Přehled světového dění z uplynulého týdne (50/2018)

[Afrika]

Etiopie: V jižní Etiopii se rozhořely nové násilnosti mezi etnickými skupinami. Nejméně 21 lidí zemřelo a dalších 61 bylo zraněno při současných bojích během posledních dvou dní. Vlna násilí mezi Oromy a dalšími etniky započala v dubnu 2018 ve městě Moyale poté, kdy se premiér Abiy Ahmed, první oromijský premiér v novodobé historii, ujal funkce. Od té doby, bylo ze země donuceno odejít nejméně 5 000 Etiopanů, kteří utekli ze sousední Keni.

Mali: Ozbrojení muži na motocyklech zabili 43 tuarezských obyvatel vesnice ležící 20 kilometrů od města Menaka na severu země. V této části země jsou běžné střety o půdu a vzácnou vodu. Navíc k tomu přispívá špatná bezpečnostní situace, které využívají ozbrojené skupiny k útokům v Mali a v sousedních zemích. Identita útočníků je neznámá, ale spory mezi Tuaregy a pastevci z etnika Fulani si vyžádaly tento rok již několik stovek mrtvých a další tisíce byly donuceny opustit území. Mali je nestabilní zemí od roku 2012, kdy se Tuaregové pokusili získat sever země.                                                                                                                                                                         

[Blízký východ]

Sýrie: Syrské demokratické síly minulý týden vytlačily Islámský stát z poslední městské pevnosti v Sýrii. Jednalo se o město Hajin ve východní provincii Dajr az-Zaur. O tuto pevnost se vedly několikatýdenní intenzivní boje mezi  kurdskými bojovníky, na které naléhaly Spojené státy, aby sem vyslali své síly, a Islámským státem. Jedná se o ofenzívu, která nastala po měsících přerušení intenzivnějších bojů kvůli rozepřím mezi hlavními protagonisty syrského konfliktu, tedy Ruskem a Spojenými státy.

Jemen: Hútijští povstalci a jemenská vláda se ve čtvrtek dohodli na příměří v přístavním městě Hudajda. K příměří přispěla změna postoje Spojených států k saúdské koalici po atentátu na novináře Džamála Chášukdžího. Ovšem poté, co Hútíové opustili přístav Hudejda, napadli blízkou vesnici Al Humainya a donutili místní obyvatele ji opustit.                                                                                                                                                                                              

[Euroatlantický prostor]

Francie: Muž, který 11. prosince zahájil palbu v ulicích Štrasburku, byl 13. prosince ve večerních hodinách dopaden a v přestřelce s policií zastřelen. Cherif Chekatt unikal bezpečnostním složkám celých 48 hodin, a to i přes to, že byl brzy po zahájení útoku postřelen do paže. K útoku se přihlásil Islámský stát, ale prozatím nic nenasvědčuje pravdivosti tohoto tvrzení. Hned 12. prosince přijali Europoslanci jen pár kilometrů od dějiště tragédie novou strategii EU pro boj s terorismem.

USA/NATO: Platnost smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) visí na vlásku. Spojené státy od ní chtějí odstoupit kvůli ruským testům raketového systému Novator 9M729 z mobilních platforem, jelikož ty porušují znění smlouvy. V pátek 14. prosince ředitel ruského oddělení proti šíření zbraní hromadného ničení Vladimir Yermakov pod tlakem amerického ultimáta prohlásil, že ruská strana je připravena k jednání o záchraně smlouvy. Vyloučil však jednostranné inspekce vlastního arzenálu.                                                                                                               

[Západní Balkán]

Kosovo: Kosovský parlament schválil potřebné zákony umožňující vznik pravidelné armády. V pátek minulého týdne proběhlo hlasování o přijetí návrhu tří zákonů, které rozšiřují kompetence Kosovských bezpečnostních sil (KSF) a vytváří legislativní základnu pro jejich přeměnu v regulérní armádu, která by měla čítat 5 000 aktivních vojáků a 3 000 záloh. Pro přijetí zákonů hlasovalo všech přítomných 107 z celkových 120 poslanců, přičemž zbylých 13 nezúčastněných byli zástupci kosovských menšin. Proti vytvoření kosovské armády vystoupilo NATO i EU, nejsilněji však Srbsko, jehož představitelé tento krok považují za porušení rezoluce OSN a v reakci na výsledek hlasování pohrozili případnou vojenskou intervencí.                                                                                                                                                              

[Jižní Asie]

Pákistán: Saúdská Arábie převedla na pákistánskou centrální banku druhou miliardu dolarů jako pomoc v době finanční krize. Po návštěvě pákistánského premiéra Imrana Chána v polovině listopadu se Saúdská Arábie zavázala vypomoci Pákistánu celkem šesti miliardami dolarů v následujících měsících. Pákistánský premiér byl jedním z mála zahraničních státníků, který se zásadní konference v Rijádu, zvané “Davos v poušti”, v polovině listopadu zúčastnil. Většina ostatních hostů účast odřekla v reakci na vraždu novináře Džamála Chášukdžího. Pákistán se dlouhodobě potýká s ekonomickými problémy a to i kvůli čínským půjčkám.

Afghánistán: Ve čtvrtek byla otevřena cesta, jež zemi napojuje na Střední Asii, Kavkaz a má napomoci tamnímu zboží do Evropy. Koridor Lapis Lazuli navazuje provincie Herát a Fajráb na silniční a železniční dopravu v Turkmenistánu a přes Kaspické moře, Ázerbájdžán a Gruzii vede do tureckého Istanbulu. První afghánské kamiony vyrazily se 180 tunami bavlny a sušeného ovoce, jež by se mělo k evropským břehům dostat za 6 – 9 dní. Otevření koridoru je součástí snahy o snížení obchodní závislosti na přístavech v Pákistánu a Íránu. Do Indie funguje nákladní letecká doprava a podobný systém byl v listopadu spuštěn i s Čínou.                                                                                                                                                                                          

[Post-sovětský prostor]

Arménsko: Arménska ústredná volebná komisia zverejnila oficiálne výsledky parlamentných volieb . Podľa očakávaní v nich drvivo  zvíťazil blok premiéra N. Pašinjana: Môj krok (70  %). Na druhom mieste skončilo centristické Prekvitajúce Arménsko nasledované liberálnym Jasným Arménskom. Volebná účasť dosiahla takmer  47 %. Výrazný volebný úspech premiéra Pašinjana sa tak stal predzvesťou pokračujúcich reforiem, ktoré v Arménsku začali po tom ako po protestoch musel v máji odstúpiť nepopulárny prezident S. Sarkisjan. Nová Arménska vláda presadzuje hospodárske reformy a tvrdo bojuje proti korupcii. Predčasné voľby boli pre Pašinjana kľúčové nakoľko sa doteraz nemohol spoliehať na parlamentnú väčšinu.

Ukrajina: Zástupcovia dvoch kľúčových odnoží Ukrajinskej pravoslávnej cirkvi (UPC) (UPC Kyjevského patriarchátu a Ukrajinskej autokefálnej pravoslávnej cirkvi) sa 15. decembri dohodli na vytvorení jednotnej UPC. Na jej čelo bol zvolený metropolita Jepifanij. Niektorí zástupcovia najvýraznejšej odnože – UPC Moskovského patriarchátu sa na procese odmietli zúčastniť.  Zjednotenie UPC je významným míľnikom na ceste k dokončeniu procesu autokefálie (osamostatnenia sa). Proces autokefálie prebieha už niekoľko mesiacov: začal ochotou Konštantínopolu udeliť UPC samostatnosť a  pokračoval zrušením dominancie Moskovského patriarchátu nad UPC.                                                                                                                                                                                                                                            

[Východní Asie]

Austrália: Austrálsky premiér Scott Morrison vyhlásil, že jeho krajina odteraz uznáva západný Jeruzalem ako hlavné mesto Izraela. Dodal, že v budúcnosti tam Austrália okrem ambasády usídli i svoje obranné a obchodné pracovisko. Autority však deklarujú, že kroky budú implementované, až keď bude medzi Izraelčanmi a Palestínčanmi v otázke Jeruzalema dosiahnuté mierové riešenie. Následne sa predpokladá, že Austrália uzná východný Jeruzalem za hlavné mesto Palestíny. Rozhodnutie Austrálie vyvolalo mnohé negatívne ohlasy. Medzi kritikov patrí aj malajzijský premiér Mahathir. Podľa neho žiadna krajina nemá právo vykonať podobný akt.

Filipíny: Filipínsky Kongres schválil predĺženie stanného práva na ostrove Mindanao o ďalších 12 mesiacov. Stanné právo, ktoré bude nanovo trvať do konca roka 2019, Kongres schválil jednoznačnou väčšinou. Juhofilipínsky ostrov Mindanao obýva mnoho islamistických extrémistických skupín. Tým sa pred vyše rokom podarilo obsadiť mesto Marawi, čo malo za následok razantnú vojenskú operáciu filipínskej vlády. Filipínsky prezident Duterte deklaroval, že stanné právo reflektuje serióznu potrebu bojovať proti hrozbe expandovania islamistických extrémistov mimo ostrov. Opozícia predĺženie stanného práva dlhšie kritizuje a argumentuje, že na ostrove už neprebieha žiadny povstalecký boj ani rebélia.                                                                                                                                                                                                 

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Německo a Spojené státy pokračují v jednání o počítačovém modelu potřebném pro německý systém taktické protivzdušné obrany TLVS. Projekt má ambici nahradit systém Patriot. Samotný požadovaný počítačový model, který má mimo jiné schopnost přesně predikovat šanci na sestřelení, je pro efektivní fungování systému kritický. Americká vláda v obavách z vyzrazení citlivých součástí technologie odmítá předat jeho nejvýkonnější verzi. Přijatelné řešení pro Spojené státy představuje poskytnutí méně efektivní verze, či provozování výpočtového modelu pro systém na americké půdě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *