Regionální dopady krize ve Venezuele

Štítky:

V současné době čelí Venezuela další politické a ekonomické krizi, kdy pod vládou Nicoláse Madura dochází ke zvýšení nespokojenosti obyvatel zapříčiněnou hyperinflací a nedostatkem základních potravin a léčiv. K eskalaci krize došlo v lednu 2019, kdy se předseda Národního shromáždění Juan Guaidó prohlásil za prezidenta Venezuely. Doposud byl uznán několika světovými mocnostmi, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Německo a další, na straně Madura stojí především Rusko a Čína.

Vzniklé prezidentské dvojvládí a celá venezuelská krize má dopad nejen na světovou úroveň, ale také na regionální, a to zejména na vzájemné vztahy mezi Venezuelou a jejími sousedy. Dva ze tří sousedících států, Kolumbie a Brazílie, uznaly za prezidenta Guaidá, čímž se postavily proti současnému směřování Venezuely určeného nynějším prezidentem Madurem. Východní soused Venezuely, Guayana, zůstává bez vyjádření.

Kolumbijsko-venezuelské vztahy se zhoršily již během minulého roku po předčasných venezuelských prezidentských volbách, ve kterých svůj úřad obhájil N. Maduro. Kolumbijský exprezident Juan Manuel Santos se připojil ke kritice těchto voleb a prohlásil je za zmanipulované. Následovalo venezuelské obvinění J. M. Santose a kolumbijské a americké vlády z atentátu na Madura během vojenské přehlídky v Caracasu 4. srpna 2018. Další propad vzájemných vztahů nastal po nástupu nového kolumbijského prezidenta Ivana Duqueho, který avizoval úplné přerušení diplomatických vztahů s Venezuelou plánované na leden 2019. K tomuto kroku se prozatím Kolumbie neuchýlila. Namísto toho Duque následoval Spojené státy a v návaznosti na ně uznal v lednu 2019 za venezuelského prezidenta Guaidá. Kolumbie patří mezi důležité spojence USA v Latinské Americe, a právě díky tomuto spojenectví mohou Spojené státy využít venezuelsko-kolumbijskou hranici měřící více než dva tisíce kilometrů pro zaslání humanitární pomoci.

V současné chvíli plní Kolumbie roli „tranzitní“ země, kdy přes ni směřuje humanitární pomoc Venezuelanům. Začátkem února 2019 proletěla světem fotografie mostu Tienditas, přes který měly být dopraveny základní potraviny a léky do Venezuely. Tento most byl ale zatarasen třemi kontejnery (viz fotografie). Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obvinil ve svém tweetu Madura ze zatarasení této cesty a bránění pomoci venezuelským obyvatelům. Nicméně kanadský server CBC News prohlásil tyto informace za součást propagandy ze strany USA, jelikož tento most byl oficiálně dokončen v roce 2016, ale kvůli politickém napětí mezi Kolumbií a Venezuelou nebyl doposud otevřen a již v roce 2017 byl zablokován železným plotem a betonovými zátarasy. Nepopírá však, že by Maduro přikázal umístit na most kontejnery a ani jeho kritiku a nesouhlas s humanitární pomocí, kterou podle něj země nepotřebuje.

Most Tienditas (Zdroj: cbc.ca)

Zásilky humanitární pomoci jsou nachystány v kolumbijském městě Cúcuta, nicméně kolumbijská hranice je částečně uzavřena a střežena venezuelskou Národní gardou. V sobotu 23. února zde proběhly velké protesty, kdy lidé žádali vojáky o otevření hranic. Tyto protesty se neobešly bez použití násilí a slzného plynu ze strany Národní gardy. Na hranicích byl viděn i Guaidó s Duquem. Několik vojáků přešlo hranice do Kolumbie a přidalo se na stranu Guaidá. To vyvolalo rozhodnutí Madura přerušit veškeré diplomatické vztahy s Kolumbií a nařídil kolumbijským diplomatům opuštění země do 24 hodin (do neděle 24. února). Kolumbijská strana své diplomaty stáhne, ačkoliv Madura neuznává jako legitimního prezidenta, kvůli obavám o jejich bezpečí.

Dopady krize mají vliv také na migraci. V současné chvíli se v Kolumbii nachází přes 1 milion Venezuelanů. Kolumbijská hranice zůstává otevřená Venezuelanům, kteří ze země utíkají, nebo nakupují v Kolumbii základní potraviny a léky.

Pomoc obyvatelům poskytuje i druhý venezuelský soused, Brazílie, která na svém území v příhraničním státě Roraima spustila operaci Acogida (v překladu Vítejte, pozn. autora). Tento program napomáhá již od minulého roku s přesídlením chudých venezuelských migrantů z roraimských ulic do jiných brazilských států a měst, kde jim napomáhá s hledáním práce a zázemí. Také přes Brazílii se snaží USA zajistit humanitární pomoc putující do Venezuely. Nově podpořil humanitární pomoc iniciovanou Gauidem také indiánský kmen Penómů žijící na venezuelsko-brazilských hranicích. Právě přes jejich území by pomoc do země putovala. Penómů žije v této oblasti více než 10 000 a již dříve odstranili bariéry, které bránily na cestě do Brazílie.

Od 21. února je hranice s Brazílií uzavřena. Avšak hned další den zde byli zavražděni dva civilisté a několik dalších zraněno. V sobotu 23. února byla přes hranice zaslána první zásilka humanitární pomoci, nicméně na prvním venezuelském checkpointu byla zastavena a do země se tak nejspíše nedostala. To zapříčinilo protest Venezuelanů a na hranicích nyní dochází k násilným střetům s vojáky.

Brazílie patří v současné době ke kritikům Madurova režimu a po vzoru USA uznala Guaidá za legitimního prezidenta Venezuely. Tento politický krok je však pro Brazílii nový, způsobený zvolením nového pravicového prezidenta Jaira Bolsonariho, který do svého úřadu nastoupil začátkem ledna 2019. V mezi lety 2003-2010 udržovala Brazílie s Venezuelou velmi dobré vztahy, a to především za vlády Huga Cháveze a Luize Inácio Lula da Silvy, kdy spolu země vytvořily strategickou alianci a pomáhaly si v rozvoji infrastruktury, zemědělství a občanské vybavenosti v rámci příhraničních států. Pozdější vztahy se držely spíše na neutrální úrovni a hlavní témata tvořily sociální a enviromentální problémy v příhraničí spolu s vysokou kriminalitou a využívání džungle pro pašování ilegálních komodit.

Nový brazilský prezident Bolsonaro ochladil vzájemné vztahy kritikou současného režimu a prohlásil, že se bude snažit obnovit právo a pořádek ve Venezuele. Brazilský viceprezident, Hamilton Mourão, nicméně vyloučil vojenskou intervenci a nabídl Venezuele politickou i ekonomickou pomoc, která by mohla napomoci k rekonstrukci země. Prezident Jair Bolsorano má k politice amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi blízko a v současné chvíli nelze odhadnout, co tato vzájemná blízkost a politika brazilského prezidenta přinese do budoucna.

Území sporu mezi Venezuelou a Guyanou (Zdroj: bbc.com)

Vztahy Venezuely a Guyany, posledního venezuelského souseda, jsou dlouhodobě napjaté, a to zejména kvůli sporu o území Guayana Esequiba, které si Venezuela nárokuje (na mapě zeleně vyznačené území). Toto území tvoří zhruba 2/3 celkové rozlohy Guayany, proto je pro zemi velmi důležité. V roce 2015 byla v rámci Guayana Esequiba v Atlantském oceánu nalezena ropná ložiska, což obnovilo a zvýšilo dynamiku sporu. Vyřešit jej se snažilo OSN, nicméně bez úspěchu. Guayana se poté rozhodla obrátit na soud v Haagu, který N. Maduro neuznává. V lednu 2019 rozhodl guayanský prezident David Granger o rozmístění vojenských jednotek podél hranic s Venezuelou a Surinamem, který si také nárokuje území Guyany. Podle slov Grangera má Guyana právo bránit se agresi sousedících států a ochraňovat vlastní území.

Nicméně problematické vztahy Venezuely a Guyany současná krize příliš neovlivňuje. Tomu napomáhá i fakt, že se Guyana, spolu s Mexikem a státem Santa Lucia, rozhodly nezasahovat a ke krizi se nevyjadřovat.

Ačkoliv se krize přímo nedotýká všech sousedících zemí Venezuely, její vztahy jsou se všemi třemi státy špatné. Kolumbie spolu s Brazílií nyní spolupracují s USA a zároveň uznaly za prezidenta Juana Guaidá. Guyana se přímo ke krizi nevyjadřuje, nicméně se s Venezuelou snaží vyřešit spory o území Guayana Esequiba. Vztahy v regionu jsou po uznání Guaidá velmi napjaté, jelikož je Maduro obklopen zeměmi, které jeho legitimitu neuznávají a snaží se zemi pomoct. Nejbližší spojence má Venezuela v rámci Latinské Americe až v Surinamu, Bolívii a Uruguayi, což je na případnou přímou pomoc zemi daleko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *