Oblast severního Kavkazu dlouhodobě patří k nejnebezpečnějším teritoriím Ruské federace. Vývoj jednotlivých republik komplikuje etnická různorodost, střetávání radikálního a umírněného islámu, hospodářská zaostalost a v neposlední řadě také necitlivé zasahování moskevské vlády do místních záležitostí. Cílem tohoto textu bude analýza…

Politický vývoj v iráckém Kurdistánu sice stojí mimo pozornost většiny mainstreamových médií, ale přesto se nepochybně jedná o významný faktor v otázce budoucího vývoje a stability celého regionu Blízkého východu. Mnozí analytici jsou přesvědčeni o tom, že narůstající konflikt mezi…

Masové demonstrace, generální stávky a pouliční nepokoje patří k Francii stejně tak neodmyslitelně jako víno, sýry a bagety. Pro každého Francouze je právo na stávku jedním z nejdůležitějších způsobů veřejného projevu politického názoru přinejmenším již od dob Velké francouzské revoluce. Ovšem to, co se odehrálo na podzim 2005, pařížské ulice zažily naposledy snad jen během Alžírské války (1954-62) a onoho bouřlivého roku 1968. O závažnosti celé situace svědčí mimo jiné i fakt, že po dobu téměř tří týdnů neinformovala francouzká média o ničem jiném s takovou frekvencí jako právě o pouličních nepokojích v Paříži a postupem času i v dalších velkých francouzských městech.

Stredná Ázia je už od rozpadu ZSSR dejiskom geopolitického súperenia svetových a regionálnych mocností. Najmä Rusko, USA a Čína prejavujú o energetický potenciál a strategickú pozíciu Strednej Ázie čoraz väčší záujem. Cieľom tejto práce je zhodnotiť význam Strednej Ázie a informovať o angažovaní sa veľmocí a ich faktickom vplyve v nej.

Kolektivní násilí se ve společnosti vyskytuje velmi často a projevuje se různými způsoby a formami, od nenásilného vznášení požadavků až po genocidu. Cílem této práce bude analyticky zhodnotit průběh nenásilné demonstrace probíhající v autonominní oblasti Sin-ťiang v Číně, která se zvrhla v násilný mezietnický konflikt mezi Ujgury a Chány. Tato událost bude zkoumána a popisována z hlediska kolektivního násilí, kdy budou brány v potaz všechny relevantní atributy mající vliv na explanaci kolektivního násilí.

Pod pojmem kolektivní násilí si člověk může představit vskutku širokou škálu možných činů a událostí. Od malé skupiny lidí příležitostně rabujících v opuštěných obchodech, až po konvenční války. Tato práce bude pojednávat o případu kolektivního násilí, který spadá do období 2. světové války, kdy ve Varšavě, okupované Němci, došlo k povstání v židovském ghettu.

Na následujících řádcích se budeme věnovat bezpečnostním hrozbám plynoucím z existence subjektů patřících do kategorie komerčních kultů, přičemž se zaměříme zejména na jejich formu nazývanou multi-level marketing. Pyramidové schéma založené na specifických interpersonálních vztazích s komerčním pozadí lze totiž dle Vojtíška zahrnout do tzv. skupin na pomezí náboženství. Ten konkrétně multi-level marketing vnímá jako „náboženskou oddanost věci a fanatismus v získávání dalších stoupenců“.

Autorem slibovaného druhého příspěvku k tématu sekuritologie je Leszek Fryderyk Korzeniowski. Na tomto příkladu se dostáváme dokonce na velice tenkou “metavědeckou” hranu, u níž si řada z nás kladla otázka, zda-li je tento přístup opravdu pro “nové pojetí bezpečnosti” to pravé. Hodnocení, výklad a komentáře opět ponecháváme na vás.

V roce 2008 se na stránkách odborného magazínu “Obrana a strategie” objevily dva příspěvky komentující touhu některých části bezpečnostné komunity konstituovat nový obor “sekuritologie”. Proti sobě se tak postavily dva tábory, z nichž jeden navazuje na vývoj bezpečnostních studií tak, jak je známé ze západního pojetí; druhý tábor se pak rozhodl jít napříč metavědeckou džnunglí interdiscpilinarity a metodologických zákoutí. Na tuto problematiku bychom mohli vztáhnout “upgradovanou” verzi českého úsloví “když dva píší totéž, není to totéž”. V tomto prvním příspěvku se představí postoj autorského týmu Zdeněk Kříž, Miroslav Mareš, Petr Suchý.

V posledních desetiletích lze v bezpečnostních studiích jasně sledovat trend rozšiřování hrozeb. Ohrožení nepředstavují pouze vojenské síly cizích států, ale ekonomické krize, činnost kriminálních organizací, etnické či náboženské napětí uvnitř států a v neposlední řadě vzrůstá i citlivost vůči environmentálním hrozbám.