Přehled světového dění z uplynulého týdne (49/2019)

[Afrika]

Malawi: Vláda krajiny v oficiálnom proteste adresovanom Európskej únii nariadila, aby predstaviteľka EÚ v Malawi, Sandra Paesen, opustila územie štátu aj svoju funkciu v ňom. Dôvodom na jej odchod je údajné zasahovanie do interných záležitostí krajiny po tom, čo Paesen vyjadrila snahu riešiť nedávny incident znásilnenia zo strany malawijskej polície. Ambasádorka trvala na tom, aby sa prípad dôkladne vyšetril a zúčastnila sa tiež protestov proti násiliu na ženám. Vláda jej na opustenie krajiny dala jeden týždeň.

Kamerun: Ministerstvo spravodlivosti plánuje schváliť zákon proti tribalizmu. Krajina s približne 250 etnickými skupinami tak chce obmedziť násilnosti vznikajúce na základe nenávistných vyjadrení najmä na sociálnych sieťach, ktoré ohrozujú všeobecnú bezpečnosť a etnickú kohéziu. Po schválení zákona môže byť trest pre obvineného v rozmedzí jedného až dvoch rokov vo väzení, alebo finančná pokuta vo výške 5 000 USD.

Sahel: Na nedávnom summite NATO vyzval francúzsky prezident Emmanuel Macron predstaviteľov štátov v regióne, aby zakročili proti anti-francúzskym protestom v krajinách, pokiaľ chcú aj naďalej Francúzskom garantovanú pomoc a ochranu voči islamskému terorizmu. Protestujúce národy žiadajú zníženie francúzskej prítomnosti či dokonca odchod krajiny, ktorú obviňujú z výhradne ekonomických záujmov. Francúzska armáda je však jedinou významnou západnou silou, ktorá sa podieľa v boji proti islamskému terorizmu v oblasti.

 

[Blízký východ]

Irák: V pátek během pokračujících protivládních protestů v hlavním městě Bagdádu přišlo o život nejméně 25 lidí, včetně demonstrantů a tří policistů, dalších více než 130 osob bylo zraněno. Podle dosavadních informací mají oběti na životech na svědomí neznámí ozbrojenci, kteří s útočnými puškami a noži zaútočili na hlavní základnu protestujících poblíž náměstí Tahrir. Následující den byl dronem vystřelenou raketou zasažen dům iráckého šíitského duchovního Muktady Sadra, útok se však obešel beze ztrát. Jedná se o nejnásilnější incidenty probíhajících demonstrací za poslední týdny.

Sýrie: Během sobotních náletů ze strany syrské vlády a ruských sil bylo na severozápadě země  zabito nejméně 18 lidí, včetně dětí. Nálety byly cíleny na jedno z posledních útočišť protivládních rebelů v provincii Idlíb. Útoky na tuto provincii se v posledních týdnech zintenzivnily vzhledem k tomu, že režim Bašára Asada připravuje ofenzívu na další oblasti držené povstalci. Cílem plánované operace je především zajištění hlavní dálnice spojující města Damašek a Aleppo na severu země.

 

[Euroatlantický prostor]

USA: Letectvo má záujem o kúpu technológií augmentovanej a virtuálnej reality z komerčného trhu. Naráža však na problém nájsť produkty, ktoré neobsahujú časti vyrobené v Číne. Bezpečnostná politika USA neumožňuje používať výrobky obsahujúce komponenty z Číny či od iného zahraničného dodávateľa, ktorý by mohol vstavať technológiu umožňujúcu dátové prepojenie, v situácii, kedy ich operátor prichádza do styku s utajovanými skutočnosťami. Letectvo začalo komunikovať s firmami v nádeji, že by mohli preskúmať dodávateľov a upustiť od nákupov v Číne.

Francúzsko: V sobotu vodiči kamiónov zablokovali cesty v desiatich regiónoch na protest proti plánovanému zredukovaniu daňových úľav na diesel v cestnej preprave, zatiaľčo vlaky a metro zostávajú paralyzované štrajkom proti penzijnej reforme. V Paríži sa odohrali strety polície s dlhodobo protestujúcimi „žltými vestami„. Kombinovaný tlak demonštrantov v žltých vestách protestujúcich proti vysokým nákladom na život a štrajkujúcich odborárov sú hlavnými výzvami prezidenta Macrona v snahe o avizované reformy.

 

[Západní Balkán]

Černá hora: Vláda ve čtvrtek schválila kontroverzní návrh zákona o náboženské svobodě, a to i přes obavy s možných nepokojů a silné opozici ze strany Srbské pravoslavné církve. Stejně jako v původním návrhu z května nový zákon zamýšlí registrovat jako státní majetek všechny náboženské budovy a památky a církev si tak bude moci ponechat svá aktiva pouze tehdy, kdy předloží jasný důkaz o vlastnickém právu, což vyvolalo obvinění, že se vláda snaží zabavit majetek církve. Pro-srbské opoziční strany varovaly, že vláda riskuje ohrožení sociálního míru v Černé Hoře a naznačily možnost masových protestů. Návrh byl nyní poslán do parlamentu, který jej bude projednávat na konci prosince.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký ministr obrany Mark Esper v pondělí prohlásil, že snížení počtu amerických vojáků v zemi „není nutně vázáno na dohodu s Tálibánem.“ Je přesvědčen, že i tak budou schopni zajistit, že Afghánistán nebude úkrytem pro teroristy ohrožující USA. S redukcí sil podle něj souhlasí také spojenci. Ve středu do Kábulu dorazil vyjednavač Zalmaj Chalilzad, jenž se snaží oživit rozhovory, které ukončil americký prezident Donald Trump v září po útoku Tálibánu. Na stole je vyjednání snížení násilí za situace, kdy povstalci odmítají příměří před stažením amerických vojsk i vyjednávání s vládou prezidenta Ašrafa Ghaního.

Indie/Japonsko: V sobotu se v Novém Dillí setkali ministři zahraničí a obrany Japonska a Indie. Tématy nového bezpečnostního dialogu byla vzrůstající vojenská přítomnost Číny v Indickém oceánu a Jihočínském moři, spolupráce ve vývoji vojenských technologií i prohlubování strategické spolupráce. Ministři se dohodli, že v příštím roce proběhne společné letecké cvičení v Japonsku, zdůraznili významné pokroky v jednáních o sdílení vojenských kapacit a zavázali se k dalšímu setkání v následujícím roce, bez udání konkrétního data. Japonsko je pro Indii druhým státem, se kterým udržuje „2 plus 2“ dialog (ministři zahraničí a obrany) hned po Spojených státech.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko/USA: Prezident Spojených států Donald Trump odložil zapsaní mexických drogových kartelů do seznamu teroristických organizací. K odložení tohoto kroku vedla žádost mexického prezidenta Andrése Manuela Lopéze Obradora, který se obává o narušení suverenity Mexika, pokud by USA označilo mexické kartely a gangy za teroristy. Rozhodnutí přidat mexické gangy a drogové kartely na tento seznam přišlo po vraždě devíti amerických občanů z mormonské komunity, která se stala minulý měsíc.

Kolumbie: V zemi se po neúspěšném vyjednávání chystá další, už třetí, celonárodní protest. Již dva týdny protestuje tisíce lidí (zejména z řad studentů, domorodých obyvatel a odborů) proti sociální a ekonomické politice vlády prezidenta Ivana Duqueho. Protestující sepsali seznam 13 požadavků, mezi které patří zpřístupnění vzdělání, dodržování termínů a slibů z mírové dohody s FARC podepsané v roce 2016, zajištění bezpečí sociálním pracovníkům a další.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Bielorusko: Koncom týždňa sa v Soči uskutočnilo pracovné stretnutie prezidenta Ruskej federácie Vladimira Putina s prezidentom Bieloruska Alexandrom Lukašenkom. Predmetom rokovaní boli predovšetkým bilaterálne vzťahy, pričom sa okrem ekonomických tém lídri dotkli aj energetiky. Jednou z kľúčových tém Rusko-Bieloruských vzťahov je aktuálne perspektíva prehĺbenia vzájomnej integrácie v rámci tzv. Zväzového štátu. Mnohí Bielorusi sa aj napriek uisteniam prezidenta Lukašenka obávajú, že prezident podľahne tlaku Moskvy a okrem ekonomickej integrácie pristúpi aj na integráciu politickú. Podľa vyjadrení ruského premiéra Medvedeva sú takéto obavy zbytočné a že plánovaná hlbšia integrácia oboch krajín neohrozuje nezávislosť Bieloruska.

Ukrajina/Maďarsko: Jednou z kľúčových tém summitu NATO v Londýne boli aj aktivity Ruska vo východnej Európe, pričom sa predstavitelia členských štátov nevyhli ani Ukrajine predovšetkým. Ukrajine, ktorá od revolúcie v roku 2013 jasne deklaruje reformnú a prozápadnú orientáciu bol počas summitu zo strany Maďarska vyslaný jasný signál, že Budapešť bude blokovať akékoľvek integračné snahy Kyjeva. Dôvodom má byť údajné porušovanie práv národnostných menšín zo strany Ukrajiny. Maďarsko dlhodobo kritizuje školský zákon  z roku 2017, podľa ktorého má výučba prebiehať výhradne v štátnom (ukrajinskom) jazyku. To sa má dotýkať aj maďarskej menšiny v Zakarpatskej oblasti.

 

[Východní Asie]

Japonsko: Vláda rozhodla o kúpe neobývaného ostrova pre potreby vojenských cvičení amerického námorného  letectva. Vláda o nákupe ostrova Mage v prefektúre Kagošima s rozlohou 8 km2 uvažovala už v roku 2011, zaplatí zaň 146 miliónov dolárov. Pre krok sa rozhodli kvôli odporu miestnych obyvateľov voči hlučným nácvikom v západojaponskom Iwakuni, kde americké stíhačky majú základňu. Ide najmä o stroje F/A 18 a F35. Zároveň sa skráti vzdialenosť letu, ktorý musia americké stíhačky absolvovať. V súčasnosti nácviky prebiehajú na Iwoto (predtým Iwo-Jima) 1 400 km od Iwakuni, Mage bude o 1 000 km bližšie.

ČĽR/USA: Americký Kongres v utorok schválil hlasovaním 407:1 zákon, vyzývajúci prezidenta na zaujatie tvrdého stanoviska voči čínskemu zaobchádzaniu s Ujgurmi. Predpokladá sa, že legislatíva prejde budúci týždeň tiež v Senáte, kde sa očakáva dokonca 100-percentná podpora. To stavia prezidenta Donalda Trumpa do ťažkej pozície zákon odmietnuť. Trump kritizoval v poslednej dobe Peking za ekonomiku, nie za ľudské práva. Čínske ministerstvo zahraničných vecí vyzvaloTrumpa, aby USA ihneď napravilo chybu, zastavilo prijímanie zákona a nezasahovalo do čínskeho boja proti extrémizmu.

 

[Moderní technologie a Kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ministerstvo obrany Spojených štátov finalizuje kontrakty na stavbu troch technologických demonštrátorov bojových laserov. Každý laser bude mať na starosti iná firma. V prípade hladkého priebehu sa očakáva, že v roku 2022 bude k dispozícii laser o výkone 300 kW a v roku 2024 dokonca o výkone 500kW. Takto výkonné lasery by už mali byť schopné zostreliť napríklad strely s plochou dráhou letu. V prípade všetkých troch demonštrátorov bude použitá technológia pevnolátkových laserov “Solid state lasers“ (v dvoch prípadoch tyčový typ, v jednom prípade diskový typ).

Kyberbezpečnost: Kaspersky Lab vydal v novém bulletinu předpověď na rok 2020 týkající se 5G sítí a bezpečnostních hrozeb, jež s jejich rozšířením hrozí. Ohrožena je například kritická infrastruktura, která bude podle analytiků zranitelnější v důsledku většího počtu nedokonalých a nedostatečně zabezpečených zařízení. Předpověď konkrétně zmiňuje zařízení Internetu věcí, jež by mohly představovat nejen hrozbu pro sít, ale také vstupní bránu do ní. Bulletin ale zmiňuje také bezpečí a soukromí uživatelů, tedy aspekt, který je v souvislosti s 5G sítěmi opakován jako problematický. Příkladem je potenciální riziko zneužití velkého množství dat, jež jednotlivá zařízení o uživatelích shromažďují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *