Přehled světového dění z uplynulého týdne (6/2019)

[Afrika]

Středoafrická republika: V tomto týdnu došlo k podepsání mírové dohody mezi vládou a rebelskými skupinami. Dohoda obsahuje ustanovení o vytvoření smírčí komise, jež má být ustanovena do devadesáti dní. Dále mají být vytvořeny společné bezpečnostní hlídky, které mají být složeny z příslušníků armády a ozbrojených skupin po dobu dvou let. Současná dohoda je již osmým pokusem během šesti let k nastolení míru v zemi, avšak zatím nebyla podepsána všemi stranami konfliktu. Kromě prezidenta Faustina-Archange Touadery ji v hlavním městě Bangui podepsali někteří vůdci milic.

Tunisko: Soud odsoudil desítky lidí za útoky z roku 2015. Ty se staly na pláži Sousse a v Národním muzeu Bardo a vyžádaly si na šedesát obětí, z nichž mnozí byli zahraniční turisté. Za to bylo odsouzeno sedm obviněných k doživotním trestům. Další dostali tresty od šesti měsíců až po šestnáct let a desítky zbylých obviněných byly nakonec zproštěny viny. Oba útoky byly úzce propojeny a stojí za nimi teroristická organizace Islámský stát Iráku a Levanty. Desítky obviněných zároveň čelily dvěma odděleným soudním procesům.

[Blízký východ]

Sýrie: Vůdce Islámského státu (Daeš) Abú Bakr Baghdádí unikl na začátku ledna puči ze strany zahraničních bojovníků organizace. Za pokusem stojí pravděpodobně Abú Muat Džazajrí, na jehož hlavu byla vypsána odměna. Ačkoliv byl za mrtvého prohlášen již několikrát, Baghdádímu se nadále daří skrývat před odhalením, tentokrát uprchl do pouště s pomocí svých bodyguardů. Dle posledních zpráv se skrývá na východě Sýrie v provincii Deir ez-Zor, která se v posledních týdnech stala posledním útočištěm organizace při ofenzivě ze strany vládních vojsk a Syrských demokratických sil (SDF).

Libanon/Sýrie: Hassan Nasralláh, vůdce teroristické organizace Hizballáh, ve středu vyzval vládu ke spolupráci s Íránem hlavně po vojenské stránce. Nasralláh chce udělat libanonskou armádu nejsilnější v regionu. O den později představil Izrael důkazy o existenci budování továrny na přesně naváděné střely na území Sýrie pro potřeby Hizballáhu. Hizballáh má v současnosti zhruba třetinu postů v libanonské vládě, tisíce jeho bojovníků jsou nasazeny v Sýrii jako íránské proxy milice a jeho základny jsou nejčastějšími cíli izraelského letectva v Sýrii.

[Euroatlantický prostor]

Kosovo: Americký veľvyslanec kritizoval kosovskú vládu kvôli zamestnaniu bývalého dôstojníka Kosovskej oslobodzovacej armády obvineného z vojnových zločinov ako poradcu predsedu vlády. Sylejman Selimi odsúdený na sedem rokov za zločiny spáchané ním a jeho jednotkami v rokoch 1998-99 sa stal poradcom premiéra Ramusha Haradinaja len niekoľko dní po tom, ako bol prepustený z väzenia. Veľvyslanec USA, Philip S. Kosnett, vyzval lídrov všetkých kosovských strán, aby prestali s podporou takýchto osôb.

Francúzsko/Taliansko: Zástupca talianskeho premiéra Luigi di Maio sa počas neohlásenej návštevy Paríža stretol s protivládnymi aktivistami z hnutia „žlté vesty“ a v liste pre francúzsky denník Le Monde obvinil ľavicové aj pravicové francúzske vlády posledných rokov z presadzovania ultraliberálnej politiky. Tieto činy viedli k najväčšiemu diplomatickému sporu medzi Francúzskom a Talianskom od druhej svetovej vojny. Protesty v uliciach francúzskych miest pokračujú už 13. víkend, do potyčiek prerastali najmä v Paríži.  Ministerstvo vnútra odhaduje účasť na 16 tisíc osôb, polícia až na viac jako 21 tisíc.

[Západní Balkán]

Makedonie: Podepsáním přístupového protokolu s NATO uskutečnila Makedonie velký krok směrem k plnému členství v Severoatlantické alianci. Středeční setkání velvyslanců Severoatlantické aliance s ministrem zahraniční Makedonie znamená zahájení zdlouhavého ratifikačního procesu ve všech 29 parlamentech členských zemí aliance, po níž se Makedonie stane plnohodnotným členem s volebním právem. Makedonie vstoupí do aliance pod novým jménem Republika Severní Makedonie, což upravuje nedávná dohoda se sousedním Řeckem, kdy právě spory o název byly dlouhodobě překážkou začlenění Makedonie do aliance.

[Jižní Asie]

Afghánistán: V Moskvě se 5. a 6. února sešli zástupci Afghánské opozice a Tálibánu. Na jednání, jež organizovala afghánská diaspora, byli přítommi i bývalý prezident Karzaj a bezpečnostní poradce prezidenta Gháního Haníf Atmar, který v srpnu rezignoval. Panovala shoda na spektru otázek včetně respektu k ústavě a ženským právům na úrovni šarí’y a afghánských tradic. Další setkání se má konat do měsíce. Vláda se od závěrů distancovala s tím, že nemají žádnou legitimitu, a stěžovala si v OSN na účast těch členů Tálibánu, na které je uvalený zákaz cestování.

Bangladéš: Nejvyšší velitel bangladéšské armády Aziz Ahmed po schůzce se svým saúdským protějškem v pondělí prohlásil, že Bangladéš a Saúdská Arábie spolu ve čtvrtek 14. února uzavřou novou dohodu o vojenské spolupráci. V rámci dohody se má přibližně 1800 bangladéšských vojáků přesunout na jemensko-saúdskou hranici a pomoci při jejím odminování. Bangladéšská armáda přišla také s návrhem zapojení jejích vojenských inženýrů do civilních projektů a nebo spolupráci mezi vojenskými doktory obou zemí v rámci mise. Obě strany vyjádřily přání posilovat sbližování obranných sektorů i v budoucnu.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Podle definitivních údajů komise se prezidentských voleb v zemi zúčastní 44 kandidátů. Patří mezi ně současný prezident země Petro Porošenko. Průzkumy veřejnosti uvádějí, že jeho nejbližšími konkurenty budou bývalá premiérka J. Timošenko a komik V. Zelenskij. Porošenkův volební program prosazuje mj. integraci do EU a vstup do NATO. Volby proběhnou 31. března, jejichž vítěz se stane prezidentem země na pětileté období.

Rusko/Bulharsko/Velká Británie: Třetí agent podezřelý z atentátu na S. Skripala operoval v Bulharsku v roce 2015 a mohl se podílet na smrti tamního podnikatele E. Gebreva. Skupina Bellingcat zveřejnila nový report, podle kterého se útoku zúčastnil třetí ruský špion, který do balkánské země vycestoval pod jménem Sergej Fedotov. Údajně strávil několik dní v hlavním městě, kde kontaktoval své spolupracovníky brzo před smrtí Gebreva. Podle výsledků vyšetřování zemřel Gebrev na otrávení neznámou látkou. V souvislosti s kauzou Skripal se mohlo jednat o jed typu Novičok.

[Východní Asie]

Austrálie: Minulý pátek se pokusili hackeři dostat do počítačové sítě australského parlamentu. Na základě dosavadního vyšetřování se zdá, že nebyla ukradena žádná data. Bezpečnostní agentury se zaměřují na prošetření možnosti, zda se jednalo o útok cizího státního aktéra. Kromě Číny, která se dlouhodobě snaží ovlivňovat australskou politiku, jsou možnými podezřelými Írán, Severní Korea nebo Rusko. Útok mohly motivovat nadcházející parlamentní volby, nicméně pro takové tvrzení neexistují důkazy a nikdo nebyl oficiálně obviněn.

Myanmar: Facebook zakázal působení čtyř povstaleckých skupin na své sociální síti, konkrétně se jedná o Arakanskou armádu, Kachinskou nezávislou armádu, Armádu myanmarské národně demokratické aliance a T´angskou národně osvobozeneckou armádu. Tyto skupiny nepodepsaly s vládou mírovou dohodu a dochází k občasným střetům s myanmarskou armádou. Facebook dlouhodobě čelil kritice kvůli nedostatečnému úsilí při prevenci šíření násilného a nenávistného obsahu, které eskalovalo spolu s myanmarským konfliktem. Od minulého srpna došlo k navýšení snah a odstranění stovek účtů a stránek – například byly zrušeny účty generálů obviněných z tvrdých zásahů proti Rohingům.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spojené státy plánují zakoupit několik baterií izraelského systému protivzdušné obrany Iron Dome. Ten je společně s David’s Sling a Arrow 3 součástí vícevrstvého komplexu izraelského protivzdušné obrany, kde zajišťuje zneškodňování taktických raket a dělostřeleckých projektilů. Americká armáda tímto krokem prozkoumává možnosti pro větší akvizici. Šlo by o další případ nákupu izraelského hi-tech vojenského materiálu Spojenými státy z poslední doby. Příkladem mohou být systémy aktivní ochrany Trophy pro tank M1 Abrams a Iron Fist pro vozidla M2 Bradley.

Kyberbezpečnost: Spoločnosť Huawei požiadala Národný úrad pre kybernetickú a informačnú bezpečnosť (NÚKIB), aby zrušil alebo aspoň upravil varovanie pred jej technológiami, ktoré úrad vydal v decembri minulého roku. V liste, ktorý bol adresovaný úradu ale aj vláde, spoločnosť tiež upozornila, že je pripravená podniknúť právne kroky kvôli porušeniu medzinárodnej zmluvy o ochrane investícii, ktorú podpísala Česká republika a Čína v roku 2006. Podľa hovorcu Radka Holého úrad komunikuje so spoločnosťou písomne a na list odpovie v rovnakej forme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *