wikipedia

Prezidentský impeachment v Brazílii: proč musí prezidentka Dilma Rousseff z kola ven?

Štítky:

Dolní komora brazilského kongresu v noci na dnešek rozhodla o začátku odvolacího procesu s prezidentkou Dilmou Rousseff. S požadavkem opozice na impeachment souhlasilo celkem 367 z 514 zastupitelů, přičemž požadovaná dvoutřetinová hranice byla pohodlně překročena o pětadvacet hlasů. O návrhu bude nyní hlasovat senát, kde je k jeho schválení třeba hlasy jednačtyřiceti z celkem jednaosmdesáti senátorů.

Hlasování doprovázely protesty statisíc lidí po celé Brazílii. Lidé zde už od minulého roku vycházejí pravidelně v obrovských počtech do ulic, aby projevili nesouhlas s vládou současné prezidentky a zároveň s celkovým stavem politiky v zemi. Jen několik měsíců potom, co Rousseff v podzimních volbách v roce 2014 velmi těsně obhájila svůj mandát, se totiž rozjela obrovská úplatkářská kauza kolem státního ropného giganta Petrobras. Vše začalo poté, co byl na jaře 2015 obviněn z úplatkářství bývalý ředitel společnosti Paulo Roberto Costa. Ten pak začal s policií spolupracovat, prozrazovat další jména a rozkrývat obrovskou úplatkářskou síť. Jednoduše se dá říct, že politici a další čelní představitelé země zapojení do chodu firmy měli přijímat úplatky od stavebních společností a poté jim přidělovat zakázky. Celkem mělo jít o neuvěřitelné dvě miliardy dolarů. Více například ve výborném článku od NY Times. Rozsah korupce a počet zapojených lidí se zdá být z průběhu vyšetřování obrovský. Vyšetřováno je množství politiků, obviněn byl například předseda jednoho z největších brazilských politických uskupení, Strany demokratického hnutí, Eduardo Cunha, který je zároveň předsedou dolní komory Kongresu. Zadržen a vyslýchán byl dokonce i jinak velmi oblíbený bývalý prezident země Lula da Silva.

Dilma Rousseff své zapojení do kauzy popírá. V její neprospěch ale hovoří fakt, že mezi lety 2003 až 2010 stála v čele představenstva společnosti, za vlády da Silvy navíc několik let zastávala pozici ministra energetiky. Ačkoliv se jí tedy policejní obvinění zatím vyhýbá, o to větší tlak na ni vyvíjí politická opozice. Podle ní nese prezidentka za kauzu hlavní díl zodpovědnosti, právě kvůli svém pozici ve vedení firmy. O impeachmentu se ale začalo mluvit až ve chvíli, kdy bylo jasné, že do korupce byly zapojené i politické špičky.

Brazílie poslední rok zmítají silné protesty. Tato fotka je z protestu ve městě Sao Paolo minulý rok (zdroj: wikipedia).

Pokud by byla opravdu ze své funkce odvolána, nebyla by v tomto směru v Brazílii první. Už v roce 1992 byl veden impeachment proti tehdy vůbec prvnímu přímo zvolenému prezidentovi Fernandu Collor de Mello. Ten ovšem ještě před jeho dokončením sám rezignoval. Senát mu ale i tak později na osm let zakázal vykonávat veřejné funkce. Pro mladou demokracii (ještě do roku 1985 v zemi vládla vojenská junta) byl proces důležitou zkouškou, ve které ale obstála. Další roky pak do země přinesly nebývalou prosperitu. Především v době vlády zmíněného prezidenta Lula da Silvy (2003 až 2011) zažívala Brazílie velmi rychlý ekonomický růst, přičemž pozorovatelé z celého světa k ní vzhlíželi s nadějí například jako k dalšímu alternativnímu centru světové moci (viz třeba naděje vkládané do takzvané skupiny BRICS). O Brazílii se mluvilo i v souvislosti s reformou rady bezpečnosti OSN jako o jednom z možných kandidátů pro místo stálého člena.

Na začátku tohoto desetiletí se ale začalo ukazovat, jak byl ekonomický růst v zemi křehký. Na vývozu surovin závislá Brazílie značně utrpěla poklesem jejich cen i upadající poptávkou. Ekonomika se dostala do velkých problémů, přičemž v současnosti se růst pohybuje v záporných číslech. A popularitu začala ztrácet i Rousseff, poprvé zvolená na podzim 2010 ziskem zhruba 56 %. Ačkoliv pak byla v roce 2014 znovu zvolena, opozičního kandidáta Aecio Nevese porazila velmi těsně v poměru zhruba 52 % a 48 %. Krátce po vypuknutí korupční kauzy, které se podle policejního kódového označení říká Lava Jato (myčka aut), pak její preference začaly upadat, přičemž dnes se dle průzkumů pohybují kolem deseti procent. V průběhu minulého roku byly za její odvolání pořádány masové protesty, přičemž letos se jejich pokračování účastnil v některých dnech i víc než milion lidí. Postupný pokles preferencí levice, mezi jejíž zástupce prezidentka Rousseff patří, je ale v současnosti trendem celé Jižní Ameriky. Minulý rok na podzim skončila například v Argentině po více než dekádě vláda populistických peronistů, když ve volbách zvítězil Mauricio Macri. V prosinci pak utrpěla po dlouhých letech porážku Madurem vedená levice ve venezuelských parlamentních volbách. Posledním příkladem je Evo Morales z Bolívie, přičemž ten se i přes svou nepopiratelnou popularitu nedočkal možnosti kandidovat na prezidenta už počtvrté, když mu takovouto možnost v referendu lidé zamítli.

Další vývoj v Brazílii teď bude zajímavý. Dilma Rousseff totiž jakákoliv pochybení stále popírá a rezignovat odmítá. Prý by tím přiznala svou vinu. Možností, jakými se nyní budou věci vyvíjet, je několik. Zaprvé je třeba zmínit skutečnost, že brazilský volební soud projednává žádost o anulování výsledků posledních prezidentských voleb. Podle žádosti měla Rousseff na kampaň využít nelegálně získané peníze. Pokud by k anulaci opravdu došlo, nové volby by mohly proběhnout už příští rok. Další, i když nepravděpodobnou možností, je pak rezignace prezidentky. Na její místo by nastoupil současný viceprezident Michael Temer a Strana pracujících by si tak zachovala prezidentský post. Problémem je ale zmíněná možnost anulace voleb. Třetí možností je pak to, že prezidentka Rousseff zůstane na své pozici až do hořkého konce. K tomu teď schází schválení senátem. Pokud obžaloba senátem projde, mandát Rousseffové bude pozastaven a začne soud trvající maximálně 180 dní. Po této lhůtě pak může Senát dvoutřetinovou většinou rozhodnout o vině obžalované a jejím konečném odvolání z funkce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *