Flickr
Prezident Kyrgyzstánu Almazbek Atambajev

Přehled světového dění z uplynulého týdne (49/2016)

[Afrika]

Nigérie: Nejméně 45 obětí a několik desítek zraněných si vyžádal sebevražedný útok na zelném trhu ve městě Madagali v severovýchodní Nigérii. Za útokem stály dvě dívky školního věku, které se vydávaly za zákaznice. Ačkoliv se oficiálně k útoku žádná organizace nepřihlásila, odhaduje se, že za ním stojí Boko Haram. Nejedná se o první podobný útok v Madagali. V prosinci 2015 dvě ženy při sebevražedném útoku zabily 30 lidí. V březnu tohoto roku útočníci Boko Haram zaútočili během pohřbu a zastřelili 18 přítomných.

Ghana: Nana Akofo-Addo se stal vítězem prezidentských voleb v Ghaně. Svého konkurenta, současného prezidenta Johna Mahamu porazil v poměru 53,8 procent ku 44,4 procenta. Oplatil tak Mahamovi porážku z roku 2012, kdy prohrál velmi těsně a posléze neúspěšně napadl výsledky u soudu.  Ještě před oficiálním vyhlášením vítěze z úst volební komisařky, Akofo-Addo na svůj twitter napsal, že mu současný prezident Mahama telefonicky poblahopřál k vítězství.  Akofo-Addo (72) dříve působil v ghanské vládě jako ministr zahraničí.

[Blízký východ]

Sýrie: Daesh, známý také jako Islámský stát, ve čtvrtek zaútočil na syrské armádní jednotky v oblasti Palmýry, jež byla v březnu tohoto roku dobyta zpět právě z rukou Daesh. Nejméně 34 příslušníků syrské armády bylo zabito. Zpočátku Daesh obsadil některá města a vesnice v okolí Palmýry a dostali se do vzdálenosti cca 4 km od města. V sobotu se Daesh podařilo dostat až na předměstí Palmýry a v neděli dle některých zdrojů údajně skupina získala zpět kontrolu nad městem. Daesh také získal kontrolu nad obilnými silami a některých ropných polí v okolí města. Syrská armáda reagovala vysláním posil, jež údajně stáhla z jednotek bojujících v Aleppu.

Turecko: V sobotní večer, po několika málo hodinách od ukončení fotbalového zápasu jednoho z Istanbulských fotbalových klubů, Besiktas, došlo v blízkosti jeho stadionu k dvěma explozím. Tyto teroristické útoky, jak je v prvních chvílích po výbuchu označil prezident Recep Tayyip Erdogan, usmrtily 38 lidí a dalších 155 zranily. K útokům se přihlásila odnož Kurdské strany pracujících (PKK), Sokoli osvobození Kurdistánů (TAK). Turecký ministr vnitra Suleyman Solu prohlásil, že „ dříve či později dojde k odplatě […].“

[Euroatlantický prostor]

Spojené státy: Vrcholní představitelé amerického Kongresu ujistili své protějšky z pobaltských zemí, že Spojené státy budou nadále ctít principy kolektivní obrany NATO bez ohledu na komentáře budoucího prezidenta Donalda Trumpa. Ten se v předchozích měsících nechal slyšet, že v případě nedodržení 2% hranice HDP stanovené Aliancí na obranné výdaje by Spojené státy nemusely některým členským zemím poskytnout svou pomoc. Předseda Výboru pro ozbrojené složky John McCain také uvedl, že je nadále v rámci amerického obranného rozpočtu plánována investice 3,4 miliard dolarů do americké mise na evropském kontinentě, která má posílit americkou přítomnost v regionu a ubezpečit evropské členy o závazku kolektivní obrany vůči ruské agresi.

Polsko: Polské ministerstvo obrany má v plánu do svých ozbrojených sil v letech 2017-2022 investovat 61 miliard zlotých. Mezi primární akvizice patří systémy protivzdušné obrany, 14 víceúčelových vrtulníků, 1 200 bezpilotních letounů pro bojové i průzkumné účely, tři pobřežní hlídková plavidla, dvě minolovky a neurčený počet ponorek, které mají být pořízeny společně s dalším členským státem NATO. Tyto akvizice spadají do celkových pěti oblastí, které jsou ministerstvem považovány za nejvíce stěžejní, a to protivzdušná obrana, námořní síly, kybernetická bezpečnost, tanky a obrněná vozidla a schopnosti teritoriální obrany. Na poslední jmenované se má podílet na 50 000 dobrovolníků, na jejichž výstroj a výzbroj ministerstvo vyčlenilo 3,2 miliard zlotých.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Americký ministr obrany Ash Carter na návštěvě Afghánistánu prohlásil, že USA zůstanou v zemi angažované. Pochybnosti o směřování americké zahraniční politiky vůči Afghánistánu nastaly zvolením Donalda Trumpa prezidentem, jelikož se stavěl proti budování států. Afghánská vláda čelí tlaku Tálibánu na několik regionálních metropolí a posilujícímu tzv. Islámskému státu v oblasti východní hranice s Pákistánem. Klíčovou otázkou je, jak se s nástupem Trumpovy administrativy změní dosavadní počet 8400 amerických vojáků asistujících v boji proti terorismu.

Indie: Země se snaží najít způsoby jak zmírnit měsíc trvající hotovostní krizi, jež nastala po stažení bankovek nejpoužívanějších hodnot 500 a 1000 rupií. Krok, jehož cílem byl boj proti černé ekonomice a terorismu, se mění v podporu bezhotovostních transakcí. Byly vyhlášeny pobídky 0,75-10% na jízdenky, paliva či státní pojištění zaplacené kartou či online, avšak většina Indů nemá účty, neumí s nimi pracovat a až 80% transakcí v zemi se odehrávalo v hotovosti, což vedlo k poklesu a nevyplácení mezd. Opozice na protest blokuje obě komory parlamentu a zpomalila také ekonomika, což narušuje fiskální cíle vlády a tvorbu rozpočtu na příští rok.

[Latinská Amerika]

Brazílie: Rozsudek Nejvyššího soudu, který zbavil předsedu senátu Renana Calheirose funkce, jelikož byl obviněn z podílu na korupčním skandálu okolo firmy Petrobras, byl zrušen. Ačkoliv Calheiros zůstává obviněn, svou funkci může dale vykonávat. K tomuto došlo poté, co senát odmítl pozastavení funkce svého předsedy. Senátní krize, která tímto vznikla, však měla za následek změnu agendy, čímž došlo k redukci počtu schůzí na projednání návrhu na přijetí úsporných opatření. Senátorka za komunistickou stranu Brazílie (PCdoB) tak navrhla jejich úplné vyřazení. Calheiros, spolu s úřadujícím prezidentem Temerem, však požádali senátory, aby se soustředili na kroky nutné k vyvedení Brazílie z recese. Návrh však obshauje opatření, která omezují veřejné investice, podle opozice zejména veřejné školství a zdravotnictví, čímž by disproporcionálně zasáhlo chudé. O zákonu se bude hlasovat v prběhu tohoto týdne.

Kolumbie: Hlavní představitel vyjednávacího týmu FARC Iván Márquez oznámil, že jednotky FARC se zatím nebudou stahovat do koncentračních zón, ve kterých budou ubytovány a kde v průběhu první poloviny roku 2017 dojde i k jejich postupnému odzbrojení. Neznamená to však podle něj opuštění mírového procesu, který byl završen ratifikací mírové dohody 30. 11., jelikož vláda neposkytla dostatečné záruky, že nedojde ke kriminalizaci členů FARC. Zákon o jejich částečné amnestii, který byl součástí mírové dohody, totiž zatím neplatí, jelikož jej musí nejprve schválit Ústavní soud, ten o něm však bude rozhodovat nejdříve tento týden. Podle představitelů FARC také není v koncentračních zónách dostatečná infrastruktura na ubytování této guerillové skupiny.

[Post-sovětský prostor]

Rusko/WADA: V pátek 9. prosince Světová antidopingová agentura (WADA) vydala další rozsáhlý report, tvrdící že více než 1000 ruských sportovců manipulovali ze svými pozitivními drogovými testy. Report kanadského sportovního úředníka Richarda McLarena svědčí o případech manipulace od roku 2011 až po dobu po olympijských hrách v Soči v roce 2014, včetně těchto her samotných. Situace hrozí posunutím Ruska z první příčky neoficiálního medailového pořadí domácí Olympiády. Ruští politici tvrdí, že report WADA je politizovanou reakci na situaci v Krymu, východní Ukrajině a Sýrii.

Kyrgyzstán: V neděli 11. prosince se v Kyrgyzstánu konalo referendum o ústavních změnách. Nejdůležitějšími otázkami zahrnutými do referenda jsou rozšíření pravomocí ministerského předsedy — předseda vlády může získat pravomoc jmenovat ministry, což dosud byla pravomocí prezidenta, a otázka ústavního zákazu homosexuálních sňatků. První z těchto otázek experti oceňuji jako pokus prezidenta Atambajeva o zabezpečení dlouhodobé údržby moci v jeho rukou — po skončení prezidentského mandátu může se pokusit dostat do pozice předsedy vlády. Propozici zákazu homosexuálních sňatků kyrgyzští politici ospravedlňují malým počtem obyvatel Kyrgyzstánu a nebezpečím zániku kyrgyzského etnika.

[Východní Asie]

Jižní Korea: Jihokorejský parlament rozhodl o odvolání prezidentky Park Geun-hye v poměru 234 ku 56. Odvolání přichází po skandálu, který se týkal prezidentčiny přítelkyně, která nad Park měla bezprecedentní vliv (více v našem článku). Prezidentčiny úkoly převzal premiér Hwang Kyo-ahn, jehož funkce je jinak především ceremoniálního charakteru. Rozhodnutí ještě musí schválit ústavní soud, ale je nepravděpodobné, že by se v tomto postavil parlamentu, zvláštně s přihlédnutím k masivním demonstracím.

Taiwan/Čína/USA:  Telefonická konverzace mezi budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Tsai Ing-wen, Taiwanskou prezidentkou, vzbudil mezinárodní pozornost a zejména pak  v Pekingu. Telefonát porušil 37 let existující diplomatický protokol, dle kterého Spojené státy akceptují politiku jedné Číny. Za celou dobu této politiky američtí prezidenti ani jednou oficiálně netelefonovali svým taiwanským protějškům. Čínský ministr zahraničí telefonát označil za „malý trik“ a čínská média napsala stovky nesouhlasných reakcí. Podle zdrojů z Trumpova kabinetu šlo o dlouho připravovanou událost.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *