Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (51/2017)

[Afrika]

Libérie: Národní volební komise oznámila datum, kdy se bude konat odložené druhé kolo prezidentských voleb. Volby se budou konat 26. prosince. Oficiální kampaň obou kandidátů musí skončit již 24. prosince. Oba prezidentští kandidáti, Joseph Boakai a George Weah, získali nejvíce hlasů v prvním kole, uskutečněném již 10. října. Druhé kolo bylo následně pozdrženo Nejvyšším soudem kvůli žalobě na volební podvod, kterou podala Liberální strana, jež skončila jako třetí. Pokud dojde ke klidnému průběhu voleb, půjde o první hladké předání moci za 73 let.

Somálsko: Sebevražedný útočník odpálil výbušninu uvnitř hlavní policejní akademie v hlavním městě Mogadišo. Při explozi bylo zabito 18 policistů a dalších 15 bylo zraněno. K útoku se přihlásila islamistická organizace al-Šabáb. Útočník převlečený v policejní uniformě se odpálil uprostřed davu, když se policisté připravovali na přehlídku. Očekává se, že počet obětí ještě poroste. Al-Šabáb se stal organizací, jejíž útoky jsou v rámci Afriky nejvíc smrtelné. Zároveň se stala větším cílem pro armádu USA, jež znásobila letecké útoky proti jejím bojovníkům.

 

[Blízký východ]

Organizace islámské spolupráce (OIC): Zástupci více jak 50 muslimských států ve středu 13. prosince vyzvali k uznání Východního Jeruzaléma za hlavní město Palestiny. Reagovali tak na uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele americkým prezidentem D. Trumpem. Tento akt mimo jiné označili za důkaz stahování USA z blízkovýchodního mírového procesu. K ochraně práv Palestinců vyzval na summitu OIC také íránský prezident H. Rúhání. Právě vysoce konfliktní vztah Íránu a USA se odráží v dění na Blízkém východě, a to nejen ve vztahu k Izraeli, ale také v Sýrii či Jemenu.

Irák: Hadi al-Amiri, velitel šíitské paramilitární Organizace Badr, vyzval její členy k odloučení od politického křídla a podvolení se velení irácké armády včetně stažení z měst, které jsou pod kontrolou vládních ozbrojených sil. Jedná se o nejsilnější frakci Íránem podporovaných jednotek Hashd al-Shaabi (Lidové mobilizační síly), které se zasadily o poražení Islámského státu v Iráku. Badr mimo jiné otevřeně hlásá svoji loajalitu jak k Iráku, tak Íránu. Spadá to tak do snahy iráckého premiéra H. Abádího sjednotit jednotlivé milice pod jednotné vedení.

 

[Euroatlantický prostor]

Švédsko: Švédska vláda oznámila zriadenie nového vojenského pluku v počte 350 vojakov, prvého od skončenia druhej svetovej vojny. K jeho založeniu dôjde v priebehu budúceho roku na ostrove Gotland v Baltskom mori. Minister obrany Peter Hultqvist odôvodnil toto rozhodnutie zhoršením bezpečnostnej situácie v dotknutej oblasti, kde Rusko v posledných rokoch znásobilo svoje vojenské operácie. Vojenská prítomnosť na ostrove bude teda po 12 rokoch opätovne obnovená.

Srbsko: Prezident Aleksandar Vučić vyhlásil, že krajina by mohla zakúpiť systémy protivzdušnej obrany a minimálne šesť dopravných vrtuľníkov z Ruska. Uviedol tiež, že „Srbsko je na európskej ceste, ale rozdiel medzi Srbskom a ďalšími krajinami v regióne je, že nechceme vstúpiť do NATO“. Belehrad už údajne uvažoval o kúpe protilietadlových raketových kompletov S-300 s dlhým doletom z Bieloruska, ale podľa najnovšieho vyhlásenia by zmluva mohla byť podpísaná s Ruskom. Krajina už teraz disponuje šiestimi ruskými stíhačkami MiG-29.

 

[Jižní Asie]

Indie: Premiér Narendra Módí uvedl do provozu útočnou ponorku INS Kalvari. Jedná se o první z šesti plánovaných ponorek třídy Scorpène. INS Kalvari je společným projektem státních Mazagon Dock Shipbuilders Ltd. a francouzské firmy DCNS. V rámci nákupu proběhl také transfer technologií, takže mohla být ponorka zkonstruována přímo v Indii. Pro indické námořnictvo to znamená získání první ponorky po sedmnácti letech. Nákup proběhl již v roce 2005 a cena byla přibližně 500 milionů dolarů. Konstrukce ponorky přímo v Indii odkazuje na vládní politiku, jejímž cílem je přinést do země práci a technologie, namísto využití cizích výrobních zařízení.

Pákistán: Rusko nebude klást překážky pákistánskému členství ve Skupině jaderných dodavatelů (NSG). V Islámábádu to na páteční konferenci o odzbrojení, non-proliferaci a strategické stabilitě řekl první náměstek ruského velvyslanectví Pavel Didkovský. Zdůraznil možnost vytvoření kritérií, která by umožnila do NSG vstoupit i státům, jež nejsou členy NPT. Pochválil také Pákistán za politiku kontroly exportu, jež je v souladu s mezinárodním režimem, a dodržování moratoria na jaderné testy. Pákistánští řečníci zdůraznili snahu Islámábádu o strategickou stabilitu,  ochotu k dialogu a nutnost ukončení závodů ve zbrojení, z nichž viní Indii.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Americký soud odsoudil dva synovce venezuelské první dámy k osmnácti letům vězení za pašování drog z Venezuely do USA. Muži byli zatčeni na Haiti v roce 2015 americkou zpravodajskou službou DEA. Podle žalobců se odsouzení snažili pašováním kokainu vydělat 20 milionů dolarů, které měly pomoci jejich rodině zůstat u moci. Vinnými byli shledáni již v listopadu 2016, krátce po tom Maduro označil jejich odsouzení jako příklad amerického imperialismu.

Mexiko: Ministerstvo vnitra, Národní ženský institut a organizace OSN Ženy vydaly zprávu, podle které se za posledních deset v Mexiku rapidně zvýšil počet vražd, při kterých byly oběti ženy. Za 32 let bylo v Mexiku zabito 52 210 žen – třetina z toho v posledních šesti letech. Za minulý rok tvořily ženy 12 procent obětí, v některých státech dokonce 16. Studie také ukazuje, že minulý rok bylo 41 procent zabito mimo jejich domov.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/Sýrie: Prezident Putin uskutečnil krátkou návštěvu v Sýrii, kde oznámil začátek stažení ruských vojsk ze země. Oznámení Putin pronesl na letecké základně Hmímím vedle města Latákie, kde jsou od září 2015 rozmístěna ruská letecká vojska, oficiálně bojující proti tzv. Islámskému státu na straně syrské vlády, občas ovšem zasahují i proti silám syrské opozice. Podle Putina ale nebudou stažena všechna ruská vojska, ale jejich „významná část“, zároveň letecká základna Hmímím a námořní základna v Tartúsu budou fungovat i nadále.

Kazachstán: V kazašském městě Šachtinsk se zhruba 700 horníků odmítlo vrátit na povrch z úhelných dolů v rámci stávky. Tito horníci jsou zaměstnanci firmy ArcelorMittal Temirtau, dceřiné společnosti světového výrobce oceli ArcelorMittal, která provozuje osm úhelných dolů v Karagandské oblasti. Požadovali zvýšení svých platů o 100 % a garantovaný odchod do důchodu v padesáti letech. Stávka začala v pondělí 11. prosince a horníci strávili v dolech další tři noci. Část stávkařů z dolů vyšla 13. prosince, ostatní pak 14. prosince po tom, co místní vláda označila stávku za nelegální. Oblastní administrace oznámila, že horníci nebudou za „nelegální“ stávku trestáni, jejich platy budou zvýšeny o 30 % a pracovní smlouvy přezkoumány.

 

[Východní Asie]

Čína/Južná Kórea: Juhokórejský prezident Mun absolvoval štvordňovú návštevu Číny, ktorej cieľom mala byť „normalizácia“ vzťahov medzi Pekingom a Soulom. Vzájomné vzťahy krajín výrazne narušilo nasadenie amerického obranného systému THAAD a vojenské aktivity Južnej Kórey s USA v regióne. Kľúčovým bodom návštevy bolo bezpochybne napätie na Kórejskom polostrove a znepokojujúci vývoj v súvislosti so Severnou Kóreou. Soul a Peking sa zaviazali, že posilnia vzájomnú komunikáciu, dôveru a spoločné mierové úsilie v regióne. Reálny význam a úspechy rokovaní sú otázne, nakoľko obe krajiny stále rozdeľujú odlišné záujmy, preferencie a vzťahy neprieč východnou Áziou.

Malajzia: Malajzijská politická strana PEKIRA deklarovala, že rozbehne kampaň cielenú na bojkot izraelských produktov a obchodných aktivít v krajine. Ekonomicky angažujúca sa strana avizovala úmysel v dôsledku rozhodnutia USA uznať Jeruzalem za hlavné mesto Izraela. Majoritne moslimská Malajzia tradične podporuje palestínsku stranu v rámci dlhotrvajúceho izraelsko-palestínskeho konfliktu. Malajzijský premiér Razak sa dokonca zúčastnil samitu Organizácie islamskej spolupráce v Turecku, kde členovia následne uznali východnú časť Jeruzalema za hlavné mesto Palestíny.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Prototypy ruského stíhacího letounu Su-57 poprvé odstartovaly s novými motory Izdělije 30. Tento motor má disponovat plně digitálním ovládáním, vektorovaním tahu a schopností dosáhnout nadzvukové rychlosti bez přídavného spalování (supercruise). Má se tak přinejmenším vyrovnat motorům Pratt & Whitney YF119 pohánějící americký letoun F-22 Raptor, a vrátit Rusko na světovou konstrukční špičku. Je však třeba si uvědomit, že Američané touto testovací fází prošli již v devadesátých letech a F-22 plně vstoupil do služby již v roce 2005.

Kybernetická bezpečnost: Jižní Korea oznámila, že severokorejští hackeři stojí za útoky na směny kryptoměn. Hackerům se podařilo získat kryptoměnu, která nabývala hodnoty kolem 152 milionů korun. V současnosti hodnota rapidně roste a nachází se kolem 1,8 miliardy korun. Mimoto získali přístup k osobním informacím na 36 000 účtech v Bithumb, Youbit a Coinis a dalších. Tyto útoky probíhaly průběžně během celého roku 2017. K získání informací využívaly především phishingové e-maily.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *