G. Czekalla

Přehled světového dění z uplynulého týdne (9/2017)

[Afrika]

Somálsko: Do funkce nastoupil nový president Somálska Mohamed Abdullahi Mohamed. Ve své inaugurační řeči slíbil, že do země navrátí důstojnost. Varoval ale také, že to může trvat až dvacet let. Ceremonie proběhla na letišti pod vysokou kontrolou, vláda se snažila předejít hrozícímu útoku teroristické organizace al-Šabáb. Z bezpečnostních důvodů byly zavřeny hlavní silnice a zrušeny všechny komerční lety. Al-Šabáb naplnila bezpečnostní obavy spácháním teroristického útoku na trhu v hlavním městě Mogadišu, kde bylo zabito 39 lidí.

Nigérie: Až 1,4 milionu dětí by následující rok mohlo zemřít v důsledku hladomoru. Ten aktuálně zabíjí v Nigérii, Somálsku a Jemenu. Varování přišlo den po tom, co OSN oficiálně oznámila vypuknutí hladomoru v Jižním Súdánu. V Jemenu trpí hladem přes 462 000 dětí, v Nigérii přes 450 000. V Jižním Súdánu je to zatím 185 000, UNICEF ale očekává nárůst až na 270 000 v několika měsících. Stav hladomor se oficiálně oznamuje, pokud více než 20 % populace nemá přístup k více než 2100 kilokaloriím denně.

 

[Blízký východ]

Izrael: OSN hodnotí trest pro izraelského vojáka, který zabil ležícího palestinského útočníka, jako příliš mírný. Voják Palestince zastřelil do hlavy i přes to, že byl zraněný a nebyl schopný obrany. Odsouzen byl k 18 měsícům odnětí svobody, i když vrchní hranice trestu za takový trestný čin je 20 let. Podle Úřadu pro lidská práva OSN je tento trest příliš shovívavý a nepřijatelný. Mluvčí OSN pro lidská práva Ravina Šamdasáni prohlásila, že tento případ může ohrozit důvěru v soudnictví a posílit kulturu beztrestnosti.

Írán: Kvůli vzrůstajícímu napětí ve vztazích se Spojenými státy Írán zahájil námořní cvičení u ústí Perského zálivu a Indického oceánu. USA se zavázaly přitvrdit vůči íránskému režimu kvůli zkouškám balistických raket, tento týden také přidaly Íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizaci. Vojenského cvičení se účastní námořní lodě, ponorky a helikoptéry. Jeho cílem má být nácvik boje proti teroristům a pirátům.

 

[Euroatlantický prostor]

Německo: Německé ministerstvo obrany oznámilo, že navýší velikost svých ozbrojených sil o 10 procent. V následujících sedmi letech tak má Bundeswehr rekrutovat na 20 000 nových vojáků a celkově čítat 198 000 členů. Toto rozhodnutí přichází několik dní poté, co americký viceprezident Mike Pence vyzval evropské členy NATO k posílení svých obranných výdajů. Německo, jež zrušilo konskripci v roce 2011, rovněž v nedávné době vyslalo kontingent do Litvy jakožto součást posilování východní hranice Aliance vůči ruské agresi.

Spojené státy: Generál amerického letectva Herbert Carlisle se nechal slyšet, že nasazení stíhacích letounů F-35A na Blízkém východě není otázkou daleké budoucnosti. Přestože USA plánují situovat tyto letouny páté generace nejdříve do Evropy a Pacifiku, a to pravděpodobně již v tomto roce, na Blízkém východě by měly být nasazeny v následné době. Jedním z důvodů tohoto kroku je rozmístění syrských a ruských protivzdušných systémů v Sýrii, vůči nimž by letouny F-35A se schopností stealth mohly získat strategickou výhodu na americkou stranu.

 

[Jižní Asie]

Indie: Ve středu Indie schválila projekt vývoje protileteckých raket v hodnotě 2,5 miliardy dolarů. Na zakázce se bude podílet také izraelská společnost Israel Aerospace Industries, s níž Indie spolupracuje na protivzdušné obraně pro námořnictvo a letectvo, většina komponentů ale bude vyrobena v Indii. Systém protiletecké ochrany středního dosahu má být schopný sestřelit letadla a drony ve vzdálenosti 50-70 km. Čtyřicet objednaných jednotek bude uvedeno do operačního stavu v roce 2023.

Afghánistán: Ministerstvo obchodu a průmyslu Afghánistánu oznámilo, že si hodlá stěžovat u Světové obchodní organizace na pákistánské uzavření hranic. Přeshraniční výměna je zastavena v reakci na vlnu teroristických útoků (psali jsme zde), jejichž pachatelé podle pákistánských bezpečnostních složek pocházeli z Afghánistánu. Až po týdnu byly přechody otevřeny některým jednotlivcům, avšak nikoli pro dopravu a obchod. V rámci pákistánské protiteroristické operace dopadlo na území Afghánistánu i několik raket, jež vyhnaly z domovů na 200 rodin.

 

[Latinská Amerika]

Mexiko: Mexická vláda odmítla možnost, že by do Mexika měli být deportováni lidé, kteří ilegálně překročili mexicko-americkou, tedy včetně občanů jiných zemí. Vyjádření předcházely komentáře amerického prezidenta Donalda Trumpa, který navrhoval deportovat ilegální imigranty, kteří jsou obvinění či podezřelí ze spáchání trestného činu na půdě USA. Tento postoj zopakovala mexická vláda i poté, co Mexiko navštívili američtí ministři Rex Tillerson a John Kelly, podle kterých budou ilegální imigranti vraceni do svých zemí původu.

Venezuela: Zatímco jsou ve Venezuele pozastaveny veškeré volby, než dojde k dokončení procesu obnovování licencí politických stran, ohlásil prezident Nicolás Maduro reorganizaci strany PSUV (Spojená socialistická strana Venezuely). Podle jeho slov je potřeba, aby měla strana zajištěno vítězství ve volbách. V poměrně nevýznamných volbách do odborů metra v Caracasu tento týden přesvědčivě vyhráli příznivci prezidenta Madura (který byl dříve také řidičem). Příznivcům opozice však byla účast zcela znemožněna, což vytváří znepokojující precedent.

 

[Post-sovětský prostor]

Náhorní Karabach: V Náhorně-karabašské republice proběhlo referendum o posílení pravomocí tamního prezidenta. Celkem 87 % voličů vyjádřilo souhlas s dodatkem, podle kterého prezident de facto může jmenovat ministry. Bude tak vykovávat funkci premiéra, která bude zrušena. Mezinárodně neuznaná republika se tak promění z poloprezidentské na prezidentskou. Ázerbájdžán a mezinárodní koordinační skupina OBSE referendum označila za ilegální.

Ruská federace: Nejvyšší soud 22. února nařídil propustit opozičního aktivistu Ildara Dadina. Jeho dopis o mučení ve věznici získal velký ohlas a pozornost Evropského soudu pro lidská práva i Evropského parlamentu. Ruská vláda se v důsledku toho setkala s mezinárodním nátlakem. Vedení věznice tvrdí, že nebylo o zrušení rozsudku informováno, proto ji Dadin opustil o čtyři dny později. V rozhovoru pro časopis Meduza propuštěný aktivista zmínil, že má v plánu nadále bojovat proti současnému režimu.

 

[Východní Asie]

KLDR/Malajsie: Malajské vyšetřování smrti Kim Čong-nama ukázalo, že bratr severokorejského vůdce byl zabit bojovou látkou VX, mezinárodně zakázanou chemickou zbraní. O aplikaci látky se postaraly dvě ženy, které Kimovi k obličeji přiložily hadry s látkou. KLDR od začátku požadovala vydání Kimova těla a nepřála si, aby úřady prováděly pitvu. Byl také zaznamenán pokus o vniknutí do márnice, kde bylo Kimovo tělo uloženo.

Čína: S blížícím se dokončením stavby první Čínou postavené letadlové lodě Shadong se objevují zprávy o probíhající stavbě další lodě. Typ 002, jak je toto plavidlo označováno, se má více podobat americkým letadlovým lodím a nikoli těm ruským třídy Admirál Kuzněcov. Na rozdíl od předchozích dvou lodí má být Typ 002 vybaven parními katapulty, které letadlům pomáhají se vzletem. Spekulace o elektromagnetických katapultech se tak nepotvrdily.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Britská zbrojovka BAE Systems odkoupila po deseti letech spolupráce americkou technologickou firmu IAP Research.inc. Společnost IAP byla jedním z hlavních technologických dodavatelů pro projekt elektromagnetického kanónu amerického námořnictva.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *