Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (7/2018)

[Afrika]

Jihoafrická republika: Dlouholetý prezident JAR Jacob Zuma rezignoval na svou funkci. Novým prezidentem se tak stal jeho rival Cyril Ramaphosa, jihoafrický milionář a od konce roku 2017 také lídr vládnoucí strany African National Congress (ANC). Odstoupení Zumy předcházela kampaň ANC, jež požadovala jeho odvolání kvůli vážným obviněním z korupce. K rozhodnutí rezignovat dospěl Zuma poté, co mu ANC pohrozil hlasováním o nedůvěře, ke kterému mělo dojít ve čtvrtek. Exprezident prohlásil, že se vzdává funkce, neboť nechce stranu nadále rozdělovat, popírá však veškerá obvinění.

Nigérie: Stovky lidí podezřelých z napojení na Boko Haram byly v pondělí postaveny před soud. Pokračuje tak doposud největší nigerijské vyšetřování islamistického povstání na severovýchodě země, kde má skupina Boko Haram na svědomí přes 20 tisíc mrtvých a 2 miliony uprchlíků. Zatímco dříve byla soudní slyšení vedena v tajnosti a čelila tak ostré kritice, nejnovější procesy probíhaly veřejně. Výsledkem řízení bylo odsouzení 45 obžalovaných, dalších 468 podezřelých se naopak dočkalo zproštění obžaloby.

 

[Blízký východ]

Írán: Írán během vojenské přehlídky k 39. výročí islámské revoluce odhalil balistické rakety, které jsou schopné nést jaderné zbraně. Tyto rakety jménem „Quadr H“ mají údajně dosah 2 000 km a jsou schopné zasáhnout Izrael či americké vojenské základny v oblasti Perského zálivu. Podle dostupných informací se zdá, že se jedná o podobné technologie, které používá Severní Korea. Přehlídka se shodou okolností konala den poté, co Izrael sestřelil íránský bezpilotní letoun. Dron byl sestřelen helikoptérou AH-64 Apache blízko izraelského města Beit She’an. Technologicky vycházel z amerického dronu RQ-170 Sentinel, který byl Íránem ukořistěný v prosinci roku 2011.

Egypt: Egyptské ozbrojené složky zabily 53 islámských povstalců a zatkly přes 680 lidí v týden trvající operaci na Sinajském poloostrově. Rovněž bylo zabaveno více než 1000 kg výbušnin a odhaleno na 378 úkrytů povstalců. Jedná se o reakci na listopadový teroristický útok, jehož cílem byla súfická mešita na sinajském poloostrově. Při tomto útoku zemřelo více než 300 lidí. Této operace, která začala v pátek 9. února a skončila další týden ve čtvrtek, se účastnily jednotky armády, námořnictva, letectva, které provedlo víc než 100 náletů, a policie.

 

[Euroatlantický prostor]

Nemecko: Uplynulý víkend sa uskutočnil 54. ročník Mníchovskej bezpečnostnej konferencie, ktorá je jedným z najvýznamnejších svetových fór v oblasti obrany a bezpečnosti. Hlavnými témami boli budúca úloha Európskej únie ako svetového hráča a jej vzťahy s Ruskom a USA, ohrozenie medzinárodného liberálneho poriadku, konflikty na Blízkom východe a politický vývoj v oblasti subsaharského Sahelu. Konferencie sa zúčastnili napríklad britská premiérka Theresa Mayová, generálny tajomník OSN António Guterres, minister obrany USA či ministri zahraničných vecí Ruska, Iránu a Turecka.

USA: Podľa dokumentov Pentagonu by mal budúcoročný fiškálny rozpočet Donalda Trumpa dosahovať výšku 686 miliárd dolárov. Suma by mala zabezpečiť zvýšenie platu vojakov o 2,6 percent, nákup vojenskej techniky v podobe stíhačiek, lodí a munície alebo doplniť financie do nukleárnej triády a protiraketovej obrany. Plán výdavkov na obranu sa síce nezhoduje s rozpočtovou dohodou vyjednanou minulý týždeň v Kongrese, ale ponúka prehľad vojenských priorít administratívy pre budúci rok.

 

[Jižní Asie]

Indie: Předseda vlády Naréndra Módí se sešel s íránským prezidentem Hasanem Rúháním. Oplatil tak návštěvu Módího v Teheránu z roku 2016. Vztahy obou zemí jsou dlouhodobě stabilní i přes nedávné sblížení Indie s íránským úhlavním rivalem, Státem Izrael. Hlavní náplní jednání byla dohoda o pronajmutí přístavu Shahid Beheshti, který je součástí přístavního komplexu Chabahar. Smlouva o pronájmu byla uzavřena na 18 měsíců. Tento sponzorovaný přístav přijde Indii na 85 milionů dolarů, avšak umožní novou trasou obejít Pákistán a navázat nové ekonomické vztahy s Íránem či Afghánistánem. Zajímavostí je vzdálenost pouze 90 kilometrů od Čínou financovaného přístavu Gwadar v Pákistánu.

Afghánistán: Mezinárodní trestní soud (ICC) podle agentury AP shromáždil mezi listopadem a lednem 1,17 milionu výpovědí osob, které se považují za oběti válečných zločinů. Za jejich pachatele jsou kromě skupin jako Tálibán nebo tzv. Islámský stát označeny jak afghánské, tak mezinárodní bezpečnostní složky stojící na straně vlády. Vysoké číslo je zapříčiněno teroristickými útoky a bombardováním, jež mají velké počty obětí. Podstatnou roli hraje také frustrace Afghánců, kteří nevěří v dosažení spravedlnosti na národní úrovni a doufají, že ICC se vypořádá se zločiny, jež by mohly zůstat nepotrestány výměnou za mírové urovnání situace v zemi.

 

[Latinská Amerika]

Brazílie: Brazilský prezident Michael Temer podepsal v pátek rozhodnutí o převzetí kontroly nad bezpečností Ria de Janeira armádou. Důvodem je eskalace násilí v době světově největšího karnevalu. Právě v tomto období prudce narostly masové krádeže či aktivity gangů. Naposledy armáda převzala kontrolu nad městem při loňských Olympijských hrách. Rozhodnutí platí okamžitě a má trvat do konce roku.

Mexiko: Americký federální soud ustanovil termín soudu nejznámějšího mexického drogového barona známého jako El Chapo. Ten se bude konat 5. září tohoto roku. El Chapo byl zadržen v lednu 2016, z mexického vězení se mu však podařilo uniknout. Policie ho později dopadla v roce 2017, kdy byl deportován do vězení v New Yorku. Odsouzen je za pašování drog, jako je kokain, metanfetamin či heroin jako vůdce kartelu Sinaola. V případě soudu El Chapa nebudou veřejnosti známé identity členů poroty kvůli zachování bezpečí.

 

[Post-sovětský prostor]

Ukarjina/Polsko: Ukrajinské orgány začiatkom týždňa zatkli a deportovali bývalého gruzínskeho prezidenta a neskoršieho gubernátora Odesy Michaila Saakašvilliho späť do Poľska.  Bývalý vrcholný predstaviteľ Gruzínska pôsobil od roku 2015 ako spolupracovník prezidenta Petra Porošenka, postupne sa však vypracoval na jedného z jeho kritikov. V septembri 2017 sa Saakašvilli po odobraní ukrajinského občianstva ilegálne dostal na územie Ukrajiny, kde pokračoval vo svojej politickej činnosti. Ukrajinské orgány sa ho niekoľkokrát snažili zatknúť a vyhostiť. Podarilo sa to až tento pondelok kedy bol Saakašvilli „znovunavrátený“ do Poľska. Gruzínsky exprezident sa však podľa vlastných slov nehodlá vzdať, pričom najnovšie podal žalobu na ukrajinské bezpečnostné zložky za svoju ilegálnu deportáciu.

Rusko: Ruské štátne orgány sa rozhodli zasiahnuť voči kompromitujúcim materiálom namiereným proti vicepremiérovi Sergejovi Prichoďkovi, ktoré začiatkom mesiaca odhalil a na internete uverejnil opozičný aktivista Alexej Navaľný. Ruský súd pohrozil spoločnostiam Google a Facebook zablokovaním služieb YouTube a Instagram pokiaľ kompromitujúce videá nezmažú. Roskomnadzor – ruská štátna kontrolná internetová agentúra zodpovedná za blokovanie stránok (napr. s detskou pornografiou) však k takémuto razantnému kroku nepristúpila. Celkovo tak došlo len k zablokovaniu jednej Navaľného stránky (navalny.com), pričom iná naďalej funguje(2018.navalny.com).

 

[Východní Asie]

Myanmar: Dvě ozbrojené etnické skupiny podepsaly minulé úterý příměří s myanmarskou vládou. Konkrétně se jedná o Stranu nového Monského státu a Lahuskou demokratickou unii. Stále zbývá asi deset dalších rebelských skupin, které příměří nepodepsaly. Předpokládá se tedy, že by je tento krok mohl přivést k dialogu s vládou. Hlavní iniciátorkou je Aung San Suu Kyi, držitelka Nobelovy ceny za mír. Čelí však kritice za prohlubování krize v zemi a útěk zhruba 688 000 Rohingů do sousedního Bangladéše.

Čína: V Jihočínském moři Čína vybudovala sedm nových vojenských základen, včetně přistávacích drah, hangárů a radarových stanic. Tímto navyšuje svou dominanci v oblasti, která je strategicky a transportně významná a bohatá na suroviny, především na zemní plyn. Kromě Číny si dělají teritoriální nároky také Brunej, Malajsie, Vietnam a Filipíny. Nicméně situace v regionu se postupně mění. Například čínsko-filipínská spolupráce se stává intenzivnější, a tedy i výstavba nových základen se nesetkala s větší kritikou.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Vyše 4200 webstránok patriacich vládnym organizáciám v USA, Veľkej Británii a Švédsku bolo infikovaných skriptom na ťažbu kryptomien. Skript bol zasadený do modulu Browsealoud, ktorý predčíta text ľuďom so zrakovým postihnutím. Zastarané moduly redakčných systémov WordPress a Joomla na českých a slovenských webstránkach rovnako umožnili infikovať tisícky webov na doméne .cz a až zhruba deväť tisíc na doméne .sk. K odhaleniu došlo za pomoci vyhľadávacieho reťazca, ktorý uverejnil bezpečnostný analytik Scott Helme na svojom Twitter účte.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *