Flickr

Přehled světového dění z uplynulého týdne (5/2018)

[Afrika]

Jižní Súdán: Spojené státy americké (USA) zakázaly prodej zbraní do Jižního Súdánu. USA zároveň vyzývají i ostatní státy, aby uvalily na zemi zbrojní embargo. Jedná se však především o symbolické gesto, přesto má tento krok zabránit jakékoliv americké společnosti či občanovi, aby nabízeli obranné služby Jižnímu Súdánu. USA tak vyjadřují frustraci ze selhání politických vůdců v zemi, kteří nedokážou ukončit čtyřletou občanskou válku. Stát získal nezávislost v roce 2011 a od roku 2013 zde probíhá etnický konflikt. Embargo na úrovni OSN se nepodařilo prosadit.

Keňa: Keňský nejvyšší soud (High Court) pozastavil uzavření tří nezávislých televizních stanic. Začátkem týdne bylo zablokováno jejich vysílání poté, co chtěli vysílat přísahu neúspěšného opozičního kandidáta Raily Odingy v parku Uhuru v hlavním městě Nairobi. Odinga se prohlásil za lidového prezidenta, přitom před třemi měsíci bojkotoval prezidentské volby, které považoval za zmanipulované. Tehdy vyhrál současný prezident Uhuru Kenyatta. Uzavření TV stanic bylo odloženo o 14 dní. Ministr vnitra odůvodnil uzavření vážným ohrožením bezpečnosti.

 

[Blízký východ]

Jemen: Jednotky prosazující secesi jihu (Southern Transitional Council) a doposud stojící na straně vlády prezidenta Mansúra Hadiho v boji proti Hútíúm se střetly ve městě Aden s vládními jednotkami. V první polovině týdne se STC podařilo obsadit velkou část města včetně vojenských základen a vyzvala vládu podporovanou Saúdskou Arábií k rezignaci. Po intervenci představitelů SA a Spojených arabských emirátů, které finančně a vojensky podporují STC, došlo ve středu k uzavření příměří mezi oběma frakcemi.

Sýrie/Turecko: Turecké jednotky operující v příhraniční oblasti okolo města Afrin zabily dle tureckého vicepremiéra již 932 ozbrojenců z kurdských Lidových obranných jednotek (YPG). Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujistil v telefonátu svůj francouzský protějšek Emanuela Macrona, že cílem operace je pouze zbavit region teroristických elementů, nikoliv zasahovat do suverenity Sýrie. Operaci činí problematickou mj. přítomnost Syrské svobodné armády (FSA), jež spolupracuje s Turky, z důvodu předchozí afiliace některých členů s ISIS.

 

[Euroatlantický prostor]

Spojené státy: Americké ministerstvo obrany vydalo novou jadernou doktrínu, v níž Spojené státy zastávají viditelně tvrdší postoj vůči Rusku. Doktrína zdůrazňuje, že země musí posílit své jaderné schopnosti k vyvážení moci Ruska v této oblasti a odstrašit ho od použití byť jen omezeného útoku taktickými jadernými zbraněmi. Dochází tak nejen k podpoře dosavadních modernizačních projektů, ale i k požadavku na menší hlavice pro balistické střely odpalované z ponorek či znovuzavedení střel s plochou dráhou letu odpalovaných z lodí. Jejich cílem je pak odradit Rusko od útoku tím, že jsou USA schopny na užití taktických jaderných zbraní odpovědět. Celý dokument je k přečtení zde.

Spojené království: Britský Národní kontrolní úřad uvedl, že ministerstvo obrany si nemůže dovolit svůj desetiletý vyzbrojovací plán. Ten totiž obsahuje schodek minimálně 4,9 miliard liber a pokud by se naplnila veškerá finanční rizika s tím spjatá (např. další prodražení dosavadních programů) a nebyly dosaženy plánované úspory, může se vyšplhat až do výše 20,8 miliard liber. Tyto nedostatky jsou také zdrojem napětí v britské vládě, a to navíc v době, kdy vrchní velitel britské armády generál Sir Nick Carter upozorňuje na nutnost zvýšení obranných výdajů, aby země byla schopná čelit rostoucí ruské hrozbě.

 

[Jižní Asie]

Indie: Indická armáda hlásí zásadní nedostatek naváděných protitankových střel a raketometů. Údajně se má jednat až o 70 000 střel a 850 raketometů, což představuje asi 60% potřebné výzbroje. Tento fakt je armádě znám již nějakou dobu, avšak doposud mu nebyla věnována velká pozornost. Její vedení se snaží urychleně tuto strategickou mezeru eliminovat, a to jak urychlením nasazení vlastní výzbroje, která je však stále ve výzkumu, tak i nákupem vybavení ze zahraničí. Nejvíce se hovoří o izraelském systému Spike, jehož nákup byl údajně již dojednán premiéry obou zemí. Protitankové systémy jsou zásadní pro indické plány v potenciální válce s Pákistánem. Indické tankové skupiny by bez těchto systémů čelily soupeřově palebné přesile.

Afghánistán/Pákistán: V Kábulu se v sobotu uskutečnila první schůzka společné pákistánsko-afghánské pracovní skupiny, která je součástí společného akčního plánu pro mír a solidaritu. Jeho náplní je kooperace v boji proti terorismu, sdílení zpravodajských informací, vojenských otázek, obchodu a repatriaci uprchlíků. Uskutečnila se poté prezident, co Ghání označil v pátečním projevu k národu Pákistán za centrum Tálibánu a vyzval Islámábád k zásahu. Prohlásil také, že východnímu sousedovi doručil seznam všech povstalců, které požaduje vydat. Setkání se odehrálo v „přátelské atmosféře“ a další je v plánu příští pátek a sobotu v Islámábádu.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Mexická policie našla až dvě stě uprchlíků ze Střední Ameriky v nákladním vozidle ve státě Taumaulipas na hranicích s Mexikem. Skupina mužů, žen i dětí cestovala z Guatemaly přes Honduras a El Salvador do Mexika, odkud měli namířeno do USA.  Podle policie skupina, ve které bylo 24 dětí, neměla vodu, jídlo ani ventilaci. Tři lidé byli zatčeni za nezákonné pašování lidí. Minulý měsíc bylo zadrženo až 170 lidí mířících ze Střední Ameriky do USA. Honduras, Guatemala a El Salvador jsou největším zdrojem uprchlíků toužících po novém životě v USA.

Kolumbie: Kolumbijská vláda vyloučila jakékoliv mírové rozhovory se skupinou ELN potom, co skupina spáchala sérii bombových útoků. Při posledním útoku minulou sobotu ve městě Barranquilla zemřelo pět policistů a více než 40 lidí bylo zraněno. Další dva útoky zabily tři policisty a jednoho civilistu. Vláda se s ELN dohodla na příměří v říjnu, skupina ale zahájila novou sérii útoků potom, co lhůta příměří vypršela. Právě kvůli víkendovým útokům se prezident Juan Manuel Santos rozhodl zrušit plánované jednání o míru.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: Hlavy třech ruských zpravodajských služeb — SVR, FSB a GRUnavštívily Washington ve stejném čase. Je to ruská zpravodajská služba zaměřená do zahraničí, služba vnitřní bezpečnosti a vojenská rozvědka. Hlavy SVR a FSB, Sergej Naryškin a Alexandr Bortnikov, se setkaly s ředitelem CIA Mikem Pompeem a údajně projednávaly, mimo jiné, otázky boje proti terorismu. Podle veteránů americké rozvědky jde o bezprecedentní návštěvu — již dlouhou dobu Washington nenavštěvovaly hlavy všech třech ruských služeb najednou, zejména v době výrazného ochlazení vzájemných vztahů.

Rusko/MOV: Mezinárodní sportovní arbitráž zrušila doživotní zákazy na účast na olympijských hrách osmadvaceti ruským sportovcům. Doživotní zákazy dostaly od MOV v průběhu vyšetřování údajného ruského státního dopingového programu. Sportovní arbitráž uznala důkazy komise MOV za nedostatečné a byly sportovcům mimo jiné znovu zaevidovány jejich výsledky z olympiády v Soči v roce 2014. Řešení arbitráže bylo přivítáno v Moskvě, MOV ale oznámil, že výrok arbitráže ohrožuje další boj proti dopingu a neznamená, že se všech osmadvacet sportovců zúčastní olympijských her v Pchjongčchangu.

 

[Východní Asie]

Čína: Jednání o jmenování biskupů značí zlepšování čínsko-vatikánských vztahů. V roce 1951 se vzájemné vazby přerušily a komunistická strana zavírala kostely, věznila kněze a dosazovala své biskupy. Jmenování biskupů proto znamená obnovení formální komunikace mezi státy. Cílem může být i snaha o větší izolaci Taiwanu, jelikož Vatikán je jediným evropských státem, který s ním udržuje oficiální kontakty. V důsledku toho se Taiwan obává narušení vztahů s Vatikánem a připravuje audienci u papeže.

Severní Korea: Podle reportu OSN prodává Severní Korea syrské a myanmarské vládě zbraně a suroviny, například uhlí, železo a ocel. Minulý rok uvalila OSN na Severní Koreu sérii sankcí s cílem omezit rozvoj jejich jaderného programu. Přesto severokorejský export pokračuje. Napomáhá tak vývoji balistických střel v Myanmaru a jaderných zbraní v Sýrii. Obě země jsou vyšetřovány za spáchání zločinů proti lidskosti. Od roku 2012 se uskutečnilo přes 40 dodávek.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spojené státy podle svého dokumentu zhrnujícímu postoje k jaderným zbraním a jadernému arzenálu v USA a ve světě (Nuclear Posture Review) plánují přidat dva nové elementy do své jaderné výzbroje. Mělo by se jednat o z ponorek vypouštěné balistické rakety (SLBM) a rakety s plochou dráhou letu (Cruise missiles) vybavené hlavicemi s nízkou ničivou silou, tzv. hlavicemi taktickými. Takovéto zbraně (s menším ničivím účinkem než bomba svržená na Hirošimu) je teoreticky možné použít i v omezeném konfliktu a nemusí tak vyvolat plnou jadernou výměnu. Takovéto zbraně na jednu stranu mohou poskytnout výraznější pružnost americkému arzenálu a poskytnout odpověď na lokální hrozby, ale rovněž mohou nebezpečně rozostřit pomyslnou červenou čáru jejíž překročení muže vyvolat fatální odezvu.

Kybernetická bezpečnosť: Poslanci Národnej rady Slovenskej republiky na svojom zasadnutí 30. januára schválili 88 hlasmi nový zákon o kybernetickej bezpečnosti. Zákon vychádza z európskej smernice NIS a stanovuje cieľ v podobe definície efektívnych opatrení pre bezpečnosť národného kybernetického priestoru. Mimo iné definuje kybernetický bezpečnostný incident a postup jeho riešenia, povinnosti štátnych orgánov a tiež výšku odmeny či príplatku pre policajtov a vojakov, ktorí svojou činnosťou pomáhajú v oblasti kybernetickej bezpečnosti. Zákon nadobudne účinnosť od apríla tohto roku.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *