Přehled světového dění z uplynulého týdne (51/2019)

[Afrika]

Alžírsko: Novým prezidentem země byl jmenován Abdelmadjid Tebboune, bývalý premiér, jež sám sebe považuje za reformátora. Zvolen byl ve volbách konaných na začátku prosince, v nichž obdržel 58 procent hlasů. Opozice tyto volby označila za šarádu, která má za cíl udržet vládnoucí elitu u moci. Protestující sami sebe nazývají Hirak (Hnutí) a během voleb pořádali protesty a stávky, které paralyzovaly některá města, v důsledku čehož dorazilo k urnám jen 40 procent voličů.  Armáda volby viděla jako nejlepší způsob, jak nastolit politickou stabilitu.

Eswatini: Policie v zemi, dříve známé jako Svazijsko, zatkla opoziční leadery a aktivisty. Mezi zadrženými je i představitel největší opoziční strany a několik dalších politiků. Policie podnikla razie v jejich domech a sídlech politických stran. Operace se uskutečnily na základě toho, že od minulého roku vzrostl hněv vůči současnému absolutistickému králi Mswetimu III. Během roku se uskutečnilo mnoho protimonarchistických demonstrací, přičemž některé z nich byly i násilné.

 

[Blízký východ]

Turecko/Sýrie: Prezident Recep Erdogan v neděli prohlásil, že Evropská unie nemůže zvládnout příliv nadcházející uprchlickou vlnu ze Sýrie. Učinil tak mimo jiné i kvůli pokračujícím bojům v syrské provincii Idlíb, která je jednou z posledních bašt islamistické opozice. Desetitisíce lidí podle Erdogana míří k tureckým hranicím a Ankara nebude schopna se o všechny postarat, zapojit se  podle něj budou muset i evropské země. V pátek Rusko a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která měla zajistit dodávky humanitární pomoci na dalších 12 měsíců z Turecka a Iráku, ruský návrh na zapojení pouze tureckých hraničních přechodů taktéž neprošel. Humanitární pomoc tak skončí za tři týdny.

Izrael: Premiér Benjamin Netanjahu v neděli obvinil Mezinárodní trestní soud z podjatosti a antisemitismu. Reagoval tak na slova hlavní prokurátorky, Fatou Bensud, která prohlásila, že má v plánu začít vyšetřování ohledně válečných zločinů na palestinských územích, v Pásmu Gazy, Západním břehu Jordánu a Východním Jeruzalémě. Případná obvinění by se mohla dotýkat jak Izraelců, tak Palestinců. Izraelskými médii je však akcentována pouze první možnost. Izrael tato území získal v Šestidenní válce v roce 1967.

 

[Euroatlantický prostor]

Itálie: Ve čtvrtek 19. prosince bylo v zemi zatčeno na 334 lidí v souvislosti s bojem proti zločinecké organizaci ‚Ndrangheta. Mezi zatčenými je šéf italské policie a bývalý poslanec Berlusconiho strany. K zatýkáni docházelo nejen po celé Itálii, ale také Německu, Švýcarsku a Bulharsku. Bylo také zabaveno na 15 milionů eur. Celkově je v případu vyšetřováno 416 lidí pro podezření ze zločinného spiknutí, vražd, vydírání, či praní špinavých peněz. Podle státního prokurátora Nicola Gratteriho jde o největší případ vyšetřování mafie od procesu v Palermu (1986-92).

USA: V pátek 20. prosince stvrdil Donald Trump svým podpisem vznik Space Force – šesté složky amerických ozbrojených sil, která má na starost oblast vesmíru. Ten je podle prezidenta Trumpa životně důležitý a označil ho za „nejnovější bojiště“. Jako velitel Space Force byl zvolen gen. Jay Raymond. Jeho personál bude rekrutován z řad Velitelství vesmírných vzdušných sil, které za tuto doménu zodpovídalo doposud, ale nebylo autonomním článkem amerických ozbrojených sil. Podle Raymonda má být Space Force „štíhlá a obratná,“ přičemž zdůraznil důležitost spolupráce se vzdušnými silami.

 

[Západní Balkán]

Albánie: Poslanci ve středu přijali kontroverzní mediální zákony, které mají oslabit mediální svobodu v zemi. Stalo se tak i přes námitky Evropské komise a dalších orgánů, jejichž výzvy a protesty místních i mezinárodních organizací nepřesvědčili albánského premiéra Ediho Ramu, aby  od balíčku mediálních zákonů odstoupil. Zákony předpokládají vytvoření orgánu státní správy, který bude posuzovat obsah online médií.  Ráma, který se dlouho snažil mít pravomoc trestat webové stránky, se nepokoušel skrývat, že mu jde o to mít pravomoc nařídit webovým stránkám, aby stahovaly zprávy, které podle něj obsahují pomlouvačná obvinění.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Bojovník Talibánu, který se infiltroval do afghánské armády v provincii Ghazní během noci na 15. prosince zabil minimálně 23 mužů své jednotky. Následně přejel se zásobami munice a zbraní v Humvee k Talibánu. Napadená jednotka patřila k takzvané Afghánské teritoriální armádě, skrze kterou si afghánská vláda dělá naděje na lepší kontrolu území získaných od Talibánu. Zatím má tato vojenská složka kolem sedmi tisíc příslušníků, obvykle jsou její příslušníci verbovaní z oblastí jen nedávno osvobozených od Talibánu.

Indie: Rozsáhlé protesty proti novému zákonu o občanství, který dává šesti minoritám z Pákistánu, Afghánistánu a Bangladéše možnost získat státní občanství, pokračují. Hlavním důvodem sporů je fakt, že žádná z menšin není islámská a vláda Narendry Modího je obviňovaná z udílení občanství na základě náboženství, což je protiústavní. Proti zákonu protestují muslimové, kteří tvoří se 170 miliony největší indickou menšinu a opozici. Ústavní soud odmítl využít možnosti okamžitě zastavit implementaci zákona, ale prohlásil, že se bude jeho ústavnosti věnovat v dalším slyšení příští měsíc. V některých městech vláda dokonce přikročila k omezení internetového připojení, aby dostala protesty pod kontrolu.

 

[Latinská Amerika]

Argentina: V sobotu schválil argentinský Senát legislativní balíček nouzových ekonomických reforem, které mají pomoci zemi snížit chudobu a inflaci a navýšit ekonomický růst. V rámci tohoto zákona o „sociální solidaritě a produkční reaktivaci“ chce vláda zvýšit daně z vývozu zemědělských produktů (zejména pšenice a kukuřice na 15 procent z 12 procent a sójové boby) a zdanit zahraniční aktiva držená v zahraničí. Reformy mají za cíl dokázat, že Argentina je na dobré cestě k udržitelnému růstu a rozvoji.

Honduras: V pátek bylo v honduraské věznici zabito více než 18 vězňů a dalších 16 zraněno, a to v důsledku války gangů. Jedná se o jeden z nejhorších násilných činů v zemi.  Již o dva dny dříve vyhlásila vláda stav nouze ve vězeňském systému, kvůli obrovské vlně násilí, která se ve věznicích objevila. Honduraské věznice jsou přeplněné a znepřátelené gangy bojují o nadvládu nad institucemi. V důsledku této události přenesla vláda kontrolu na bezpečnostní složky, které nyní dohlížejí na pořádek ve věznicích.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Vo štvrtok došlo v centre Moskvy k teroristickému útoku. Podľa dostupných informácií zaútočil 39 ročný Jevgenij Manurov na sídlo ruskej tajnej služby FSB pričom zabil jedného príslušníka ochranky sídla FSB a ďalších 5 osôb zranil. Podľa svedkov mal útočník vykrikovať heslá Islamského štátu. O útoku bol informovaný aj ruský prezident Putin. Podľa ruských médií bol útok na sídlo FSB poslednou kvapkou a Kremeľ má pripravenú reformu tajnej služby, ktorá má zefektívniť jej činnosť.

Rusko/Ukrajina: Tento týždeň došlo za výrazného prispenia Európskej komisie k dohode medzi Ruskom a Ukrajinou ohľadom dodávok plynu. Boli tak zažehnané starosti európskych spotrebiteľov, ktorí sa obávali novoročného prerušenia dodávok plynu z Ruska do Európy. Na základe novej dohody z Berlína bude nielen garantované pokračovanie tranzitu plynu cez Ukrajinu, ale dôjde tiež k urovnaniu vzájomných nárokov. Gazprom sa zaviazal zaplatiť Ukrajine 2,9 miliardy dolárov  výmenou za čo Kyjev stiahne zvyšné žaloby voči Rusku.

 

[Východní Asie]

Japonsko/Irán: V piatok iránsky prezident po devätnástich rokoch navštívil Japonsko. Hassan Rúhaní sa stretol s premiérom Šinzóm Abem, pričom jeho hlavnou snahou bolo získať diplomatickú podporu pre pokračovanie iránskej jadrovej dohody z roku 2015. Japonsko patrí k dlhoročným odoberateľom iránskych ropných produktov. Rúhání následne v nedeľu zverejnil vyhlásenie, v ktorom vítal rozhodnutie Japonska nezapojiť sa do plánovanej námornej operácie v Perzskom zálive vedenej Spojenými štátmi. Japonsko namiesto nej plánuje vlastnú námornú operáciu zaisťujúcu bezpečnosť prepravy v Arabskom mori, do ktorej chce nasadiť torpédoborec a lietadlo.

Malajzia: V Kuala Lumpur sa vo štvrtok konal samit krajín s moslimskou väčšinou obyvateľstva (Kuala Lumpur Summit). Samitu hostenom malajským premiérom Mahathirom Mohamadom sa zúčastnili delegáti z 52 krajín vrátane hláv štátov Iránu, Turecka či Kataru. Samitu sa však nezúčastnili lídri Indonézie, Saudskej Arábie ani Pakistanu, čo naznačuje štiepenie moslimskej jednoty. Mahathir v prejave označil moslimský svet „v stave krízy“ a zmietajúci sa v neustálych konfliktoch. Bojkot samitu zo strany niektorých štátov je možné vnímať ako obavu, že môže predstavovať konkurenciu Organizácii islamských štátov. V tej má najvýznamnejšie slovo Saudská Arábia.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spoločnosť Lockheed Martin vybrala firmu Aerojet Rocketdyne, aby poskytla raketový motor na tuhé palivo pre nadzvukovú raketu určenú pre americké letectvo. Zadanie zákazky vo výške 81,5 milióna dolárov má podporiť úsilie spoločnosti Lockheed pri vytváraní zo vzduchu odpaľovanej strely, dosahujúcej rýchlosť Mach 5. Spoločnosť bola najatá letectvom USA v apríli 2018 na navrhnutie a zhotovenie prototypu nadzvukovej rakety v rámci programu Hypersonic Conventional Strike Weapon.

Kyberbezpečnost: Ransomware útoky byly letos na vzestupu. A spolu s nimi i počet společností, které výkupné za ukradená a zašifrovaná data byly ochotny zaplatit. V roce 2018 se podle mezinárodního reportu SentinelOne rozhodlo přistoupit na podmínky útočníků a zaplatit alespoň jedno výkupné na 45 procent amerických napadených firem. To otevírá debatu, zda zvyšující se počet ransomware útoků nesouvisí s rozmachem odvětví kybernetického pojištění (cyber insturance), jež může platby výkupného pokrývat. Kromě počtu samotných útoků se totiž zvyšuje i průměrná částka, kterou útočníci po napadeném subjektu za data požadují. V současnosti se hodnota trhu s kyber pojištěním odhaduje na více než čtyři miliardy dolarů a odborníci se shodují, že v roce 2020 dál poroste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *