Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (49/2017)

[Afrika]

Zimbabwe: Nový prezident Emmerson Mnangagwa vyměnil dva ministry své vlády. Stalo se tak dva dny poté, co jmenoval svůj kabinet. Podle kritiků je to důkaz toho, že Mnangagwa nemá žádný plán pro nastolení nové fáze demokracie, jak předtím prohlásil. Došlo k výměně ministrů školství a práce. Zároveň představitelé armády stále ovládají resorty zahraničí a zemědělství. Mnangagwa se vrátil před deseti dny z exilu poté, kdy byl při vojenském převratu sesazen prezident Robert Mugabe. Změna byla odůvodněna ústavou omezující počet ministrů, již nejsou poslanci.

Nigérie: Nejméně sedmnáct lidí bylo zabito při sebevražedných útocích, z nichž je podezřelá islamistická skupina Boko Haram. Útok se stal na tržišti ve městě Biu ležícím na severovýchodě země. Dalších 47 lidí bylo zraněno, mnozí z nich byli v kritickém stavu. Biu bylo dosud od útoků Boko Haram ušetřeno, i když v okolí skupina zaútočila již několikrát. OSN odhaduje, že od roku 2009, kdy skupina Boko Haram začala své povstání, bylo zabito okolo 20 000 lidí a dalších 1,7 milionu bylo donuceno opustit své domovy. Rovněž opět nyní stoupá její aktivita.

 

[Blízký východ]

Sýrie/Izrael: V noci pátku na sobotu 2. prosince izraelská armáda zaútočila na vojenskou základnu poblíž hlavního města Sýrie, Damašku. Syrský protivzdušný obranný systém zaznamenal odpálení raket země-země z izraelského území a narušení vzdušného prostoru z Libanonu, který ovšem nevlastní bojeschopné letectvo. Podle syrských zdrojů byla zasažena íránská vojenská základna a dle britské skupiny monitorující konflikt bylo zasaženo město al-Kiswa. Izrael je zneklidněn narůstajícím vlivem Íránu a varoval, že zasáhne proti jakékoliv jeho hrozbě.

Jemen: Ve středu 29. listopadu zaútočil Islámský stát na budovu ministerstva financí ve městě Aden, kterou zcela zničil. Teroristický útok byl proveden pomocí automobilu naloženého výbušninami. Útok si také vyžádal pět mrtvých a dvanáct zraněných. V Adenu sídlí mezinárodně uznaná vláda, která bojuje se šíitskými rebely podporovanými Íránem. V tomto konfliktu bylo zabito přes 8 500 lidí a okolo 50 000 zraněno.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Firma Nitro-Chem získala licenci na výrobu leteckých bomb Mk-82 (500 lbs.). Tyto bomby jsou rozšířené v rámci NATO a v Polsku jsou integrovány na letouny F-16C/D Jastrząb. Polská firma má v plánu rozšířit výrobu i na silnější munici Mk-84 (1000 lbs.). Prvním zákazníkem budou polské ozbrojené síly, které objednaly již 1 300 kusů této munice za poslední tři roky. Polsko pro své letouny F-16 rovněž objednalo 150 raket vzduch-vzduch AIM-120C-7 AMRAAM v hodnotě 250 mil. USD.

Finsko: Helsinky zřídily horkou linku s Ruskou federací. Tato horká linka má sloužit nepřetržitě na úrovni spojení mezi vojenskými velitelstvími obou zemí. V praxi bude sloužit ke komunikaci ve věci příhraničních cvičeních či ohledně přesunu vojenských jednotek. Podobná linka byla zřízena i mezi Ruskem a Švédském. Tyto komunikační platformy mají předejít případným nedorozuměním, a tak přispět k poklesu napětí v regionu.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: Na ubytovnu Zemědělského vzdělávacího institutu v Péšavaru zaútočili v pátek teroristé. Čtyři ozbrojenci převlečení za ženy v burkách zabili 9 lidí a zranili přes 35 dalších. K nízkému počtu obětí přispěla rychlá reakce bezpečnostních složek, které 3 útočníky zlikvidovaly a 1 zajaly ještě před tím, než stihli odpálit sebevražedné vesty. Dalším faktorem byl svátek narozenin proroka Mohameda, na který připadají prázdniny, a na ubytovně byla pouze třetina studentů. Útok byl podle vyšetřovatelů živě vysílán na internet a přihlásil se k němu Tehríke Tálibán Pákistán s tím, že útočil na bezpečný dům zpravodajské služby ISI.

Indie: Abdul Gani Bhat, vůdce Muslimské konference, separatistického politického hnutí snažícího se o odtržení regionů Džamnú a Kašmír od Indie, vyjádřil ochotu se setkat se zvláštním pověřencem indické vlády pro tuto oblast, Dimeshwarem Sharmou. Ten nastoupil do funkce koncem října. Ústupek ze strany A. G. Bhata je průlomový, protože separatisté odmítali v týdnech po jeho jmenování s pověřencem jednat. Jmenování D. Sharmy značí odklon vlády premiéra Modího od pouhého udržení vojenské kontroly provincií k hledání politického řešení, které bylo centrální vládou donedávna považováno za nepřípustné.

 

[Latinská Amerika]

Honduras: Po prezidentských volbách, které proběhly minulou neděli, byl jejich vítězem vyhlášen současný prezident Juan Orlando Hernández. Opoziční kandidát Salvador Nasralla však s tímto výsledkem nesouhlasí a v zemi byly uspořádány masové protesty kvůli údajnému volebnímu podvodu. Nasralla totiž vedl nad Hernándezem až do posledních chvil asi o 40 000 hlasů, načež jej současný prezident přeskočil asi o 50 000 hlasů. Nejvyšší volební tribunál nařídil přepočet zhruba tisícovky uren, opozice však požaduje kompletní přepočet.

Venezuela: V pátek a sobotu se v Dominikánské republice znovu sešli zástupci opozice a vlády prezidenta Madura, aby se pokusili najít řešení současné krize ve státu. Schůze se zúčastnili také zástupci Chile, Mexika, Bolívie, Nikaragui, Svatého Vincence a Grenadin a bývalý španělský premiér José Luis Zapatero. Zatímco opozice žádala o otevření kanálu pro dovoz humanitárních potřeb do země a zaručení spravedlivých prezidentských voleb v roce 2018, vláda požadovala, aby se opozice přimluvila za zrušení sankcí proti režimu. Ač obě strany hlásily pokrok v rozhovorech, dohody dosaženo nebylo.

 

[Post-sovětský prostor]

Kyjev/ Moskva:  Napätie medzi separatistami  na Donbase pokračovalo aj na prelome novembra a decembra. Exprezident Luhanskej ľudovej republiky Igor Plotnickij po „puči“ v Luhansku a odstúpení z funkcie v tichosti v tichosti opustil východnú Ukrajinu a uchýlil sa v Rusku. Podľa Procházkovej puč na Donbase ako boj o moc medzi jednotlivými frakciami separatistov, do ktorého však Moskva priamo zasahovať nechce a necháva tak separatistom voľnú ruku, čo však neznamená že o vplyv v Luhansku nepriamo neusilujú jednotlivé ruské tajné služby či armáda. Nepriamo je tak možné puč  v Luhansku  interpretovať ako súťaž  jednotlivých ruských bezpečnostných zložiek o dominanciu.  Záujem Moskvy dnes však spočíva hlavne v implementácii Minských dohôd a v pokračovaní výmeny zajatcov medzi Ukrajinskými vládnymi silami a proruskými separatistami.  Na výmene zajatcov sa zástupcovia oboch táborov dohodli tento týždeň v Minsku. Prvá fáza výmeny by sa mala uskutočniť ešte do konca roku 2017, celkovo by malo byť vymenených viac ako 450 osôb.

Moskva/ Praha: Koncom novembra navštívil Ruskú federáciu český prezident Miloš  Zeman. Okrem bilaterálnym a obchodných tém bola predmetom rozhovoru medzi Zemanom a Putinom aj otázka v Česku zadržiavaného ruského hackera Jevgenija Nikulina. O vydanie Nikulina, ktorý je podozrivý z hackerských útokov na sociálne siete usilujú tak Ruská federácia ako aj USA. Česká republika, ktorá Nikulina na jeseň roku 2016 zadržala sa tak dostala pod tlak dvoch veľmocí. O Nikulinovi Zeman hovoril tak s prezidentom Putinom ako aj ministrom zahraničných vecí Lavrovom. Šéf ruskej diplomacie mal Zemanovi priamo povedať, že pokiaľ nebude Nikulin vydaný do Ruska, Rusko nevyhovie českej žiadosti o vydanie dvoch českých občanov pobývajúcich na Kryme. Hoci Vrchný súd v Prahe 24.11. potvrdil možnosť vydania Nikulina do USA, posledné slovo má minister spravodlivosti, ktorý sa doposiaľ nerozhodol. Nakoľko v tomto období dochádza k formovaniu novej českej vlády, je možné že prezident Zeman využije situácie na (znovu)vymenovaného ministra spravodlivosti.

 

[Východní Asie]

Severná Kórea: Severnej Kórei sa podarilo otestovať nový typ interkontinentálnej balistickej strely, údajne schopnej dosiahnuť na celé pevninské územie USA. Pchjongjang uvádza, že strela Hwasong-15 – ktorá nakoniec dopadla do japonských vôd – dosiahla nadmorskú výšku 4475 km a za 53 minút preletela 950 km. Experti uznávajú, že sa zo strany KĽDR jedná o skutočne viditeľný progres. Predpokladá sa totiž, že strela mohla dosiahnuť dolet 13 000 km, čo predstavuje najmä pre USA alarmujúcu skutočnosť. Otázne však je, či KĽDR disponuje technológiami, ktoré by jej umožňovali na raketu adekvátne nasadiť nukleárnu hlavicu a úspešne tak previesť jadrový útok.

Singapur/Austrália: Singapur a Austrália ratifikovali vylepšenú verziu vzájomnej zmluvy o voľnom obchode. Tá zahrňuje viditeľne lepšie podmienky pre prístup na spoločné trhy a krajiny ocenia zároveň viac možností v oblasti verejného obstarávania, kde môžu singapurskí a austrálski podnikatelia ľahšie participovať. Singapuru sa taktiež naskytnú nezanedbateľné výhody v rámci investícií do Austrálie, ktorá vytvorí pre singapurských investorov jednoduchšie prostredie. Krajiny možno považovať za dlhodobo významných obchodných partnerov a všeobecne dobré obchodné vzťahy naprieč regionálnymi aktérmi prispievajú k stabilizácii a rovnováhe v regióne.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Systém autonomního řízení pozemních vozidel AMAS (Autonomous Mobility Applique System) prošel tvrdým testováním v rámci Extended Warfighter Experiment (EWE), kde najezdil před 55 tisíc mil. Systém AMAS je možné nainstalovat na libovolné vozidlo bez předchozích úprav, a počítá se s ním jak v zcela autonomním, tak hlavně poloautonomním režimu, kdy systém následuje jiné vozidlo, což by mohlo výrazně zjednodušit a zefektivnit vojenské konvoje v otázce náročnosti na lidské zdroje.

Kybernetická bezpečnosť: Spojené štáty v pondelok obvinili troch občanov Čínskej ľudovej republiky z hacknutia troch spoločností pôsobiacich vo finančnom, strojárenskom a technologickom sektore. Ku krádežiam obchodných tajomstiev a identít a následnej konšpirácii malo dôjsť medzi rokmi 2011 až 2017. Terčami útokov sa stali firmy Moody’s Analytics, Trimble a Siemens. Obvinení pracujú pre čínsku bezpečnostnú firmu Boyusec, ktorá je spájaná so skupinou Gothic Panda (alebo tiež APT 3) napojenou na čínske Ministerstvo štátnej bezpečnosti.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *