Přehled světového dění z uplynulého týdne (7/2019)

[Afrika]

Nigérie: Volební komise o týden odložila dlouho očekávané prezidentské a parlamentní volby z logistických důvodů. Učinila tak pouhých 5 hodin před otevřením volebních uren. Nové datum bylo stanoveno na 23. února. Rozhodnutí vyvolalo rozhořčení ze strany opozice i veřejnosti. Lídr opozice Atiku Abubakar se obává snah prezidenta Buhariho, obhajujícího mandát, o zmanipulování voleb. O osudu Nigérie, největší africké ekonomiky, mají dle očekávání rozhodnout mladí voliči: 51 % populace čítající 84 milionů se nachází ve věku 18-35 let.

Egypt: Prezident Abdel Fattah el-Sisi byl jmenován novým čelním představitelem Africké unie (AU). Na postu předsedy organizace vystřídá odstupujícího rwandského prezidenta, Paula Kagameho. AU je pan-Africkou organizací sdružující 55 států. Vztahy AU s Egyptem byly komplikované od roku 2013, kdy byl Egypt z organizace krátkodobě vyloučen po vojenském puči vedeném Sisim. Od egyptského vedení AU se očekává důraz na boj proti ozbrojeným skupinám, poválečnou obnovu, mediaci a preventivní diplomacii. Sisi také plánuje pokračovat v boji proti terorismu, který označil za rakovinu Afriky.

[Blízký východ]

Sýrie/Irák: Generál z velitelství pro zvláštní operace USA, Raymond Thomas, ve čtvrtek varoval senátní Výbor pro ozbrojené složky, že i když byl Islámský stát fyzicky zničen, hrozba teroristických útoků je stálé aktuální. Kromě teroristických útoků mohou být podniknuty i kybernetické útoky. Generál Thomas také zmínil problém více než tisíce bojovníků takzvaného Islámského státu, které zadržely kurdské Syrské demokratické síly, jež nejsou státní armádou, ale uskupením, které se snažilo vytvořit vlastní stát. To může vést k propuštění těchto bojovníků a opětovnému rozhoření konfliktu.

Írán: Ve středu byl proveden sebevražedný teroristický útok na Íránské revoluční gardy na hranicích mezi jihovýchodními provinciemi Balúčistán a Sistan. K odpovědnosti za tento útok se přihlásila sunnitské militantní skupina Jaish ul-Adl neboli Armáda spravedlnosti, která se zaměřuje na šíitské cíle. Během útoku zemřelo nejméně 27 vojáků a 13 jich bylo zraněno. Útok byl naplánován k výročí 40. let od íránské revoluce v roce 1979.

[Euroatlantický prostor]

Německo: Ve dnech 15. – 17. února proběhla Mnichovská bezpečnostní konference (MSC 2019). V pořadí padesátý pátý ročník se letos soustředil na kontrolu zbrojení a globální spolupráci v oblasti obranné politiky, stejně tak, jako na změnu klimatu a její dopady. Mezi důležitá témata patřil brexit, selhání Smlouvy INF, nejednotnost v přístupu k zahraniční politice jednotlivých evropských států či plánované stažení amerických vojáků ze Sýrie. Konference se účastnilo přes 600 politiků – na 35 hlav států a předsedů vlád a na 80 ministrů obrany a zahraničí (celý seznam řečníků zde). ČR zastoupil ministr zahraničí Tomáš Petříček. Reporty z jednotlivých panelů si můžete přečíst zde.

USA: Prezident Donald Trump minulý týden vyhlásil v zemi stav nouze pomocí exekutivního nařízení. Trump tímto krokem získal možnost čerpat peníze na stavbu slibované zdi na hranici USA s Mexikem. Proti prezidentovu rozhodnutí se postavili někteří demokraté z justičního výboru Sněmovny reprezentantů. Ve hře je i žaloba na prezidenta. Na stavbu má být vyčleněno nejméně sedm miliard dolarů (182 miliard korun), přičemž velká část těchto peněz by pocházela z rozpočtu ministerstva obrany. (Ministr obrany Patrick Shanahan si není jistý, zda je zeď s Mexikem skutečně nezbytná.) Prezident Trump je naopak přesvědčen, že zeď zastaví mexickou „invazi“ v podobě drog, gangů a lidí.

[Západní Balkán]

Bosna a Hercegovina: Bosenská policie v úterý zastřelila nejhledanějšího zločince v zemi Edina Gačiće. Bosenské úřady spustili po Gačićovi masivní pátrání, do kterého bylo zapojeno asi 1200 policistů, poté, co se bývalý trestanec stal hlavním podezřelým z vraždy majitele obchodu v obci Podorašac a o den později z vraždy policisty ve vesnici Suhodol. Policii se nakonec Gačiće podařilo najít v horách nedaleko Sarajeva a po krátké přestřelce, během které byl jeden z policistů lehce zraněn, byl Gačić zabit. Gačić si v minulosti odpykával dvacetiletý trest za dvě vraždy, kdy jednou z obětí byla jeho vlastní matka. Byl však předčasně propuštěn v roce 2017 poté, co si odpykal pouze dvě třetiny trestu.

[Jižní Asie]

Indie: Během čtvrtečního útoku na konvoj paramilitantních jednotek indické policie ve městě Pulwama v Kašmíru zahynulo nejméně 44 policistů. Jedná se o nejhorší útok na indické bezpečnostní složky za posledních 30 let. K útoku se přihlásila skupina Džajš-e-Muhammad operující z Pákistánu. Indie útok ostře odsoudila a vyzvala k diplomatické a ekonomické izolaci Pákistánu. Ten jakýkoli podíl na útoku odmítá. Indický premiér Módí prohlásil, že bezpečnostní složky mají „volnou ruku v odpovědi na útok.“ V samotném Kašmíru vyšly do ulic tisíce lidí v proti-pákistánských protestech. Naposledy došlo k podobně velkému útoku v roce 2016, kdy Indie odpověděla „chirurgicky přesnými útoky“ proti cílům v Pákistánu.

Afghánistán: Potenciální stažení amerických vojsk ze země má proběhnout koordinovaně. Prohlásil to úřadující ministr obrany Patrick Shanahan ve snaze ujistit evropské spojence o tom, že unilaterální odchod je vyloučen. Země NATO často závisí na americké vzdušné podpoře a dalším vybavení. V rámci zefektivnění činnosti amerických vojsk naplánovaného novým velitelem Scottem Millerem bude ze země i tak staženo 1000 vojáků. Další kola mírových vyjednávání, v nichž Tálibán požaduje ukončení působení zahraničních vojsk, se budou konat 18. února v pákistánském Islámábádu a o týden později v katarském Dauhá.

[Latinská Amerika]

Haiti: V štáte Haiti sa od 7. februára konajú protesty, požadujúce odstúpenie vlády a prezidenta Jovenela Moisea. Tisíce obyvateľov vyjadrujú svoju nespokojnosť s rozmáhajúcou sa korupciou a rastúcimi životnými nákladmi. Taktiež si pripomínajú tridsiate tretie výročie zosadenia bývalého prezidenta Jeana-Claudea Duvaliera a prechodu krajiny k demokratickému režimu. Už tretie masívne protesty za posledné štyri mesiace si vyžiadali minimálne sedem obetí. Niektorí predstavitelia krajín OSN vyzvali Haiti na politický dialóg.

Venezuela: Prioritou deklarovaného prezidenta Juana Guaidóa je v súčasnosti zabezpečiť prísun humanitárnej pomoci z USA. Prvá zásielka bola do Venezuely doručená 11. februára, pravdepodobne prostredníctvom leteckého mosta. Príslušníci armády totiž blokujú most na hraničnom prechode s Kolumbiou, kde je pomoc zhromaždená. Maudro bez ohľadu na krízu predstavil svetu kampaň na podporu investícií a turizmu s heslom „Venezuela ťa očakáva“. Na novú stratégiu rozvoja je podľa neho ten správny čas, vzhľadom na celosvetovú mediálnu pozornosť venovanú krajine.

[Post-sovětský prostor]

Rusko: V Soči sa tento týždeň uskutočnilo stretnutie predstaviteľov tzv. Astanského formátu a to lídrov  Ruska, Turecka a Iránu. Témou stretnutia bola situácia v Sýrii. Prezidenti ocenili stiahnutie vojsk USA zo Sýrie. To podľa nich prispeje k stabilizácii situácie v oblasti. Vladimir Putin ocenil prímerie v Sýrii, zároveň však  vyzval Turecko a Irán na spoločný postup, cieľom ktorého má byť eliminácia teroristických skupín  v Idlibe. Ruský prezident tiež zdôraznil, potrebu rešpektovania územnej celistvosti Sýrie a zvrchovanosti vlády v Damašku.

Ukrajina/Turecko: Ukrajinský prezident P. Porošenko informoval o kúpe tureckých dronov. Konkrétne sa jedná o bezpilotné lietadlá typu Bayraktar TB2, ktoré sú tiež schopné útočných operácií. Ruská diplomacia na plánované dodávky dronov reagovala prehlásením, podľa ktorého je predaj zbraní suverénnym právom každej krajiny. Na Ukrajine však prebieha konflikt, preto predaj nových zbraní kyjevskému režimu môže viesť k zhoršeniu situácie na Donbase. Podľa Moskvy však nové ukrajinské drony neprinesú konfliktu na východe Ukrajiny  výraznejší posun, hoci Kyjevu umožnia viesť „presnejšie operácie“ čo môže viesť k novej destabilizácii v regióne.

[Východní Asie]

Thajsko: Po decembrovom legalizácii marihuany v Thajsku vláda očakáva, že pestovanie marihuany môže byť okrem medicínskeho využitia vzpruhou pre ekonomiku krajiny. 40% populácie je zamestnaných v poľnohospodárstve, ktoré trpí častými výkyvmi cien jednotlivých komodít. Existencia nového produkčného trhu s marihuanou je hrozbou pre doteraz dominantnú severoamerickú produkciu. Svetlú budúcnosť Thajska ako ázijského medicínskeho centra pre marihuanu však môže zhatiť potrebný kráľovský súhlas na platnosť legalizácie a taktiež pokles celosvetových cien komodity.

Filipíny: Vláda zatkla a o deň na to aj prepustila na kauciu novinárku Mariu Ressa. Ressa je jednou z držiteľkou ocenenia Time Person of the Year 2018 za boj proti fake news. Obhajcovia slobody tlače a tiež novinári z krajín ASEAN kritizujú zatknutie ako pokus vlády umlčať mediálnu spoločnosť Ressovej, Rappler, ktorá je kritická ku vláde Rodriga Duterteho. Ressa bola obvinená z kyber ohovárania, za ktoré jej podľa prísnych zákonov na ostrovoch hrozí až dvanásťročné väzenie.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Dolná komora ruského parlamentu tento týždeň schválila zákon, podľa ktorého budú prevádzkovatelia internetu povinný v prípade mimoriadnej udalosti (napr. kybernetickej vojny) zabezpečiť chod internetu v krajine. Podľa poslancov má byť Rusko internetovo sebestačné a odolať aj možnému odpojeniu od celosvetovej siete. Vo výsledku tak má vzniknúť akýsi vnútorný internet plne nezávislý od zahraničných serverov. Za týmto účelom by sa mal v apríl 2019 uskutočniť test simulujúci odpojenie od internetu. Kritici poukazujú na to, že za týmto zákonom sa môže skrývať snaha Kremľa o  posilnenie kontroly internetu. Vďaka tomuto zákonu získajú ruské úrady plnú kontrolu nad internetom a v prípade potreby budú môcť stránky (aj zahraničné, ktoré budú mať povinnosť byť na ruských serveroch ) blokovať.

Moderní technologie: Ve Spojených arabských emirátech se koná největší obranný veletrh v oblasti Blízkého východu a severní Afriky IDEX. Tradiční snahu některých západních zemí zajistit pro své domácí zbrojovky zakázky v regionu tlumí především kontroverze ohledně užívání těchto zbraní ve válce v Jemenu. Problematická je i neschopnost dohodnuté zakázky dotáhnout do konce. Na tomto veletrhu mají velké plány ruské firmy, které mimo jiné poprvé na mezinárodním poli nabídnou lodní protivzdušný systém Pancir-ME.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *