Přehled světového dění z uplynulého týdne (50/2019)

[Afrika]

Niger: V úterý na severozápadě země při hranici s Mali zaútočilo na vojenskou základnu kolem pěti stovek džihádistů. Přerušili komunikační spojení základny a následně zahájili útok s několika vozidly naplněnými výbušninami. Boj pokračoval na základně, kterou krátce obsadili. Při útoku padlo 71 nigerských vojáků a dalších zhruba třicet zůstává nezvěstných. K činu se přihlásil Islámský stát. Jedná se o nejkrvavější útok na nigerskou armádu od roku 2015, kdy džihádisté začali operovat v zemi.

Alžírsko: Ve čtvrtek proběhly prezidentské volby, ve kterých v prvním kole zvítězil Abdel Madžíd Tabbúní. Bývalý premiér za vlády prezidenta Abdelazize Boutefliky získal 58 % hlasů, ale pouze za 40 % volební účasti. Alžířané volby částečně bojkotovali, protože jsou všichni prezidentští kandidáti spjati s režimem, proti němuž od února masivně protestují. Volební den doprovázely násilnosti, řada volebních místností byla zničena nebo blokována. Protestující se v ulicích střetávali s bezpečnostními složkami. Povolební situace zůstává v zemi napjatá.

 

[Blízký východ]

Saudská Arábie: Při vstupu na Rijádskou burzu zaznamenal ropný gigant Saudi Aramco rekordní hodnotu. Státem kontrolovaná ropná společnost se začala obchodovat 11. prosince a její okamžitý růst se zastavil až na maximálně povolených deseti procentech. Tržní kapitalizace společnosti tak překonala všechny přední světové firmyv energetickém sektoru i mimo něj. I přes vstup na burzu zůstává Saudi Aramco pevně v rukou režimu, neboť Rijád prodal jen 0,5% akcií. Společnost patří mezi přední emitenty skleníkových plynů a její úspěšný vstup na burzu může představovat ránu pro mezinárodní klimatické politiky.

Libanon: Víkendové střety s policií a ozbrojenými skupinami napojenými na hnutí Hizballáh vedly ke zranění desítek protestujících. Demonstrace proti korupci a zhoršující se finanční situaci sice vedly k odstoupení premiéra Saada Harírího, v zemi však přesto není klid. Mnoho Libanonců nadále vystupuje proti stávající vládě a požadují nového nezávislého kandidáta. Proti této křesťansko-sunnitské alianci naopak rázně vystoupili libanonští šíité, kteří za vládou s podílem Hizballáhu stojí. Aktuální násilí je vyhrocením dva měsíce trvajících relativně poklidných protestů, a zemi tak hrozí narušení křehké politické rovnováhy.

 

[Euroatlantický prostor]

Česká republika: Minulý týden ministr obrany Lubomír Metnar podepsal smlouvu na nákup dvanácti nových bojových vrtulníků pro Armádu ČR. Vojáci by měli obdržet první stroje v průběhu roku 2023. Jedná se o osm víceúčelových vrtulníku UH-1Y Venom a čtyři bitevní vrtulníky AH-1Z Viper. Ty by měly nahradit dosluhující vrtulníky Mi-24/35. Oba vrtulníky pochází z produkce americké firmy Bell Helicopter a byly zařazeny do služby v roce 2008. V současné době jsou využívány americkou námořní pěchotou.

Spojené království: Ve čtvrtek se uskutečnily předčasné volby do Dolní sněmovny parlamentu. Hlavním tématem voleb se stal podle očekávání brexit. Volby s přehledem vyhrála Konzervativní strana současného premiéra Borise Johnsona se ziskem 365 mandátů. V opozici skončila strana Labouristů vedená Jeremy Corbynem, která si výrazně pohoršila a získala pouze 203 křesel. Významného úspěchu dosáhla Skotská národní strana, která volá po dalším referendu o nezávislost. Úspěch si připsaly také proirské strany, které poprvé v historii porazily loajalistické strany.

 

[Západní Balkán]

Albánie/Chorvatsko/Kosovo/Bosna a Hercegovina: Čtyři balkánské země bojkotovaly úterní ceremoniál k předávání Nobelových cen na protest vůči udělení literární ceny spisovateli Petru Handkemu. Země uvedly, že jejich diplomaté bojkotují udílení Nobelových cen proto, že Handke v 90. letech podporoval Slobodana Miloševiće a popíral válečné zločiny. Obřad rovněž bojkotuje Turecko, Severní Makedonie nevysílá své zástupce, i když svůj postoj neoznačila za bojkot. Několik desítek tisíc lidí rovněž podepsalo online petici a stovky lidí demonstrovalo přímo ve Stockholmu proti Handkeho ocenění.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán/USA: Deník Washington Post se dostal k  428 rozhovorům, které pořídila kancelář Zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR) v rámci sestavování zpráv o poučení z vedení války. Vyjádření přímých účastníků kampaně a osob podílejících se na rekonstrukci země jsou často v příkrém rozporu s oficiálním postojem o úspěšném směřování kampaně. Kritika americké strategie, postupu budování afghánských bezpečnostních složek či nákladů a smyslu vedení konfliktu se do oficiálních zpráv SIGAR dostala jen izolovaně a mnohé z problémů, na něž je upozorňováno již roky, přetrvávají.

Indie: Parlamentem ve čtvrtek úspěšně prošel zákon upravující pravidla pro získání občanství. Zákon dává šanci na získání občanství šesti menšinám ze sousedních států, všechny jsou však křesťanské a nebo hinduistické, nejsou mezi nimi muslimové. Odpovědí na zákon byla rozsáhlá kritika jak ze strany mezinárodních organizací, tak i jednotlivých států a opozičních hnutí. Japonský premiér Šinzo Abe v návaznosti na tento zákon zrušil svou plánovanou nedělní návštěvu Indie. V řadě regionů propukly nepokoje, nejrozsáhlejší v provincii Assam, kde byla nasazena indická armáda. Nacionalistická vláda premiéra Naréndry Modího čelí dlouhodobě kritice za svůj diskriminující přístup k 170 milionové menšině muslimů v zemi.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko/USA/Kanada: Zástupcovia kanadskej, mexickej a americkej vlády podpísali návrh novej obchodnej dohody (USMCA), ktorá má nahradiť severoamerickú dohodu o voľnom obchode (NAFTA) z roku 1994. K tomuto kroku pristúpili po tom, čo predstavitelia demokratov v Snemovni reprezentantov vyhlásili, že súčasnú verziu podporia. Azda finálny návrh dohody ustanovuje pravidlá ochrany pracovnej sily, životného prostredia a duševného vlastníctva, podmienku minimálnej mzdy pre výrobcov automobilov či pravidlá pre elektronický obchod.

Argentína/Bolívia: Len dva dni po nástupe do funkcie udelil argentínsky prezident Alberto Fernández azyl bývalému prezidentovi Bolívie v exile Evovi Moralesovi. Ten po celonárodných protestoch proti údajným podvodom v októbrových prezidentských voľbách rezignoval a 12. novembra odcestoval do Mexika, kde mu bol taktiež udelený azyl. Podľa dostupných informácií však Morales preferoval pobyt v Argentíne, aby sa nachádzal bližšie k Bolívii a udržoval kontakty so svojím Hnutím za socializmus (MAS).

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Ukrajina: Začiatkom týždňa sa v Paríži konal summit tzv. Normandskej štvorky. V rámci summitu došlo k prvému osobnému stretnutiu ruského prezidenta Vladimíra Putina a ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského. Účastníci rokovaní spolu s predstaviteľmi Nemecka a Francúzka zdôraznili potrebu mierového riešenia konfliktu na východe Ukrajiny. Súčasťou tejto iniciatívy majú byť nielen ďalšie rokovania, ale aj výmena zajatcov či stiahnutie vojsk z línie styku. Hoci zúčastnení predstavitelia považujú stretnutie v Paríži za úspešné, nepodarilo sa doriešiť budúce postavenie Donbasu v rámci Ukrajiny ani otázku zabezpečenie rusko-ukrajinskej hranice. V závere summitu lídri podčiarkli potrebu napĺňania Minských dohôd.

Rusko: Horná komora parlamentu schválila zákon o pokutách pre tzv. zahraničných agentov. Pokuta až do výšky 5 miliónov rubľov hrozí pri opakovanom porušovaní zákona. Rusko zákonom reagovalo na  rozhodnutie vlády USA, ktorá označila ruskú spravodajskú televíziu Russia Today za zahraničného agenta. Rusko podľa svojich slov koná recipročne. Kritici sa obávajú, že cieľom zákona je finančne zlikvidovať opozíciu. Podľa nového zákona je totiž termínom zahraničný agent možné označiť nielen médiá, ale aj individiuálnych novinárov či bloggerov.

 

[Východní Asie]

Thajsko: Volebná komisia rozhodla o rozpustení hlavnej opozičnej strany Future Forward Party (FFP). Odôvodnila to tým, že strana porušila volebné právo prijatím pôžičky od svojho predsedu, Thanathorna Juangroongruangkita. Juangroongruangkit to považuje za politicky motivované útoky, ktoré nasledujú po tom, čo pre podobné obvinenia bol on sám v novembri zbavený poslaneckého mandátu. Prípad sa momentálne nachádza na Ústavnom súde. Podporovatelia FFP usporiadali v sobotu najväčšie demonštrácie za posledné roky na podporu lídra a strany a zároveň kritizujúce vládu bývalého generála Prayutha Chan-ochu. Strana považuje voľby z roku 2018 za zmanipulované.

Mjanmarsko/Holandsko: V stredu vystúpila mjanmarská politička Aun Schan Su Ťij pred Medzinárodným súdnym dvorom, kde obhajovala pozíciu svojej krajiny voči obžalobe z genocídy voči Rohingom v roku 2017. Aun Schan Su Ťij vedie mjanmarskú delegáciu na súde a odmietla žalobu zo strany Gambie (podané v mene Organizácie islamskej spolupráce) ako zavádzajúcu a neúplnú. Chce, aby Mjanmarsku bolo umožnené samotne sa postarať o vyriešenie zločinov voči menšine. Väčšina z 800 000 Rohingov, ktorí vlasť opustili, stále zotrváva v utečeneckých táboroch v Bangladéši.

 

[Moderní technologie a Kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Německo uzavřelo kontrakt s firmami Rafael a Atos. Izraelská a francouzská společnost jsou pověřeny vývojem systému tzv. skleněného bojiště. Zásadním konceptem celého projektu je plochá síť, kde všechny prvky mají k dispozici stejné informace. K získávání informačního přehledu jsou využívány bezpilotní letecké systémy a bojová vozidla. Projekt obecné digitalizace bojiště je spojený i s používáním dronových rojů podporující bojová vozidla. K tomu je zapotřebí výrazně zlepšit kapacity například v podobě BNET technologie, která umožňuje získávat data z množství zdrojů pomocí jedné antény.

Kyberbezpečnost: Počítačový systém nemocnice v Benešově byl minulou středu napaden zatím nespecifikovaným ransomwarem. Zdravotnické zařízení bylo útoku ochromeno a nemohlo přijímat pacienty ani provádět vyšetření či naplánované operace. Jak se kryptovirus do systému dostal zůstává nejasné. Na obnově dat, jejichž úspěšné zašifrování potvrdil i NÚKIB, který byl k případu povolán, mohou odborníci pracovat i několik týdnů. Útok znovu poukázal na to, jak špatně jsou podobné instituce, mající k dispozici citlivá osobní data, proti kybernetickým hrozbám zabezpečené. Konkrétně nemocnice v Benešově používala podle registru smluv počítače se systémem Windows XP nebo Vista, tedy verze, u nichž Microsoft už několik let nevydává bezpečnostní aktualizace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *