Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (50/2017)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo: Nejméně čtrnáct peacekeeperů mise OSN a pět vojáků letectva DRK bylo zabito  v provincii Severní Kivu. Podle OSN se jedná o nejhorší útok v nedávné historii. Útok, při němž bylo zraněno ještě dalších 53 peacekeeperů, se odehrál v Beni, kde se nachází mise OSN známá pod zkratkou Monusco. Oblast je opakovaně terčem rebelů ze skupiny ADF. Většina peacekeeperů byla z Tanzanie. Boje mezi vojáky a útočníky trvaly čtyři hodiny.  Mise Monusco působí v zemi od roku 2010. Od roku 2009 bylo při peacekeepingových operacích v zemi zabito okolo 300 vojáků.

Libérie: Nejvyšší soud rozhodl, že v prvním kole prezidentských voleb nedošlo k podvodnému jednání. Prezidentské volby mohou pokračovat druhým kolem, kde se rozhodne mezi bývalým fotbalistou Georgem Weahem a současným viceprezidentem Josephem Boakaiem. Volební komise musí nyní stanovit datum, kdy se druhé kolo uskuteční. Výsledek prvního kola byl zpochybněn Charlesem Brumkinem, který skončil třetí. Libérie nedosáhla hladkého předání moci v posledních 73 letech. Dosavadní prezidentce Sirleaf Johnson vypršel druhý mandát a nemůže již znovu kandidovat.

 

[Blízký východ]

Izrael: Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal dekret, jímž USA uznaly Jeruzalém jako hlavní město státu Izrael. Rozhodnutí vyvolalo negativní reakce, a to hlavně ze strany muslimských zemí. Prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí bere jako krok špatným směrem a rozhodl se bojkotoval setkání s americkým viceprezidentem Mikem Pencem. Hnutí Hamás vyzvalo ke třetí intifádě. Při leteckém úderu, jenž byl reakcí na rakety vystřelené z Pásma Gazy, zemřeli nejméně dva příslušníci hnutí. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson prohlásil, že přesun ambasády může trvat i několik let, přičemž Trump svým podpisem odložil přesun o dalšího půl roku.

Jemen: V pondělí ve věku 75 let zemřel při bombovém útoku bývalý prezident Alí Abduláh Saleh. Po několikaměsíčních protestech odstoupil z úřadu v roce 2012. Byl nahrazen svým viceprezidentem Abd Rabú Mansúrem Hádím, jehož podporoval saúdský režim. V reakci na událost se Saleh spojil s kmenem Hútíů, proti němuž Saleh dříve bojoval a který je financován ze strany Íránu. Tenze mezi skupinami vedly k občanské válce, která pokračuje dodnes. Atentát následoval tři dny po Salehově televizním vysílání, v němž Hútie odsoudil.

 

[Euroatlantický prostor]

Slovensko: Výsledky plošné kontroly ve skladech Ozbrojených sil SR ukázaly, že armádě chybí 120 ručních granátů, 11 protitankových granátů, 6 protitankových střel a přibližně 200 tisíc nábojů. Nesrovnalosti v evidenci prošetřuje slovenská policie. Jelikož se jedná o první kontrolu od vzniku státu, může se jednat o chybu z roku 1992 při dělení majetku Československé armády. Další verze jsou odcizení zásob či lidská chyba. Systém kontroly armádních skladů je podle ministra obrany Petra Gajdoše potřeba zefektivnit.

Německo: Ministři vnitra jednotlivých spolkových zemí se chystají jednat a hlasovat o násilném navracení uprchlíků. Přestože se neočekává, že by byl návrh schválen, představuje hrozbu pro syrské uprchlíky. V Německu se jich v současnosti vyskytuje asi 600 tisíc, což je nejvíc žadatelů o azyl ze všech zemí. Uprchlický status přidělený na jeden rok mnohým končí v červnu 2018 a je otázkou, zda bude obnoven. Syrští uprchlíci jsou hlavními kandidáty na řízené návraty, zvláště teď, kdy se nebezpečí Islámského státu v Sýrii zmenšuje.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Při společné operaci afghánských bezpečnostních složek a jednotek NATO byl v úterý zabit druhý muž Al-Kajdy na indickém subkontinentu, Omar Chatáb. Zásahy proti teroristům proběhly v provinciích Ghazní, Paktijá a Zábul. Bylo při nich zlikvidováno na 80 povstalců a zajato dalších 27. Podle vyjádření zpravodajské služby NDS šlo o rebely zapojené přímo do bojů proti vládě a koaličním silám. Samotný Chatáb se specializoval na trénink nočních útoků a užití raket a minometů. Velitel amerických vojsk v zemi Nicholson prohlásil, že jde o důkaz pokroku a letality afghánských speciálních sil.

Indie: Podle dostupných zpráv ztratil indický bezpilotní letoun 7. prosince kontakt s řídícím centrem a vstoupil do čínského vzdušného prostoru. Překročil tak spornou a ostře střeženou himalájskou hranici na pomezí Bhútánu, Indie a Číny. Indická strana tvrdí, že letoun měl technické potíže a že okamžitě informovala čínskou stranu o nastalé situaci. Čínská strana chápe incident jako provokaci. Vyjádřila znepokojení nad situací a tvrdí, že se letoun na jejich území zřítil. Jedná se o novou eskalaci napětí mezi oběma asijskými mocnostmi po letním „Doklamském incidentu“, kdy se Indie postavila za Bhután při hraničních sporech.

 

[Latinská Amerika]

Argentina: Soudce, rozhodující v případu bývalé prezidentky Cristiny Kirchner, požádal o její zbavení senátní imunity a umístění do vazby v souvislosti s jejím údajným podílem na pokusu o zmaření vyšetřování teroristického útoku na židovské centrum v roce 1994, při němž zemřelo 85 lidí. Z jeho podpory byl v roce 2006 formálně obviněn Írán a Cristina Kirchner měla tajně dohodnout smlouvu s Íránem o dodávkách ropy výměnou za imunitu pro Íránce, kteří se na útoku podíleli. Státní zástupce, který vedl vyšetřování byl v roce 2015 nalezen zavražděný den před podáním zprávy Kongresu. Cristina Kirchner je vyšetřována v souvislosti i s dalšími pěti skandály.

Honduras: Po částečném přepočtu hlasů v prezidentských volbách, které proběhly 26. listopadu, byl vítězem potvrzen dosavadní prezident Juan Hernández, který porazil opozičního kandidáta Salvadora Nasrallu poměrem 42,98 % k 41,39 %. Přepočet byl uskutečněn kvůli podezření z manipulace s hlasy, jelikož Nasralla po spočítání 60 % hlasů stále vedl o 5 %. Přepočtu se zúčastnili i mezinárodní pozorovatelé, včetně ze zemí EU a OAS. Nasralla se proti výsledku odvolal a požaduje přepočet všech hlasů. Celé volby se navíc odehrály v kontextu podezření z protiústavního rozhodnutí soudu, který umožnil prezidentovi kandidovat i v druhém volebním termínu, což je ve většině latinskoamerických států zakázáno.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Současný prezident Vladimir Putin oznámil svou účast v prezidentských volbách, které se budou konat v březnu roku 2018. Učinil tak na schůzi se zaměstnanci továrny GAZ v Nižním Novgorodě. Současné volební období, které je pro Putina již třetí, končí v květnu. V případě vítězství, které se pravděpodobně očekává, zůstane u moci do roku 2024.

Ukrajina: Bývalý gruzínský prezident a současný ukrajinský opozičník Michail Saakašvili byl zatčen v Kyjevě. Je obviňován z organizované zločinecké činnosti a podněcování ke státnímu převratu, protože se podílel na protestních akcích v ukrajinském hlavním městě a prohlásil za svůj cíl impeachment celé Porošenkovy administrativy. Současně je opětovně ve vazbě a vyhlásil hladovku.

 

[Východní Asie]

Kambodža: V uplynulých měsících budí kroky kambodžské vlády značnou mezinárodní pozornost, jelikož byla rozpuštěna poslední opoziční strana CNRP. Premiér Hun Sen, vládnoucí přes 30 let, tak upevnil svou moc před volbami, které proběhnou příští rok. Západní státy apelují na návrat k demokratickým hodnotám a USA zavedly vízová omezení pro osoby zodpovědné za změnu a porušování lidských práv. Kambodža nachází oporu v Číně a podobná opatření a kritika tak přispívají ke sbližování a navyšování čínských investic.

Japonsko: U japonských břehů se objevují severokorejské rybářské lodě, často opuštěné a poškozené nebo s mrtvými těly. S přihlédnutím k eskalaci napětí v oblasti se Japonsko obává, zda se nejedná o špiony KLDR. Během listopadu bylo nalezeno 28 lodí, v porovnání s minulým listopadem je to sedmkrát více. Nicméně pravděpodobně existuje banálnější vysvětlení. S rostoucí severokorejskou poptávkou po rybách jsou rybáři nuceni lovit ve vzdálenějších vodách a čelit čínské konkurenci. Nekvalitní a nespolehlivá plavidla je tak mohou přinést až k japonským břehům.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Česká optická společnost Meopta bude dodávat senzory přímé viditelnosti pro CV90, bojové vozidlo pěchoty vyvíjené britskou zbrojovkou BAE Systems. Dohoda podepsaná na Dnech NATO v Ostravě 2017 zařídila Meoptě (a švédskému SAABu) lukrativní kontrakt pro dodávání těchto systémů klíčových pro vedení palby. Kromě vysoké kvality českých produktů si od této BAE Systems slibují i zlepšení postavení pro svou nabídku prodeje CV90 české Armádě.

Kybernetická bezpečnostNemeckému koncernu Deutsche Telekom sa podarilo objaviť rozsiahly útok na routere čínskej značky Huawei.  Začiatkom týždňa bolo zaznamenané nezvyčajne vysoké množstvo prenesených paketov za hodinu. Odhaduje sa, že zasiahnutých mohlo byt 80 až 100 tisíc routerov. Na začínajúce útoky bol Huawei upozornený už koncom novembra firmou Check Point. Počiatočný útok smeroval z Ruska a následne sa šíril zo serverov v Rusku a Holandsku.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *