Flickr
Hailemariam Desaleg – premiér Etiopie

Protesty v Etiopii vyvolaly vyhlášení stavu ohrožení

Štítky:

V listopadu tohoto roku to bude smutné roční výročí od vypuknutí rozsáhlejších protivládních protestů v Etiopii. Prvotní jiskra, která protesty zažehla, byla ohledně pozemků v regionu Oromie, avšak postupně protesty začaly mít především protivládní charakter. Největší etiopská etnika, Oromové a posléze se připojivší Amharové obviňovali vládu, že nadržuje a je ovládána etnikem Tigrajů. Toto etnikum tvoří pouze kolem šesti procent obyvatelstva Etiopie, zatímco Oromové s Amhary dohromady představují nadpoloviční většinu. Přestože dvanáct měsíců se zdá být poměrně dlouhá doba, aby vláda dokázala zareagovat, ukazuje se, že až tragická událost z počátku října, a její následky, nastartovaly opravdu vážný zájem nejen ze strany vlády, ale také zahraničních pozorovatelů.

Tou událostí byl incident z 2. 10. navazující na tradiční festival oromského etnika. Oslavy totiž přerostly v další protivládní demonstraci, kdy lidé provolávali protivládní hesla. Následkem toho policie, za účelem rozehnání demonstrace, začala do davu pálit gumovými projektily a použila také slzný plyn. V nastalé panice oficiálně zemřelo 52 lidí, všichni v důsledku ušlapání. Etiopská vláda v reakci na tento incident vyhlásila třídenní státní smutek, který měl mimo jiné uklidnit situaci. Zároveň však vláda jasně poukázala na to, že celý incident byl vyvolán, jelikož „protimírové elementy podněcovaly k násilí“. Místo plánovaného smutku však mnoho místních, včetně pozůstalých po obětech, masově vyšlo do města Bishoftu, kde nenásilně protestovali. Přesto byli policií rozehnáni, tentokrát však bez obětí. Na jiných místech v regionu lidé blokovali provoz na silnicích. Objevily se také pochybnosti ohledně počtu mrtvých. Přestože oficiální počet nakonec činí 55 mrtvých, lidé údajně z příkopů vykopávali další mrtvá těla a skutečný počet byl vyšší. Přes všechny tyto události vládní mluvčí regionu FikaduTessema prohlásil, že situace je pod kontrolou a vláda přijímá opatření, aby vrátila do oblasti mír.

Necelý týden po těchto událostech přišla z Etiopie zpráva o vyhlášení stavu ohrožení státu (state of emergency). Premiér Hailemariam Desalegn uvedl, že tento stav byl vyhlášen, jelikož situace představuje hrozbu vůči etiopskému lidu. Stav je platný od večerních hodin soboty 8. 10. A má trvat šest měsíců. V reakci na tento stav se lidé obávali především zvýšených pravomocí, které získal premiér, kdy především bezpečnostní složky se nyní zodpovídají přímo jemu.

Den poté, co byl vyhlášen stav ohrožení, etiopská vláda, prostřednictvím svého mluvčího Getachewa Redy,obvinila Egypt a Eritreu z podpory opozice. Konkrétně má jít o trénink, vyzbrojování a financování skupin zodpovědných za nepokoje v zemi. Je nutno dodat, že s Egyptem má Etiopie dlouhodobý spor ohledně Nilu a s Eritreou má teritoriální spory. Toto obvinění je tedy poměrně logický politický krok, nezávisle na realitě. Egypt jakékoliv spojení s protesty v Etiopii odmítá.

Vyznačení regionu Oromie na mapě Etiopie
Vyznačení regionu Oromie na mapě Etiopie Zdroj: Wikimedia

O další den později, při příležitosti návštěvy Angely Merklové, se situaci v Etiopii dostala alespoň částečné pozornosti i ze zahraničí. Angela Merkelová, v rozhovoru s premiérem Desalegnem, prohlásila, že demonstrace jsou v demokracii přípustné a reakce by měla být přiměřená. Rovněž poukázala na zapojení opozičních skupin do politického a diplomatického procesu. Premiér měl kancléřku naopak ujistit, že vláda nepoužívá „extrémního násilí“ a kdyby se tak stalo, vláda to bude vyšetřovat. O názoru Merkelové nicméně částečně vypovídá její reakce na možnost promluvit k parlamentu, kterou odmítla, jelikož v něm nejsou žádní opoziční politici.

Začátkem druhé půlky října Etiopie přistoupila k dalšímu kroku v rámci vyhlášeného stavu ohrožení a zakázala zahraničním diplomatům cestovat dále než 40 kilometrů od hlavního města. V rámci těchto opatření se objevilo i několik doléhajících přímo na obyvatelstvo. Je například zakázáno sledovat televizní stanice provozované z diaspory (např. v USA) a odkazování na internetové stránky takovýchto organizací je považováno za kriminální aktivitu. Navíc od začátku října nefunguje připojení k internetu z mobilních telefonů. Nejmenovaný západní diplomat, který si přál zůstat v anonymitě, prohlásil, že kromě represivních opatření, se kterými se po vyhlášení stavu ohrožení státu počítalo, bylo také očekáváno, že dojde k otevření politického prostoru pro opozici, což předtím prohlásil prezident, nicméně to se nestalo.

Situace v Etiopii je velice napjatá. Vzhledem k tomu, že Etiopie patří ke státům s poměrně malou svobodou tisku, dá se předpokládat, že uniklé informace jsou pouze zlomkem z toho, co se v zemi ve skutečnosti děje. Nicméně z těchto zdrojů se zdá, že současný stav je neudržitelný a postupem času se bude muset přistoupit k nějakému skutečnému řešení. Rovněž mezinárodní společenství se zdá býti situací znepokojeno čím dál tím více, ať již jde o slova Angely Merkelové nebo Pan Ki-Muna, který, dle zdrojů mu blízkých, situaci sleduje se znepokojením.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *