísla) 50 milionů uživatelů a 7 milionů řidičů. Uber si byl vědom této situace již v minulém roce, ale aby útok nebyl zmedializovaný zaplatil hackerům  za smazání dat a mlčenlivost 100 000 dolarů. Uber ujistil své uživatele, že opravdu došlo ke smazání dat a nezneužití hesel, přesto britské Národní kyberneticko-bezpečností centrum doporučilo uživatelům okamžitě si změnit svá hesla. V příštím týdnu se touto událostí budou zabývat specializované orgány na ochranu dat Evropské unie.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *