Program modernizace polských ozbrojených sil v letech 2013-2022

Polská obranná politika bývá v posledních týdnech a měsících skloňována především ve vztahu k ukrajinské krizi a možné další agresi Ruska, jejímž cílem by mohlo být právě Polsko. Tato země v současné době prochází modernizačním procesem svých ozbrojených sil, který je plánován minimálně po následující desetiletí. Tento text seznámí čtenáře s tím, jakých zbrojních programů se modernizace bude týkat a co nového Polsku přinese.

Autor: Tomáš Zwiefelhofer, student bakalářských oborů Mezinárodní vztahy a Bezpečnostní a strategická studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Úvod

Polsko je zemí, která ve své historii vždy trpěla následky ozbrojených konfliktů, proto nenechává svoji obranu náhodě. Varšava od svého vstupu do Severoatlantické aliance přistupovala k obraně státu zodpovědně a výdaje s tímto spojené oscilovaly kolem dvouprocentní hranice dané NATO (SIPRI 2014). Na konci roku 2012 oznámilo Polsko své plány na modernizaci svých ozbrojených sil v letech 2013-2022. V rámci této modernizace se mimo jiné počítá se změnou orientace polských sil více na obranu země než na expediční mise. Jedná se také o největší a nejdražší modernizační program v historii Polska, jehož cena se vyšplhala na více než 40 miliard amerických dolarů. Nárůst ceny je patrný zvláště po anexi Krymu Ruskem a konfliktu na východě Ukrajiny. I přes vysoké výdaje by mělo až 70 % financí připadnout polským firmám díky striktním požadavkům na jejich zapojení v rámci jednotlivých kontraktů. (Adamowski 2014a).

Budoucí podoba pozemních sil

Varšava v první řadě plánuje kompletně modernizovat své obrněné jednotky v čele s tankovými vojsky. V současné době má Polsko 11 takových praporů, které používají starší německé tanky Leopard 2A4 (128 kusů), polské PT-91 Twardy (232 kusů) a sovětské T-72M1 (přes 350 kusů). V rámci modernizačního programu se počítá pouze s modernizací tanků Leopard, které budou vylepšeny na standard Leopard 2PL, jenž by měl být srovnatelný s moderní variantou Leopard 2A7. Na této modernizaci se bude podílet německá firma Krauss-Maffei-Wegmann (KMW) spolu s významnou účastí polských firem. Tyto tanky by měla polská armáda obdržet mezi roky 2015-2018 (Czulda 2013). Starší tanky PT-91 a T-72M1 budou po skončení životnosti vyřazeny. Polsko rovněž rozhodlo objednat dalších 119 tanků Leopard, ze kterých je většina (105 kusů) v modernější verzi Leopard 2A5 (Defense Industry Daily 2014a). Tento nákup však čelil kritice kvůli potenciální škodě, která by mohla vzniknout na snahách domácího průmyslu ve vývoji univerzální pásové platformy. V rámci modernizačního plánu  by totiž měla být v letech 2014-2018 iniciována studie, z níž by měla vzejít tato platforma pod názvem Rydwan. Na ní by pak měla být konstruována další vozidla, a to například polský tank, který nahradí PT-91 a T-72M1, náhrada za polská bojová vozidla pěchoty BVP-1, stíhač tanků, samohybná houfnice nebo verze pro MEDEVAC. Celkově by tak mělo Polsko získat až 2 300 vozidel s touto platformou v rozmezí  let 2018-2035. Nicméně dosud stále nepadlo rozhodnutí o tom, zda bude daný projekt Rydwan realizovaný či ne (Czulda 2013).

SWP2014-0036
Polský tank Leopard 2A5 (Zdroj: Wikimedia).

Modernizační program se týká také kolových obrněných transportérů Rosomak. Do konce roku 2013 bylo Polsku dodáno 690 těchto vozidel a na základě smlouvy s finskou zbrojovkou Patria došlo k rozšíření licenčních podmínek až do roku 2023. Polsko bude tak moci rozšířit svůj vozový park transportérů Rosomak o dalších 307 vozidel, které budou vyrobeny polskými firmami. Dodávky těchto transportérů vyrobených v Polsku budou probíhat do roku 2022. Dále budou moci Poláci provádět servis a úpravy vozidel a daná smlouvy smlouva jim dále umožňuje vozidla  prodat i dalším státům (Defense Industry Daily 2014b). Část nových strojů také obdrží vylepšení ve formě protitankových raket Spike nebo dálkově ovládaných věží (Czulda 2013).

Co se týče polského dělostřelectva, to má ve výzbroji pásové samohybné houfnice 2S1 Gvozdika a kolové houfnice Dana. Obě však používají ráže, které nejsou kompatibilní se spojenci v rámci NATO. Proto modernizační program zásadně změní podobu polského dělostřelectva. Početně největší podíl na nových strojích bude mít samohybná kolová houfnice Kryl v ráži 155mm. Tato houfnice spojuje šestikolový podvozek Jelcz polské výroby s upravenou izraelskou houfnicí Atmos. První dodávku 24 kusů z celkového počtu 170 by měla polská firma Huta Stalowa Wola (HSW), provádějící montáž, dodat v roce 2015 (Defense Industry Daily 2014c). Kryl se na rozdíl od zavedené samohybné kolové houfnice Dana vyznačuje schopností přepravy v transportních  letounech C-130. Další houfnicí, kterou je polská armáda nově vybavována, je samohybná pásová houfnice Krab ráže 155mm. V současné době bylo již dodáno 8 kusů z první dodávky čítající 24 těchto strojů. Firma HSW by měla dodat celkově 124 těchto houfnic. Přestože byl projekt Krab od svého počátku sužován problémy s nevhodným pásovým podvozkem polské výroby, což způsobilo jeho zdržení, díky licenční výrobě podvozků firmy Samsung se vše vyřešilo (BBC Monitoring European 2014a).

Dalším přírůstkem pro polskou artilerii bude 120mm minomet Rak, který spojuje vlastní design minometu firmy HSW s výše zmíněným kolovým transportérem Rosomak. Tento minomet by měl nahradit houfnice Gvozdika. V tomto případě se Polsko rozhodlo vyměnit větší kapacitu a kadenci střelby za cenu o polovinu menšího dostřelu oproti houfnicím. Varšava obdrží kolem stovky minometů Rak, z nichž některá budou namontována na pásový podvozek. Dodavatel pásového podvozku však zatím nebyl specifikován ( Defense Industry Daily 2014c). Velkou prioritou pro Varšavu je také nákup raketometů WR-300 Homar, což dokazuje snaha urychlit zavedení tohoto systému kvůli probíhající krizi na Ukrajině (Wilk 2014a). Raketomet Homar na stejném kolovém podvozku jako houfnice Kryl, používající 227mm raketové střely, podstatně zvýší schopnosti polského raketového dělostřelectva díky svému dostřelu dosahujícího běžně 140 km a s raketami ATACMS až 300 km (zavedený raketomet Langusta disponuje dostřelem pouze 40 km). V příštím roce by mělo dojít k podepsání požadované smlouvy a první kusy by měla polská armáda obdržet v roce 2017. Stejně jako u předešlých dodávek dělostřeleckých systémů je do programu zavedení raketometů zapojená firma HSW.  Výše zmíněný raketomet Langusta ve své době nahradil sovětské raketomety Grad, používá 122mm rakety a v rámci polského modernizačního programu se jedná o výjimku. U tohoto raketometu se totiž neuvažuje o náhradě ani o modernizaci na munici kompatibilní v rámci NATO, a to kvůli rozsáhlé produkci těchto raket v Polsku (Defense Industry Daily 2014c).

Podle slov náčelníka polského generálního štábu generála Gocuła je s přihlédnutím na události na Ukrajině nejdůležitějším prvkem modernizačních snah protiletadlová a protiraketová obrana (BBC Monitoring European 2014b). Polsko plánuje vybudovat třípatrový systém protivzdušné obrany nazvaný Polský štít. První ze tří pater Polského štítu nese název Grom a skládá se ze stejnojmenných raket Grom/Piorun, které jsou odpalované z ramene nebo jsou instalovány na vozidlech. Jedná se o původní ruské střely SA-18, které prošly vylepšením (Defense Industry Daily 2014d). Druhé patro nese název Narew a v rámci jeho výstavby by mělo dojít k nákupu pozemních kompletů  protivzdušné obrany. Dané komplety mají být krátkého dosahu (2 5km) a schopné ničit letadla, vrtulníky, drony i střely s plochou dráhou letu. Zároveň by také měly být schopny spolupracovat s třetím patrem Polského štítu (Defence 24 2014a). V tomto tendru soutěží norsko-americké uskupení nabízející komplet NASAMS II, Izrael se systémy Spyder a Iron Dome, francouzská MBDA se systémem Mica VL a německý IRIS-T vyráběný firmou Diehl BGT Defence Company. Podle Defence24 by mělo být druhé patro Polského štítu funkční do roku 2022. Třetí patro je označováno jménem Wisla, v rámci něhož dojde k výběru systému protivzdušné a protiraketové obrany středního a dlouhého dosahu schopného ničit i balistické střely. Wisla pomůže vyplnit mezeru mezi výše uvedenými patry a protiraketovým systémem Aegis, jehož základna bude v Polsku dokončena v roce 2018. Uvedená základna systému Aegis je součástí protiraketové obrany NATO v Evropě a její provoz budou zajišťovat příslušníci ozbrojených sil USA. Do užšího výběru pro patro Wisla postoupil americký Raytheon s kompletem Patriot a konsorcium MDBA/Thales s nabídkou systémů SAMP/T. K oznámení výherce a podepsání smlouvy by mělo dojít v příštím roce. Počáteční operační způsobilosti by program Wisla měl dosáhnout do tří let od této smlouvy a plné operační způsobilosti do roku 2022 (Hughes 2014a).

ORD_SAM_POPRAD_Bumar_lg
Vozidlo Poprad se střelami Grom (Zdroj: Defense Industry Daily).

Další obranný program, který byl ovlivněn ukrajinskou krizí, je nákup baterií pobřežní obrany. V roce 2008 nakoupilo Polsko 6 odpalovačů a 12 raket Naval Strike Missile (NSM) s dostřelem až 200 km od firmy Kongsberg. Spolu s dodatečnou objednávkou 38 raket vstoupila první baterie do plné operační způsobilosti v roce 2013. Kvůli krizi na Ukrajině však nechal polský premiér Donald Tusk zrevidovat modernizační plán tak, aby došlo ke zvýšení odstrašujícího potenciálu Polska (Wilk 2014b). Výsledkem je v tomto ohledu urychlení objednávky druhé baterie těchto střel země-moře, která by měla dosáhnout počáteční operační způsobilosti v roce 2015 (Defence 24 2014b).

Polsko nezaostává ani v modernizaci vybavení svých vojáků. Stejně tak jako Spojené státy, Francie nebo Rusko vyvíjí země komplet vojáka budoucnosti. Tento modernizační program nese v Polsku název Tytan a jeho předpokládaná cena je 1,5 miliardy amerických dolarů. Vývojové práce, které jsou již byly započaty, by měly skončit do konce příštího roku. Následně by pak od roku 2017 mělo dojít k testování a v roce 2018 by se měla rozběhnout sériová výroba. Vojáci by v rámci programu Tytan měli obdržet nové pušky MSBS, nové optické zaměřovače a novou munici. Polská armáda bude rovněž vybavena novým maskovacím vzorem, vojáci obdrží moderní balistickou ochranu a prvky ochrany proti biologickým a chemickým zbraním (Wilk 2014c).

Modernizace vzdušných sil

V rámci modernizace polského letectva již proběhl tendr na nové cvičné letouny, které měly nahradit stroje polské výroby PZL Mielec TS-11 Iskra a PZL-130 Orlik TC-II. V prvním kole se soutěže účastnilo i česká společnosti Aero Vodochody s nabídkou letadel L-159, nicméně ze soutěže musela v konečném důsledku odstoupit. Polsko tak vybíralo mezi letouny Hawk od BAE Systems, T-50 Golden Eagle od Korea Aerospace a Lockheed Martin a vítězným strojem M-346 Master od společnosti Alenia Aermacchi. Na začátku letošního roku došlo k podepsání smlouvy, v jejímž rámci Polsko obdrží 8 těchto strojů v hodnotě 280 miliónů eur (Defense Industry Daily 2014e).

M346_-_RIAT_2010_(4924096393)
Cvičný letoun M-346 Master (Zdroj: Wikimedia).

Plánovaná modernizace se dotkne i stíhacího letectva. Původní plán počítal s objednávkou dalších strojů F-16, které již dnes tvoří páteř polského letectva. Od tohoto záměru však bylo upuštěno, aniž by byla uveřejněna jakákoliv alternativa. Polské ministerstvo obrany nicméně vyslovilo záměr získat letouny páté generace, jejichž dodávky by měly začít v roce 2022 a měly by nahradit sovětské letouny Su-22 a MiG-29. Vzhledem k tomu, že na trhu je momentálně jediný dostupný západní stroj páté generace letoun F-35 Lightning II od společnosti Lockheed Martin, je pravděpodobné, že Polsko počítá právě s ním. Prozatím však nedošlo k zahájení výběrového řízení, a tak Varšava zvažuje další možnosti. Možným rozšířením schopností polského letectva je nákup evropských strojů Eurofighter Typhoon (generace 4+), a to buď použitých nebo z nové výrobní série Tranche 3B (Adamowski 2014b). Zapojení Polska do programu Eurofighter by výrazně pomohlo napojení polského obranného průmyslu na ten evropský, což je jeden z vedlejších cílů modernizačního programu. Šance na nákup  Typhoonů je vysoká, neboť oproti F-35 nabízí jiné letové vlastnosti, které vycházejí z jeho dvoumotorové konstrukce.

Dalších zásadních změn by měly dostát polské vrtulníky. V současné době stále probíhá několikrát odložené výběrové řízení na dodávku celkem 70 vrtulníků, jehož hodnota by měla dosáhnout tří miliard amerických dolarů. Stroje budou dodány ve víceúčelové transportní variantě (48 kusů), pátrací a záchranné variantě (16 kusů) a ve variantě pro protiponorkový boj. V polských ozbrojených silách nahradí staré stroje východní provenience Mi-8, Mi-17 a Mi-14. Tendru se účastní společnost Agusta Westland (AW), která nabízí vrtulník AW 149, a společnost Airbus se strojem EC725 Cougar. Soutěže se účastnila i firma Sikorski se strojem S-70, která stejně jako AW nabízela vysoký podíl produkce v Polsku. Tato společnost však odstoupila kvůli tomu, že konkrétní požadavky jsou údajně „šité na míru“ jedné společnosti, nicméně nebylo specifikováno, o kterého ze zbylých dvou konkurentů jde (Defense Industry Daily 2014f). Vítěz výběrového řízení by měl být znám v příštím roce a první stroje by mělo Polsko obdržet začátkem roku 2017 (Defence 24 2014c). Další výběrové řízení probíhá pod názvem Kruk a jeho výsledkem bude nový bojový vrtulník, který nahradí staré stroje Mi-24. Stejně tak jako některé programy popsané výše, byl i tento program poznamenán situací na Ukrajině. Vzhledem k agresivnímu chování Ruska a  otevřenému charakteru krajiny Polska, se stal  program Kruk prioritou. Zatím není jisté, jak moc se urychlí výběr a zavedení nových vrtulníků, jejichž dodávky měly začít v roce 2020. Již nyní byl ale navýšen počet strojů, které si Varšava pořídí, a to ze 32 na 40 kusů (Defense Industry Daily 2014g). Hlavními kandidáty jsou Boeing se svým vrtulníkem AH-64E Apache Guardian, Bell Helicopter Textron Company s AH-1Z Viper, Airbus s EC665 Tiger HAD a AW ve spolupráci s Turkish Aerospace Industries s modelem T129 ATAK (Defense 24 2014d). Obě výběrová řízení však může ovlivnit záměr Polska nakoupit podíl v evropské skupině EADS, jejíž součástí je právě Airbus (Adamowski 2013c).

Varšava plánuje rovněž držet krok se západními spojenci, a proto v rámci modernizace svých ozbrojených sil plánuje zakoupit vzdušné bezpilotní prostředky. Počet polských „dronů“ by se měl vyšplhat až na 100 kusů (BBC Monitoring European 2014c). Polsko plánuje nakoupit „drony“ všeho druhu od malých, které lze přenášet v batohu, až po velké spadající do kategorie MALE, které se vyznačují letem ve střední výšce a dlouhou výdrží. Právě na prostředky MALE je soustředěna největší pozornost, protože je Polsko plánuje vyzbrojit. Původně měly ozbrojené „drony“ převzít funkci dosluhujících letounů Su-22, nicméně tento plán byl změněn, neboť jejich činnost převezmou nové pilotované stroje. Doposud nebylo oznámeno, které firmy se budou účastnit výběrového řízení,nicméně je velice pravděpodobné, že se  bude jednat o americké firmy jako General Atomics (modely MQ-1 Predator či MQ-9 Reaper) nebo izraelskou společnost Elbit Systems (Agence France-Presse 2014).

Mezi modernizační snahy patří i nákup nové munice. Polsku se podařilo stát se třetí zemí, která dostala od amerického Kongresu povolení k nákupu moderních střel vzduch-země JASSM s doletem až 300 km. Získání těchto střel znamená zvýšení odstrašujícího potenciálu Polska a jejich akvizice se stala  jednou z priorit po vypuknutí konfliktu na Ukrajině (Adamowski 2014c).

Modernizační program pro námořnictvo

Nejvýznamnější modernizační snahou v polském námořnictvu je náhrada za čtyři letité ponorky třídy Koben německé výroby, které by měly být vyřazeny do roku 2017, a sovětskou ponorku třídy Kilo, jejíž konec životnosti je naplánován na rok 2022. V rámci modernizačního programu Orka by mělo Polsko koupit tři ponorky. Zájem o tendr projevila německá firma ThyssenKrupp Marine Systems s ponorkami Type 212A a Type 214A a francouzské loděnice DCNS s ponorkami třídy Scorpene. První dvě ponorky by mělo Polsko obdržet v roce 2022 a třetí do roku 2030. I přesto, že doposud nebyly zveřejněny konkrétní požadavky pro výběrové řízení, počítá Polsko s dieselelektrickými ponorkami o výtlaku kolem 2 000 tun, které budou vyzbrojeny torpédy a protilodními raketami. Časový plán modernizace ponorek byl vytvořen již v roce 2009, nicméně do dnešní doby nebyl vybrán konkrétní typ, který starší ponorky nahradí. Nehledě na výherce budoucího tendru si bude muset Polsko pronajmout jednu ponorku pro výcvikové účely. Navíc zpoždění, které program nabral, by mohlo Varšavu dostat do situace, kdy by se v roce 2022 ocitla bez ponorek úplně (Wilk 2014d). Podle polského náčelníka generálního štábu plánuje Polsko pro své nové ponorky nakoupit střely s plochou dráhou letu, které by měly být schopny ničit cíle na vzdálenost až 800 km. Tyto střely by měly být spolu s výše zmíněnými střelami JASSM a systémem Homar součástí konvenčního odstrašujícího potenciálu Varšavy, jehož role se stala vzhledem k nedávným světovým událostem ještě významnější (Defence 24e).

Modernizace v polském námořnictvu se dotkne i jednoho ze dvou jeho největších plavidel, a to konkrétně lodě ORP Gen.K.Pulaski (třída O. H. Perry). Tato fregata podstoupí opravy trupu, vylepšení senzorového vybavení a renovaci pohonu v celkové hodnotě kolem 34 miliónů amerických dolarů. Veškeré úpravy by dle původních plánů měly být dokončeny do roku 2015 (Defense Industry Daily 2014h). Polské námořnictvo obdrží také nové lodě. V rámci modernizačního plánu se počítá s akvizicí tří korvet s názvem Mieczik, které by měly být dodány v letech 2017-2019, zatímco nové hlídkové lodě Czapla by mělo Polsko obdržet následně mezi roky 2020 a 2022 (Dziennik Zbrojny 2014). Stejně jako u ponorek není zatím znám konkrétní typ, nicméně zájem jeví  francouzské loděnice DNCS, německé ThyssenKrupp Marine Systems  a dále norské, španělské či nizozemské firmy. Korvety by měly mít minimální výtlak alespoň 1 900 tun, zatímco hlídková plavidla 1 600 tun. Obě lodě by měly mít střední kanonovou výzbroj, jejíž potenciální ráže se pohybuje v rozmezí od 57 do 76 mm. Mezi další plány modernizace polského námořnictva patří nákup dvou podmořských „dronů“ Gavia a země rovněž zvažuje akvizici letounu CASA C-295 v námořní hlídkové verzi (Wilk 2014e).

800px-Polish_Warship_gen.Pulaski
Válečná loď ORP Gen. K. Pulaski (Zdroj: Wikimedia).

Závěr

Polský modernizační plán je vskutku ambiciózním počinem, který dokazuje, že Varšava bere svoji obranu zodpovědně. Ve stínu napjatých vztahů s Ruskem a pokračující ukrajinskou krizí, která urychlila financování některých částí projektu, bude však muset Polsko překonat několik překážek. Prvním problémem bude bezesporu financování celého projektu. I když náčelník generálního štábu a ministr obrany tvrdí, že tato oblast  je pečlivě naplánována, nelze vyloučit potenciální prodražení některých zakázek, které by mohly mít dopad na celý program. Další překážkou může být fakt, že výběrová řízení na jednotlivé obranné programy proti sobě staví americké a evropské zbrojovky, z čehož plyne, že výběr konkrétních systémů bude podroben politickému tlaku. Jedná se hlavně o výběrová řízení na třetí patro systému protivzdušné obrany Wisla, transportních a bojových vrtulníků nebo potenciální nákup moderních stíhacích letounů. V takovém případě se může stát, že vítězný stroj nebude splňovat ze sta procent požadavky ozbrojených sil, tudíž ve výsledku dojde spíše k uspokojení politických požadavků než k posílení obrany státu.

Použité zdroje

Adamowski, J. 2014aE. Europe Security, Ukraine To Dominate MSPO Show. Defense News, 4. [online]. [cit. 2014-12-20].

Adamowski, J. 2014b.. As Poland Pursues Stealth Jets, Eurofighter Flies Into Picture. Defense News, 8. [online]. [cit. 2014-12-20].

Adamowski, J. 2014c. JASSMs To Equip Polish F-16s. [online]. [cit. 2014-12-20].

Adamowski, J.2013.. Poland Eyes Stake in EADS as Helo Buy Unfolds. Defense News, 18 [online]. [cit. 2014-12-20].

Agence France-Presse. 2014.. Poland To Buy Armed Drones Amid Ukraine Crisis. [online]. [cit. 2014-12-20].

BBC Monitoring European. 2014a.. Polish defence company buys license for Korean howitzer undercarriage. [online]. [cit. 2014-12-20].

BBC Monitoring European. 2014b.. Polish chief of staff outlines possible responce to Russian military moves. [online]. [cit. 2014-12-20].

BBC Monitoring European. 2014c. May 28. Poland plans to increase defence spending, focus on drones, cyber weaponry. [online]. [cit. 2014-12-20].

Czulda R. 2013. Polish Armed Forces Modernisation 2013-2022. Military Technology vol. 37, issue 8, s. 84-88 [online]. [cit. 2014-12-20].

Defence 24. 2014a. Narew SHORAD System – Technical Dialogue has Begun. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defence 24. 2014b. Second Polish Coastal Missile Squadron is to be Born. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defence 24. 2014c. More Delays in the Polish Helicopter Tender. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defence 24. 2014d. Poland to Select New Attack Helicopters – 4 Candidates Possible. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defence 24. 2014e. Cruise missiles indispensable for the Polish Submarines – Required Range: 800 km. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014a. Buy from the Pros: Poland Adds More German Tanks. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014b. Poland Expand Orders for Rosomak Wheeled IFV’S. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014c. Queen of Battles: Poland’s New Artilerry Programs (2014 snapshot). [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014d. If Necessary, Alone: The Shield of Poland. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014e. Poland’s New Advanced Jet Trainer: M-346 Wins. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014f. Polish Helicopter: A $3b Utility/Naval Tender. [online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014g. Poland’s Balancing Act: A Briefing for the Defense Sector – Part 2.[online]. [cit. 2014-12-20].

Defense Industry Daily. 2014h. Poland to Extend, Imprově Its FFG-7 Frigates. [online]. [cit. 2014-12-20].

Dziennik Zbrojny. 2014. Current status of the Polish naval modernization program. [online]. [cit. 2014-12-20].

Hughes, R. 2014a. Gloves off: Raytheon and Eurosam square up for WislaJane’s International Defense Review, vol. 47, no. 12. [online]. [cit. 2014-12-20].

SIPRI. 2014. SIPRI Yearbook 2014. Stockholm. Oxford University Press. [online]. [cit. 2014-12-20].

Wilk, R. 2014a. Poland to accelerate arms programmes. Jane’s Defence Weekly, vol. 51, no. 27. [online]. [cit. 2014-12-20].

Wilk, R. 2014b. Poland to buy second NSM coastal batteryJane’s Defence Weekly, vol. 51, no. 20. [online]. [cit. 2014-12-20].

Wilk, R. 2014c. Poland orders Tytan soldier system. Jane’s Defence Weekly, vol. 51, no. 31. [online]. [cit. 2014-12-20].

Wilk, R. 2014d. Poland seeks three new submarinesJane’s Defence Weekly, vol. 51, no. 6. [online]. [cit. 2014-12-20].

Štítky:

One comment

  1. Po delší době ucelený přehled o výhledu a výzbroji našich sousedů,ekonomicky trochu jinde,než u nás.Škoda,že u nich nezabodovaly Vodochody s L-159.
    Z uvedeného vyplývá uvědomění si politiky defenzivy v obranné strategii NATO,vzhledem k současné situaci na východ od Polska.
    Solidní přehled…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *