Přehled světového dění z uplynulého týdne (8/2019)

[Afrika]

Alžírsko: Stovky lidí protestovaly proti záměru současného prezidenta Abdelazize Boutefliky, který chce popáté kandidovat do funkce prezidenta. Bezpečnostní složky zamezily protestujícím v hlavním městě Alžíru v dalším postupu. Protesty se odehrávaly i v dalších městech. Bouteflika svůj zájem kandidovat oznámil již dříve a očekává se, že bude zvolen, přestože je na invalidním vozíku, zřídka se ukazuje na veřejnosti a panují pochybnosti o jeho zdravotním stavu. Opozice, která by jeho předkládané výhře mohla zamezit, je totiž slabá a rozdělená.

Nigérie: V zemi probíhají prezidentské, parlamentní a senátní volby, ke kterým se zaregistrovalo více než 84 milionů Nigerijců. Vyrovnaný souboj se odehrává mezi současným prezidentem Muhammadu Buharim z Všepokrokového kongresu a Atiku Abubakarem, bývalým viceprezidentem z Lidové demokratické strany.  Otevřeno bylo na 120 tisíc volebních místností, přičemž u některých byly zaznamenány dlouhé fronty čekajících voličů. Samotné volby byly odloženy o týden kvůli bezpečnostním obavám poté, co teroristická organizace Boko Haram prohlásila, že chce narušit jejich průběh.

[Blízký východ]

Írán: Minulé úterý země zahájila sedmidenní námořní manévry v Hormuzském průlivu, během kterých íránské námořnictvo plánuje provést vůbec první vypuštění balistické rakety z paluby ponorky. Námořní cvičení se koná krátce po oficiálním představení ponorky Fateh (Dobyvatel). Fateh je první ponorkou z íránské domácí produkce, která je schopná balistické střely vypouštět.

Sýrie: Režim Bašára al-Asada spáchal více než 300 chemických útoků. Berlínský Global Public Policy Institut (GPPI) zveřejnil výsledky studie užití chemických zbraní v Sýrii od roku 2012. Podle zprávy se režim v Damašku a jeho spojenci podíleli na 98 % chemických útoků v zemi. Zbylé případy GPPI připisuje Islámskému státu. Celkově mělo v Sýrii dojít k 336 použitím chemických zbraní, nejčastěji nervově paralytických látek a chlóru. Zjištění GPBI by mohla sloužit jako důkazní materiál pro usvědčení režimu v Damašku z válečných zločinů.

[Euroatlantický prostor]

EU/Brusel: Studentka a ekologická aktivistka Greta Thunberg navštívila 21. února Brusel, kde slavila úspěch se svým proslovem. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že by EU měla během příští dekády investovat stovky miliard euro na opatření k boji proti klimatické změně. Cílem hnutí šestnáctileté Švédky je zvýšit zájem politiků o nadcházející konferenci OSN v roce 2020, kde bude potřeba nastolit nové plány na omezení produkce skleníkových plynů.

USA: Spojené státy hledají nového ministra obrany – prozatím marně. Vhodných kandidátů je několik, ale žádný z nich nejeví o funkci zájem. Bývalý ministr obrany James Mattis rezignoval kvůli rozhodnutí o stažení amerických vojsk ze Sýrie. V současnosti vede úřad zastupující ministr Patrick Shanahan, který je naopak podporovatelem tohoto kroku a se stažením vojsk souhlasí. I proto je hlavním favoritem prezidenta Trumpa na tento post. Jenže právě otázka Sýrie ubírá Shanahanovi na atraktivitě napříč politickým spektrem v Senátu, který musí potvrdit jeho nominaci.

[Západní Balkán]

Srbsko/Černá hora/Albánie: Minulý týden se na Balkáně nesl ve znamení protestů. V Bělehradě se opět uskutečnil protivládní pochod namířený proti srbskému prezidentu Aleksandaru Vučićovi. Protestující se v hlavním městě Srbska scházejí pravidelně každou sobotu již od začátku prosince minulého roku. Několik tisíc lidí také pochodovalo hlavním městem Černé hory Podgoricou. Protestující požadovali předčasné odstoupení vůdce státu Mila Đjukanoviće, kterého obviňují z korupce, porušování lidských práv a omezování svobody médií. Tisíce lidi se také shromáždily v Tiraně – hlavním městě Albánie, aby se zúčastnily opozičního protestu, který odstartovalo obvinění z korupce předsedy vlády Edima Ramova. Opoziční poslanci se rozhodli vzdát svých parlamentních křesel a požadují nové volby.

[Jižní Asie]

Pákistán/Indie: Vztahy mezi zeměmi přiostřují. Důvodem se stal atentát v Pulwamě ze 14. února, který byl s 49 oběťmi nejkrvavějším útokem proti indickým bezpečnostním složkám v posledních třiceti letech. Indie viní z akce teroristickou organizaci Džajš-e-Mohammed údajně napojenou na pákistánské tajné služby. Její vůdce Mansúr Azar měl stát za dalšími rozsáhlými teroristickými akcemi v Indii. V reakci zavedla Indie proti Pákistánu ekonomické sankce, nyní hrozí vojenskou reakcí. Pákistánský premiér Imran Chán prohlásil, že případnou vojenskou odezvu jeho země Indii oplatí. Pákistánský ministr zahraničí minulé pondělí požádal OSN, aby se zasadila o deeskalaci napětí mezi oběma zeměmi.

Pákistán/Indie/Saúdská Arábie: Korunní saúdskoarabský princ Mohamed bin Salmán navštívil obě jaderné mocnosti a slíbil miliardové investice či propuštění vězňů. V Pákistánu jde o sedm dohod v hodnotě 20 mld dolarů do ropných, petrochemických a energetických projektů či těžby. Ekonomika zpomaluje, klesají zahraniční rezervy a Pákistán se snaží podepsané projekty uvést do chodu v horizontu jednoho a půl roku. Saúdská strana investice označila za projev důvěry. V Indii bylo podepsáno pět memorand o porozumění v oblasti investic, turismu, bydlení, informací a vysílání. Investice ve výši až 100 miliard dolarů mají plynout do stejných oblastí jako u Pákistánu, ale také do zemědělství, výroby nebo IT, kdy chce Saúdská Arábie využít indických technologií a know-how.

[Latinská Amerika]

Mexiko: Mexický senát schválil ve čtvrtek 21. února vytvoření nové Národní gardy (Guardia Nacional) složené z vojáků a federální police. V první fázi má tvořit Národní gardu 50 000 členů a jejím hlavním cílem bude boj proti zločinu. Vytvoření této jednotky patřilo k ústřednímu bodu vládní strategie prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Sám původně navrhoval vojenské vedení složky, které se ovšem setkalo s odporem. Proto došlo ke kompromisu a slibu prezidenta jmenovat civilní vedení. Nicméně dle posledních zpráv není jisté, zda bude tento slib naplněn.

Venezuela: V sobotu 23. února přešlo několik venezuelských vojáků na stranu Juana Guaidá a překročilo hranice do Kolumbie, aby napomohli dopravit humanitární pomoc do Venezuely. To zapříčinilo částečné uzavření hranice s Kolumbií, kde v současné chvíli probíhají velké demonstrace. Národní garda Venezuely použila slzný plyn proti lidem, kteří se snažili odstranit zátarasy. Již 21. února došlo k uzavření hranice s Brazílií, kde o den později vojáci zastřelili dva civilisty a několik dalších vážně zranili.

[Post-sovětský prostor]

Moldávie: Minulou neděli se konaly parlamentní volby, jejichž výsledek určí zahraničněpolitické směrování země v blízké budoucnosti. Podle průzkumů veřejnosti může nejvíc hlasů získat proruská Socialistická strana, která ovšem bude nucena vytvořit koaliční vládu. Voleb se také účastní strany ACUM a Demokratická strana, jejichž cílem je vyvažovat vztahy s Moskvou a Evropou. Současný premiér Pavel Filip varoval, že může dojít k provokacím ze strany Ruska. Za příklad takové provokace považuje zahájení vyšetřování skupiny, která se zabývá praním peněz, přičemž jejím členem byl jeden z lídrů Demokratické strany.

Rusko: Prezident V. Putin přednesl tradiční každoroční poselství Federálnímu shromáždění. Kromě domácích témat a obecných politických prohlášení se dotkl bezpečnostních otázek. Varoval před růstem napětí mezi Ruskem a Spojenými státy, zároveň však řekl, že současnou situaci nepovažuje za kritickou. Zvláštností je, že nezmínil ozbrojené konflikty, kterých se Rusko momentálně účastní – v Sýrii a na Ukrajině. Místo toho Putin připomínal úspěchy domácí politiky a události roku 2018, například Mistrovství světa ve fotbale nebo otevření nových nemocnic.

[Východní Asie]

Čína: Minulý týden ukončila Čína měsíční vojenské cvičení v oblasti jihočínského moře, které zahrnovalo námořní, letecké i raketové síly, a údajně testovalo válečný systém velení. Do cvičení bylo zapojeno několik nejnovějších válečných lodí, například torpédoborec Hefei nebo fregata Yuncheng. Pro simulování reálných válečných situací neexistovaly žádné předpřipravené scénáře. Dalším cílem cvičení byla příprava umístění protiletadlového systému HQ-9 a protilodního systému YJ na trvalé základně na ostrově Woody, který je největším ze sporných Paracelských ostrovů.

Japonsko: Po desetiletích diskriminace předložila japonská vláda návrh zákona na uznání etnické menšiny Ainu jako původních obyvatel. Tato tradiční společnost lovců a sběračů žije převážně na ostrově Hokkaido a čítá asi 12 300 obyvatel. Násilné úsilí o její asimilaci do majoritní japonské společnosti hrozilo úplným zničením jejich kultury. Přestože v poslední době diskriminace polevuje, rozdíl mezi ekonomickou situací a vzdělaností menšiny Ainu je v porovnání se zbytkem japonské populace výrazný.

[Moderní technologie]

Moderní technologie: Americký prezident Donald Trump podepsal direktivu, která startuje proces tvorby nové ozbrojené složky Spojených států – vesmírných sil. Dokument dává základ legislativě, která má novou složku minimálně prozatím zařadit pod letectvo, podobně jako je v současné době námořní pěchota zařazena organizačně pod námořnictvem. Vesmírné síly by měly zajišťovat široké spektrum schopností včetně provozování satelitů pro GPS či senzorů sloužících k včasnému odhalení nepřátelských raket. Administrativa má v plánu ustanovit nové složky v roce 2020. Iniciativa však musí projít Kongresem, což může celý proces zpomalit či dokonce zastavit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *